U s n e s e n í
Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Rutsche a soudců JUDr. Marcely Sedmíkové a JUDr. Pavla Kumprechta ve věci žalobkyně: M. R., bytem X, JUDr. Monikou Kolrosovou, advokátkou se sídlem Mařákova 8, Praha 6 - Dejvice, proti žalovanému: Městský úřad Dvůr Králové nad Labem, náměstí T. G. Masaryka 38, Dvůr Králové nad Labem, o podání žalobkyně doručeném krajskému soudu dne 17. 6. 2015, t a k t o :
O d ů v o d n ě n í :
Krajskému soudu byl dne 17. 6. 2015 doručen přípis žalobkyně označený jako „Žádost o přezkoumání postupu správního orgánu“. Jeho obsah byl však značně nejasný a nebylo možné z něj dovodit, čeho se žalobkyně vlastně domáhá a proti čemu brojí.
Podle § 37 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb. soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), musí být z každého podání zřejmé, čeho se týká, kdo jej činí, proti komu směřuje, a co navrhuje. V daném případě však uvedené podání dané požadavky nenaplňovalo.
Krajský soud proto usnesením ze dne 18. 6. 2015, č.j. 3Na 56/2015-9, vyzval žalobkyni k odstranění vad tohoto podání.
V odůvodnění usnesení uvedl, že žalobkyně neoznačila své podání jako žalobu a neoznačila rovněž žalovaného. Podání vyznělo spíše jako stížnost na postup Městského úřadu Dvůr Králové nad Labem ohledně vydání územního souhlasu k postavení stavby třetí osoby v obci Vlčkovice v Podkrkonoších. O tom svědčil i závěr podání, v němž žalobkyně žádá o „prošetření způsobu rozhodování správních orgánů výše zmíněných ohledně souhlasu k postavení stavby…“. Krajský v souvislosti s tím žalobkyni upozornil, že k takovému prošetření postupu správních orgánů v dané věci nemá zákonem stanovenou pravomoc, neboť nemá postavení kontrolního orgánu státní správy. Soud ve správním soudnictví může rozhodovat pouze v rámci pravomocí zakotvených v § 4 s. ř. s.
Krajský soud proto shora citovaným usnesením vyzval žalobkyni, aby ve stanovené lhůtě specifikovala, zda vůbec hodlala podat žalobu dle soudního řádu správního a pokud ano, zda se mělo jednat o žalobu proti rozhodnutí správního orgánu nebo o žalobu na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu. A pro ten který případ, aby žalobu opatřila všemi náležitostmi stanovenými příslušnými ustanoveními soudního řádu správního. Současně žalobkyni poučil, že nebudou-li vady podání v této lhůtě odstraněny a v řízení nebude možno pro tyto nedostatky pokračovat, soud podání dle § 37 odst. 5 soudního řádu správního odmítne.
Žalobkyně zareagovala podáními ze dne 27. 7. 2015. V prvém z nich uvedla, že nemá k dispozici potřebná rozhodnutí, ale ví, že byla v minulosti vydána. Nemohla se k nim ale vyjádřit, proto je považuje za nepravomocná. Vyjádřila přesvědčení, že ji s opatřením těchto podkladů pomůže Krajský úřad Královéhradeckého kraje. Proto požádala o prodloužení lhůty k upřesnění žalobního petitu.
Ve druhém podání se pokusila žalobu upřesnit. Uvedla, že se jedná o žalobu proti rozhodnutí Městského úřadu Dvůr Králové nad Labem ve věci vydání územního souhlasu na postavení stavby na pozemku p. č. 19/6 v k. ú. Dolní Vlčkovice. To mělo být vydáno ve prospěch třetí osoby, která však postupovala zřejmě v rozporu s tímto rozhodnutím. Na svém pozemku způsobila značný nepořádek, aby jej následně opustila. V současnosti pozemek nabízí k prodeji. Žalobkyně proto navrhla zrušení tohoto rozhodnutí, které ovšem nebyla schopna přesně identifikovat, protože jí nikdy nebylo doručeno a neměla možnost se seznámit s jeho obsahem.
Žalobkyně si tedy byla sama vědoma, že se jí nepodařilo odstranit všechny vady podané žaloby. Krajský soud proto vyhověl její žádosti a prodloužil lhůtu k odstranění žalobních vad do 30. 9. 2015. Žalobkyně však již následně nijak nereagovala.
Vady jejího podání doručeného krajskému soudu dne 17. 6. 2015 tak odstraněny nebyly. Protože se jedná, jak je patrno ze shora uvedeného, o vady takové povahy a intenzity, že pro ně není možno v řízení pokračovat (nebyla prokázána existence předmětu řízení, tedy rozhodnutí správního orgánu), krajskému soudu nezbylo, než postupovat dle ustanovení § 37 odst. 5 soudního řádu správního a podání odmítnout.
O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 3 s. ř. s., kdy pro případ, že došlo k odmítnutí podání, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení :
Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům (§ 54 odst. 5 s. ř. s.)
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Hradci Králové dne 27. října 2015
| JUDr. Jan Rutsch, v. r. |
| předseda senátu |