ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Záviskou v právní
věci žalobce M. K., proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem
Praha 5, Křížová 25, k žalobě proti správnímu rozhodnutí žalované ze dne 4.11.2014 č.j.
X, o nároku na starobní důchod dle § 31 zákona č. 155/1995 Sb.
t a k t o :
I. Žaloba se z a m í t á .
II. Žádnému z účastníků se n e p ř i z n á v á náhrada nákladů řízení.
O d ů v o d n ě n í :
[1] Žalobci byla zamítnuta žádost o starobní důchod z důvodu nesplnění podmínky dosažení potřebné doby pojištění.
[2] Žalobce v zákonné lhůtě podal u zdejšího soudu blanketní žalobu, kterou po
výzvě zdejšího soudu doplnil tak, že uvedl, že žalovaná nesprávně rozhodla, on psal do
NVÚ Příbram a Vinařice a bylo mu potvrzeno, že tyto žalované doklady poslaly, a že je
to pro něj dostačující. Požádal o znovuprošetření nároku s tím, že další doklady zasílá.
Uvedenými doklady byla korespondence s žalovanou ze dne 9.4.2014 a část
napadeného rozhodnutí bez prvního listu (první a druhé strany) plus osobní list
důchodového pojištění z 3.10.2014 a profesní dotazník pro OSSZ Bruntál z 6.4.2011.
[3] Žalovaná ve svém vyjádření toliko potvrdila, že poslední rozhodnutí, které bylo
vůči žalobci vydáno, je rozhodnutí o starobním důchodu ze dne 4.11.2014, doručené
žalobci 10.11.2014.
[4] Soud srovnáním části rozhodnutí, které žalobce zaslal s rozhodnutím založeným
ve správním spise, identifikoval rozhodnutí ze dne 21.5.2014. Napadeným rozhodnutím
žalovaná námitky zamítla a své rozhodnutí ze dne 21.5.2014 č.j. X potvrdila.
V odůvodnění uvedla, že rozhodnutím ze dne 21.5.2014 byla zamítnuta žádost
o starobní důchod pro nesplnění podmínek ust. § 31 zákona č. 155/1995 Sb.,
o důchodovém pojištění (dále jen zdp). Dále uvedla, že k námitkám přezkoumala
napadené rozhodnutí v plném rozsahu, včetně podaných námitek a dospěla k závěru,
že námitky nejsou důvodné. Dále s odkazem na řadu zákonných ustanovení zdp uvedla,
že žalobce požádal o starobní důchod k 9.4.2014. K námitkám, týkajících se období, kdy
byl ve výkonu trestu odnětí svobody, je možno hodnotit dobu jen tu, po kterou osoby ve
výkonu trestu odnětí svobody a ve výkonu zabezpečovací detence jsou zařazeny do
práce. Dále, že v osobním listu důchodového pojištění ze dne 7.5.2014 nebyla
zhodnocena doba pojištění od 1.7.1977 do 30.6.1978 (potvrzení Vězeňské služby ČR
Vinařice ze dne 23.9.2014). Z tohoto důvodu byl vyhotoven dne 2.10.2014 nový osobní
list důchodového pojištění, kde již citovaná doba je zohledněna a pro účely důchodové
zhodnocena, nicméně ani po započtení této doby není splněna potřebná doba pojištění
ke vzniku nároku na starobní důchod dle § 31 zdp. K datu 9.4.2014, od něhož je žádán
starobní důchod, je získána pouze doba v rozsahu 28 roků a 32 dnů pojištění. Žalovaná
se vypořádala i s námitkou ohledně doby v uranových a uhelných dolech.
[5] Z obsahu správního spisu bylo zjištěno, že obsahuje evidenční listy důchodového
pojištění a dále potvrzení o vedení jako uchazeče o zaměstnání, včetně sdělení
Vězeňské služby ČR, Věznice Vinařice ze dne 23.9.2014 o době pojištění v období
07/1977 – 06/1978. Z osobního listu důchodového pojištění ze dne 3.10.2014, že
celková doba pojištění do 9.4.2014 je prokázána v rozsahu 10 252 dnů, tj. 28 roků a 32
dnů a po snížení náhradní doby pojištění na 80 % pak činí 27 roků a 107 dnů. Doba
pojištění bez náhradních dob do nároku činí 24 roků a 40 dnů. Dále je založena žádost
o starobní důchod z 9.4.2014, že žalobce požádal o starobní důchod před dosažením
důchodového věku k 9.4.2014. Dne 21.5.2014 žalovaná rozhodla tak, že žalobu zamítla
a proti tomuto rozhodnutí dne 18.6.2014 žalobce podal námitky, ve kterých uvedl, že
když asi před 10ti lety žádal o invalidní důchod, který mu byl zamítnut z důvodu získání
jen asi 27 %, bylo mu současně žalovanou sděleno, že má odpracovaných 29 let.
Zpochybnil, že žalovaná má informace o tom, že také pracoval v uranových dolech, kde
pracoval asi 5 let a 3 roky v uhelném dole. Má za to, že splnil podmínky doby pojištění.
Dále poukázal na svůj nepříznivý zdravotní stav.
[6] Podle ust. § 31 odst. 1 zdp pojištěnec má nárok na starobní důchod před
dosažením důchodového věku, jestliže získal dobu pojištění stanovenou podle § 29
odst. 1 nebo 3 a do dosažení důchodového věku mu ode dne, od něhož se starobní
důchod přiznává, chybí nejvýše a) 3 roky pokud je důchodový věk nižší než 63 let, b) 5
roků, pokud jeho důchodový věk činí alespoň 63 let a dosáhl věku alespoň 60 let.
[7] Důchodový věk je diferencován podle roku narození pojištěnce a dále podle
toho, jde-li o muže nebo o ženu, a u žen dále ještě podle počtu vychovaných dětí.
U žalobce činí důchodový věk 63 let (§ 32 odst. 2 zdp). Tohoto věku žalobce dosáhne
k datu 9.10.2016, a proto vzhledem k uvedenému právnímu ustanovení v odstavci [6]
tohoto rozsudku, žalobce mohl o starobní důchod požádat k datu 9.4.2014; podmínku
důchodového věku tak splnil.
[8] Další podmínkou pro nárok na starobní důchod dle ust. § 31 odst. 1 zdp je
získání potřebné doby pojištění. S odkazem na ust. § 29 odst. 1 písm. h) zdp je
vyžadována pro vznik nároku na starobní důchod doba pojištění v rozsahu 32 let, resp.
alespoň 30 let bez zápočtu náhradních dob pojištění. Žalovaná žalobci eviduje pouze
28 roků a 32 dnů, a to včetně doby pojištění potvrzené Vězeňskou službou ČR, Věznicí
Vinařice (potvrzení ze dne 23.9.2014). Vzhledem k tomu, že žalobce neprokázal další
dobu pojištění, a to ani v žalobě, ani u ústního jednání před Krajským soudem
v Ostravě, kam, ač byl řádně předvolán, se bez omluvy nedostavil, nesplnil podmínku
získání potřebné doby pojištění. Vzhledem k nesplnění potřebné doby pojištění žalobci
nevznikl k datu 9.10.2014 nárok na starobní důchod.
[9] Soud se nezabýval žalobcovým tvrzením ohledně nepříznivého zdravotního
stavu, neboť zdravotní stav není pro posouzení nároku na starobní důchod vůbec
směrodatný. Nárok na starobní důchod se odvíjí od splnění podmínek důchodového
věku a doby pojištění.
[10] Pro vysvětlení soud uvádí, že podle právní úpravy před rokem 2010 (před
účinností zákona č. 306/2008 Sb.) by žalobci stačila pro vznik nároku na předmětnou
důchodovou dávku jím získaná doba pojištění v rozsahu 28 let, neboť požadovaná doba
pojištění byla tehdy stanovena alespoň v rozsahu 25 let (při dosažení 65 let věku jen
15 let pojištění). Od roku 2010 však nová právní úprava zakotvila nejen zvyšování
důchodového věku, ale též postupné zvyšování potřebné doby pojištění, která, jak již
výše uvedeno, u pojištěnců, který dosáhne důchodového věku v r. 2016, činí 32 let.
[11] Soud se ztotožnil s názorem žalované, že ač zhodnotil v rámci námitkového
řízení další tvrzenou dobu pojištění vykázanou vězeňskou službou v rozsahu období od
1.7.1977 do 30.6.1978, nezískal žalobce ani započtením této doby požadovanou dobu
pojištění v rozsahu 32 let či alespoň 30 let bez náhradní doby pojištění. Žalobce pak
před soudem neprokázal další dobu pojištění, viz odstavec [8] tohoto rozsudku, proto
nelze přisvědčit žalobci, že splnil podmínky pro nárok na starobní důchod před
dosažením důchodového věku, k datu 9.10.2014. Vzhledem k uvedenému soud žalobě
nevyhověl a tuto zamítl dle ust. § 78 odst. 7 s.ř.s.
[12] Žádnému z účastníků nepřiznal soud právo na náhradu nákladů řízení, neboť
žalobce nebyl úspěšný a žalovaná nemá právo na náhradu nákladů ze zákona (§ 60
odst. 1, 2 s.ř.s. a § 118d odst. 1 zákona č. 582/91 Sb., v platném znění).
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou
týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních
u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační
stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí,
má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje,
vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro
výkon advokacie.
V Ostravě dne 7. října 2015
JUDr. Jana Záviská
samosoudkyně