20Ad 36/2015-29
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Záviskou v právní věci žalobce D. B., proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Praha 5, Křížová 25, k žalobě proti správnímu rozhodnutí žalované ze dne 27.3.;2015 , o nároku na invalidní důchod
t a k t o :
O d ů v o d n ě n í :
I.
[1] Žalobci byla zamítnuta žádost o invalidní důchod z důvodu nesplnění podmínky poklesu pracovní činností alespoň v míře 35 %.
[2] Žalobce v zákonné lhůtě podal u zdejšího soudu žalobu, ve které uvedl, že není schopen vykonávat svou práci v oboru ani využívat získané dovednosti. Je vyučen montérem ocelových konstrukcí, celý život vykonával těžkou práci. Od dubna 2013 má problémy s bederní páteří, došlo k posunu obratlů o 15 mm a takřka absence meziobratlové ploténky, v důsledku čehož nemůže déle stát ani chodit na delší trasy a už vůbec ne nosit středně těžká břemena.
[3] Žalovaná k žalobě ve svém písemném vyjádření popřela důvodnost žaloby, odkázala na posudky o zdravotním stavu žalobce vyhotovené ve správním řízení a s ohledem na námitky navrhla provedení důkazu posudkem posudkové komise MPSV ČR.
[4] Napadeným rozhodnutím žalovaná námitky zamítla a své rozhodnutí ze dne 21.1.2015 číslo X potvrdila. V odůvodnění poukázala na posudek Okresní správy sociálního zabezpečení Karviná ze dne 7.1.2015, dle kterého pokles pracovní schopnosti byl stanoven o 20 %, a dále na posudek vypracovaný v námitkovém řízení dne 17.3.2015, kdy pokles pracovní schopnosti byl stanoven v míře 30 %.
II.
[5] U jednání soudu dne 9.9.2015 žalobce navrhl provést důkaz nálezem neurologa MUDr. R., který však neměl u jednání, proto bylo jednání odročeno za účelem předložení označeného listinného důkazu. Žalobce tento však soudu nepředložil, a to ani u dalšího jednání dne 4.11.2015. U jednání soudu dne 4.11.2015 uvedl, že nálezy tohoto lékaře a zastupujícího lékaře založené v posudkovém spise by mohly být ty, které chtěl soudu předložit. Ve věci téhož dne bylo rozhodnuto.
[6] Z obsahu správních spisů bylo zjištěno, že žalobce požádal dne 3.11.2014 o invalidní důchod od skončení výplaty nemocenských dávek. Lékařem Okresní správy sociálního zabezpečení Karviná dne 7.1.2015 nebyl uznán invalidní, za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byl určen bolestivý páteřový syndrom s poruchou statodynamiky LS páteře, bez kořenové léze, s posudkovým hodnocením dle kap. XIII, odd. E, pol. 1b přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. s mírou poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti 20 %. Rozhodnutím ze dne 21. ledna 2015 byla žádost s odvoláním na uvedený posudek OSSZ zamítnuta pro nesplnění ustanovení § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zdp). K námitkám ze dne 5.2.2015 byl zdravotní stav znovu hodnocen lékařem žalované dne 17.3.2015 se závěrem, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byl chronický bolestivý páteřní syndrom v oblasti lumbosakrální, s dysfunkcí a občasným kořenovým drážděním L4 vpravo a bez známek poškození nervů při stabilní spondylolistéze, posudkově hodnoceno dle kap. XIII, odd. E, položky 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. s mírou poklesu pracovní schopnosti 20 % a vzhledem k jeho vlivu na schopnost využívat dosaženého vzdělání, zkušenosti a znalosti, na schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti, s navýšením dle § 3 odst. 2 cit. vyhlášky o 10 % na celkových 30 %.
[7] Z posudku posudkové komise MPSV ČR v Ostravě ze dne 16.7.2015, který byl vypracován k žádosti soudu, bylo prokázáno, že u žalobce k datu napadeného rozhodnutí se jednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav daný chronickým bolestivým páteřním syndromem v oblasti lumbosakrální s dysfunkcí a občasným kořenovým drážděním L4 vpravo při stabilní spondylolistése II. st. s foraminostenosou oboustranně, přetlakovou chorobou kompenzovanou. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti k datu 27.3.2015 je zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII., odd. E, položce 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kdy z rozmezí 10-20 % stanoví horní hranici 20 %. Vzhledem k jeho vlivu na schopnost využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti, na schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti, se podle § 3 odst. 2 cit. vyhlášky zvyšuje horní hranice procentního rozpětí o 10 % na celkovou hodnotu 30 %. Posudková komise MPSV stanoví jako rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu chronický bolestivý páteřní syndrom v oblasti lumbosakrální, jedná se o lehké funkční postižení páteře, kdy pokles pracovní schopnosti po navýšení horní hranice procentního rozpětí činí celkově 30 %. Lehké funkční postižení u posuzovaného se projevuje občasnými projevy kořenového dráždění, recidivujícím lehkým neurologickým nálezem, bez známek poškození nervu. Zdravotní postižení není takového stupně ani rozsahu, aby odůvodňovalo stanovení vyšší míry poklesu pracovní schopnosti, nejedná se dle kapitoly XIII., odd. E o položku 1c – středně těžké funkční postižení, ani o položku 1d – těžké funkční postižení, nejsou naplněna kritéria u těchto položek uvedená. U posuzovaného nedošlo k žádné podstatné změně v jeho zdravotním stavu od posouzení lékařem OSSZ Karviná v 9/2013, kdy byl stanoven pokles pracovní schopnosti rovněž 30 %. Posudková komise MPSV hodnotila stejně jako lékař ČSSZ v námitkovém řízení, který rovněž stanovil pokles pracovní schopnosti 30 %. Lékařka OSSZ při svém posouzení dne 7.1.2015 stanovila pokles pracovní schopnosti 20 %, kdy dle názoru posudkové komise MPSV nevyužila možnost procentního navýšení horní hranice procentního rozpětí z výše uvedených důvodů, což posudková komise MPSV nepovažuje za správné, nicméně konečný výsledek je vždy stejný – nejedná se o žádný stupeň invalidity. Posuzovaný není schopen práce fyzicky nadměrně namáhavé se zvedáním a přenášením nadlimitních břemen, práce ve vynucených polohách, schopnost rekvalifikace je zachována. K obsahu žaloby posuzovaného posudková komise MPSV sděluje, že jeho zdravotní stav byl posouzen v dostatečném rozsahu, jeho neschopnost vykonávat práci v oboru či využívat získané dovednosti byla zhodnocena navýšením horní hranice procentního rozpětí o 10 % na celkových 30 %. Nejedná se o žádný stupeň invalidity. K datu vydání napadeného rozhodnutí nebyl invalidní podle § š9 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Nešlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %.
[8] Krajský soud provedeným řízením a dokazováním vzal za prokázané, že žalovaná ve správním řízení ve výsledku zhodnotila zdravotní stav žalobce jako dlouhodobě nepříznivý s poklesem pracovní schopnosti nezakládající invaliditu a posudkem posudkové komise MPSV nebylo prokázáno jiné zjištění.
III.
[9] Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.
[10] Přezkoumává-li krajský soud k žalobě správní rozhodnutí žalované o nároku na důchodovou dávku podmíněnou zdravotním stavem, což v projednávané věci je nárok na invalidní důchod, je rozhodnutí soudu především závislé na odborném lékařském posudku. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR svými posudkovými komisemi (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/91 Sb.). Tato komise je oprávněná nejen k celkovému posouzení zdravotního stavu a dochované pracovní schopnosti žalobce, ale též k posouzení schopnosti soustavné výdělečné činnosti a k zaujetí posudkového závěru o invaliditě, jejím vzniku, trvání a zániku. Z tohoto důvodu byl vypracován odborný lékařský posudek posudkovou komisí MPSV ČR v Ostravě. Tento důkaz považuje soud za stěžejní. Posudková komise podala posudek v řádném složení, stanoveném v ust. § 16b zákona č. 582/1992 Sb., v platném znění, když zdravotní stav žalobce posuzoval s posudkovým lékařem i odborný lékař neurolog, posudek obsahuje náležitosti uvedené v ust. § 7 vyhl. č. 359/2009 Sb., zdravotní stav byl posouzen na základě četné zdravotní dokumentace žalobce, zejména nálezů neurologických a dalších odborných lékařských nálezů. Žalobce byl u jednání posudkové komise vyšetřen přísedící lékařkou z oboru neurologie. Komise na základě odborných lékařských nálezů z období před datem vydání napadeného rozhodnutí dospěla k závěru, že pokles pracovní schopnosti u žalobce nedosahuje míry, která zakládá invaliditu, neboť je v míře 30 %. Posudková komise míru poklesu pracovní schopnosti posudkově hodnotila dle kap. XIII, odd. E, pol. 1 písm. b) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. Dle citovaného ustanovení je pokles pracovní schopnosti dán v rozmezí 10-20 %, posudková komise stanovila horní hranici daného rozpětí a dále navýšila o 10 % dle § 3 odst. 2 cit. vyhlášky.
[11] Podle ust. § 39 odst. zákona o důchodovém pojištění jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. Vzhledem k tomu, že k uznání invalidity alespoň prvního stupně je nutno prokázat pokles pracovní schopnosti alespoň v míře 35 %, a v takovém rozsahu prokázán nebyl, není možno žalobce považovat za invalidního. S ohledem na uvedené, soud žalobě nevyhověl, přičemž při přezkoumávání napadeného rozhodnutí vycházel z ust. § 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s.ř.s.), tzn. ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního soudu.
[12] Žádnému z účastníků nepřiznal soud právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně nebyla úspěšná a žalovaná nemá právo na náhradu nákladů ze zákona (§ 60 odst. 1, 2 s.ř.s. a § 118d odst. 1 zákona č. 582/91 Sb. v plat. znění).
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí l z e podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí č. 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
V Ostravě dne 4. listopadu 2015
JUDr. Jana Záviská
samosoudkyně