U S N E S E N Í
Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Lehké, Ph.D. a soudců JUDr. Petra Černého, Ph.D. a Mgr. Václava Trajera v právní věci žalobce: Bc. P. R., nar. „X“, bytem „X“, zastoupeného Mgr. Alicí Kubíčkovou, LL.M., advokátkou LP Legal, advokátní kancelář, s.r.o., se sídlem v Praze 1, ul. Žitná č. p. 1575/49, PSČ 110 00, proti žalovanému: Velitelství 4. brigády rychlého nasazení, se sídlem v Žatci, Komenského alej č. p. 1752, PSČ 438 01, v řízení o žalobě proti rozhodnutí velitele žalovaného ze dne 14. 5. 2015, ev. č. 30/18/3/2014-1762,
takto:
O d ů v o d n ě n í :
Žalobce se žalobou podanou prostřednictvím své právní zástupkyně v zákonem stanovené lhůtě domáhal zrušení rozhodnutí velitele žalovaného Velitelství 4. brigády rychlého nasazení ze dne 14. 5. 2015, ev. č. 30/18/3/2014-1762, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí velitele vojenského útvaru 1824 Žatec (dále jen „správní orgán I. stupně“), ze dne 12. 8. 2014, ev. č. 575/7/1/2014-1824, kterým nebylo vyhověno žádosti žalobce o proplacení práce přesčas za kalendářní roky 2010, 2011 a 2012. Žalobce se rovněž domáhal zrušení rozhodnutí správního orgánu I. stupně, jakož i toho, aby žalovanému byla uložena povinnost uhradit mu náklady soudního řízení.
V reakci na podanou žalobu následně žalovaný podáním ze dne 2. 9. 2015 sdělil soudu, že hodlá uspokojit žalobce postupem dle ust. § 62 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). V návaznosti na toto tvrzení pak žalovaný soudu v intencích jeho výzvy ze dne 7. 9. 2015, č. j. 15 A 89/2015 – 32, vydané ve smyslu ust. § 62 odst. 2 s. ř. s. zaslal rozhodnutí správního orgánu I. stupně ze dne 9. 11. 2015, Ev. č. 575/7/1/2014-1824, jímž tento správní orgán o shora uvedené žádosti žalobce rozhodl tak, že žalobci bude v souladu s ust. § 10 zákona č. 143/1999 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na ust. § 66 téhož zákona proplacena ve stanoveném rozsahu práce nad základní týdenní dobu služby nevykazující důležitý zájem služby, a to za období od října 2010 do srpna 2012.
Za nastalé situace proto soud vydal dne 11. 11. 2015 pod č. j. 15 A 89/2015 - 44 výzvu dle ust. § 62 odst. 3 s. ř. s., kterou žalobce prostřednictvím jeho právní zástupkyně vyzval, aby ve lhůtě 7 dnů sdělil, zda je postupem žalovaného, tj. rozhodnutím, jímž mu bude proplacena práce nad základní týdenní dobu služby nevykazující důležitý zájem služby, uspokojen či se má v řízení pokračovat. V této výzvě byl žalobce dále mj. poučen o tom, že předmětnou žalobu díky změně postoje žalovaného může vzít zpět a také že pokud žalobce na zasílanou výzvu nebude nijak reagovat, bude mít soud za to, že byl novým rozhodnutím správního orgánu I. stupně ze dne 9. 11. 2015, Ev. č. 575/7/1/2014-1824, plně uspokojen. Na tuto soudní výzvu právní zástupkyně žalobce zaslala podání ze dne 25. 11. 2015, které soud obdržel téhož dne, v němž výslovně uvedla, že vydáním nového rozhodnutí správního orgánu I. stupně ze dne 9. 11. 2015, Ev. č. 575/7/1/2014-1824, byl žalobce plně uspokojen.
Podle ust. § 62 odst. 1 s. ř. s. platí, že dokud soud nerozhodl, může žalovaný vydat nové rozhodnutí, jímž žalobce uspokojí, nezasáhne-li tímto postupem práva nebo povinnosti třetích osob. Odst. 4 téhož ustanovení pak zakotvuje, že soud řízení usnesením zastaví, sdělí-li navrhovatel, že je uspokojen, přičemž soud řízení zastaví i tehdy, nevyjádří-li se takto navrhovatel ve stanovené lhůtě, jestliže ze všech okolností případu je zřejmé, že k jeho uspokojení došlo.
V předmětném případě dospěl soud k závěru, že žalobce byl rozhodnutím správního orgánu I. stupně ze dne 9. 11. 2015, Ev. č. 575/7/1/2014-1824, zcela uspokojen, jak ostatně k výzvě soudu výslovně uvedl samotný žalobce, neboť žalobce brojil proti nevyhovění jeho žádosti o proplacení práce přesčas za kalendářní roky 2010, 2011 a 2012, přičemž správní orgán I. stupně v průběhu soudního řízení své původní rozhodnutí o nepřiznání této úhrady změnil a současně rozhodl o jejím přiznání žalobci.
Soud proto ve smyslu ust. § 62 odst. 4 věty druhé ve spojení s ust. § 47 písm. b) s. ř. s. ve výroku ad I. usnesení řízení o dotyčné žalobě zastavil.
Jelikož řízení skončilo jeho zastavením před prvním jednáním, soud podle ust. § 10 odst. 3 věty první zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění po 1. 9. 2011, rozhodl výrokem ad II. o vrácení soudního poplatku, jenž byl soudu uhrazen při podání žaloby ve výši 3.000,-Kč, toliko ve výši 2.000,-Kč, když podle citovaného ustanovení mj. platí, že soud vrátí z účtu zaplacený poplatek za řízení snížený o 20%, nejméně však o 1.000,-Kč, pokud bylo řízení zastaveno před prvním jednáním. V souladu s tímto ustanovením soud rovněž rozhodl o tom, že snížený soudní poplatek bude žalobci vrácen z účtu krajského soudu v obvyklé lhůtě.
Výrok ad III. usnesení o náhradě nákladů řízení má oporu v ust. § 60 odst. 3 věty druhé s. ř. s., podle kterého platí, že pokud bylo řízení zastaveno pro uspokojení žalobce, má žalobce proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. Soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobci do třiceti dnů ode dne právní moci tohoto usnesení náhradu nákladů řízení ve výši 13.342,-Kč, která se skládá z částky 1.000,-Kč odpovídající nevrácené části zaplaceného soudního poplatku a z nákladů za jeho zastoupení advokátkou Mgr. Alicí Kubíčkovou, LL.M., jež představuje částka 9.300,-Kč za tři úkony právní služby po 3.100,-Kč podle ust. § 7 ve spojení s ust. § 9 odst. 4 písm. d) vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění po 31. 12. 2012 převzetí a příprava zastoupení - § 11 odst. 1 písm. a), podání žaloby - § 11 odst. 1 písm. d), písemné vyjádření k výzvě soudu - § 11 odst. 1 písm. d); dále částka 900,-Kč za tři s tím související režijní paušály po 300,-Kč podle ust. § 13 odst. 1, odst. 3 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve znění po 1. 9. 2006 a částka 2.142,-Kč odpovídající 21% DPH, kterou byla advokátka podle zvláštního právního předpisu povinna odvést z odměny za zastupování a náhrad, jež byly vyjmenovány.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
JUDr. Markéta L e h k á, Ph.D. v.r.
předsedkyně senátu
Za správnost vyhotovení:
Iva Tovarová