U S N E S E N Í
Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Marie Kocourkové a soudkyň JUDr. Magdaleny Ježkové a Mgr. Heleny Konečné ve věci žalobce J. H., proti žalovanému Odvolacímu finančnímu ředitelství, se sídlem Brno, Masarykova 31, v řízení o žalobě proti rozhodnutím žalovaného ze dne 19. listopadu 2014, č.j. 30232/14/5100-31462-707633 a č.j. 30234/14/5100-31462-707633, t a k t o :
Odůvodnění:
Žalobce se žalobou doručenou krajskému soudu v Brně dne 30.1.2015 domáhal přezkoumání a zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 19.11.2014, č.j. 30232/14/5100-31462-707633 a č.j. 30234/14/5100-31462-707633, a jemu předcházejících rozhodnutí Finančního úřadu pro Královéhradecký kraj ze dne 16.4.2014, č.j. 718231/14/2711-24400-603495 a č.j. 718274/14/2711-24400-603495, a zároveň vyslovení jejich nicotnosti. Dále žádal, aby soud přiznal žalobě odkladný účinek. Krajský soud v Brně usnesením ze dne 16.2.2015, č.j. 30 Af 8/2015-13, věc postoupil Krajskému soud v Hradci Králové jako soudu příslušnému podle § 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního v platném znění (dále jen „s.ř.s.“). Na výzvu soudu k zaplacení soudního poplatku žalobce svým podáním ze dne 11.6.2015 namítal podjatost všech soudců zdejšího krajského soudu, požádal o osvobození od soudních poplatků a znovu se domáhal, aby soud přiznal žalobě odkladný účinek. O žalobcem uplatněné námitce podjatosti soudců zdejšího soudu Nejvyšší správní soud nerozhodl, konstatoval, že tuto námitku vznesl až dne 16.6.2015, neodůvodnil ji a uplatnil ji po lhůtě stanovené v § 8 odst. 5 s.ř.s. O svém postupu žalobce vyrozuměl.
Krajský soud dne 3.9.2015 vyzval žalobce, aby poskytl informace o svých osobních, majetkových a výdělkových poměrech a za tím účelem vyplnil prohlášení, které mu zaslal. Žalobce reagoval dne 22.9.2015 a ve svém písemném podání uvedl, že zdejšímu soudu opakovaně řádně prokázal svůj nárok na osvobození od soudního poplatku i nezbytnost ustanovit mu právního zástupce. Všechny potřebné skutečnosti proto soud zná ze své úřední činnosti a je přepjatým formalismem pokud je vyžaduje znovu. Zároveň ale sdělil, že požadavku soudu vyhovuje a vyplněné prohlášení o majetkových a výdělkových poměrech zasílá v uzavřené obálce. Krajský soud však tuto písemnost neobdržel. Proto si údaje o majetkových poměrech žalobce opatřil ze spisu zdejšího soudu 31 Af 93/2014 a svým usnesením ze dne 12.10.2015, č.j. 31 Af 29/2015-44, které nabylo právní moci dne 26.10.2015, žádosti žalobce o osvobození od soudního poplatku, ustanovení zástupce z řad advokátů a odložení vykonatelnosti žalobou napadeného rozhodnutí nevyhověl. Žalobci uložil zaplatit soudní poplatky ve výši 3.000 Kč a 1.000 Kč do jednoho týdne od doručení tohoto rozhodnutí. Stanovená lhůta uplynula dne 2.11.2015. Žalobce soudní poplatek, k jehož zaplacení byl vyzván, neuhradil.
Dne 3.11.2015 žalobce doručil krajskému soudu podání, ve kterém opětovně žádal o osvobození od platby soudního poplatku, který nemůže bez své viny zaplatit a tvrdil, že pro takový postup splňuje všechny podmínky. Tato tvrzení blíže nezdůvodnil a nepodložil žádným objektivním důkazem. Žalobce také opakovaně požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů a o přiznání odkladného účinku žalobě. Současně vznesl námitku podjatosti všech soudců krajského soudu v aktuálním obsazení.
Krajský soud připomíná, že ohledně námitky podjatosti soudců krajského soudu Nejvyšší správní soud zaujal dne 15.7.2015 jednoznačné stanovisko, že žádný ze soudců krajského soudu není pro podjatost z rozhodování vyloučen. Krajský soud neshledal důvod pro opakované předložení námitky podjatosti soudců krajského soudu Nejvyššímu správnímu soudu, neboť žalobce svoji námitku žádnými novými důvody nepodložil.
Krajský soud v tomto řízení již rozhodoval i o žádosti žalobce o osvobození od soudních poplatků, a to zamítavě shora citovaným usnesením ze 12.10.2015, č,j, 31 Af 29/2015-44. Za této situace je toho názoru, že již nemusel o nové žádosti o osvobození od soudních poplatků rozhodovat, neboť žalobce od doby rozhodování o jeho předchozí žádosti neprokázal, že došlo ke změně okolností, jež byly pro posouzení jeho žádosti rozhodující. Opětovná žádost neobsahovala žádné nové, dosud neuplatněné skutečnosti.
Jak bylo uvedeno a zdůvodněno shora, žalobce nesplňuje podmínky pro osvobození od soudního poplatku dle ust. § 36 odst. 3 s.ř.s., nemohlo být proto vyhověno ani jeho žádosti o ustanovení zástupce podle § 35 odst. 8 s.ř.s.
Pokud tedy krajský soud v rozhodnutí, kterým nevyhověl žádosti žalobce o přiznání osvobození od soudního poplatku a přiznání odkladného účinku podané žalobě, opětovně uložil zaplatit soudní poplatky z jeho žaloby proti rozhodnutí správního orgánu a žádosti o poskytnutí odkladného účinku žalobě, poučil ho o následcích nezaplacení a žalobce přesto soudní poplatek ve stanovené lhůtě nezaplatil, jsou dle krajského soudu naplněny zákonné důvody pro zastavení řízení (srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. ledna 2006, č.j. 1 As 27/2005-87; dostupný na www.nssoud.cz).
Dle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích totiž nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. Taková situace v předmětné věci nastala.
Stejný závěr učinil krajský soud i ohledně opakované žádosti žalobce o přiznání odkladného účinku podané žalobě.
Výrok o náhradě nákladů řízení vyplývá z ustanovení § 60 odst. 3 s.ř.s.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Hradci Králové 6. listopadu 2015
Mgr. Marie Kocourková, v.r.
předsedkyně senátu