U S N E S E N Í
Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Marie Kocourkové a soudkyň JUDr. Magdaleny Ježkové a Mgr. Heleny Konečné v právní věci žalobce: K. M. J. C., zastoupený Mgr. Klárou Holíkovou ze Sdružení pro integraci a migraci, se sídlem Baranova 33, 130 00 Praha, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7, v řízení o žalobě ze dne 20. 10. 2015 na ochranu proti nečinnosti žalovaného, t a k t o :
Věc s e p o s t u p u j e Městskému soudu v Praze.
O d ů v o d n ě n í :
Krajskému soudu v Hradci Králové byla dne 21. 10. 2015 doručena žaloba, kterou se žalobce domáhá, aby soud přikázal Ministerstvu vnitra do 15 dnů od nabytí právní moci rozsudku rozhodnout o žádosti žalobce o udělení mezinárodní ochrany ze dne 28. 4. 2006. Krajský soud v Hradci Králové je však názoru, že není místně příslušný k projednání dané žaloby.
Žalobce podal žalobu ke Krajskému soudu v Hradci Králové patrně z toho důvodu, že se domnívá, že se místní příslušnost soudu v posuzovaném případě řídí pravidlem obsaženým v § 32 odst. 3 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu [podle nějž k „řízení o žalobě je místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu je žadatel o udělení mezinárodní ochrany (žalobce) v den podání žaloby hlášen k pobytu“]. Citované pravidlo se však v nynější věci neuplatní, dopadá pouze na řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu, tedy na řízení o žalobě ve smyslu části třetí hlavy II. dílu 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). K tomuto závěru lze dospět kontextuálním výkladem § 32 zákona o azylu – viz odst. 1 uvedeného ustanovení, v němž se hovoří toliko o žalobě proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany (viz také usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 2. 2007, č. j. Nad 48/2006 – 18).
Pro řízení o žalobě žadatele o mezinárodní ochranu dle části třetí hlavy II. dílu 2 s. ř. s. tedy není stanovena zvláštní odchylná úprava oproti obecnému určení místní příslušnosti dle § 7 odst. 2 s. ř. s. Zde obsažené pravidlo stanoví, že k řízení ve správním soudnictví je místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Má-li tento správní orgán sídlo mimo obvod své působnosti, platí, že má sídlo v obvodu své působnosti.
V nynější věci spočívá žalobcem tvrzený zásah do jeho práv v tom, že Ministerstvo vnitra dosud nerozhodlo o jeho žádosti o udělení mezinárodní ochrany ze dne 28. 4. 2006. Ministerstvo vnitra nesídlí v obvodu Krajského soudu v Hradci Králové, ale v obvodu Městského soudu v Praze (viz § 9 odst. 1, § 11 odst. 2 a bod 1. přílohy 2 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů).
Krajský soud v Hradci Králové tedy dospěl k závěru, že soudem místně příslušným k projednání a rozhodnutí věci je Městský soud v Praze, a z uvedených důvodů věc dle § 7 odst. 5 s. ř. s. tomuto soudu postoupil.
P o u č e n í :
Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům (§ 54 odst. 5 s. ř. s.).
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Hradci Králové dne 18. prosince 2015
Mgr. Marie Kocourková, v. r.
předsedkyně senátu
Za správnost vyhotovení:
Iveta Škopová