46 A 93/2015-57

Usnesení

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Olgy Stránské a soudců Mgr. Tomáše Kocourka, PhD. a JUDr. Milana Podhrázkého, ve věci žalobce: S.+D. D., a.s., , zastoupen Mgr. Lukášem Trojanem, advokátem se sídlem Hvězdova 1716/2b, 140 00 Praha 4, proti žalovanému Krajskému úřadu Středočeského kraje, se sídlem Zborovská 11, 150 21 Praha 5, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 6. 2015, č.j. 088348/2015/KUSK, sp. zn. SZ 051491/2015/KUSK REG/GP, o povolení stavby,

t a k t o :

    Usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 4. 1. 2016, č. j. 46 A 93/2015-53, se zrušuje.

O d ů v o d n ě n í:

Usnesením ze dne 4. 1. 2016, č. j. 46 A 93/2015-53, Krajský soud v Praze zastavil podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, řízení pro nezaplacení doplatku soudního poplatku. Toto usnesení bylo zástupci žalobce doručeno dne 5. 1. 2016 a žalovanému dne 6. 1. 2016 a téhož dne nabylo právní moci. 6. 1. 2016 byl na účet soudu zaplacen soudní poplatek.

Podle § 9 odst. 7 věty prvé zákona o soudních poplatcích usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku zruší soud, který usnesení vydal, je-li poplatek zaplacen ve věcech správního soudnictví dříve, než usnesení nabylo právní moci. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 4. 2008, sp. zn. 5 Afs 1/2007 „Účastník zaplatí soudní poplatek dříve, než usnesení (o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku) nabylo právní moci (§ 9 odst. 7 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích), i tehdy, učiní-li tak v den, kdy usnesení nabylo právní moci“. Podle rozsudku NSS ze dne 29. 11. 2007, sp. zn. 4 As 63/2007 „Ustanovení § 9 odst. 7 zákona o soudních poplatcích o nabytí právní moci je přitom nutno vzhledem k jeho jednoznačné dikci vykládat tak, že jím je míněna absolutní právní moc, nikoli pouze relativní právní moc ve vztahu k tomu účastníku řízení, který má soudní poplatek zaplatit“.

Jelikož navrhovatel zaplatil soudní poplatek dříve, než usnesení o zastavení řízení nabylo právní moci, postupoval soud podle ustanovení § 9 odst. 7 zákona o soudních poplatcích a usnesení, jímž řízení o návrhu zastavil, jako celek zrušil. V řízení tak bude pokračováno, jako by k jeho zastavení nedošlo.

Poučení:  Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve třech vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Praze dne 11. ledna 2016

Olga Stránská,v.r.

předsedkyně senátu

 Za správnost: Nešporová