takto:
Odůvodnění:
Žalobce se žalobou ze dne 29. 9. 2015 podanou u Krajského soudu v Ústí nad Labem domáhal zrušení rozsudku Okresního soudu v Mostě ze dne 18. 3. 1993, č. j. 14 C 2215/91 – 62, kterým byl mj. zamítnut návrh žalobce na určení, že výpověď z pracovního poměru daná žalobci jeho zaměstnavatelem dne 20. 6. 1991 je neplatná, a že okamžité zrušení pracovního poměru žalobce ze dne 12. 8. 1991 je neplatné. Žalobu, v níž za žalovaného výslovně označil Okresní soud v Mostě, odůvodnil tím, že citovaný rozsudek nemá kulaté razítko soudu a stojí na rozhodnutí přísedících soudců bez mandátu soudce, takže rozsudek je chybně označený za pravomocný. V této souvislosti požadoval, aby soud zrušil i druhostupňové soudní rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 4. 8. 1993, č. j. 10 Co 216/93 – 73.
K podané žalobě soud uvádí, že z formálního i obsahového hlediska nevykazovala žádné vady tak, aby nemohla být považována za perfektní žalobu. Žaloba měla veškeré nezbytné náležitosti ve smyslu ust. § 37 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), a proto soud neshledal nutnost usnesením ve smyslu ust. § 37 odst. 5 s. ř. s. žalobce vyzývat k odstranění nedostatků žaloby.
Z obsahu žaloby vyplývá, že ji nelze podřadit pod žádný ze sedmi typů (návrhů) žalob tak, jak jsou taxativně vyjmenovány v ust. § 4 s. ř. s., když žalobce se předmětnou žalobou domáhal zrušení soudního rozhodnutí, které bylo vydáno občanskoprávním soudem o pracovněprávním sporu. Správní soudy v rámci správního soudnictví ovšem nemají pravomoc zrušovat soudní rozhodnutí o pracovněprávním sporu vydaném občanskoprávním soudem, což odpovídá tomu, že v rámci správního soudnictví je výlučně poskytována ochrana veřejným subjektivním právům. Směrem k žalobci soud připomíná, že případnou revizi pravomocného soudního rozhodnutí o pracovněprávním sporu vydaném občanskoprávním soudem lze iniciovat pomocí institutu tzv. obnovy řízení, kdy návrh v tomto směru vznesený věcně a místně příslušnému občanskoprávnímu soudu je však nutné podat v zákonem předvídaných subjektivních a objektivních lhůtách k jeho podání.
Podle ust. § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. platí, že soud usnesením odmítne návrh, jestliže nejsou splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat.
S ohledem na právě uvedené byl tak soud nucen konstatovat, že žalobce se v žalobě domáhal vydání rozhodnutí, které je mimo věcnou příslušnost správního soudnictví. Žalobce v žalobě neuvedl žalobní petit, který by byl souladný se s. ř. s., takže jeho žalobu nebylo možno subsumovat pod žádný žalobní typ, který je taxativně předvídán v ust. § 4 s. ř. s.
Předmětná žaloba vykazuje neodstranitelné nedostatky podmínek řízení v podobě nevymezení předmětu soudního řízení, o němž by soud v rámci správního soudnictví mohl vést soudní řízení, a proto soud s odkazem na ust. § 46 odst. 1 písm. a) v návaznosti na ust. § 4 s. ř. s. žalobu ve výroku usnesení ad I. odmítl.
V důsledku odmítnutí žaloby současně soud v souladu s ust. § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. ve výroku usnesení ad II. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.
O případném vrácení soudního poplatku za podání žaloby soud nerozhodoval, neboť do vydání tohoto usnesení soudní poplatek žalobcem dosud nebyl uhrazen.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Ústí nad Labem dne 21. října 2015
JUDr. Markéta Lehká, Ph.D. v.r.
předsedkyně senátu
Za správnost vyhotovení:
Iva Tovarová