46 A 61/2015-21

Usnesení

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Olgy Stránské a soudců Mgr. Ing. Petra Šuránka a Mgr. Jitky Zavřelové v právní věci žalobce P. S., nar. . . , bytem K., S., zastoupený Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem se sídlem Na Zlatnici 301/2, 140 00 Praha 4, proti žalovanému: Městský úřad Kolín, se sídlem Karlovo nám. 78, 220 12 Kolín, zastoupen JUDr. Borisem Jančákem, advokátem se sídlem Mostní 77, Kolín, o žalobě proti nečinnosti správního orgánu,

t a k t o :

I.  Řízení se  zastavuje.

II.  Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobci se vrací část zaplaceného soudního poplatku ve výši 1.000,- Kč, která mu bude vyplacena z účtu Krajského soudu v Praze ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.

O d ů v o d n ě n í:

 Dne 12. 6. 2015 podal žalobce žalobu, kterou se domáhal ochrany proti nečinnosti žalovaného, neboť ten nerozhodl ve stanovené lhůtě v řízení ve věci přestupku žalobce.

 Dne 19. 10. 2015 došlo soudu podání žalobce, kterým prohlásil, že byl postupem žalovaného zcela uspokojen, a  to  vzhledem k tomu, že v mezidobí vydal žalovaný rozhodnutí ve věci přestupku žalobce. Zároveň žalobce požadoval přiznání náhrady nákladů řízení.

Dle ustanovení § 37 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.) může navrhovatel vzít svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl.

Dle ustanovení § 47 písm. a) s. ř. s. soud usnesením řízení zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět.

Soud posoudil podání žalobce podle jeho obsahu jako zpětvzetí žaloby, a to s ohledem na to, že žalobce výslovně navrhuje zastavení řízení, jelikož předmět sporu odpadl a postup podle ustanovení § 62 s. ř. s. (uspokojení navrhovatele) není v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti možný (srovnej rozhodnutí NSS sp. zn. 4 As 213/2014).

Vzhledem ke zpětvzetí žaloby rozhodl soud výrokem I. tak, že řízení zastavil.

O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 60 odst. 7 s. ř. s., podle kterého jsou-li pro to důvody zvláštního zřetele hodné, může soud výjimečně rozhodnout, že se náhrada nákladů účastníkům nebo státu zcela nebo zčásti nepřiznává.

Právní zástupce žalobce navrhl, aby soud žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení podle věty druhé ustanovení § 60 odst. 3 s.ř.s., podle které vzal-li však navrhovatel podaný návrh zpět pro pozdější chování odpůrce nebo bylo-li řízení zastaveno pro uspokojení navrhovatele, má navrhovatel proti odpůrci právo na náhradu nákladů řízení.

Soud má v projednávané věci za to, že v tomto případě jsou podmínky ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s. splněny. Je skutečností, že žalovaný vydal ve věci přestupku žalobce své rozhodnutí až po podání žaloby. Žaloba byla žalobcem podána dne 12. 6. 2015. Žalovaný vydal rozhodnutí ve věci dne 14. 7. 2015, dne 19. 10. 2015 vzal žalobce na výzvu soudu žalobu zpět.

V projednávané věci je tak nesporné, že žalobce vzal svou žalobu zpět pro pozdější chování žalovaného. Zároveň však soud shledal důvody k postupu podle ustanovení § 60 odst. 7 s. ř. s. Vycházel přitom z rozhodnutí zdejšího soudu sp. zn. 44 A 118/2010, podle kterého „Podle názoru krajského soudu lze právě aplikací tohoto ustanovení (§ 60 odst. 7 s. ř. s. – doplněno soudem) zajistit, aby nebyla přiznána náhrada nákladů řízení tomu žalobci, který by – nebýt zastavení řízení pro zpětvzetí – nemohl být se svojí žalobou úspěšný.“ Ze správního spisu totiž jednoznačně vyplývá, že poté, co žalovaný obdržel dne 15. 4. 2014 odpor žalobce proti uloženému příkazu, postoupil bezodkladně (dne 16. 4. 2014) spis odvolacímu orgánu – Krajskému úřadu Středočeského kraje, o čemž byl žalobce řádně vyrozuměn. Od odvolacího orgánu obdržel žalovaný spis až dne 14. 7. 2015 a téhož dne žalovaný rozhodl o zastavení řízení. Je tak zcela zjevné, že k nečinnosti došlo nikoliv u žalovaného, ale u odvolacího orgánu a žalovaný tak v projednávané věci nečinný nebyl, jelikož ve věci žalobce dříve rozhodnout (pro prodlevu způsobenou odvolacím orgánem) ani nemohl. Soud tak konstatuje, že ze správního spisu je jednoznačné, že žaloba na nečinnost vůči žalovanému by nebyla úspěšná. Bylo by tak nespravedlivé požadovat po žalovaném, aby nesl následky situace, kterou nikterak nezavinil a nemohl ji nijak ovlivnit, zvláště za situace, že žalobce o tom, že se správní spis nachází u odvolacího orgánu, věděl a muselo mu tak být jasné, že žalovaný ve věci rozhodnout nemůže.

Jelikož soud shledal důvody k postupu podle ustanovení § 60 odst. 7 s. ř. s., rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. usnesení a náhradu nákladů řízení žalobci nepřiznal. O vrácení soudního poplatku soud rozhodl podle ustanovení § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1.000,- Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Soudní poplatek za podání žaloby v projednávané věci činil 2.000,- Kč a soud jej tedy snížil o částku 1.000,- Kč, jelikož snížení o 20 % by nedosáhlo požadované minimální hranice.

Poučení:    Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem, to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Praze 21. října 2015

           Olga Stránská, v.r.

           předsedkyně senátu

Za správnost: Alena Léblová