Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Evy Pechové
a soudkyň Mgr. Gabriely Bašné a Mgr. Aleny Krýlové v právní věci žalobce: Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích, IČ 75081431, se sídlem Okružní 10, České Budějovice, proti žalovanému: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, se sídlem Karmelitská 529/5, Praha 1, v řízení o žalobě proti rozhodnutí náměstka ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ze dne 30. 6. 2015, čj. MSMT-22709/2015-1,
t a k t o :
O d ů v o d n ě n í :
Žalobce se žalobou podanou k Městskému soudu v Praze domáhal přezkumu rozhodnutí označeného v záhlaví tohoto usnesení, jímž byly žalobci oznámeny výsledné limitní počty studentů vstupujících do výpočtu ukazatele A rozpočtu na rok 2016.
Žalobce v žalobě uvedl, že napadené rozhodnutí je rozhodnutím dle § 65 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní ve znění rozhodném, (dále jen „s. ř.s.“); řízení je totiž svého druhu limitním řízením prováděným zákonem pověřeným subjektem rozhodujícím jako správní orgán na základě zákonného zmocnění. Nevyhovění žádosti o úpravu navržených limitů s důsledkem jejich stanovení pro následující rok je způsobilé zasáhnout do veřejných subjektivních práv školy. Z judikatury správních soudů vyplývá, že aktivní žalobní legitimace v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu bude dána vždy, pokud není možné jednoznačně konstatovat, že k zásahu do právní sféry žalobce nemohlo dojít.
Poukázal na to, že veřejná vysoká škola má dle § 18 odst. 3 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v rozhodném znění (dále též „zákon o vysokých školách“), nárok na příspěvek ze státního rozpočtu na vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost (dále též „příspěvek“). Vzhledem k závaznosti rozhodnutí o zamítnutí žádosti o příspěvek pro nenaplnění (nárokového) příjmu rozpočtu veřejné vysoké školy i k době platnosti na základě takového rozhodnutí sestaveného rozpočtu na kalendářní rok, dospěl žalobce závěru, že žalobou napadené rozhodnutí lze považovat za úkon správního orgánu meritorní povahy.
Namítal nepřezkoumatelnost žalobou napadeného rozhodnutí pro nedostatek důvodů, nesrozumitelnost a neindividuálnost. Tvrdil, že se žalovaný nevypořádal s jeho odvolacími námitkami, a že skutkový stav věci nemá oporu ve správním spise.
Uvedl, že Reprezentativní komise pro rozpis rozpočtu veřejných vysokých škol je pouze poradním orgánem a její stanovisko nemá pro žalovaného žádnou právní závaznost. Poukázal na to, že řízení dle § 18a zákona o vysokých školách je specifickým typem správního řízení, na nějž se nevztahuje správní řád, ale zásady správního řízení ano. Nesouhlasil s aplikací Pravidel pro poskytování příspěvků a dotací veřejným vysokým školám ve znění změny z června 2015 ještě před nabytím jejich účinnosti, což označil za nepřípustnou retroaktivitu.
Žalovaný se ve vyjádření k žalobě nejprve obecně zabýval charakteristikou příspěvku dle § 18 zákona o vysokých školách a zrekapituloval postup žalovaného a komunikaci s žalobcem. Závěrem zdůraznil, že žalobou napadený úkon není rozhodnutím, nýbrž způsobem konkretizace ustanovení zákona a společnou dohodou na správní praxi, kterou žalovaný v mezích zákona zvolil. Uvedl, že neexistuje žádné veřejné subjektivní právo žalobce, do kterého by tímto úkonem/postupem bylo zasaženo. Případná žaloba by přicházela v úvahu až vůči rozhodnutí dle § 18a zákona o vysokých školách o přidělení příspěvku. Proto navrhl soudu, aby žalobu odmítl.
Předtím, než soud přistoupí k posouzení žaloby z věcného hlediska, musí zkoumat, zda jsou splněny podmínky řízení a zda jde o žalobu přípustnou. Při těchto úvahách soud vyšel z následující právní úpravy:
Podle § 18 odst. 3 věty první zákona o vysokých školách má veřejná vysoká škola nárok na příspěvek podle odstavce 2 písm. a).
Podle § 18a odst. 1 zákona o vysokých školách o poskytnutí příspěvku podle § 18 odst. 2 písm. a) rozhoduje ministerstvo rozhodnutím na základě žádosti veřejné vysoké školy.
Podle § 65 odst. 1 s.ř.s. ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti, může se žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak.
Podle § 70 písm. a) s.ř.s. jsou ze soudního přezkoumání vyloučeny úkony, které nejsou rozhodnutími.
Podle § 68 písm. e) s.ř.s. je žaloba nepřípustná také tehdy, domáhá-li se přezkoumání rozhodnutí, které je z přezkoumání podle tohoto nebo zvláštního zákona vyloučeno.
Podle § 46 odst. 1 písm. d) s.ř.s. soud usnesením odmítne návrh, je-li podle tohoto zákona nepřípustný.
Vzhledem k výše uvedenému jsou ze soudního přezkumu vyloučeny takové úkony správního orgánu, které nejsou rozhodnutími. Rozhodnutím ve smyslu legislativní zkratky uvedené v § 65 odst. 1 s.ř.s. je třeba rozumět závazné deklaratorní či konstitutivní rozhodnutí. Není rozhodné, zda je úkon správního orgánu jako rozhodnutí výslovně označen, ani zda byla dodržena jeho zákonem stanovená forma. Naopak významné je, zda takovým úkonem správního orgánu došlo ke vzniku, změněně nebo zániku práv a povinností fyzických či právnických osob, tzn. zda jím bylo zasaženo do právní sféry těchto osob.
V nyní projednávaném případě žalobce napadl vyrozumění náměstka ministryně školství, mládeže a tělovýchovy, jímž mu byly oznámeny výsledné limitní počty studentů vstupujících do výpočtu ukazatele A rozpočtu na rok 2016. Uvedený správní akt však není rozhodnutím ve smyslu § 65 s.ř.s., neboť nenaplňuje formální ani materiální znaky rozhodnutí. Vyrozumění o stanovení limitů bylo žalobci oznámeno neformálně dopisem, a to bez uvedení výroku, odůvodnění či poučení. Úkon žalovaného dále nebyl vydán v rámci formalizovaného řízení a o průběhu řízení se nevedl správní spis. V daném případě se jednalo o pouhé oznámení výsledných limitů, nešlo tedy o úkon způsobilý zasáhnout do právní sféry žalobce. Tímto aktem žalobci nevznikla, nebyla změněna ani zrušena jeho práva nebo povinnosti, stejně tak jím práva nebo povinnosti nebyla závazně určena. Bránit se prostřednictvím žaloby proti rozhodnutí správního orgánu by bylo možné až proti následnému rozhodnutí, jímž je rozhodnutí o poskytnutí příspěvku ze státního rozpočtu na vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost dle § 18a odst. 1 zákona o vysokých školách.
S přihlédnutím ke všemu shora uvedenému dospěl soud k závěru, že napadené vyrozumění o výsledných limitních počtech studentů pro rok 2016 není rozhodnutím ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s., neboť žalobci nezakládá, nemění, neruší ani nedeklaruje žádná práva či povinnosti. Podle § 68 písm. e) s. ř. s. ve spojení s § 70 písm. a) s. ř. s. je napadené vyrozumění ze soudního přezkumu vyloučeno, podaná žaloba je tudíž nepřípustná. Soud proto žalobu dle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. odmítl.
O nákladech řízení soud rozhodl dle § 60 odst. 3 s. ř. s., dle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.
O vrácení soudního poplatku soud rozhodl podle § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, podle kterého byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek. Soud zároveň vyzval žalobce ke sdělení bankovního spojení.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí l z e podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Praze dne 4. prosince 2015
JUDr. Eva P e c h o v á, v.r.
předsedkyně senátu
Za správnost vyhotovení:
Sylvie Kosková