34 Ad 35/2014- 32

34 Ad 35/2014-32

[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Miladou Haplovou ve věci žalobce M. C., bytem ……………., zast. Mgr. Janem Šarmanem, advokátem se sídlem Pekárenská 12, Brno, proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5, o starobní důchod, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 1.8.2014, č.j. 450 603 440/315-JK,

t a k t o :

I. Žaloba s e z a m í t á .

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalované se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Rozhodnutím ze dne 1.8.2014, č.j. 450 603 440/315-JK, žalovaná změnila zčásti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 19.9.2012, č.j. …….. tak, že doplnila výrok: Podle § 56 odst. 1 písm. b) zák. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění účinném do 31.12.2007 účastníku řízení náleží doplatek starobního důchodu od 7.8.2007. Ve zbytku se toto rozhodnutí potvrzuje. Rozhodnutím ze dne 19.9.2012, č.j. 450 603 440 ČSSZ zvýšila účastníku řízení od 3.2.2007 starobní důchod na výši 9.693 Kč měsíčně podle § 56 odst. 1 písm. b) zák. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění účinném do 31.12.2007. Dne 31.10.2012 obdržela ČSSZ podání ze dne 24.10.2012 sepsané prostřednictvím pracovníka MěSSZ Brno, v němž účastník řízení žádá započtení doby pojištění od 29.10.1990 do 26.7.1992 při stanovení výše částečného invalidního důchodu. Ač uvedenou dobu uvedl v žádosti o invalidní důchod dne 17.9.1992 ČSSZ mu neposkytla doplatek od přiznání částečného invalidního důchodu od 27.7.1992. ČSSZ dne 22.11.2012 žalobci odpověděla a připojila osobní list důchodového pojištění ze dne 28.8.2012. Veřejný ochránce práv měl za to, že podání ze dne 24.10.2012 je od počátku námitkami proti rozhodnutí ze dne 19.9.2012, a proto ČSSZ dne 5.8.2013 vyzvala účastníka řízení k doplnění podání ze dne 24.10.2012, zda podání zamýšlel jako žádost o započtení doby pojištění od 29.10.1990 do 26.7.1992 či jako námitky proti rozhodnutí ze dne 19.9.2012. Dne 18.3.2013 účastník řízení doplnil podání z 24.10.2012 prostřednictvím pracovníka MěSSZ Brno tak, že účastník řízení nezamýšlel podání ze dne 24.10.2012 jako žádost o započtení doby pojištění od 29.10.1990 do 26.7.1992, neboť to bylo učiněno rozhodnutím ze dne 19.9.2012, ale poukázal na to, že při uplatnění žádosti o invalidní důchod 17.9.1992 uvedl dobu pojištění od 29.10.1990 do 26.7.1992 a očekával, že ČSSZ přihlédne k uvedené době při výpočtu částečného invalidního důchodu. Vyslovil domněnku, že navýšení vyplácených důchodových dávek, čemuž předcházelo započtení chybějící doby pojištění od 29.10.1990 do 26.7.1992, mělo být doplaceno i před zákonem stanovenou pětiletou lhůtou a tudíž podání ze dne 24.10.2012 formuluje jako žádost o doplacení částečného invalidního důchodu v období od 27.7.1992 do 2.2.2007. V případě záporného rozhodnutí má být podání považováno za námitky proti rozhodnutí ze dne 19.9.2012.

ČSSZ rozhodnutím ze dne 19.11.2013 zamítla žádost účastníka řízení o doplacení částečného invalidního důchodu podle ust. § 56 odst. 1 písm. b) zákona o důchodovém pojištění.

Dne 19.6.2013 podal účastník řízení námitky proti rozhodnutí ČSSZ ze dne 27.5.2013, kterým ČSSZ zvýšila účastníku řízení od 3.2.2007 do 6.8.2007 starobní důchod podle ust. § 56 odst. 1 písm. b) zákona o důchodovém pojištění. ČSSZ rozhodnutím ze dne 15.8.2013 námitky účastníka řízení ze dne 19.6.2013 zamítla a rozhodnutí ze dne 27.5.2013 potvrdila. Proti rozhodnutí ze dne 15.8.2013 podal účastník řízení žalobu, rozhodnutí bylo zrušeno a věc vrácena ČSSZ k dalšímu řízení. V souladu s právním názorem Krajského soudu v Brně č.j. 33 Ad 1/2014-12 ze dne 12.3.2014 ČSSZ považuje podání účastníka řízení z 24.10.2012 doplněné 13.8.2013 za námitky proti rozhodnutí ze dne 19.9.2012.

Žalovaná dále v rozhodnutí uvedla, že 12.11.1993 podal účastník řízení žádost o invalidní důchod a od 27.7.1992 mu byl přiznán částečný invalidní důchod. Rozhodnutím ze dne 3.6.2010 stanovila ČSSZ, že od 3.6.2010 namísto invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně náleží starobní důchod ve výši 9.082 Kč.

Účastník řízení podal dne 25.1.2012 žádost o starobní důchod na MěSSZ Brno s tím, aby byl přiznán od 3.2.2007. ČSSZ rozhodnutím ze dne 17.4.2012 přiznala účastníku řízení od 3.2.2007 starobní důchod ve výši 8.826 Kč měsíčně. MěSSZ provedla 6.8.2012 rekonstrukci evidenčního listu důchodového zabezpečení (dále v textu ELDZ) včetně hrubých výdělků od 29.10.1990 do 26.7.1992, který ČSSZ obdržela dne 7.8.2012. ČSSZ rozhodnutím ze dne 19.9.2012 zvýšila účastníku řízení od 3.2.2007 starobní důchod na 9.693 Kč měsíčně podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona o důchodovém pojištění s uvedením, že doplatek starobního důchodu náleží od 7.8.2007.

Právní úprava umožňující neomezené doplacení důchodu v souvislosti s pochybením úřadu byla do zákona o důchodovém pojištění zakotvena až od 1.1.2009 zákonem č. 306/2008 Sb., a dle čl. II bodu 14 tohoto zákona za dobu před 1.1.2009 se důchod nebo jeho zvýšení doplatí ve výši, v níž důchod správně náležel, nejvýše v rozsahu stanoveném právními předpisy účinnými do 31.12.2008, tj. nejvýše 3 roky nazpět ode dne zjištění nebo uplatnění nároku na důchod, tj. od 1.1.2006.

Výše hrubých výdělků byla zjištěna až na základě ELDZ vystaveného MěSSZ Brno 6.8.2012, doručeného ČSSZ 7.8.2012 a v souladu s § 56 odst. 1 písm. b) zákona o důchodovém pojištění zvýšení starobního důchodu bylo možné účastníku řízení doplatit pouze 5 let nazpět, tj. od 7.8.2007. Výše starobního důchodu byla vypočtena podle zákona o důchodovém pojištění ve znění účinném do 31.12.2007.

ČSSZ dále uvedla, že rozhodnutím ze dne 27.5.2013 účastníku řízení od 3.2.2007 do 6.8.2007 zvýšila starobní důchod na 9.329 Kč měsíčně s tím, že od 7.8.2007 náleží starobní důchod ve výši dle rozhodnutí ze dne 19.9.2012. V OLDP ze dne 21.5.2013, který byl součástí rozhodnutí ze dne 27.5.2013 vyloučila dobu zaměstnání od 29.10.1990 do 30.9.1992 s tím, že tato doba zaměstnání měla být v rozhodnutí o přiznání starobního důchodu účastníka řízení ze dne 17.4.2012 zohledněna a pro stanovení osobního vyměřovacího základu měla být tato doba vyloučena, neboť ještě nebyly známy výdělky za toto období.

Žalobou ze dne 10.10.2014 se žalobce domáhá přezkoumání napadeného rozhodnutí, neboť jím i rozhodnutím ČSSZ ze dne 19.9.2012 byl zkrácen na svých právech a domáhá se přezkoumání zákonnosti rozhodnutí. Žádost o přiznání starobního důchodu uplatnil dne 25.1.2012 s požadovaným datem přiznání od 3.2.2007. Žalovaná původně v rozhodnutí dobu od 29.10.1990 do 26.7.1992 vůbec nezapočítala, neboť se doklady nepodařilo dohledat, 6.8.2012 byl vystaven ELDP na základě žalobcem dohledaných dokladů v archivu a dne 19.9.2012 ČSSZ pak vydala rozhodnutí, kterým zvýšila žalobcův důchod. Doplatek starobního důchodu byl přiznán zpětně od 7.8.2007. Žalobce namítá, že jeho nárok na doplatek starobního důchodu vznikl již od data přiznání 3.2.2007 v důsledku nesprávného postupu orgánu sociálního zabezpečení. Navíc mu vznikl nárok na doplacení invalidního důchodu nejpozději od 1.1.2006. Dále žalobce vytýká žalované, že se neřídila závazným právním názorem v rozsudku č.j. 33 Ad 1/2013-32, když napadené rozhodnutí vydala 17.7.2014, aniž vyčkala, zda bude proti němu podána žaloba vydala dne 1.8.2014 další rozhodnutí a přinutila tím žalobce podat žalobu proti oběma rozhodnutím. Navrhl, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované.

Žalovaná ve vyjádření odmítla námitku, že nebyl realizován pokyn soudu v rozsudku, naopak se nejprve vypořádala s námitkami proti rozhodnutí ze dne 19.9.2012, což učinila napadeným rozhodnutím dne 1.8.2014 a teprve posléze rozhodovala o námitkách ze dne 15.8.2013. K samotnému předmětu věci uvedla, že žalobce požádal žádostí ze dne 25.1.2012 o přiznání starobního důchodu od 3.2.2007 a v přehledu o činnosti pro dobu do 30.9.1992 odkázal na zhodnocení v žádosti o invalidní důchod a žalovaná tuto dobu započetla podle OLDZ ze dne 13.1.1994, který byl vyhotoven pro rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu, nicméně nedopatřením dobu pojištění od 29.10.1990 do 30.9.1992 nezapočetla a starobní důchod přiznala v nižší výši. Toto pochybení napravila až po obdržení ELDZ ze dne 6.8.2012 a rozhodnutím ze dne 19.9.2012 zvýšila starobní důchod žalobce po započtení opomenuté doby zaměstnání a v ní dosaženého výdělku ode dne přiznání starobního důchodu s tím, že doplatek náleží od 7.8.2007, tj. 5 let nazpět od prokázání výdělku. Protože k nezapočtení uvedené doby pojištění došlo v důsledku nesprávného postupu žalované, vydala dne 27.5.2013 rozhodnutí, jímž přiznala doplatek starobního důchodu od 3.2.2007 do 6.8.2007, ovšem za tuto dobu nenáleží starobní důchod ve výši vypočtené s přihlédnutím k výdělkům dosaženým v dodatečně započtené době, neboť ty byly prokázány ELDZ 6.8.2012. Výdělek v předmětném období se žalované nepodařilo došetřit již v době, kdy žádal o přiznání invalidního důchodu, což uvedla žalovaná v rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu. Doklad o výši výdělku žalobce dodatečně nepředložil, ačkoliv ukončil u podniku ………….. dne 30.9.1992 pracovní poměr a nemohl tudíž být problémem získat tento doklad. Tím prakticky odmítl být žalované nápomocen při prokázání chybějících dokladů rozhodných pro stanovení výše jeho důchodu a vlastním nezájmem a nečinností proto od roku 1992 pobíral důchod v nižší výměře, než mu náležela, nikoliv však v důsledku nesprávného postupu žalované, jak tvrdí. V řízení o přiznání starobního důchodu žalovaná pochybila pouze, když při prvním rozhodování nezapočetla dobu pojištění od 29.10.1990 do 30.9.1992, nikoliv však nezapočtením výdělků v uvedené době žalobcem dosažených. Doplatek starobního důchodu po dodatečném započtení doby od 29.10.1990 do 30.9.1992 přiznala žalobci od 3.2.2007 a doplatek po dodatečném započtení i výdělků dosažených v uvedené době přiznala 5 let nazpět od dne jejich prokázání, tj. od 7.8.2007. Rozhodnutí žalované ze dne 17.7.2014 se týkalo doplatku invalidního důchodu žalobce za dobu od 27.7.1992 do 2.2.2007.

V replice k vyjádření žalobce setrval na svém názoru, že žalovaná nedodržela přikázanou chronologii dalšího postupu ve věci, když po rozhodnutí dne 17.7.2014 měla vyčkat podání žaloby, čehož nedbala a rozhodla ihned 1.8.2014.

Při jednání u soudu žalobce k výzvě soudu, v čem nesouhlasí s rozhodnutím ze dne 1.8.2014 uvedl, že nesouhlasí s dobou doplacení důchodové dávky a zejména, že by mu měl náležet doplatek nejen v omezené době na základě zákona č. 306/2008, ale zpětně od přiznání plného invalidního důchodu od 27.7.1992, neboť žalovaná pochybila, protože nevyvinula větší úsilí při došetřování výdělků žalobce v letech 1990 – 1992. Sám žalobce přiznal, že v době přiznání plného invalidního důchodu nevěnoval pozornost otázce zjišťování výše výdělků v uvedených letech, neboť v té době zaměstnavatel nebyl ještě v likvidaci a měl nepříznivý zdravotní stav. Že nebyly zohledněny výdělky v uvedených letech, se dozvěděl až v době, kdy v roce 2012 požádal o přiznání starobního důchodu a kdy tato skutečnost byla zjištěna. Pátráním v archivu zjistil, že s výjimkou listopad prosinec 1990, kdy byl nalezen evidenční list důchodového pojištění, byly mzdové listy prázdné, a proto roky 1991 a 1992 musela MSSZ rekonstruovat. Když zaměstnavatel odváděl sociální pojištění měsíčně, vyslovil domněnku, že z těchto částek mohla být zjištěna výše příjmu v té době. Pokud sám potřebný poklad získal během dne, dovozuje, že ČSSZ mohla takto postupovat i v dřívější době, byť by byl získán pouze evidenční list se záznamem týkající se roku 1990. Sám působil u tohoto zaměstnavatele jako likvidátor od ledna 1991 až do likvidace podniku v roce 1992.

Ze správního spisu soud zjistil, že žalobce uplatnil dne 25.1.2012 žádost o starobní důchod s požadovaným datem přiznání od 3.2.2007 a v části přehledu o činnosti do 30.9.1992 odkázal na evidenci ČSSZ, dle níž měly být doby zhodnoceny v žádosti o invalidní důchod. Podle OLDZ ze dne 13.1.1994 byla žalobci doba od 29.10.1990 do 26.7.1992 zhodnocena. V rozhodnutí o žádosti o invalidní důchod byl žalobce upozorněn, že výdělek za dobu od 29.10.1990 do 30.9.1992 se nepodařilo došetřit a pokud předloží doklad výši výdělků v uvedené době, znovu bude rozhodnuto o výši invalidního důchodu.

O žádosti žalobce o starobní důchod ČSSZ rozhodla 17.4.2012 a přiznala starobní důchod od 3.2.2007 ve výši 8.826 Kč měsíčně, přičemž z OLDP ze dne 28.2.2012 soud zjistil, že nebyla zohledněna doba pojištění od 29.10.1990 do 26.7.1992 jako OLDZ v roce 1994. Poté, co byl ČSSZ zaslán ELDZ, rekonstruovaný MěSSZ Brno dne 6.8.2012, jímž byla vykázána doba pojištění od 29.10.1990 do 30.9.1992 včetně výdělků dosažených v uvedeném období a vykázaných vyloučených dob, vyhotovila ČSSZ dne 24.8.2012 a 30.8.2012 nový OLDP, v nichž započetla dobu pojištění od 29.10.1990 do 30.9.1992 na základě nově předloženého ELDZ a to včetně výdělků a vykázaných vyloučených dob. Následně ČSSZ vydala dne 19.9.2012 rozhodnutí, jímž zvýšila starobní důchod od 3.2.2007 na částku 9.693 Kč s tím, že doplatek důchodu náleží 5 let zpětně, tj. od 7.8.2007.

Rozhodnutím ze dne 27.5.2013 ČSSZ od 3.2.2007 do 6.8.2007 zvýšila starobní důchod na částku 9.329 Kč s tím, že od 7.8.2007 náleží ve výši dle rozhodnutí ze dne 19.9.2012 a s dodatkem, že dobu od 29.10.1990 do 30.9.1992 vyloučila při stanovení osobního vyměřovacího základu a vyčíslila doplatek za dobu od 3.2.2007 do 6.8.2007. Uvedené odpovídá vystavenému OLDP ze dne 21.5.2013.

Dne 24.10.2012 učinil žalobce u MěSSZ Brno podání, kterým žádal o zápočet doby pojištění od 29.10.1990 do 26.7.1992 do celkové doby pojištění při výpočtu částečného invalidního důchodu, přepočet a doplacení uvedeného důchodu, neboť v žádosti o invalidní důchod ze dne 17.9.1992 uvedl tuto dobu pojištění, která nebyla započítána při výpočtu částečného invalidního důchodu. Byla započtena až po zaslání opisu ELDZ na uvedenou dobu ze dne 6.8.2012 zaslaný ČSSZ 7.8.2012. Doplatek důchodu vyplývající z navýšení starobního důchodu byl doplacen pouze za období od 3.2.2007, nikoliv od přiznání částečného invalidního důchodu, tj. od 27.7.1992. Na uvedené podání reagovala ČSSZ sdělením žalobci, že doplatek důchodu náleží 5 let nazpět od uplatnění nároku, zde předložení ELDZ 7.8.2012, tj. od 7.8.2007 a doplatek částečného invalidního důchodu od 27.7.1992 do 2.2.2007 a následně doplatek starobního důchodu do 6.8.2007 nenáleží. Podle soudu podání ze dne 24.10.2012 bylo žádostí o zápočet doby od 29.10.1990 do 26.7.1992 do celkové doby pojištění při výpočtu částečného invalidního důchodu a žádostí o přepočet a doplacení uvedeného důchodu (správně šlo o plný invalidní důchod) od doby jeho přiznání do 2.2.2007. Z uvedeného soud neseznal, že by mělo jít o námitky proti rozhodnutí o přiznání starobního důchodu ze dne 19.9.2012, nicméně v následujícím období za intervence Veřejného ochránce práv žalovaná nakonec na základě upřesnění ze dne 13.8.2013 uvedené podání posoudila jako námitky proti rozhodnutí ze dne 19.9.2012, ač šlo dle uvedeného podání nadále o žádost o doplacení důchodových dávek od 27.7.1992 do 2.2.2007, kdy byl žalobce poživatelem plného invalidního důchodu.

Předmětem přezkumu v tomto řízení je, zda ČSSZ rozhodla o žádosti žalobce o přiznání starobního důchodu od vzniku nároku 3.2.2007 v souladu se zákonem či nikoliv.

Na základě uvedeného je pak konečná námitka žalobce vznesená při jednání, kterou se domáhal doplacení plného invalidního důchodu od 27.7.1992 zcela irelevantní. Přesto soud považuje za správné, aby posoudil i prvotní námitky žalobce uvedené v žalobě.

Rozhodnutím ze dne 19.9.2012 reagujícím na předložení rekonstruovaného ELDZ ČSSZ dne 7.8.2012, ČSSZ zvýšila starobní důchod žalobce od 3.2.2007, tj. od vzniku nároku na tento důchod na výši 9.693 Kč měsíčně s tím, že podle odůvodnění doplatek náleží 5 let nazpět, tj. od 7.8.2007.

O zvýšení starobního důchodu a o doplatku tohoto důchodu za dobu od 3.2.2007 do 6.8.2007 rozhodla ČSSZ rozhodnutím ze dne 27.5.2013, kterým stanovila výši starobního důchodu od 3.2.2007 do 6.8.2007 na 9.329 Kč měsíčně s tím, že od 7.8.2007 náleží starobní důchod ve výši dle rozhodnutí ze dne 19.9.2012, tj. 9.693 Kč měsíčně a zároveň ČSSZ vyčíslila za uvedenou dobu doplatek.

Odlišná výše starobního důchodu v rozhodnutí ze dne 27.5.2013 oproti rozhodnutí ze dne 19.9.2012 vznikla tím, že ČSSZ započetla podle OLDP z 21.5.2013 dobu od 29.10.1990 do 30.9.1990 plně, ale tuto dobu vyloučila pro stanovení osobního vyměřovacího základu. Tím uznala své pochybení nezapočtením uvedené doby pojištění v původním rozhodnutí o přiznání starobního důchodu ze dne 17.4.2012, kterým byl přiznán žalobci starobní důchod ve výši 8.826 Kč měsíčně. Rozdíl ve výši starobního důchodu mezi rozhodnutím ze dne 27.5.2013 a 19.9.2012 vznikl z důvodu nezapočtení výdělku žalobce v době od 29.10.1990 do 30.9.1992, resp. vyloučení této doby pro výpočet OVZ, neboť ČSSZ mohla zrekonstruovaný ELDZ promítnout do výše starobního důchodu započtením zjištěných výdělků v uvedené době pouze 5 let nazpět od uplatnění.

Pokud se týká námitky, že žalobci vznikl nárok na doplacení invalidního důchodu nejpozději od 1.1.2006, uvedenou námitkou se soud nezabýval, neboť předmětem přezkoumání v této věci jsou otázky související s rozhodnutím o žádosti žalobce o přiznání starobního důchodu, nikoliv otázky týkající se doplatku invalidního důchodu v době před přiznáním starobního důchodu.

Na námitku žalobce, že měl být starobní důchod doplacen od 3.2.2007 ve výši dle rozhodnutí ze dne 19.9.2012 nemůže soud přistoupit, neboť neshledal, že by se ČSSZ dopustila nesprávného postupu ve smyslu ust. § 56 odst. 1 písm. b) věta poslední zákona o důchodovém pojištění. Na podporu svého závěru se dovolává rozhodnutí ČSSZ o přiznání invalidního důchodu, v němž byl žalobce vysloveně upozorněn, že se nepodařilo došetřit výdělky od 29.10.1990 do 30.9.1992 a byl vyzván k předložení dokladu o výši výdělků v uvedeném období. Z uvedeného soud dovozuje, že ČSSZ v té době žalobce upozornila, že v uvedeném období není vykazován výdělek a vyzvala žalobce k součinnosti. Pokud žalobce od doručení rozhodnutí ze dne 28.2.1994 na uvedenou výzvu nereagoval, nelze považovat dobu od doručení tohoto rozhodnutí do předložení rekonstruovaného ELDZ žalované dne 7.8.2012 jako dobu trvajícího nesprávného postupu žalované.

Na základě uvedené soud shrnuje, že rozhodnutí ze dne 19.9.2012, které bylo potvrzeno napadeným rozhodnutím, v němž byl doplněn výrok o doplatku starobního důchodu od 7.8.2007 bylo vydáno zcela v souladu se zákonem. Vzhledem k tomu, že ČSSZ uznala své pochybení nezapočtením doby zaměstnání od 29.10.1990 do 30.9.1992 v rozhodnutí ze dne 17.4.2012, rozhodla dalším rozhodnutím ze dne 21.5.2013 i o předchozí době pobírání starobního důchodu žalobcem, tj. nad 5-ti letou lhůtu, stanovením výše starobního důchodu započtením doby zaměstnání od 29.10.1990 do 30.9.1992, ale současně vyloučením této doby pro zjištění OVZ za účelem zjištění rozdílu mezi přiznanou výší starobního důchodu rozhodnutí ze dne 17.4.2012 ve výši 8.826 Kč měsíčně a nově zjištěnou výší tohoto starobního důchodu od 3.2.2007 do 6.8.2007 ve výši 9.329 Kč měsíčně.

Vzhledem k tomu soud neshledal pochybení při rozhodování o žádosti žalobce ze dne 25.1.2012 o přiznání starobního důchodu od 3.2.2007 a napadené rozhodnutí je v souladu se zákonem, žalobu jako nedůvodnou ve smyslu ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítá.

Žalobce nebyl ve věci úspěšný, žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení ze zákona, soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku shora a nepřiznal jí náhradu nákladů řízení (§ 60 odst. 1, 2 s.ř.s.).

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Brně dne 13. října 2015

JUDr. Milada Haplová, v.r.

samosoudkyně

Za správnost vyhotovení:

Karolina Marešová