Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Evy Pechové a soudkyň Mgr. Gabriely Bašné a Mgr. Aleny Krýlové věci žalobkyně: M. P., proti žalovanému: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, se sídlem Karmelitská 7, Praha 1, v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného,
takto:
O d ů v o d n ě n í :
Žalobou ze dne 6. 8. 2015 se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému rozhodnout o jejím odvolání proti rozhodnutí Západočeské univerzity v Plzni, kterým byla zamítnuta její žádost o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace v České republice.
V žalobě žalobkyně shrnula průběh celého řízení. Uvedla, že dopisem ze dne 29. 11. 2010 žádala Západočeskou univerzitu o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace v České republice. Rozhodnutím Západočeské univerzity ze dne 27. 4. 2011 byla její žádost zamítnuta z důvodu odlišnosti v podstatných rysech mezi žalobkyní absolvovaným studijním programem uskutečněným Zakarpatskou státní univerzitou a obsahově obdobným studijním programem uskutečňovaným Západočeskou univerzitou. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně odvolání. Z důvodu nečinnosti žalovaného se žalobkyně obrátila na ministra školství, mládeže a tělovýchovy jako na nadřízený správní orgán žalovaného s podnětem k uplatnění opatření proti nečinnosti. Následně podala žalobkyně žalobu na ochranu proti nečinnosti, která byla soudem zamítnuta jako nedůvodná; žalovaný totiž již dne 14. 9. 2012 rozhodnutí Západočeské univerzity zrušil a věc vrátil k novému projednání. Poté byl žalovaný opět nečinný, tak žalobkyně dne 17.9.2013 znovu požádala o vydání opatření proti nečinnosti. Z důvodu přetrvávající nečinnosti podala dne 14.10.2013 žalobkyně podruhé ve stejné věci správní žalobu; řízení bylo po zpětvzetí žaloby zastaveno usnesením ze dne 28. 11. 2013. Rozhodnutím ze dne 11. 7. 2014, čj. ZCU 022257/2014, (dále jen „rozhodnutí správního orgánu I. stupně“), Západočeská univerzita zamítla žádost žalobkyně o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace. O odvolání proti tomuto rozhodnutí, které podala žalobkyně dne 8. 8. 2014, nebylo do dne podání žaloby rozhodnuto; stejně tak nebylo rozhodnuto ani o žádosti žalobkyně o uplatnění opatření proti nečinnosti ze dne 4. 6. 2015.
Ve vyjádření k podané žalobě žalovaný navrhl soudu, aby žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť žalovaný ve věci dne 7. 9. 2015 pod čj. MSMT-4601/2015-1 rozhodl tak, že rozhodnutí správního orgánu I. stupně zrušil a věc správnímu orgánu vrátil k novému projednání. Žalovaný ve věci nebyl nečinný; opatřoval totiž podklady pro rozhodnutí.
Podáním ze dne 22. 9. 2015 vzala žalobkyně žalobu zpět v celém rozsahu, neboť žalovaný ve věci již rozhodl. Současně požádala soud o přiznání náhrady nákladů řízení.
Podle ustanovení § 37 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), může navrhovatel vzít svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl. S ohledem na zpětvzetí žaloby soud rozhodl podle ustanovení § 47 písm. a) s. ř. s. a řízení zastavil.
Jelikož se žalobkyně domáhala náhrady nákladů řízení, zabýval se soud otázkou, zda jsou splněny podmínky pro její přiznání. Při rozhodování o nákladech řízení vzal soud v úvahu pravidla stanovená v § 60 odst. 3 s. ř. s., dle něhož „Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. Vzal-li však navrhovatel podaný návrh zpět pro pozdější chování odpůrce, nebo bylo-li řízení zastaveno pro uspokojení navrhovatele, má navrhovatel proti odpůrci právo na náhradu nákladů řízení.“.
Pokud žalobkyně podanou žalobou opodstatněně brojila proti nečinnosti správního orgánu, který svou nečinnost následně ukončil vydáním rozhodnutí, a žalobkyně proto svou žalobu vzala zpět, má právo na náhradu nákladů soudního řízení.
V této věci soud zjistil, že žalobkyně podala dne 29. 11. 2010 žádost o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace v České republice, která byla zamítnuta rozhodnutím Západočeské univerzity v Plzni dne 11. 7. 2014. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně dne 8. 8. 2014 odvolání, o němž nebylo do dne podání žaloby rozhodnuto. Dne 4. 6. 2015 žalobkyně uplatnila u ministra školství, mládeže a tělovýchovy opatření proti nečinnosti dle § 80 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, na které ministr do dne podání žaloby nereagoval. Žalobu na ochranu proti nečinnosti žalobkyně podala dne 6. 8. 2015. Žalovaný vydal rozhodnutí o odvolání žalobkyně až dne 7. 9. 2015.
Vzhledem k tomu, že se na proces uznávání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace podle § 89 a § 90 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění rozhodném (zákon o vysokých školách), vztahují předpisy o správním řízení, vydává se rozhodnutí v souladu s ustanovením § 71 odst. 1 a 3 správního řádu bezodkladně, popř. ve lhůtě do 30 dnů od podání žádosti, která má veškeré náležitosti; ve složitějších případech může být lhůta prodloužena o dalších 30 dní.
S ohledem na výše uvedené je zřejmé, že žalovaný ve věci odvolání žalobkyně rozhodl po uplynutí zákonné lhůty k vydání rozhodnutí, přičemž žalobkyně bezúspěšně vyčerpala prostředek ochrany proti nečinnosti. Žalovaný tedy byl nečinný a ke zpětvzetí žaloby došlo pro pozdější chování žalovaného. Soud proto konstatuje, že žaloba by byla úspěšná a žalobkyni přísluší právo na náhradu nákladů řízení.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 3 věty druhé s. ř. s. tak, že žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří část zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000,- Kč (zbývající část poplatku ve výši 1 000,- Kč soud žalobkyni vrátil výrokem III. tohoto usnesení).
O vrácení soudního poplatku ve výši 1 000,- Kč, soud rozhodl podle ustanovení § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, dle kterého „Soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. (…)“. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek ve výši 2 000,- Kč, soud jí proto vrátil částku 1 000,- Kč.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí l z e podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Praze dne 5. října 2015
JUDr. Eva Pechová, v.r.
předsedkyně senátu
Za správnost vyhotovení:
Sylvie Kosková