46 A 20/2015 – 52
Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Olgy Stránské a soudců Mgr. Jitky Zavřelové a Mgr. Ing. Petra Šuránka ve věci žalobkyně Mgr. J. N., bytem x, zastoupené JUDr. Filipem Svobodou, advokátem se sídlem U Dermatinky 1, 150 00 Praha 5, proti žalovanému předsedovi Okresního soudu v Mělníku, se sídlem Krombholcova 264, 276 46 Mělník, v řízení o žalobě proti výtce žalovaného ze dne 19. 12. 2014, č. j. 70 Spr. 1220/2014,
t a k t o :
O d ů v o d n ě n í :
Žalobkyně se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu třetího zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) podanou dne 27. 2. 2015 domáhala zrušení výtky ze dne 19. 12. 2014, č. j. 70 Spr. 1220/2014 (dále jen „výtka“), kterou jí žalovaný dal s odkazem na ustanovení § 88a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění zákona č. 185/2014 Sb. (dále jen „zákon o soudech a soudcích“), a to za jednání, jež mělo spočívat v tom, že žalobkyně dne 18. 12. 2014 nerespektovala opakované pokyny informatika soudu, správkyně aplikace, zaslané emailovými zprávami, aby po pracovní době ukončila práci mj. v systému ISAS, jehož software měl být v odpoledních hodinách aktualizován, práci v systému ISAS neukončila, po ukončení programu vzdáleným přístupem ze strany informatika systém ISAS opět zapnula a pokračovala v práci, a to opakovaně, což vedlo k nemožnosti software aktualizovat mimo pracovní dobu a vedlo k nefunkčnosti informačních systémů ISAS a IRES následujícího dne, nečinnosti v podstatě všech zaměstnanců soudu po dobu 3 hodin do odstranění problému, nefunkčnosti účtárny a správy soudu a k nutnosti protokolace probíhajících soudních jednání mimo systém. Žalovaný žalobkyni vytknul, že jakkoli mohla být její práce důležitá, nemohla být důležitější než práce celého soudu následující den a žalobkyně ji mohla bez problému přenést mimo systém ISAS a tam ji dokončit.
Podáním doručeným zdejšímu soudu dne 9. 11. 2015 žalobkyně vzala svou žalobu zpět. Zároveň k podání přiložila kopii sdělení (obsahově se jedná o usnesení podle § 156 odst. 2 správního řádu) žalovaného ze dne 4. 11. 2015, kterým byla výtka zrušena s poukazem na nedostatek předchozího prošetření skutkových okolností případu, a to z důvodu chybějícího zavinění žalobkyně a chybějícího následku v podobě narušení důstojnosti funkce soudce či ohrožení důvěry v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudu. Práva na náhradu nákladů řízení se žalobkyně výslovně vzdala.
Podle § 47 písm. a) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět.
Podle § 10 odst. 3 věty prvé zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1.000,- Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním.
Podle § 60 odst. 3 s. ř. s. žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. Vzal-li však navrhovatel podaný návrh zpět pro pozdější chování odpůrce nebo bylo-li řízení zastaveno pro uspokojení navrhovatele, má navrhovatel proti odpůrci právo na náhradu nákladů řízení.
Soud v souladu s dispoziční zásadou a § 47 písm. a) s. ř. s. řízení na základě zpětvzetí žaloby zastavil.
Zaplacený soudní poplatek činil 3.000,- Kč. Z tohoto důvodu zdejší soud v souladu s § 10 odst. 3 zákona o soudních poplatcích rozhodl o vrácení zaplaceného poplatku žalobkyni sníženého o 1.000,- Kč, tedy ve výši 2.000,- Kč.
O náhradě nákladů soud rozhodl podle § 60 odst. 3 věty druhé s. ř. s., neboť ke zpětvzetí žaloby došlo v důsledku chování žalovaného. Protože se však žalobkyně práva na náhradu nákladů řízení výslovně vzdala, bylo rozhodnuto tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřísluší.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Praze dne 10. listopadu 2015
Olga Stránská, v. r.
předsedkyně senátu
Za správnost vyhotovení:
Vlasáková