41 A 84/2014-38
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
R O Z S U D E K
J M É N E M R E P U B L I K Y
Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Kubenovou v právní věci žalobce JUDr. E. R., nar. ……., bytem ……, proti žalovanému Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 1, Praha 2, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29.7.2014, sp. zn. SZ/725/2014/4S-JMK, č.j. MPSV-UM/5137/14/4S-JMK,
t a k t o :
O d ů v o d n ě n í :
Ve včas podané žalobě žalobce uvedl, že v r. 2012 se stal držitelem průkazu „ZTP/P“ v důsledku svého nepříznivého zdravotního stavu. Nyní rozhodnutím žalovaného ze dne 29.7.2014, SZ/725/2014/4S-JMK, č.j. MPSV-UM/5137/14/4S-JMK bylo změněno žalobcem napadené rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajské pobočky v Brně ze dne 15.4.2014, č.j. 278841/14BM, a to tak, že mu byl I. přiznán průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „TP“ ode dne 1.1.2014 trvale a II. doba platnosti průkazu osoby se zdravotním postižením se stanoví ode dne 1.1.2014 na dobu nejvýše 10 let u osob starších 18 let věku.
Tímto postupem byl žalobce ze zdravotního hlediska zařazen ze skupiny zvlášť těžkého funkčního postižení (ZTP/P) pouze do skupiny středně těžkého funkčního postižení (TP), tedy došlo ke změně o 2 stupně. Domnívá se, že vzhledem k tomu, že jeho zdravotní stav zůstal od r. 2012 naprosto nezměněn, měl žalovaný, pokud chtěl snížit jeho zařazení do nižší skupiny, provést snížení pouze o 1 stupeň, tedy přiznat mu průkaz s označením „ZTP“.
Rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí žalobce považuje za nezákonné, a to z důvodu nesprávného posouzení jeho zdravotního stavu posudkovou komisí MPSV ze dne 8.7.2014, neboť jeho zdravotní stav odpovídá zdravotním stavům, které lze považovat za podstatné omezení schopnosti pohyblivosti a orientace pro účely přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením, a to uvedeným v odst. 2 přílohy č. 4 k vyhlášce č. 388/2011 Sb. o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, ve znění vyhlášky č. 388/2013 Sb., tedy na úrovni těžkého funkčního postižení pohyblivosti a orientace. Jeho zdravotní stav spadá pod odst. 2 písm. f/, vzhledem k těžkému omezení funkce dvou končetin. Tedy mu žalovaný měl správně přiznat průkaz s označením „ZTP“, což neučinil.
Žalobce tedy nesouhlasí s výrokem I. výše citovaného rozhodnutí, kterým se mu přiznává pouze průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „TP“ ode dne 1.1.2014 trvale, a nesouhlasí s výrokem II., kterým byla doba platnosti tohoto průkazu osoby se zdravotním postižením stanovena od 1.1.2014 na dobu nejvýše 10 let u osob starších 18 let věku, protože nepokládá za správné tvrzení posudkové komise, že se v jeho případě nejedná o těžké omezení funkce dvou končetin se závažnými poruchami pohybových schopností na podkladě středně těžké hemiparézy nebo paraparézy.
Naopak je přesvědčen, že bezpochyby zcela naplňuje podmínky pro přiznání průkazu alespoň s označením ZTP:
Žalobce uvedl, že nezákonnost a nesprávnost rozhodnutí spatřuje dále ve skutečnosti, že posudková komise MPSV ve svém rozhodnutí ze dne 29.7.2014 nevzala v potaz lékařskou zprávu jeho neuroložky MUDr. E. K. ze dne 16.4.2014, která svědčí o jeho špatném zdravotním stavu, odpovídajícímu úrovni těžkého funkčního postižení pohyblivosti a orientace, tedy stupni, který přiznává osobám nárok na průkaz s označením „ZTP“. Tato lékařská zpráva byla Úřadu práce České republiky – krajské pobočce v Brně doručena dne 23.4.2014 společně s odvoláním proti rozhodnutí a ÚP ČR – krajské pobočky v Brně ze dne 15.4.2014. Pokud by ze strany odpůrce došlo k tvrzení, že mu tato lékařská zpráva nebyla spolu s odvoláním doručena, žalobce z procesní opatrnosti přiložil k návrhu žaloby tuto zprávu, kterou navrhuje jako důkazní prostředek.
Rovněž poukázal na poslední lékařskou zprávu dietoložky MUDr. P. V. ze dne 4.8.2014 o zdravotním stavu žalobce, která z krve a moče zjistila, že žalobce trpí diabetem, nasadila mu příslušné léky a stanovila mu přísnou dietu zcela bez cukru, což prohlubuje jeho zdravotní potíže.
Žalobce uvedl, že vzhledem k výše uvedenému se domnívá, že je osobou trpící zdravotním postižením, mající podstatně omezenou schopnost pohybu, jak rovněž vyplývá z hodnocení jeho zdravotního stavu neuroložkou MUDr. K. ze dne 16.4.2014, a že tedy mu měl být správně přiznán alespoň průkaz s označením ZTP, neboť podle jejího vyšetření má kolísavé obtíže, trvalou závrativost, trpí nestabilitou při chůzi, musí chodit s oporou hole, má pravostrannou hemiparesu s ataxií dx končetin a progredující poruchy paměti. Vedle tohoto je z této lékařské zprávy zřejmé, že trpí asymetrií úst, HKK lehkou relf.akcentací vpravo, MI vpravo s instabilitou a dymetrií, diadocho pomalejší vpravo, DKK Mi vpravo s instabilitou, výrazná dysmetrie v pravo, dysetezie dx. končetin, chůze ataktická, širší base, titubace v B-R od II s tendencí k pádu.
Vedle toho má dle lékařských zpráv obsažených ve správním spise nepříznivý zdravotní stav, a to ve formě podstatného omezení pohyblivosti a orientace, to vše na úrovni středně těžkého postižení. Na jeho zdravotní stav se proto plně vztahují ustanovení vyhlášky č. 388/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, uvedené v její příloze č. 4, a to v odst. 1 písm. c/ podstatné omezení funkce dolní končetiny, h/ stavy spojené s často se opakujícími závrativými stavy, j/ psychické postižení s opakujícími se poruchami komunikace a orientace v exteriéru.
Podle ust. § 34 odst. 3 zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů „nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „ZTP“ má osoba s těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Těžkým funkčním postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna samostatné pohyblivosti v domácím prostředí a v exteriéru je schopna chůze se značnými obtížemi a jen na krátké vzdálenosti. Těžkým funkčním postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna spolehlivé orientace v domácím prostředí a v exteriéru má značné obtíže“.
Dle ust. odst. 2 písm. f/ přílohy č. 4 k vyhl. č. 388/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižení, v platném znění, lze za podstatné omezení schopnosti pohyblivosti a orientace na úrovni těžkého funkčního postižení pohyblivosti a orientace mj. považovat zdravotní stav těžkého omezení funkce dvou končetin, což odpovídá jeho dlouhodobému zdravotnímu stavu, z čehož odvozuje svůj nárok na průkaz s označením „ZTP“. Vedle dalšího považoval za nutné vyjádřit se k výše uvedenému problému i z obecnějšího pohledu. Sami lékaři žalobci při mnoha vyšetřeních potvrzovali, že odebírání průkazu ZTP a ZTP/P je v poslední době především „politickým“ rozhodnutím shora s příkazem směrem k doktorům tyto průkazy v co možná největší míře osobám s postižením odebírat, což se neslučuje se základními lidskými právy uvedenými mj. Listině základních práv a svobod.
Na základě shora uvedeného proto navrhoval, aby soud napadené rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí zrušil a vrátil žalovanému k dalšímu řízení.
Žalovaný v písemném vyjádření uvedl: žalobce podal dne 3.1.2014 u Úřadu práce ČR – krajské pobočky v Brně žádost o průkaz osoby se zdravotním postižením. Městská správa sociálního zabezpečení Brno-město vypracovala dne 21.2.2014 posudek, podle něhož nejde o osobu se zdravotním postižením, které podstatně omezuje její schopnost pohyblivosti nebo orientace, včetně osoby s poruchou autistického centra, ve smyslu ust. § 34 odst. 1 zák. č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, ve znění pozdějších předpisů. Nejde o zdravotní stav uvedený v příloze č. 4 k vyhl. č. 328/2011 Sb., ve znění platném od 1.1.2014, ani mu svým funkčním postižením neodpovídá nebo s ním není svými funkčními důsledky srovnatelný.
Na základě uvedeného posudku vydal dne 15.4.2014 úřad práce rozhodnutí pod č.j. 278841/14/BM, kterým zamítl žádost o průkaz osoby se zdravotním postižením ode dne 1.1.2014. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce v zákonné lhůtě odvolání, když s rozhodnutím nesouhlasí a uvádí, že je omezen v pohyblivosti, po mozkové příhodě má nestabilní chůzi, používá hůl, ale i tak často vrávorá, neorientuje se v čase, často zapomíná, nevydrží delší dobu stát a sedět, prodělal 2 mozkové příhody a požadoval přiznání průkaz ZTP/P.
Úřad práce spisovou dokumentací postoupil odvolacímu orgánu, tj. žalovanému, kdy zdravotní stav žalobce v rámci odvolacího řízení byl znovu přezkoumán a zhodnocen na jednání PK MPSV dne 8.7.2014 ve správném složené posudkové komise. Předmětem jednání bylo posouzení zdravotního stavu pro účely průkazu osoby se zdravotním postižením, žalobce byl jednání přítomen.
V písemném vyjádření žalovaný uvedl, jaké podklady pro vydání rozhodnutí, tedy jaké lékařské zprávy měla posudková komise k dispozici, když uvedl, že tato prostudovala podkladovou a zdravotní dokumentaci a dospěla k závěru, že v případě žalobce jde o osobu se středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra, ve smyslu ust. § 34 odst. 2 zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, ve znění zák. č. 313/2013 Sb.
Jde o zdravotní stav uvedený v odst. 1 písm. d/ přílohy č. 4 k vyhl. č. 388/2011 Sb., ve znění vyhl. č. 388/2013 Sb. Tento stav trval i k datu 1.1.2014, platnost posudku je stanovena trvale.
Podrobnější informace o posouzení jsou obsaženy v posudkovém spise, který PK MPSV vede v souladu se zákonem.
Odvolací orgán konstatuje, že posudek PK MPSV byl vypracován ve vztahu ke všem námitkám uvedeným v odvolání. Z posudku je zřejmé, z čeho PK MPSV při jeho vypracování vycházela, jak podklady a jí samotnou zjištěné skutečnosti hodnotila. Posudek byl vypracován komisí v řádném složení, z posudku je rovněž patrno, že PK MPSV měla pro posouzení zdravotního stavu dostatek podkladů, přičemž provedla i vlastní vyšetření žalobce.
V posudkovém zhodnocení pak uvedeno, že PK MPSV prostudovala všechny doložené odborné nálezy a z některých zkráceně citovala. Nálezy, ze kterých PK MPSV necitovala, vesměs potvrzují stejný zdravotní stav jako nálezy citované, navíc PK MPSV objektivizovala zdravotní stav posuzovaného vyšetřením při jednání, takže posudkový závěr vychází ze zjištěného zdravotního stavu, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Mezi doloženými lékařskými nálezy nejsou rozpory, které by se dotýkaly skutečností významných pro posudkový závěr. Zdravotní stav a jeho funkční důsledky byly pro účely posudkového závěru PK MPSV zjištěny v rozsahu, který je dostatečný pro použití posudkových kritérií stanovených v právních předpisech.
Jedná se o posuzovanou osobu ve věku 60 let, u které příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je cévní onemocnění mozku. V roce. 2002 u posuzovaného došlo ke spontánnímu subarachoidálnímu krvácení, zdroj opakovaně neprokázán, s nutností akutní komorové drenáže a zavedení V-P shuntu pro vnitřní hydrocefalus. V neurologickém obraze bez reziduálního objektivního neurologického hybného postižení. Dne 2.9.2010 prodělal posuzovaný mozečkový infarkt vpravo s pravostrannou ataktickou hemyparesou regredující ze středního do lehkého stupně, s neo a palleocereb. syndromem. V objektivním neurologickém nálezu přetrvává lehká pravostranná ataktická hemipareza, palleocerebell. symptomatika, která dokumentuje výsledek neurologického vyšetření MUDr. K. a potvrzuje výsledek odborného neurologického vyšetření v rámci jednání PK MPSV. Posuzovaný je schopen chůze o lehce širší bázi, B-R titubace od III s korekcí, při chůzí využívá jednu francouzskou hůl. Na zdravotním stavu se podílí chronická žilní nedostatečnost, C2, bez trofických změn na dolních končetinách, při cévním vyšetření volně průchodný tepenný i žilní systém, známky ICHDKK Fontaine I. st. Interní onemocnění – arteriální hypertense, hyperlipidemie, hyperglykemie na lačno – jsou při zavedené terapii a dietních opatřeních ve stabilizovaném stavu. Pupeční kýla úplně reponibilní, bez nutností akutní chirurgické intervence.
Posuzovaný je orientovaný místem, osobou, popisování poruchy orientace časem a datem, nevzpomene si hned, jaký je den, dle psychologického vyšetření tento deficit zdařile kompenzuje pomocí mobilního telefonu. V popředí spíše zapomínání a nedokončování činností v termínu. Psycholog identifikuje silné stránky v oblastech řeči, intelektových funkcí a odborných znalostí. Stran mnestických funkcí proběhlo testování, paměť celkově hodnocena v dolní části pásma průměru až v pásmu podprůměru. Plánování činností v normě, verbální fluence bez potíží, pozornost v normě.
Není dokumentované posudkově významné postižení smyslových funkcí (zraku a sluchu) charakteru úplné/praktické slepoty/hluchoty s dopadem na orientační schopnosti posuzovaného.
Z posudkového hlediska lze zdravotní stav klasifikovat na úrovni středně těžkého funkčního postižení jako středně těžké omezení funkce dvou končetin – jedné dolní a jedné horní končetiny na podkladě lehké hemiparézy. Jde o zdravotní stav uvedený v odst. 1 písm. d/ přílohy č. 4 k vyhl. č. 388/2011 Sb., ve znění vyhl. č. 388/2013 Sb.
Posudkově se nejedná o těžké omezení funkce dvou končetin (jedné dolní a jedné horní ani obou dolních končetin) se závažnými poruchami pohybových schopností na podkladě středně těžké hemiparezy nebo paraparézy.
Alternativně by bylo možné stav hodnotit srovnatelně podle písm. h/ odst. 1 přílohy č. 4 k vyhl. č. 388/2011 Sb., ve znění vyhl. č. 388/2013 Sb., jako závrativé stavy vzhledem k lehké mozečkové symptomatologi s instabilitou. Jednalo by se rovněž o postižení na úrovni středně těžkého funkčního postižení.
Posudkový závěr je takový, že jde o osobu se středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra, ve smyslu ust. § 34 odst. 2 zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, ve znění zák. č. 313/2013 Sb.
Jde o zdravotní stav uvedený v odst. 1 písm. d/ přílohy č. 4 k vyhl. č. 388/2011 Sb., ve znění vyhl. č. 388/2013 Sb.
V rámci odvolacího řízení byla žalobci v souladu s ust. § 36 odst. 3 správního řádu dána možnost vyjádřit se k podkladům pro rozhodnutí, ke způsobu zjištění, navrhovat nové důkazy, popřípadě uvést další skutečnosti, které by mohly mít vliv na rozhodnutí odvolacího orgánu.
Tato písemnost ze dne 10.7.2014 byla žalobci 14.7. doručena a 15.7. obdrželo MPSV písemné vyjádření k podkladům rozhodnutí. Žalobce nesouhlasí se vznikem nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením TP, neboť byl dosud držitelem průkazu ZTP/P, přičemž jeho zdravotní stav se nezměnil, požaduje přiznání průkazu označeného alespoň ZTP. Žádné nové skutečnosti, které by měly vliv na výsledek odvolacího řízení, doloženy nebyly.
MPSV konstatuje, že předchozí posouzení zdravotního stavu žalobce pro účely přiznání průkazy osoby se zdravotním postižením se uskutečnilo dle tehdy platných posudkově medicínských kritérií, které jsou však zcela odlišná od posudkově medicinských kriterií, které je nutno aplikovat dle legislativy platné pro posouzení zdravotního stavu žalobce pro účely nynější žádosti o průkaz osoby se zdravotním postižením.
MPSV rozhodlo na základě nového posouzení zdravotního stavu žalobce ze dne 8.7.2014, který byl PK MPSV zhodnocen v rozsahu potřebném pro účely odvolacího řízení na základě dostatečně doložené zdravotní dokumentace. MPSV zhodnotila, že novým posouzením zdravotního stavu žalobce pro účely průkazu osoby se zdravotním postižením bylo prokázáno, že splňuje zákonem stanovené podmínky pro přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením označeným symbolem „TP“.
Podle ust. § 35 odst. 5 zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením je doba platnosti průkazu osoby se zdravotním postižením nejvýše 5 let u osob do 18 let věku a nejvýše 10 let starších 18 let věku.
Na základě výše uvedeného MPSV rozhodlo napadené rozhodnutí změnit, a to tak, že se přiznává průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „TP“ od 1.1.2014 trvale, s dobou platnosti od 1.1.2014 na dobu nejvýše 10 let u osob starších 18 let věku.
Vzhledem k výše uvedenému se žalovaný domnívá, že žaloba není důvodná a proto navrhoval její zamítnutí.
Na vyjádření žalovaného žalobce reagoval replikou, v níž trval na skutečnostech, které uváděl v žalobě, s názorem žalovaného nesouhlasil, jeho názor nepovažuje za správný.
Krajský soud v Brně měl k dispozici správní spis Úřadu práce ČR i žalovaného, dospěl k závěru, že žalovaný jako zásadní podklad pro vydání svého rozhodnutí vyšel z posudku PK MPSV ČR, pracoviště v Brně ze dne 8.7.2014, když tento posudek celý citoval ve svém rozhodnutí z 29.7.2014 a žádné jiné skutečnosti ve svém rozhodnutí neuvedl.
Zhodnocení věci krajským soudem
Podle § 34 odst. 1 zák. č. 329/2011 Sb., v platném znění, o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením má osoba starší 1 roku s tělesným, smyslovým nebo duševním postižením charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, které podstatně omezuje její schopnost pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se posuzuje podle § 9 odst. 3.
Podle § 34 odst. 2 uvedeného zákona nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označeným symbolem „TP“ (průkaz TP) má osoba se středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna samostatné pohyblivosti v domácím prostředí, v exteriéru je schopna chůze se sníženým dosahem a má problémy při chůzi okolo překážek a na nerovném terénu. Středně těžkým funkčním postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna spolehlivé orientace v domácím prostředí a zhoršenou schopnost orientace má jen v exteriéru.
Podle § 34 odst. 3 citovaného zákona nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označeným symbolem „ZTP“ (průkaz ZTP) má osoba s těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Těžkým funkčním postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna samostatné pohyblivosti v domácím prostředí a v exteriéru je schopna chůze se značnými obtížemi a jen na krátké vzdálenosti. Těžkým funkčním postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna spolehlivé orientace v domácím prostředí a v exteriéru má značné obtíže.
Podle § 34 odst. 4 uvedeného zákona nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označeným symbolem „ZTP/P“ (průkaz ZTP/P) má osoba se zvlášť těžkým funkčním postižením nebo úplným postižením pohyblivosti nebo orientace s potřebou průvodce, včetně osob s poruchou autistického spektra. Zvlášť těžkým funkčním postižením pohyblivosti a úplným postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna chůze v domácím prostředí se značnými obtížemi, popř. není schopna chůze v exteriéru, není schopna samostatné chůze a pohyb je možný zpravidla jen na invalidním vozíku. Zvlášť těžkým funkčním postižením orientace a úplným postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu není schopna samostatné orientace v exteriéru.
Krajský soud v Brně uvádí, že ve věci nařídil jednání, jehož se žalobce zúčastnil a k věci uvedl, že dle jeho názoru správní orgány nedostatečně zjistily skutkový stav a věc také nesprávně právně posoudily. Uvedl, že pokud jde o jeho zdravotní problémy, jedná se u něho o stav po mozečkové mrtvici z r. 2002 a mozečkovém infarktu z r. 2010. Před 2 nebo 3 roky mu byl přiznán průkaz ZTP/P, bylo to po druhé mozkové příhodě. Myslí si, že po takových dvou závažných příhodách a vzhledem k jeho současnému zdravotnímu stavu, mu měl být, pokud došlo ke snížení stupně průkazky, přiznán alespoň průkaz ZTP. Úřad práce i žalovaný rozhodly tak, že snížily průkaz o celé 2 stupně a přiznaly žalobci pouze nejnižší průkaz, a to TP, což si myslí, že je nesprávné. Zdravotní stav se žalobci, jak uvedl, výrazně nezlepšil, má za to, že je stále stejný. Má totiž stále výrazné problémy s chůzí, kdy se pohybuje pouze za pomoci jedné hole nebo berle, a to v podstatě pouze po bytě a pokud se pohybuje mimo byt, musí ho doprovázet manželka nebo dcera. Je advokátem, kancelář má mimo byt a do kanceláře ho vozí buďto manželka nebo dcera, a to zhruba 3x v týdnu. Nedovede si představit, že by do kanceláře cestoval sám MHD, protože se stává, že se mu nedokrví mozek, pak mívá závratě a už se mu i stalo, že upadl. Noha mu totiž zcela vypověděla službu, pokud jde o pohyblivost, trvá tedy na tom, že je osobou s těžkým funkčním postižením pohyblivosti a že mu měl být správně přiznán alespoň průkaz ZTP. Dále uvedl, že má problémy s tím umístit správně některé události v časové ose. Věc zhodnotil tak, že je zcela nepochopitelné, jak mohl být jednou zdravotní stav zhodnocen tak, že mu náleží nejvyšší stupeň průkazky a podruhé tak, že mu náleží nejnižší. Myslí si, že pokud se takto žalovaný rozhodl, bylo jeho povinností své rozhodnutí řádně zdůvodnit. Zdůraznil, že se sice pohybuje o jedné holi nebo berli, ale pouze v domácím prostředí, ne v exteriéru, protože nikdy neví, kdy se mu zatočí hlava a mohl by upadnout. Právě toto je důvod toho, že do své kanceláře, kde provozuje advokátní praxi, ho vždycky vozí rodinní příslušníci.
Krajský soud v Brně uvádí, že správným podkladem pro vydání napadeného rozhodnutí je v daném případě posudek posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Na daný případ lze např. vztáhnout rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č.j. 3Ads 77/2009-60, i když se řízení týkalo posudku ohledně závislosti osoby na péči. Pokud jde o zhodnocení posudku PK MPSV v tomto rozsudku, který je dostupný na www.nssoud.cz, je uvedeno, že na posudek je třeba nahlížet jako na kterýkoli jiný důkazní prostředek, neboť se jedná sice o tzv. povinný důkaz, nicméně nikoli o závazné stanovisko či závazný podklad rozhodnutí. Posudek podléhá hodnocení správního orgánu, jeho správnost není nikterak presumována. Ačkoliv odborné lékařské závěry posudku nepodléhají hodnocení správních orgánů, neboť k tomu nemají správní orgány odborné lékařské znalosti, nezbavuje je to povinnosti hodnotit provedené důkazy ve správním řízení a tudíž i správnost posudku z hlediska jejich úplnosti a přesvědčivosti. Správní orgán musí vycházet z posudku, který obsahuje výrok, ale který musí být řádně a přesvědčivě odůvodněn s odkazem na doložené nálezy ošetřujících lékařů.
K závěrům o úplnosti a přesvědčivosti posudku správní orgán tedy může dospět jen tehdy, pokud se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především pak s těmi, které namítá účastník řízení uplatňující nárok na příspěvek na péči.
Krajský soud v Brně uvádí, že pokud jde o žalovaného, vyšel z posudku PK MP ČR, pracoviště v Brně z 8.7.2014, který celý převtělil do odůvodnění rozhodnutí, aniž by se k závěrům tohoto posudku jakkoliv vyjádřil, tedy uvedl, proč takovýto posudek pokládá za správný a přesvědčivý, a to zvláště za situace, že se závěry posudku žalobce nesouhlasí a nesouhlasil ani s tím, jak byl jeho zdravotní stav posouzen úřadem práce, dále zvláště s ohledem na tu skutečnost, že žalobci byl předtím přiznán průkaz ZTP/P, tedy průkaz nejvyššího stupně a nyní, po dvou nebo 3 letech mu byl přiznán průkaz TP, tedy průkaz nejnižšího stupně, když žalobce tvrdí, že jeho zdravotní stav se v mezidobí nijak nezlepšil, zůstává stále stejný.
Soud zde uvádí, že žalovaný tedy neuvedl, a ani nezdůvodnil, že by v případě žalobce došlo k tak výraznému zlepšení zdravotního stavu, že by to odůvodnilo přiznání průkazu TP.
Soud proto rozhodnutí žalovaného zrušil a věc vrací tomuto orgánu k dalšímu řízení, kdy žalovaný vydá nové rozhodnutí, a pokud setrvá na svém závěru v tomto rozhodnutí uvedeném, bude muset takového rozhodnutí řádným a přesvědčivým způsobem, jak pro soud, tak pro účastníka řízení zdůvodnit.
Pokud jde o náklady řízení, rozhodnutí se opírá o ust. § 60 odst. s.ř.s. Ve věci měl úspěch žalobce, náklady řízení nežádal, pokud jde o žalovaného, ten ve věci úspěch neměl, bylo tedy rozhodnuto tak, že účastníkům náhradu nákladů soud nepřiznal.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno, ve dvojím vyhotovení. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
V Brně dne 4. listopadu 2015
JUDr. Jana Kubenová, v. r.
samosoudkyně
Za správnost vyhotovení:
Běla Kotoučková