Číslo jednací: 29Ad 10/2015 - 38
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Kábrtovou ve věci žalobce F. T., nar. X, bytem X, proti žalovanému Ministerstvu práce a sociálních věcí se sídlem v Praze 2, Na Poříčním právu 1, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 6. 2015, čj. MPSV-UM/6112/15/9S-KHK, takto:
O d ů v o d n ě n í :
Žalobce podal žalobu proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 6. 2015, kterým Ministerstvo práce a sociálních věcí v Praze rozhodovalo o jeho odvolání proti rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajské pobočky v Hradci Králové ze dne 4. 3. 2015, čj. 21630/2015/HKR, kterým byl přiznán příspěvek na péči ve výši 800,- Kč měsíčně od listopadu 2014. Odvolací orgán rozhodl tak, že prvním výrokem změnil napadené rozhodnutí tak, že s odkazem na ust. § 90 odst. 1 písm. c) správního řádu a dále ust. § 4 odst. 1, § 8, § 9, § 11, § 13 a § 14 zákona o sociálních službách zvýšil příspěvek na péči z 800,- Kč na 4.000,- Kč měsíčně od dubna 2015, druhým výrokem pak ve zbytku uvedené rozhodnutí potvrdil.
Žalobce v žalobě namítal, že vyřizování jeho žádosti o příspěvek na péči trvalo několik měsíců, první rozhodnutí přiznalo I. stupeň, druhé pak stupeň II. Žalobce nastoupil vloni 19. 5. léčbu, do domácí péče se vrátil 24. října 2014. Než se vše vyřídilo, přijela pracovnice MPSV z Hradce Králové, žádost se sepisovala 5. 11. 2014. Úřad práce pak žalobci připsal na účet v březnu 2015 4.000,- Kč. Žalobce žádá, aby mu příspěvek byl doplacen od 24. 10. 214, prvních 10 – 14 dní pro něho bylo nejhorších, spal v křesle, toto se projevilo opruzením, jeho zdravotní stav byl hodnocen povrchně. Žádá, aby mu byl příspěvek doplacen od uvedeného data ve II. stupni, nikdy žádné jiné příspěvky nežádal, byť má cca 22 let průkaz ZTP. Žalobce přiložil listiny o průběhu správního řízení, přípis veřejného ochránce práv ze dne 24. 6. 2015.
Dne 14. 9. 2015 podal žalovaný písemné vyjádření ve věci, uvedl, že zdravotní stav žalobce posuzovala v rámci odvolacího řízení posudková komise MPSV, která vycházela z předložené zdravotní dokumentace a dokumentace spisové, na základě její žádosti bylo provedeno žalovaným dne 21. 4. 2015 nové sociální šetření. PK shledala ve zdravotním stavu žalobce významnou progresi obtíží, z uvedeného důvodu posuzovala jeho zdravotní stav jednak k datu podání žádosti, tj. k 5. 11. 2014, ale též k datu aktuálnímu, tedy k 21. 5. 2015. Pokud se jedná o datum první, PK se shodla s hodnocením zdravotního stavu žalobce, provedeným lékařem posudkové služby OSSZ v Hradci Králové, tedy, že žalobce nezvládal čtyři základní životní potřeby. K aktuálnímu stavu však konstatovala, že v mezidobí se významně zhoršila pohyblivost žalobce, což se projevilo zejména obtížemi s oblékáním a obouváním, tuto potřebu hodnotila jako nezvládanou a s ohledem na uvedené změny zdravotního stavu tedy PK tuto potřebu hodnotila za nezvládanou až k datu provedeného sociálního šetření, tedy k 21. 4. 2015. Před uvedeným datem tyto obtíže nebyly zaznamenány, ani jim neodpovídaly lékařské nálezy. S ohledem na výsledek sociálního šetření se PK vyjádřila i k zvládání potřeby péče o zdraví a stravování, konstatovala, že není doloženo postižení horních končetin, které by omezovalo žalobce v manipulaci s předměty vsedě, dle zachovalých schopností by měl být z lékařského hlediska schopen se samostatně přesunout na invalidním vozíku a vybrat si a naservírovat stravu a tekutiny. Stejně tak není lékařsky doloženo nezvládnutí samostatné péče o zdraví, pokud jde o další potřeby, PK hodnotila, že žalobce je orientován všemi smysly, komunikuje a je schopen použít přenosné WC. Přiznání dávky v prvním stupni od 5. 11. 2014, tedy od data žádosti, považuje žalovaný za zákonné, PK pak odůvodnila zhoršení zdravotního stavu k datu 21. 4. 2015, je proto navrhováno zamítnutí žaloby jako nedůvodné, náhradu nákladů řízení žalovaný nežádá.
Ze spisové dokumentace žalovaného plyne posudek PK MPSV ČR v Hradci Králové ze dne 21. 5. 2015, který byl podán na základě závěrečné zprávy z LDN nemocnice Nový Bydžov (hospitalizace 5. 6. – 24. 10. 2014), sociálního šetření ÚP – krajská pobočka Hradec Králové, kontaktní pracoviště Hradec Králové ze dne 1. 12. 2014 a sociálního šetření ROSA Královéhradecký kraj dne 21. 4. 2015 a zdravotní dokumentace. PK odůvodňuje hodnocení soběstačnosti žalobce k datu žádosti o příspěvek na péči, kdy dle všech odborných podkladů žalobce nezvládal samostatně 4 základní životní potřeby, a to mobilitu, tělesnou hygienu, osobní aktivity a péči o domácnost, z šetření ze dne 21. 4. 2015 již vyplývá nesamostatnost při 5 základních životních potřebách, a to mobility, oblékání a obouvání, tělesné hygieně, osobních aktivitách a péči o domácnost.
Soud se souhlasem účastníků řízení rozhodl ve věci bez nařízení jednání (§ 51 odst. 1 zákona č. 150/2001 Sb., soudní řád správní – s.ř.s.), důkazy, obsažené ve spisu, pak hodnotil jednotlivě i v jejich souhrnu (§ 77 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní - s.ř.s. ), a dospěl k závěru, že žaloba nebyla důvodná.
Zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách, upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé sociální situaci. Podmínky nároku na příspěvek na péči vycházejí z ust. § 7, kde je uvedeno, že příspěvek na péči se poskytuje osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby a nárok na něj mají osoby, uvedené v § 4 odst. 1, které z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebují pomoc jiné fyzické osoby při zvládání základních životních potřeb v rozsahu stanoveném stupněm závislosti podle § 8, pokud jim tuto pomoc poskytuje osoba blízká nebo asistent sociální péče uvedený v § 83, nebo poskytovatel sociálních služeb, který je zapsán v registru poskytovatelů sociálních služeb…
Dle § 8 odst. 2 cit. zákona se osoba starší 18 let věku považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve
a) stupni I (lehká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat tři nebo čtyři základní životní potřeby,
b) stupni II (středně těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat pět nebo šest základních životních potřeb,
c) stupni III (těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat sedm nebo osm základních životních potřeb,
d) stupni IV (úplná závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat devět nebo deset základních životních potřeb,
a vyžaduje každodenní pomoc, dohled nebo péči jiné fyzické osoby.
Žalobce především sporoval datum přiznání a výplaty příspěvku na péči, uváděl, že žádá, aby mu byl přiznán již od 24. 10. 2014, kdy se vrátil z hospitalizace do domácí péče. Z ust.
§ 13 výše cit. zákona plyne, že nárok na příspěvek vzniká dnem splnění podmínek stanovených v § 7 a 8, na výplatu příspěvku vzniká nárok podáním žádosti o přiznání příspěvku, na který vznikl nárok podle odst. 1, není-li řízení o jeho přiznání zahájeno z moci úřední. Příspěvek může být přiznán a vyplácen nejdříve od počátku kalendářního měsíce, ve kterém bylo zahájeno řízení o přiznání příspěvku. Z uvedeného je patrné, že žalovaný přiznal žalobci příspěvek na péči zcela v souladu se zákonem o sociálních službách, sám žalobce uvedl, že k sepsání žádosti došlo 5. 11. 2014, žalovaný tak nemohl přiznat příspěvek od 24. 10. 2014, jak žaluje žalobce, neboť by konal v rozporu se zněním zákona. Ze stejného důvodu pak nemůže žalobní námitce vyhovět ani krajský soud. Pokud pak žalobce namítal, že žádá přiznání II. stupně (středně těžké závislosti) od počátku posuzovaného období, tedy od doby přiznání I. stupně, je soud přesvědčen, že v daném případě rovněž je v právu žalovaný, když své rozhodnutí o odvolání odůvodnil jak posudkovým posouzením, tak novým sociálním šetřením ve věci. Posudková komise požádala o provedení nového sociálního šetření, toto zjistilo, že v průběhu doby se zdravotní soběstačnost žalobce zhoršila, posouzení zhoršení zdravotního stavu a soběstačnosti žalobce tak datovala jasným a přezkoumatelným datem, tj., dnem provedeného sociálního šetření. Ani v tomto směru neměl soud co žalovanému vytknout, když takové stanovení počátku zhoršení bylo postaveno na pevno provedeným šetřením přítomných pracovnic sociálního orgánu. Konečně, žádnou jinou konkrétní argumentaci žalobce v žalobě ohledně případného časového zvládání jednotlivých úkonů nesdělil, soud tak neměl ani možnost skutečnosti, uvedené v záznamech o sociálních šetřeních a posudkovém zhodnocení, konfrontovat věcně s případnými konkrétními námitkami. Na základě těchto skutečností pak po přezkoumání věci dospěl krajský soud k závěru, že ve věci nedošlo k žádné vadě řízení, nebyl shledán ani žádný rozpor napadeného rozhodnutí se zákonem, žalobu proto soud nemohl hodnotit jinak, než jako nedůvodnou, s odkazem na ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. ji pak jako nedůvodnou též zamítl.
Výrok o náhradě nákladů řízení soud odůvodňuje ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., když ve věci úspěšný žalovaný náhradu nákladů řízení nežádal.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
V Hradci Králové dne 17. prosince 2015
| JUDr. Jana Kábrtová, v. r. samosoudkyně
|