20Ad 69/2014-34

[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Záviskou v právní věci žalobce: nezl. P.  K., zastoupen advokátkou Mgr. Beatou Ježowiczovou, AK se sídlem Český Těšín, Jablunkovská 2014/40a, proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, se sídlem Na Poříčním právu 1/376, Praha 2, k žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4.9.2014, č.j. MPSV-UM/8140/14/4S-MSK, o průkazu osoby se zdravotním postižením

t a k t o:

I.                    Žaloba se  z a m í t á .

II.                  Žádnému z účastníků se  n e p ř i z n á v á  náhrada nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

I.

[1] Žalobci byl přiznán průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „TP“ ode dne 1.1.2014.

[2] Žalobce v zastoupení zákonnou zástupkyní v žalobě ze dne 31.10.2014 se domáhal zrušení napadeného rozhodnutí z důvodu, že závěr posudkové komise není správný, posudkovou komisí nebyl osobně vyšetřen a posudková komise si tak nemohla učinit odpovídající představu o zdravotním stavu. Zdravotní stav odpovídá příloze č. 4 vyhl.č. 388/2011 Sb., a to minimálně odst. 2 písm. m), pro které je příznačné podstatné omezení schopnosti pohyblivosti a orientace na úrovni těžkého funkčního postižení pohyblivosti a orientace při psychickém postižení s často se opakujícími závažnými poruchami komunikace a orientace v exteriéru, včetně středně funkčního typu autismu, kdy samostatné pohyblivosti je schopen pouze v domácím prostředí a v exteriéru jen se značnými obtížemi a jen na krátké vzdálenosti. 

[3] Žalovaný ve svém písemném vyjádření k žalobě dne 1.12.2014 popřel oprávněnost žaloby, především s odkazem na posudek posudkové komise MPSV ze dne 8.8.2014, který považuje za úplný a přesvědčivý se zdůrazněním, že v průběhu odvolacího řízení žalobce nenamítal zhoršení zdravotního stavu. V odvolání neuvedl, že chce být jednání posudkové komise přítomen a zaslané zprávy a nálezy, které byly součástí odvolání, byly podkladem pro vypracování předmětného posudku. Navrhl žalobu zamítnout a rozhodnout bez nařízení jednání dle ust. § 51 odst. 1 s.ř.s.

II.

[4] Správní orgán I. stupně, Úřad práce ČR – Krajská pobočka Ostrava, Kontaktní pracoviště Frýdek-Místek, rozhodl dne 7.3.2014 pod č.j. MPSV-UP/1098509-2/13/AJS-ZDP tak, že nepřiznal průkaz osoby se zdravotním postižením na základě žádosti podané dne 20.11.2013. Rozhodnutí odůvodnil odkazem na posouzení posudkovým lékařem MUDr. D.B.ze dne 28.1.2014.

[5] Žalovaný napadeným rozhodnutím podle ust. § 90 odst. 5 správního řádu odvolání zamítl a rozhodnutí správního orgánu I. stupně Úřadu práce ČR – Krajské pobočky v Ostravě ze dne 27.5.2014 č.j. 530205/14/KA, kterým byl dle ust. § 34 odst. 1 a 2, § 34a, § 34b a § 35 zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, přiznán průkaz osoby se zdravotním postižením označený  symbolem „TP“ ode dne 1.1.2014 do 1.1.2019 trvale s dobou platnosti průkazu osoby se zdravotním postižením nejvýše na dobu 5ti let, potvrdil. V odůvodnění se odvolací orgán odvolal na posudek posudkové komise MPSV ČR, detašované pracoviště v Ostravě ze dne 8.8.2014, které považoval za úplné a přesvědčivé. Posudková komise konstatovala, že u posuzovaného se jedná o zdravotní stav uvedený v odst. 1 písm. j) přílohy č. 4 k vyhlášce, když se u posuzovaného jedná o psychické postižení různé etiologie s opakujícími se poruchami komunikace, zejména v exteriéru nebo v neobvyklých situacích, včetně vysoce funkčního typu autismu. Odvolací správní orgán se vypořádal i s námitkami uvedenými v odvolání stran nezvládání základních životních potřeb tak, že tyto se hodnotí pro účely příspěvku na péči a nemají vliv na posuzování zdravotního stavu pro účely přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením.

[6] Vzhledem k tomu, že strana žalobce nesouhlasila s projednáním a rozhodnutím bez nařízení jednání dle § 51 odst. 1 s.ř.s., bylo nařízeno jednání. U tohoto jednání zástupce žalobce uvedl, že posudková komise vycházela ze zprávy Mgr. K. ze dne 21.3.2015, ve které uvedeno, že u žalobce se jedná o dětský autismus s vysoce funkční nízkou mírou symptomatiky, avšak MUDr. M. uvedl, že v tak raném věku to nelze ještě takto diagnostikovat, což se potvrdilo v současné době novým nálezem Mgr. K., která už uvedla, že se jedná o mozkovou retardaci, že jen lehce komunikuje. Děti s obdobným postižením v jiných okresech mají průkazku ZTP nebo ZTP/P, nález na který se odvolávají, však nemají momentálně k dispozici. Pověřený pracovník žalovaného správního orgánu uvedl, že posudková komise měla k dispozici všechny odborné lékařské nálezy včetně těch, které byly předloženy v rámci odvolacího řízení a žalobce nebyl posuzován jen s ohledem na dg. autismus, ale vůbec pro psychické postižní podle odst.1 písm. j) přílohy č. 4 k vyhlášce. Vzhledem k tomu, že se jedná o dítě, kde dochází k rychlejšímu vývoji, byl průkaz přiznán jen na dobu pěti let.

III.

[7] Z obsahu správního spisu bylo zjištěno, že

• správní řízení bylo zahájeno žádostí ze dne 22.1.2014 a v rámci řízení byl vypracován lékařem OSSZ Karviná dne 17.3.2014 posudek o zdravotním stavu o obsahu, že se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou je nerovnoměrný psychomotorický vývoj s opožděným vývojem řeči, porucha aktivity a pozornosti. Nejedná se o podstatně omezenou schopnost pohyblivosti nebo orientace, včetně osoby s poruchou autistického spektra, ve smyslu ust. § 34 odst. 1 zákona č. 329/2011 Sb. Nejde o zdravotní stav uvedený v příloze č. 4 k vyhl.č. 388/2011, ve znění platném od 1.1.2014, ani mu svým funkčním postižením neodpovídá nebo s ním není svými funkčními důsledky srovnatelný,
• dne 16.4.2014 bylo provedeno lékařem OSSZ Karviná nové zhodnocení z důvodu předložení nového psychologického vyšetření ze dne 21.3.2014, kdy posudkový lékař dospěl k závěru, že se jedná o středně těžké postižení komunikace, včetně osob s poruchou autistického spektra, ve smyslu ust. § 34 odst. 2 zákona č. 329/2011 Sb., jde o zdravotní stav uvedený v odst. 1 písm. j) přílohy č. 4 k vyhl.č. 388/2011 Sb. s platností od 1.1.2014 do 1.1.2019,
• správní orgán I. stupně o žádosti rozhodl dne 27.5.2014, kdy s odkazem na posouzení lékařem OSSZ Karviná rozhodl přiznat průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „TP“ od 1.1.2014 do 1.1.2019 nezletilé oprávněné osobě P. K. Doba platnosti průkazu osoby se zdravotním postižením se stanovuje nejvýše na dobu 5ti let,
• dne 5.6.2014 bylo podáno odvolání, ve kterém byla vyslovena neschopnost zvládat základní životní potřeby v rozsahu mobility, orientace, komunikace, stravování, oblékání a obouvání, tělesné hygieny, výkonu fyziologické potřeby, péče o zdraví a osobní aktivity. Přílohou byl nález MUDr. M., Soukromá ambulance dětské a dorostové psychiatrie ze dne 5.5.2014, sdělení učitelky D. M. ze Základní školy Petra Bezruče a mateřské školy, lékařská zpráva ze dne 25.5.2014 o průběžné logopedické péči a psychologické vyšetření z 21.3.2014 Mgr. R. K.,
• v rámci odvolacího řízení byl vypracován posudek posudkovou komisí MPSV ČR v Ostravě dne 8.8.2014 o obsahu vyjmenování podkladů, které komise měla k dispozici s vyslovením, že se jedná o dětský autismus vysokofrekvenční, porucha aktivity a pozornosti, expresivně receptivní vývojová dysfázie a nerovnoměrný psychomotorický vývoj v řečové složce. Na základě veškeré doložené zdravotní dokumentace, včetně nově předložených nálezů v rámci odvolacího řízení, dospěla posudková komise k závěru, že jde o osobu se středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti – orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Jedná se o zdravotní stav uvedený v odst. 1 písm. j), př.č. 4 k vyhl.č. 388/2011 Sb., ve znění platném od 1.1.2014, tzn. psychické postižení různé etiologie s opakujícími se poruchami komunikace, zejména v exteriéru nebo neobvyklých situacích (včetně vysoce funkčního autismu). Tento stav byl ode dne 1.1.2014 s dobou platnosti do 1.1.2019.

[8] Z obsahu posudkového spisu Karviná, a tam založených zpráv, konkrétně

• nález MUDr. W. ze dne 12.12.2013, ORL – foniat. ambulance, že chlapec chodí do logopedické MŠ pro děti s poruchami řeči a sluchu, expresivně – receptivní, autistické rysy (nedosahující však plně kritérií dg. autist. spektra), nerovnoměrný vývoj, v objektivním nálezu uvedeno, že chlapec dnes spolupracuje, ukazuje žádané obrázky, aktivně odpovídá v jednoduchých větách, mnohočetná dyslalie,

• psychologické vyšetření Mgr. K. dne 17.6.2013 se závěrem, že se jedná o chlapce s vývojovou dysfázií, smíšený expresivně-receptivní typ s autistickými rysy, nedosahujícími plně kritérií dg. z okruhu autistického spektra, mentální vývoj nerovnoměrný-neverbální složka intelektu převažuje, schopen podávat výkon odpovídající věku, verbální složka silně oslabena, vývoj nutno dále průběžně sledovat, v rámci dysfázie se mohou vyskytovat výše uvedené rysy chování, porucha komunikace způsobující omezení v sociálních vztazích a obecně schopnosti adaptability na nové věci, činnosti či prostředí,
• nález Mgr. R. K. z 21.3.2014 se závěrem, že se jedná o dítě s dětským autismem vysoce funkčním s nízkou mírou symptomatiky, avšak nápadnosti se projevují ve všech relevantních oblastech, narušení sociální reciprocity, komunikace, emoční reaktivity, anamnesticky horší adaptace na změny – postupně se vzhledem včasné rané intervenci zlepšuje.  Neverbální úkoly odpovídají věku verbálně kolem 2 let, aktivita přiměřená, výdrž zvláště u řízené činnosti snížená, motivace rovněž nízká. Dále ve zprávě uvedeno obecně chování málo zvláštností, nejsou výrazné stereotypie ani přidružené poruchy, ani agresivita, dokáže stříhat, složí puzzle z 12ti dílků, kreslí pravou horní končetinou, opožděně napodobí kruh a linie, zvládá pojmenovat zvířata v knize, počítal do deseti na počítadle, skládá dřevěný vláček,
• dle závěru nálezu dětského neurologa MUDr. F. z 31.10.2013, že se jedná o nerovnoměrný psychomotorický vývoj s opožděným vývojem řeči, s horší adaptibilitou a poruchou aktivity a pozornosti u chlapce s normálním neurotopickým nálezem, v EEG specifická aktivita nezachycena.  Chůze – lehká inverze levé špičky, hlučnější, neobratná, jemná motorika dobrá, na hru se soustředí krátce.

IV.

[9] Soud zdůrazňuje, že podle ust. § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s.ř.s.), soud přezkoumává napadené výroky správního rozhodnutí jen v mezích žalobních bodů. Rozsah přezkumu napadeného rozhodnutí je v dispozici žalobce.

[10] Právní rámec nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením je dán především ustanovením § 34 zákona č. 329/2011 Sb., ve znění zákona č. 313/2013 Sb.  Dle

odst.1): nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením má osoba starší 1 roku s tělesným, smyslovým nebo duševním postižením charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, které podstatně omezuje její schopnost pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se posuzuje podle § 9 odst. 3;

odst. 2): nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „TP“ (průkaz TP) má osoba se středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna samostatné pohyblivosti v domácím prostředí, v exteriéru je schopna chůze se sníženým dosahem a má problémy při chůzi okolo překážek a na nerovném terénu. Středně těžkým funkčním postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna spolehlivé orientace v domácím prostředí a zhoršenou schopnost orientace má jen v exteriéru;

odst. 3): nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „ZTP“ (průkaz ZTP) má osoba s těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Těžkým funkčním postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna samostatné pohyblivosti v domácím prostředí a v exteriéru je schopna chůze se značnými obtížemi a jen na krátké vzdálenosti. Těžkým funkčním postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna spolehlivé orientace v domácím prostředí a v exteriéru má značné obtíže;

odst. 4): nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „ZTP/P“ (průkaz ZTP/P) má osoba se zvlášť těžkým funkčním postižením nebo úplným postižením pohyblivosti nebo orientace s potřebou průvodce, včetně osob s poruchou autistického spektra. Zvlášť těžkým funkčním postižením pohyblivosti a úplným postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna chůze v domácím prostředí se značnými obtížemi, popřípadě není schopna chůze, v exteriéru není schopna samostatné chůze a pohyb je možný zpravidla jen na invalidním vozíku. Zvlášť těžkým funkčním postižením orientace a úplným postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu není schopna samostatné orientace v exteriéru.

[11] K provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením byla přijata vyhláška č. 388/2011 Sb. V příloze č. 4 k vyhlášce č. 388/2011 Sb. jsou uvedeny zdravotní stavy, které lze považovat za podstatné omezení schopnosti pohyblivosti a orientace pro účely přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením.

[12] V dané věci byl zpochybněn názor žalovaného správního orgánu o přesvědčivosti a úplnosti posudku PK MPSV v Ostravě z důvodu, že žalobce nebyl komisí osobně vyšetřen a jeho zdravotní stav přinejmenším odpovídá odst. 2 písm. m). K žalobě byla přiložena celá řada lékařských nálezů, které však byly i obsahem předložených správních spisů. Soud v tomto řízení není v pozici třetí instance, která v rámci svého rozhodování přezkoumává zdravotní stav žalobce, nýbrž toliko hodnotí, zda posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, zda byla řádně obsazena, a byla tak způsobilá učinit závěr o předmětné věci. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti posudku spočívá v tom, zda se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, a to zejména s námitkami vyslovenými v odvolání, musí být zřejmé, že měla k dispozici dostatečnou dokumentaci, na základě které byla schopna učinit závěr. Na tomto místě nutno konstatovat, že v odvolání ze dne 29.5.2014 byla namítána neschopnost zvládat základní životní potřeby: mobilita, orientace, stravování, oblékání a obouvání, tělesná hygiena, výkon fyziologické potřeby, péče o zdraví, tedy že obsah odvolání byl zaměřen na podmínky příspěvku při péči a v případě neschopnosti pohyblivosti byla namítána neschopnost mobility s odkazem na nezvládání samostatné chůze do schodů a ze schodů ani v rozsahu jednoho patra a pokud se týká orientace, pak nepojmenuje, nerozezná, kdo je matka a kdo otec, neví, jestli je ráno nebo večer, je schopen chtít jít na procházku i v noci, ve školce často odebíhá ze třídy, je potřeba neustálé asistence asistentky pedagoga. Žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí zdůraznil, že posudková komise provedla v rámci odvolacího řízení nové posouzení, prostudovala veškerou doloženou zdravotní dokumentaci, provedla diagnostický souhrn, přičemž nově doložená zdravotní dokumentace Mgr. K. a Mgr. K. a hodnocení vedoucí učitelky v mateřské škole neměly požadovaný vliv na závěrečné posouzení. Žalovaný správně uvedl v napadeném rozhodnutí, že námitky stran nezvládání základních životních potřeb nemají vliv na posouzení zdravotního stavu pro účely přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením a nebylo k nim přihlédnuto.

[13] Krajský soud měl k dispozici posudkový spis zapůjčený OSSZ Karviná, měl k dispozici i správní spis žalovaného správního orgánu a správního orgánu I. stupně. V těchto spisech jsou založeny odborné lékařské nálezy, i lékařské nálezy, které byly přiloženy k odvolání, konkrétně nález ze dne 5.5.2014 MUDr. M., Soukromá ambulance dětské a dorostové psychiatrie, lékařská zpráva o průběžné logopedické péči ze dne 25. 5. 2014 Mgr. K., psychologické vyšetření Mgr. K. ze dne 21.3.2014, zpráva z logopedického vyšetření ze dne 13.1.2014 i vyjádření učitelky Základní a mateřské školy Třinec. Dále je obsahem lékařský nález pro posouzení zdravotního stavu ošetřující praktické lékařky z 30.1.2014 a doporučení SPC pro vady řeči ze dne 1.7.2013 a další.

[14] Z obsahu posudků obou posudkových orgánů, a zejména z obsahu posudku posudkové komise MPSV v Ostravě ze dne 8.8.2014, jednoznačně vyplývá, že k datu napadeného rozhodnutí žalobce trpí dětským autismem vysokofrekvenčním s poruchou aktivity a pozornosti, dále prokázána expresivně receptivní vývojová dysfázie a nerovnoměrný psychomotorický vývoj v řečové složce. V případě žalobce se jedná o osobu se středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti – orientace, vč. osob s poruchou autistického spektra. Jedná se o zdravotní stav uvedený v odst. 1, písm. j) přílohy k č. 4 k vyhl. č. 388/2011 Sb., tzn. psychické postižení různé etiologie s opakujícími se poruchami komunikace, zejména v exteriéru, nebo v neobvyklých situacích, včetně vysoce funkčního autismu. Jak již výše uvedeno, posudková komise MPSV dospěla k naprosto shodnému posudkovému závěru s posudkovým lékařem OSSZ v Karviné. Krajský soud nezpochybnil, stejně jako žalovaný správní orgán,  přesvědčivost úplnost a objektivnost posudku posudkové komise MPSV. Posudková komise zasedala v řádném složení, kdy byl přítomen i odborný lékař z oboru psychiatrie. Posudková komise provedla posouzení na základě znalosti kompletní zdravotní dokumentace žalobce, na základě výsledků sociálního šetření. Soud nezpochybnil erudici posudkové komise a vyhodnotil, že posudková komise měla dostatečné odborné předpoklady tomu, aby náležitě posoudila zdravotní stav žalobce. K tomuto závěru soud dospěl i přes námitku, že žalobce nebyl posudkovou komisí vyšetřen. Soud musí v této souvislosti konstatovat, že se sice předpokládá, že objektivnost posudku je do jisté míry ovlivněna i poznatky získanými přímým kontaktem členů komise s posuzovanou osobou, nicméně nelze vyloučit možnost vypracovat posudek i bez přítomnosti posuzované osoby u jednání posudkové komise, jestliže komise má k dispozici dostatečnou dokumentaci, zejména odborné lékařské nálezy. Soud má za to, že právě v případě žalobce komisi nebránilo vyhotovit objektivní a přesvědčivý posudek i bez přítomnosti žalobce. Komise, jak již uvedeno, měla k dispozici kompletní zdravotní dokumentaci, vyhodnotila i odborné lékařské nálezy, které byly předloženy v rámci odvolacího řízení a žalobce nepředložil žádné nové lékařské nálezy z období předcházející datu vydání napadeného rozhodnutí.

[15] Soud zdůrazňuje, že žalobce v době přezkoumávaného správního řízení dosáhl čtyř let věku; zvládání pohyblivosti a orientace bylo tak nutno hodnotit ve vztahu ke zdravým osobám stejného věku. Z lékařských zpráv nevyplynulo, že žalobce má těžké  omezení funkce dolních končetin. Naopak z přiložených odborných lékařských nálezů vyplývá, že se po ordinacích pohybuje, v neurologickém nálezu ze dne 31.10.2013 je sice uvedeno, že chůze hlučnější a neobratná, lehká inverse levé špičky, nicméně nutno přisvědčit posudkovému orgánu, že žalobce se pohybuje bez opory či jakýchkoliv pomůcek a pokud schody zvládá s přidržováním, nelze při zohlednění jeho věku toto hodnotit jako těžké omezení funkce dolních končetin. Soud nezpochybnil ani vyhodnocení orientace, jestliže posudková komise odkázala na psychiatrické vyšetření MUDr. M. z května 2014, kde uveden orientačně neurosomatický nález v normě.  Pokud posudková komise stav vyhodnotila v rozsahu omezení schopnosti pohyblivosti a orientace na úrovni středně těžkého nikoliv těžkého funkčního postižení pohyblivosti a orientace včetně poruchy autistického spektra, soud tento závěr nezpochybnil.

[16] Soud nepopírá, že jiným osobám žalobcova věku se stejnou diagnózou mohl být průkaz osoby se zdravotním postižením přiznán, nicméně toto nelze paušalizovat a každý případ je nutno hodnotit individuálně s ohledem na rozsah postižení a jeho vyjádření v konkrétních lékařských nálezech.

[17] Krajský soud hodnotil nejen napadené rozhodnutí, ale i zákonnost správního řízení, které předcházelo vydání napadených rozhodnutí, dle skutkového a právního stavu k datu vydání napadeného rozhodnutí (§ 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, dále jen s.ř.s.) a v rozsahu žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s.ř.s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Žaloba byla zamítnuta dle ust. § 78 odst. 7 s.ř.s.

V.

[18]  O náhradě nákladů řízení (výrok II. rozsudku) bylo rozhodnuto dle ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s. věta první, podle něhož má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Úspěšný žalobce žádné náklady řízení neúčtoval a také, jak vyplynulo ze spisu, mu žádné nevznikly.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí  l z e  podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí č. 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Ostravě dne 14. října 2015

                  JUDr. Jana Záviská

          samosoudkyně