[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Radkovou v právní věci žalobce: W. J., bytem ul. O. 39/13, 34-120 A., P., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Praha, Křížová 1292/25, o přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 13. 1. 2015, č. j. X, ve věci nepřiznání invalidního důchodu,

t a k t o :

I. Rozhodnutí žalované ze dne 13. 1. 2015, č. j. X, s e    r u š í  a  věc  s e   v r a c í  žalované k dalšímu řízení.

II. Žalobci se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

III. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

[1] Žalobou doručenou soudu dne 2. 4. 2015 žalobce brojil proti rozhodnutí žalované ze dne 13. 1. 2015 z důvodu nepřiznání invalidního důchodu.

[2] V žalobě žalobce uvedl, že rozhodnutí ČSSZ pracoviště Ostrava ze dne 13. 1. 2015 považuje za nespravedlivé a křivdící vůči jeho osobě. Chce zdůraznit, že dle rozhodnutí polské pojišťovny je zcela práce neschopný. Dne 23. 1. 2015 mu byl diagnostikován zhoubný nádor hrtanu a diabetes. Po hospitalizaci v období 3. 2. 2015 – 19. 2. 2015 je připravován na operaci odstranění nádoru hrtanu, ozařování a chemoterapii. Dne 9. 3. 2015 byl přijat na laryngologické oddělení. Žalobce žádá o rozhodnutí o jeho nároku na invalidní důchod s ohledem na jeho velmi vážný zdravotní stav.

[3] Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že žalobce namítá výhradně posouzení svého zdravotního stavu, proto navrhuje jeho přezkoumání PK MPSV ČR, která posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění. Rozhodnutí ponechává na výsledku dokazování a úvaze soudu.

[4] Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci přezkoumal napadené rozhodnutí podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále „s. ř. s.“) v mezích žalobních bodů a při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.), tedy ke dni 13. 1. 2015.

[5] Ze správního spisu soud zjistil, že žalobce poprvé žádal o přiznání invalidního důchodu v roce 2012, invalidní důchod mu však nebyl přiznán. Dne 3. 9. 2014 opět podal žádost o přiznání invalidního důchodu. Lékař pověřený vypracováním posudku pro OSSZ Nový Jičín věc posoudil dne 22. 9. 2014 se závěrem, že není invalidní dle § 39 ods.1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Podle lékaře z důvodu dlouhodobě nepříznivého stavu poklesla jeho pracovní schopnost pouze o 20 %. Rozhodnutím ČSSZ Praha ze dne 2. 10. 2014 byla žádost pro nesplnění podmínek zamítnuta pro nesplnění podmínek dle ustanovení § 38 zákona č.155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění, a s přihlédnutím k článku nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004. Proti rozhodnutí podal žalobce dne 22. 10. 2014 námitky s tím, že toto rozhodnutí je vůči jeho osobě silně nespravedlivé a stanovený stupeň újmy na zdraví na 20 % je rozhodně příliš nízký. Žalobce uvedl, že po těžkém úrazu ze dne 1. 10. 2010 prodělal postupně tři těžké operace včetně endoprotézy pravé kyčle. Pociťuje velké bolesti pravé kyčle a páteře v bederním úseku. Je po těžkém úrazu, třech operacích a má umělou kyčel. Žalobce zaslal posudek polského soudního znalce, který jeho újmu stanovil na 50 %. Nepřiznání invalidního důchodu považoval za vysoce nemorální a nespravedlivé, neboť se v letech 1983 až 1988 podílel svou prací na rozvoji současné České republiky.

 [6] Dne 18. 12. 2014 byl posouzen lékařem ČSSZ – pracoviště Ostrava, oddělení LPS se závěrem, že není invalidní dle § 39 odst.1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Z důvodu jeho dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost pouze o 30 %. Rozhodnutím ČSSZ pracoviště Ostrava ze dne 13. 1. 2015 byly námitky zamítnuty a rozhodnutí ČSSZ č. j. 610 758 6001/429 ze dne 2. 10. 2014 bylo potvrzeno podle uvedeného posudku.

[7] V dané věci si krajský soud vyžádal od posudkové komise ministerstva práce a sociálních věcí v Ostravě posudek ve věci invalidity žalobce, který byl vypracován dne 21. 10. 2015. PK MPSV zhodnotila veškerou doloženou dokumentaci, žalobní námitky vznesené v rámci odvolání, polský znalecký posudek ze dne 27. 5. 2013 a lékařskou zprávu K. ze dne 14. 9. 2015. PK MPSV hodnotí odlišně od lékaře LPS a lékaře LPS ČSSZ. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu stanovuje zdravotní postižení dle kapitoly XV, odd. B, položka 8b) vyhlášky č. 359/2009 Sb., tzn. postižení kyčle na pravé dolní končetině s uvedenou poruchou motorické funkce, dále přetrvání centrálního podvrtnutí hlavice pravé stehenní kosti, rotační poškození pravého skloubení, asymetrické postavení pánve. Za rozhodující období označila období od vzniku úrazu, tedy od 1. 10. 2013 k datu 13. 1. 2015. Podle posudku byl posuzovaný shledán invalidním podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Šlo o invaliditu prvního stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Šlo o pokles pracovní neschopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu o 35 %. Žalobce je schopen pracovního zařazení s ev. využitím dosažené praxe, s limitem fyzické zátěže, bez dlouhé chůze a stání, mimo riziko úrazu. Pracovní potenciál je částečně zachován, avšak s omezením podle posudku.

[8] Posudkové komise jsou oprávněny posuzovat pokles pracovní schopnosti a vyslovovat posudkové závěry o invaliditě, jejím vzniku, trvání či zániku. Posudkové řízení je tedy specifickou formou správní činnosti spočívající v posouzení zdravotního stavu občana a některých důsledků z něj vyplývajících pro oblast sociálního zabezpečení a důchodového pojištění. Hlavním obsahem činnosti posudkového orgánu je posudková činnost, která předpokládá vedle odborných lékařských znalostí také znalosti z oboru posudkového lékařství. Posudek, který splňuje požadavek úplnosti, celistvosti a přesvědčivosti a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí. Posudkový závěr by měl být náležitě zdůvodněn, aby byl přesvědčivý i pro soud, který nemá, a ani nemůže mít, odborné znalosti z oboru posudkového lékařství, na nichž především posouzení invalidity závisí.

 [9] Uvedená skutková zjištění soud opírá o listinné důkazy, a to napadené rozhodnutí žalované a posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí s pracovištěm v Ostravě ze dne 21. 10. 2015, který byl rozhodujícím důkazem pro rozhodnutí soudu.

[10] Přezkoumává-li krajský soud správní rozhodnutí žalované o nároku na důchodovou dávku podmíněnou zdravotním stavem, je rozhodnutí soudu především závislé na odborném lékařském posudku. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav Ministerstvo práce a sociálních věcí svými posudkovými komisemi (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb.). V tomto řízení byl vypracován posudek Posudkovou komisí MPSV v Ostravě ze dne 21. 10. 2015. Krajský soud nezpochybnil závěr posudku Posudkové komise MPSV v Ostravě pro jeho přesvědčivé odůvodnění a pro své rozhodnutí tento závěr posudku převzal. Proti posudku žalobce nevznesl žádné námitky.

[11] Podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí, pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.

[12] Podle § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla

a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně,

b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně,

c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.

 [13] Podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), pro stanovení procentní míry poklesu pracovní schopnosti je nutné určit zdravotní postižení, která jsou příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce, a jejich vliv na pokles pracovní schopnosti pojištěnce.

[14] Podle § 2 odst. 3 poslední věta téže vyhlášky za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu se považuje takové zdravotní postižení, které má nejvýznamnější dopad na pokles pracovní schopnosti pojištěnce.

 [15] Podle § 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále „s. ř. s.“), při přezkoumání rozhodnutí vychází soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu.

 [16] Po provedeném řízení krajský soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

 [17] Jestliže u žalobce bylo prokázáno, že k datu napadeného rozhodnutí docházelo k poklesu pracovní schopnosti žalobce o 35 %, je nutno žalobce k datu napadeného rozhodnutí považovat za invalidního v prvním stupni, a to od 1. 10. 2013, jak je uvedeno v posudku PK MPSV v Ostravě.

 [18] Krajský soud proto zrušil rozhodnutí žalované pro vady řízení, neboť žalovaná si ve správním řízení neopatřila důkazy v takovém rozsahu, aby byl prokázán skutečný stav věci. Současně krajský soud vrátil věc žalované k dalšímu řízení. Žalovaná znovu ve věci rozhodne, přičemž bude vycházet z právního názoru krajského soudu, že žalobce je invalidní v prvním stupni od 1. 10. 2013, a to trvale.

P o u č e n í :

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost k Nevyššímu správnímu soudu v Brně ve lhůtě do dvou týdnů po jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské nám. 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

 Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

 Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaje o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

 V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Olomouci dne 24. 11. 2015

Za správnost vyhotovení:           JUDr. Martina Radkova v. r.

Markéta Chrudinová             samosoudkyně