46 A 56/2015 – 31
U S N E S E N Í
Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Jitky Zavřelové a soudců JUDr. Dalily Marečkové a Mgr. Ing. Petra Šuránka ve věci žalobce D. m., spolku se sídlem R., B., zastoupeného JUDr. Ludvíkem Ševčíkem, ml., advokátem se sídlem Kobližná 47/19, 602 00 Brno, proti žalované M. s.r.o., se sídlem P., P., zastoupené Mgr. Jiřím Kokešem, advokátem se sídlem Na Flusárně 168, 261 01 Příbram, v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalované,
takto:
Odůvodnění:
Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 27. 5. 2015 domáhal podle části třetí, hlavy druhé, dílu druhého zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) ochrany proti nečinnosti žalované. Žalobce se u žalované domáhal poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „informační zákon“). Žalovaná podle žalobního tvrzení rozhodnutím ze dne 2. 3. 2015, č. j. N/A, žádost o poskytnutí informace odmítla. Žalobce se proti tomuto rozhodnutí podáním ze dne 10. 3. 2015 odvolal, přičemž o tomto odvolání nebylo dosud rozhodnuto. Z tohoto důvodu se domáhá, aby soud žalované uložil povinnost rozhodnout o odvolání žalobce ve lhůtě 15 dnů. Žalobce rovněž doložil, že se podáním ze dne 24. 4. 2015 obrátil na město Příbram se žádostí o uplatnění opatření proti nečinnosti a požadoval, aby bylo žalované přikázáno, aby zjednala nápravu a o odvolání rozhodla.
Krajský soud v Praze původně dospěl k závěru, že nebyla splněna podmínka předchozího vyčerpání opravných prostředků v řízení před správním orgánem, jeho usnesení o odmítnutí žaloby však bylo rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2015, č. j. 7 As 180/2015-33, zrušeno a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení.
Podáním doručeným zdejšímu soudu dne 6. 11. 2015 žalobce vzal svou žalobu zpět s odkazem na přiložený přípis žalované ze dne 17. 8. 2015, jímž mu byla požadovaná informace poskytnuta. Žalobce současně požádal o přiznání náhrady nákladů řízení.
Podle § 47 písm. a) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět.
Podle § 60 odst. 3 s. ř. s. žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. Vzal-li však navrhovatel podaný návrh zpět pro pozdější chování odpůrce nebo bylo-li řízení zastaveno pro uspokojení navrhovatele, má navrhovatel proti odpůrci právo na náhradu nákladů řízení.
Soud v souladu s dispoziční zásadou a § 47 písm. a) s. ř. s. řízení na základě zpětvzetí žaloby zastavil.
O náhradě nákladů soud rozhodl podle § 60 odst. 3 věty druhé s. ř. s., neboť ke zpětvzetí žaloby zjevně došlo v důsledku chování žalovaného (ukončení nečinnosti poskytnutím požadované informace). Přiznaná náhrada nákladů řízení ve výši 21.456,- Kč sestává ze čtyř úkonů právní služby po 3.100,- Kč podle § 7 bodu 5, § 9 odst. 4 písm. d) a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a kasační stížnosti a zpětvzetí žaloby) a ze čtyř režijních paušálů po 300,- Kč podle § 13 odst. 3 citované vyhlášky, vše zvýšeno o 2.856,- Kč odpovídající 21 % DPH. Součástí přiznané náhrady je dále také soudní poplatek za podání kasační stížnosti ve výši 5.000,- Kč.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Praze dne 6. listopadu 2015
Mgr. Jitka Zavřelová, v.r.
předsedkyně senátu
Za správnost: Alena Léblová