29Az 46/2015-17

B003413

 

 

 

 

U S N E S E N Í

 

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Kábrtovou ve věci žalobce O. I., proti žalovanému Ministerstvu vnitra České republiky, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, pošt. schránka 21/OAM, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 9. 2015, čj. OAM-546/ZA-ZA14-ZA14-2015, t a k t o  :

 

 

  1. Žaloba se odmítá.
  2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 

O d ů v o d n ě n í  :

 

      Žalobce se včasnou žalobou domáhal přezkoumání správnosti a zákonnosti rozhodnutí žalovaného správního orgánu, kterým mu nebyla udělena mezinárodní ochrana podle ust. §§ 12 – 14b) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů. V podání žalobce uvedl, že má za to, že správní orgán v předchozím řízení o udělení mezinárodní ochrany porušil ustanovení správního řádu, a to § 2, § 3 a dále §§ 50, 52 a 68, když řádně nezjistil stav a rozsah jeho věci, neprovedl potřebné důkazy a neuvedl úvahy, kterými byl veden při vyhodnocení podkladů. Žalobce uvedl, že žalobu náležitě doplní a odůvodní, nejdéle do 30-ti dnů.  Navrhl zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci k dalšímu řízení.

 

      Soud uložil usnesením ze dne 29. 10. 2015 žalobci, aby své podání řádně doplnil v souladu s ust. § 71 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní – s.ř.s., a to ve lhůtě dvou týdnů od doručení usnesení, toto usnesení nabylo právní moci dnem 23. listopadu 2015. Žalobce žalobu nedoplnil, ač byl soudem řádně poučen o možném následku, tedy odmítnutí žaloby ve smyslu ust. § 37 odst. 5 s.ř.s. Žalobce byl vyzván, aby zejména řádně doplnil žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné, rovněž pak, jaké důkazy k prokázání svých tvrzení navrhuje provést, tedy, aby žaloba splňovala požadavky, kladené na ni ust. § 71 odst. 1 písm. d) a e) s.ř.s. Žalobci bylo současně sděleno, že správní spis je k dispozici u žalovaného.

 

      Žaloba v určeném zákonném termínu nebyla řádně doplněna, soudu pak nezbylo, než žalobu odmítnout, a to zcela v souladu s ust. § 46 odst. 1 písm. a) s.ř.s., ve spojení s ust. § 37 odst. 5 s.ř.s., když žalobce byl řádně o možném postupu soudu poučen.

 

      Náhradu nákladů řízení soud nepřiznal žádnému z účastníků, v souladu s ust. § 60 odst. 3 s.ř.s.

 

 

Poučení:

 

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

 

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

 

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

 

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

 

 

V Hradci Králové dne 6. ledna 2016

 

 

                                                                          JUDr. Jana Kábrtová, v.r.

                                                                                samosoudkyně

Za správnost vyhotovení:

Iveta Kyralová