Jednací číslo: 42 Ad 47/2013-45

U s n e s e n í

Krajský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Dalilou Marečkovou v právní věci žalobkyně B. Š., nar. . .  , bytem Z., L., proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 19. 3. 2013, č. j. ,

t a k t o  :

I.  Řízení se    z a s t a v u j e  .

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í

Žalobkyně se návrhem doručeným Krajskému soudu v Praze prostřednictvím žalované dne 25. 4. 2013 domáhala v souladu s ustanovením § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) přezkoumání výše uvedeného rozhodnutí žalované (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým byly zamítnuty její námitky a současně bylo potvrzeno prvoinstanční rozhodnutí žalované ze dne 2. 11. 2012, č. j. , jímž byla zamítnuta její žádost o zvýšení starobního důchodu, resp. nebyla jí zhodnocena doba pojištění za absolvování nepovinné deváté třídy na základě jejího vlastního prohlášení a prohlášení spolužaček žalobkyně, tj. doba pojištění od 1. 9. 1958 do 31. 8. 1959. 

Krajský soud z vyjádření žalované zjistil, že správní orgán nárok žalobkyně v podstatě nepopírá, pouze za situace, kdy se nedochovalo vysvědčení žalobkyně, které by prokázovalo, že žalobkyně absolvovala devátou nepovinnou třídu základní školy, považoval za nutné, aby jmenovaná požádala o zápočet předmětné doby předepsaným způsobem, tj. na základě čestných prohlášení svědků. Žalovaná ponechala rozhodnutí na úvaze soudu s tím, že s odkazem na ustanovení § 62 s. ř. s. navrhla zastavení přezkumného řízení.

Podle ustanovení § 62 odst. 1 s. ř. s. dokud soud nerozhodl, může odpůrce vydat nové rozhodnutí nebo opatření, popřípadě provést jiný úkon, jimiž navrhovatele uspokojí, nezasáhne-li tímto postupem práva nebo povinnosti třetích osob. Svůj záměr navrhovatele uspokojit sdělí správní orgán soudu a vyžádá si správní spisy, pokud je již soudu předložil. Podle ustanovení § 62 odst. 2 s. ř. s. stanoví předseda senátu lhůtu, v níž je třeba rozhodnutí vydat, opatření nebo úkon provést a oznámit je navrhovateli i soudu; uplyne-li tato lhůta marně, pokračuje soud v řízení. Podle ustanovení § 62 odst. 3 s. ř. s. dojde-li oznámení odpůrce podle odstavce 2 soudu, vyzve předseda senátu navrhovatele, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda je postupem správního orgánu uspokojen. Zmeškání této lhůty nelze prominout. Podle ustanovení § 62 odst. 4 s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, sdělí-li navrhovatel, že je uspokojen. Soud řízení zastaví i tehdy, nevyjádří-li se takto navrhovatel ve stanovené lhůtě, jestliže ze všech okolností případu je zřejmé, že k jeho uspokojení došlo.

V době před vydáním rozhodnutí v meritu věci soud konstatoval, že předmětnou věc lze vyřešit v rámci autoremedury (tj. ve smyslu ustanovení § 62 s. ř. s.), a proto uložil žalované, aby spolu se správním spisem, který jí vrátil, znovu zvážila, zda navrhovatelku uspokojí či nikoli, tj. aby znovu ve věci rozhodla. Soudkyně žalované stanovila přiměřenou lhůtu k vydání nového rozhodnutí.   

Dne 29. 7. 2015 obdržel krajský soud stejnopis rozhodnutí žalované ze dne 23. 7. 2015, č. j. , kterým prvoinstanční správní orgán v plném rozsahu vyhověl požadavku žalobkyně, neboť jí zvýšil starobní důchod, když dobu školního roku 1958/1959 započetl na základě vlastního čestného prohlášení žalobkyně o dobách zaměstnání a dvou svědků (spolužaček žalobkyně). Soud přípisem ze dne 8. 9. 2015 požádal žalobkyni o sdělení, zda se cítí postupem žalované uspokojena. Žalobkyně na přípis soudu, který jí byl dne 11. 9. 2015 doručen, neragovala. Soud proto v souladu s ustanovením § 62 odst. 4 s. ř. s. rozhodl o zastavení řízení, neboť v posuzovaném případě je zřejmé, že k uspokojení žalobkyně došlo.  

Výrok o nákladech řízení pod bodem II. odpovídá ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s.

P o u č e n í  : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Praze dne 22. října 2015

                                                                                                  JUDr. Dalila Marečková , v.r.

                                                                                                              samosoudkyně

Za správnost: Alena Léblová