[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Jana Dvořáka a soudců JUDr. Aleše Korejtka a JUDr. Petry Venclové, Ph.D., v právní věci žalobce: P.H., nar. „X“, bytem „X“, zastoupeného Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem, se sídlem Na Zlatnici  301/2, 140 00 Praha 2, proti žalovanému: Krajský úřad Pardubického kraje, se sídlem Komenského náměstí 125, 532 11 Pardubice, o žalobě proti nečinnosti Krajského úřadu Pardubického kraje v řízení o odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu Svitavy ve věci sp. zn. 38433-14/OD-snj-4822-2014,

t a k t o :

I.                   Žaloba  se zamítá.

II.                Žádný z účastníků  nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Vymezení věci: 

Žalobou doručenou nadepsanému krajskému soudu dne 20. 7. 2015 se žalobce brání proti údajné nečinnosti správního orgánu podle části třetí, hlavy II., dílu 2. (§ 79 a násl.) zák. č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s.ř.s“), přičemž požaduje, aby byla žalovanému Krajskému úřadu Pardubického kraje uložena povinnost vydat rozhodnutí o odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu Svitavy (správní orgán prvního stupně) ve věci vedené pod sp. zn.  38433 - 14/OD-snj-4822-2014, a to ve lhůtě do 15 dnů od právní moci rozsudku.

Žalobce tvrdí, že uvedený správní orgán prvního stupně měl vyhotovit rozhodnutí v řízení vedeném pod sp. zn. 38433 - 14/OD-snj-4822-2014, aniž by však toto rozhodnutí bylo žalobci nebo jeho zástupci K.S. doručeno. Žalobce prostřednictvím substituta svého zástupce pana Ing. M.J. podal e-mailovou zprávou se zaručeným elektronickým podpisem dne 19. 2. 2015 odvolání do „neoznámeného rozhodnutí.“  Žalovanému byl správní spis dle vyrozumění správního orgánu prvního stupně předložen dne 27. 2. 2015. Toho dne začala žalovanému plynout třicetidenní lhůta pro vydání rozhodnutí podle § 90 odst. 6 zák. č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „správní řád“), avšak žalovaný v zákonné lhůtě rozhodnutí dle tvrzení žalobce nevydal, proto je dle názoru žalobce nečinný. Povinnost vydat rozhodnutí přitom stíhá žalovaného i v případě opožděnosti či nepřípustnosti odvolání, jak se podává z ustanovení § 92 odst. 1 správního řádu.

Žalobce tvrdí, že vyčerpal opravný prostředek proti nečinnosti, když dne 2. 6. 2015 podal „Žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti úřadu“ k Ministerstvu dopravy ČR, což prokazuje vlastním textem podání a printscreenem podání, včetně automaticky vygenerovaného potvrzení o přijetí podání do elektronické podatelny Ministerstva dopravy ČR, přičemž dotčené ministerstvo žalobci dosud žádnou odpověď neposkytlo. Ve vlastním textu podání je uvedeno, že elektronická podatelna správního orgánu prvního stupně potvrdila přijetí odvolání ze dne 19. 2. 2015 a dále byl v podání vznesen požadavek, aby bylo Krajskému úřadu Pardubického kraje přikázáno vydat o podaném odvolání rozhodnutí.

Vyjádření žalovaného:

Podle vyjádření žalovaného k žalobě nepodal žalobce v zákonem stanovené lhůtě opravný prostředek proti rozhodnutí správního orgánu prvního stupně, neboť to bylo zasláno zmocněnci žalobce prostřednictvím držitele poštovní licence a v souladu s ustanovením § 24 odst. 1 správního řádu, bylo doručeno tzv. fikcí, tj. uplynutím desátého dne ode dne, kdy byla zanecháno poučení a kdy byla zanechána výzva k vyzvednutí zásilky a zásilka byla připravena k vyzvednutí. Dle žalovaného tak rozhodnutí správního orgánu prvního stupně nabylo právní moci dne 30. 11. 2014.

Dne 3. 3. 2015 obdržel žalovaný od správního orgánu prvního stupně spisový materiál včetně odvolání ze dne 19. 2. 2015 podaného za žalobce Ing. M.J.. Dne 6. 3. 2015 vypracoval žalovaný rozhodnutí č. j. KrÚ 15246/2015/ODSH/13, kterým odvolání ze dne 19. 2. 2015 jako opožděné zamítl. Uvedené rozhodnutí bylo doručeno M.J. cestou držitele poštovní licence na adresu dle plné moci, přičemž žalovaný považuje vydané rozhodnutí o odvolání za doručené dnem 20. 3. 2015 v souladu s ustanovením § 24 odst. 1 správního řádu. Žalovaný proto navrhl, aby byla žaloba pro nedůvodnost zamítnuta.

Rozhodné okolnosti ze správního spisu:

Správní orgán prvního stupně rozhodl shora uvedeným rozhodnutím ve věci přestupku tak, že žalobce uznal vinným tím, že dne 10. 5. 2014 v době okolo 10:14 hodin jako řidič motorového vozidla tovární značky  Škoda Superb, reg. zn. vozidla: „X“ překročil v úseku Litomyšl-Hřebeč, na silnici I/35 nejvyšší dovolenou rychlost, kdy mu byla naměřena rychlost vozidla 141 km/h (po odečtení možné odchylky), čímž překročil nejvyšší dovolenou rychlost o 51 km/h, tedy svým jednáním porušil ustanovení § 18 odst. 3 zák. č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (dále jen „zákon o silničním provozu“), tím, že mimo obec jel rychlostí vyšší než 90 km/h, čímž spáchal přestupek podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 2 zákona o silničním provozu, za což mu byla uložena podle § 125c odst. 4 písm. d), odst. 5 zákona o silničním provozu a podle § 11 odst. 1 písm. b), c) zák. č. 200/1990 Sb., o přestupcích (dále jen „zákon o přestupcích“), pokuta ve výši 7.000 Kč a zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu šesti měsíců a dále na podkladě ustanovení § 179 odst. 1 zákona o přestupcích, povinnost uhradit náklady spojené s projednáváním přestupku v paušální částce 1.000 Kč.

Podle obsahu správního spisu bylo rozhodnutí doručeno prostřednictvím držitele poštovní licence na adresu K.S., zmocněnce žalobce. Ve správním spise je založena plná moc ze dne 5. 12 2014 udělená Ing. M.J. K.S., zmocněncem žalobce. Dne 19. 2. 2015 bylo správnímu orgánu prvního stupně doručeno prostřednictvím e-mailu z el. adresy se zaručeným el. podpisem odvolání. Dne 9. 3. 2015 bylo žalovaným vydáno rozhodnutí  č.j. KrÚ 15246/2015/ODSH/13, kterým bylo odvolání žalobce proti rozhodnutí Městského úřadu Svitavy ze dne 2. 12. 2014, č.j. 62088-14/OD-snj/4822-2014 podle ustanovení § 92 odst. 1 správního řádu, jako opožděné zamítnuto. Uvedené je prokázáno založením rozhodnutí ve správním spisu včetně otisku úředního razítka s datem vypravení dne 9. 3. 2015. Rozhodnutí žalovaného bylo doručováno Ing. M.J. prostřednictvím držitele poštovní licence, přičemž na uvedeném rozhodnutí je jako datum nabytí právní moci uveden den 20. 3. 2015. 

Posouzení věci krajským soudem:

Krajský soud přezkoumal důvodnost žaloby na základě žalobních tvrzení podle skutkového stavu k datu vydání svého rozhodnutí podle § 81 odst. 1 s.ř.s., přičemž vycházel z obsahu správního spisu.  

Podle § 71 odst. 2 písm. a) správního řádu se vydáním rozhodnutí rozumí předání stejnopisu písemného vyhotovení rozhodnutí k doručení podle § 19 správního řádu, popřípadě jiný úkon k jeho doručení, provádí-li je správní orgán sám; na písemnosti nebo poštovní zásilce se tato skutečnost vyznačí slovy: „Vypraveno dne:“.

Žalobce se v dané věci dožadoval toho, aby krajský soud uložil žalovanému vydání rozhodnutí, přičemž tvrdil, že rozhodnutí o podané odvolání nebylo dosud vydáno. Obsahem správního spisu však bylo jednoznačně prokázáno, že rozhodnutí o odvolání žalobce bylo vydáno dne 9. 3. 2015, přičemž je opatřeno otiskem razítka data vypravení v souladu se shora citovaným ustanovením § 71 odst. 2 písm. a) správního řádu. Je přitom třeba poznamenat, že krajský soud nehodnotí, zda skutečně došlo či nedošlo k řádnému doručení rozhodnutí ve smyslu příslušných ustanovení správního řádu, tedy nehodnotí okamžik oznámení rozhodnutí účastníkům řízení, nýbrž výlučně to, zda rozhodnutí bylo či nebylo vydáno ve smyslu § 71 odst. 2 písm. a) správního řádu.

Jestliže krajský soud shledal, že rozhodnutí bylo vydáno, pak žaloba na nečinnost žalovaného, který vycházel z premisy, že žalovaný vůbec nerozhodl (z textace žaloby: „Žalovaný měl povinnost o odvolání rozhodnout i v případě, že by odvolání bylo opožděné či nepřípustné…“) nemohla být úspěšná, neboť zcela logicky nelze krajskému úřadu jako žalovanému uložit, aby vydal něco, co již vydáno bylo, tedy aby učinil něco, co již učinil (překážka věci rozhodnuté). Krajský soud přitom připomíná, že žalobce byl zastoupen právním zástupcem, tedy osobou s kvalifikovaným právnickým vzděláním, přičemž zvolil jako prostředek soudní ochrany žalobu proti nečinnosti správního orgánu, kterým požadoval uložení povinnosti vydat rozhodnutí ve věci podaného odvolání proti rozhodnutí správního orgánu prvního stupně, ač z obsahu správního spisu je zjevné, že již před podáním žaloby bylo rozhodnutí ve věci odvolání proti shora specifikovanému rozhodnutí správního orgánu prvního stupně vydáno. Tedy pokud by právní zástupce žalobce do správního spisu před sepisem žaloby nahlédl, nutně by tuto okolnost zjistil.

Krajský soud pro úplnost doplňuje, že případné nedoručení rozhodnutí o odvolání jednomu z účastníků řízení není pouhým procesním úkonem technicky zajišťujícím průběh řízení. Lze tedy proti němu brojit zásahovou žalobou podle § 82 a násl. s. ř. s., jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 6. 2015, čj. 2 As 190/2014-52 (rozsudky Nejvyššího správního soudu jsou dostupné na www.nssoud.cz).

Krajskému soudu nezbylo než žalobu pro nedůvodnost podle § 81 odst. 3 s.ř.s. zamítnout.

Náklady řízení:

O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle zásady úspěchu ve věci podle § 60 odst. 1 s.ř.s., když žalobce ve věci nebyl úspěšný a žalovaný se práva na náhradu nákladů řízení při jednání soudu výslovně vzdal.

P o u č e n í :  Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Pardubicích dne 25. listopadu 2015

               JUDr. Jan Dvořák v.r.

                   předseda senátu

Za správnost vyhotovení:

Michaela Jiroutová