[OBRÁZEK]
Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudců JUDr. Marcely Rouskové a JUDr. Hany Pipkové v právní věci žalobce: JUDr. J. S., bytem B., K 2, doručovací adresa: B., M. 1, proti žalovanému: Rozhodčí orgán Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky, se sídlem Praha 3, Orlická 4/2020, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29.9.2010, č.j.: 6908, 6909/10/Sm
t a k t o :
O d ů v o d n ě n í :
Žalobce se žalobou podanou u Krajského soudu v Brně, postoupenou Městskému soudu v Praze, domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalovaného, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání, a potvrzeny byly platební výměry Všeobecné zdravotní pojišťovny, Krajské pobočky pro Jihomoravský kraj, Územního pracoviště Brno-město ze dne 14.5.2010 č. 4241002578 a č. 2141002577, kterými byla uložena plátci povinnost zaplatit dle § 15 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb. dlužné pojistné ve výši 29.821,- Kč a dle § 18 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb. penále ve výši 48.245,- Kč.
V odůvodnění žalovaný uvedl, že shora uvedené platební výměry byly vydány na základě vyúčtování pojistného plateb pojistného ze dne 9.4.2010 za období od 9.12.2005 do 31.3.2010. Bylo zjištěno, že plátce (žalobce) v kontrolovaném období byl veden v registru pojištěnců VZP jako osoba samostatně výdělečně činná a nehradil v zákonem stanoveném termínu pojistné na zdravotní pojištění. V odvolání, které bylo podáno v zákonné lhůtě, pak podle žalovaného plátce (žalobce) uvedl, že své odvolání doplní do 14 dnů. Neuvedl žádné důvody, v čem spatřuje rozpor s právními předpisy nebo nesprávnosti rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo.
Dále pak žalovaný citoval ust. § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb. a ust. § 7 zákona č. 592/1992 Sb. Konstatoval, že dne 15.6.2010 plátce pojistného (žalobce) podal odvolání prostřednictvím e-mailu, ve kterém uvedl, že se odvolává proti předmětným platebním výměrům a toto odvolání odůvodní do 14 dnů. Dne 17.6.2010 bylo toto odvolání doplněno v souladu s ust. § 37 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb. Lhůta pro doplnění odvolání, kterou si sám plátce (žalobce) stanovil marně uplynula dne 29.6.2010. Územní pracoviště Brno-město vyzvalo dne 11.8.2010 plátce (žalobce) k doplnění odvolání v souladu s ust. § 82 odst. 2 ve spojení s § 37 odst. 2 a 3 zákona č. 500/2004 Sb. Zejména žádalo, aby žalobce uvedl, v čem spatřuje rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení. Plátce (žalobce) do 2.9.2009 své odvolání nedoplnil. Téhož dne, tedy 2.9.2009, žalovaný vyzval plátce (žalobce) k doplnění odvolání s poučením, aby se tak stalo do 5 dnů od převzetí s tím, že pokud nedoplní důkazy na základě této výzvy,bude žalovaný vycházet ze skutečností mu známých ze spisového materiálu.
Žalovaný dále odkázal na § 18 zákona č. 592/1992 Sb., dle kterého nebylo-li pojistné nebo záloha na pojistné zaplaceno ve stanovené lhůtě anebo bylo-li zaplaceno v nižší částce, než ve které mělo být zaplaceno, je plátce pojistného povinen platit penále ve výši 0,1 % dlužné částky za každý kalendářní den, ve kterém některá z těchto skutečností trvala (od 1.7.1993 do 30.4.1995 0,3 %, od 1.1.2007-0,05%) Penále ve výši 48.245,- Kč bylo vyměřeno ke dni 1.4.2010 z dlužného pojistného Podrobný rozpis pohledávek a termínů úhrady včetně jednotlivých penalizačních položek je uveden ve vyúčtování plateb ze období 12/2005 – 03/2010, které je součástí spisového materiálu.
Po seznámení se s veškerým spisovým materiálem žalovaný konstatoval, že prvoinstanční platební výměry byly vydány oprávněně a ve správné výši, proto platební výměry potvrdil a odvolání zamítl.
Žalobce v žalobě namítal, že byl úkonem správního orgánu I. stupně, kterým mu byl stanoven nedoplatek na pojistném a vyměřeno penále, zkrácen na svých právech. Žalovaný zamítl jeho odvolání s odůvodněním, že ani ve lhůtě poskytnuté mu odvolacím orgánem své odvolání neodůvodnil. Žalobce v žalobě tvrdil, že své odvolání doplnil a důkazy předložil později. Odůvodnil také prodlení svým špatným zdravotním stavem. Výslovně upozornil na to, že již od listopadu 2005 byl poživatelem částečného invalidního důchodu a jeho výdělečná schopnost byla výrazně snížena. Tato skutečnost musela být žalovanému, jako inkasistovi zdravotního pojištění, známa. Nedostatek interní komunikace u žalovaného nemůže být podle žalobce vykládána v neprospěch žalobce.
Žalobce měl tedy za to, že tímto postupem žalovaného byl zkrácen na svých právech a z důvodu nerespektování odůvodnění jeho odvolání je rozhodnutí žalovaného nepřezkoumatelné.
Ve vyjádření k žalobě žalovaný mimo jiné uvedl, že žalobce dne 6.10.2010 zaslal přípis nazvaný „odůvodnění svého odvolání“. Žalovaný dne 5.11.2010 sdělil žalobci v souladu s ust. § 94 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., že neshledal důvody k zahájení přezkumného řízení a námitka promlčení plátce v tomto případě není důvodná. Podle žalovaného žalobce neuvedl žádnou skutečnost, která by nebyla známá žalovanému v době rozhodování, a ani která by měla vliv na změnu jeho zařazení v registru pojištěnců VZP ČR a s tím povinnost hradit pojistné na zdravotní pojištění.
K námitce žalobce, že žalovaná zamítla odvolání žalobce s odůvodněním, že neodůvodnil své odvolání, žalovaný konstatoval nedůvodnost této námitky, když žalobce podal blanketní odvolání, které neobsahovalo odvolací důvody a žalobce na výzvu žalovaného k odstranění nedostatků odvolání žádným způsobem nereagoval.
Pokud šlo pak o námitku, že žalobce je od 31.10.2005 do 31.10.2007 poživatelem částečného invalidního důchodu a od 1.11.2007 poživatelem důchodu, bylo podle žalovaného zjištěno na základě součinnosti s ČSSZ, že od 30.10.2007 je poživatelem důchodu, ale nebylo potvrzeno, že v období 31.10.2005-31.10.2007 byl poživatelem částečného invalidního důchodu, a proto byl podle žalovaného v období 31.10.2005-31.10.2007 správně zařazen v kategorii osoba samostatně výdělečně činná a v období 31.10.2007 byl zařazen v kategorii osoba samostatně výdělečně činná v souběhu s kategorií důchodce a v období 13.4.2008-31.3.2010 byl v kategorii důchodce.
Žalovaný měl za to, že žalobce neuvedl žádnou skutečnost a ani nebyla žádná nová skutečnost zjištěna, která by nebyla žalovanému známá v době rozhodování, která by měla vliv na změnu zařazení žalobce v registru pojištěnců VZP ČR a s tím povinnost hradit pojistné na zdravotní pojištění. Navrhl žalobu jako nedůvodnou zamítnout.
Ve správním spise se nacházejí pro danou věc tyto podstatné dokumenty:
Oznámení o zahájení správního řízení ze dne 9.4.2010, v němž Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, Krajská pobočka pro Jihomoravský kraj, Územní pracoviště Brno-město sdělila žalobci, že s ním zahájila správní řízení ve věci porušení povinnosti stanovené v ust. § 15 odst. 1 a ust. § 18 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb. K zahájení správního řízení bylo přistoupeno na základě vyúčtování pojistného na veřejné zdravotní pojištění za období 9.12.2005 do 31.3.2010. Dlužné pojistné činilo 29.821,- Kč a penále 48.245,- Kč. Tyto nedoplatky nebyly žalobcem uhrazeny. Vyúčtování s rozpisem jednotlivých částek s daty splatnosti tvořilo přílohu předmětného oznámení spolu s údaji o pojištěnci. Dále bylo v oznámení uvedeno, že kontrolou údajů v registru pojištěnců bylo zjištěno, že žalobce nepředložil „Přehled o příjmech a výdajích ze samostatně výdělečné činnosti…“ za rok 2006 až 2008. Pro rok 2006 a 2007 zůstává minimální pojistné stanovené pro osoby samostatně výdělečné, od 1.11.2007 byla žalobci nastavena nulová záloha na pojistné z důvodu souběhu s kategorií státního pojištěnce-důchodce. Rovněž bylo uvedeno na základě sdělení MSSZ Brno-město, že zařazení do kategorie OSVČ bylo žalobci ukončeno k datu 13.4.2008. Dále byl žalobce také upozorněn na skutečnost, že o prominutí penále podle ust. § 53a zákona č. 48/1997 Sb. může požádat nejpozději do nabytí právní moci platebního výměru, kterým mu bude vyměřeno penále.
Platební výměr Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky, Krajské pobočky pro Jihomoravský kraj, Územního pracoviště Brno-město č. 4241002578 ze dne 14.5.2010 sp.zn.: 7210001049, jímž byla žalobci uložena povinnost zaplatit dlužné pojistné ve výši 29.821,- Kč, vč. vyúčtování pojistného za zdravotní pojištění od 9.12.2005 do 31.3.2010 ze dne 9.4.2010, které s rozpisem jednotlivých částek s daty splatnosti tvoří přílohu tohoto platebního výměru.
Platební výměr Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky, Krajské pobočky pro Jihomoravský kraj, Územního pracoviště Brno-město č. 2141002577 ze dne 14.5.2010 sp.zn.: 7210001049, jímž byla žalobci uložena povinnost zaplatit penále ve výši 48.245,- Kč, vč. vyúčtování pojistného za zdravotní pojištění od 9.12.2005 do 31.3.2010 ze dne 9.4.2010, které s rozpisem jednotlivých částek s daty splatnosti tvoří přílohu tohoto platebního výměru.
Odvolání žalobce ze dne 15.6.2010, kde žalobce pouze uvedl, že se odvolává do platebních výměrů č. 4241002578 a č. 2141002577 a že tato odvolání odůvodní do 14 dnů.
E-mailová výzva ze dne 11.8.2010, v níž byl žalobce vyzván o neprodlené doplnění jeho odvolání a to v termínu 3 dnů, výzva žalovaného ze dne 2.9.2010 dle ust. § 82 odst. 2 ve spojení s § 37 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb.
Žalobou napadené rozhodnutí žalovaného ze dne 29.9.2010 č.j.: 6908, 6909/10/Sm, kterým bylo zamítnuto odvolání a potvrzeny platební výměry.
Ve správním spise se rovněž nachází odůvodnění odvolání žalobce ze dne 29.9.2010, které bylo předáno k poštovní přepravě dne 6.10.2010, dopis žalovaného ze dne 5.11.2010.
Městský soud v Praze na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a to v mezích žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 2 věta prvá zák.č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále jen „s.ř.s.“), při přezkoumání vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s.ř.s.) a po provedeném řízení dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
Soud posoudil předmětnou věc takto:
Podle § 81 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb. účastník může proti rozhodnutí podat odvolání, pokud zákon nestanoví jinak.
Podle § 82 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb. odvolání musí mít náležitosti uvedené v § 37 odst. 2 a musí obsahovat údaje o tom, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu ho napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo. Není-li v odvolání uvedeno, v jakém rozsahu odvolatel rozhodnutí napadá, platí, že se domáhá zrušení celého rozhodnutí. Odvolání se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každý účastník dostal jeden stejnopis. Nepodá-li účastník potřebný počet stejnopisů, vyhotoví je správní orgán na náklady účastníka.
Podle § 37 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb. z podání musí být patrno, kdo je činí, které věci se týká a co se navrhuje. Fyzická osoba uvede v podání jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování podle § 19 odst. 3. V podání souvisejícím s její podnikatelskou činností uvede fyzická osoba jméno a příjmení, popřípadě dodatek odlišující osobu podnikatele nebo druh podnikání vztahující se k této osobě nebo jí provozovanému druhu podnikání, identifikační číslo osob a adresu zapsanou v obchodním rejstříku nebo jiné zákonem upravené evidenci jako místo podnikání, popřípadě jinou adresu pro doručování. Právnická osoba uvede v podání svůj název nebo obchodní firmu, identifikační číslo osob nebo obdobný údaj a adresu sídla, popřípadě jinou adresu pro doručování. Podání musí obsahovat označení správního orgánu, jemuž je určeno, další náležitosti, které stanoví zákon, a podpis osoby, která je činí.
Podle § 37 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb. nemá-li podání předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, pomůže správní orgán podateli nedostatky odstranit nebo ho vyzve k jejich odstranění a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu.
V dané věci platebními výměry č. 4241002578 a č. 2141002577 ze dne 14.5.2010 uložila Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, Krajská pobočka pro Jihomoravský kraj, Územní pracoviště Brno-město žalobci jednak povinnost zaplatit dlužné pojistné ve výši 29.821,- Kč a jednak povinnost zaplatit penále ve výši 48.245,- Kč. K oběma platebním výměrům pak bylo připojeno vyúčtování pojistného na veřejné zdravotní pojištění 9.12.2005-31.3.2010. V odůvodnění platebního výměru č. 4241002578 prvoinstanční orgán uvedl, že na základě vyúčtování pojistného za zdravotní pojištění od 9.12.2005 do 31.3.2010 bylo zjištěno, že žalobce nezaplatil pojistné v celkové částce 29.821,- Kč, Vyúčtování s rozpisem jednotlivých částek s daty splatnosti tvoří přílohu tohoto platebního výměru. Dále je žalobce povinen a bude vyzván k zaplacení penále z této částky za každý den prodlení ve výši 0,1 % od 1.1.1993 do 30.6.1993, od 1.7.1993 do 30.4.1995 0,3% a od 1.5.1995 do 31.12.2006 0,1% a od 1.1.2007 0,05% podle § 18 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb. V odůvodnění platebního výměru č. 2141002577 prvoinstanční orgán uvedl, že penále je žalobce povinen zaplatit za každý den prodlení ve výši 0,1% od 1.1.1993 do 30.6.1993, od 1.7.1993 do 30.4.1995 0,3% a od 1.5.1995 do 31.12.2006 0,1% a od 1.1.2007 0,05% dlužné částky ode dne následujícího po dni splatnosti do dne platby včetně dle ust. § 15 odst. 1 a ust. § 18 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb. Žalobce je povinen zaplatit penále v celkové částce 48.245,- Kč. Penále pak bylo vyměřeno na základě vyúčtování pojistného za zdravotní pojištění od 9.12.2005 do 31.3.2010. Vyúčtování s rozpisem jednotlivých částek s daty splatnosti tvoří přílohu tohoto platebního výměru. V obou platebních výměrech pak v odůvodnění prvoinstanční orgán uvedl, že správní řízení bylo se žalobcem zahájeno 28.4.2010.
Proti výše uvedeným platebním výměrům č. 4241002578 a č. 2141002577 podal žalobce prostřednictvím e-mailu dne 15.6.2010 blanketní odvolání. Tato svá e-mailová podání pak v písemné podobě, v souladu s ust. § 37 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., předložil u Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky, Územního pracoviště Brno-město dne 17.6.2010. V blanketních odvoláních uvedl, že je odůvodní do 14 dnů.
Prvoinstanční správní orgán e-mailem žalobce dne 11.8.2010 upozornil na skutečnost, že předmětná odvolání proti platebním výměrům nebyla ze strany žalobce odůvodněna a požádal žalobce o neprodlené doplnění jeho podání a to v termínu do 3 dnů. Výzvou dle ust. § § 82 odst. 2 ve spojení s § 37 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb. Rozhodčí orgán Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky vyzval žalobce k odstranění nedostatků podání a zároveň k doplnění odvolání. Uvedl, že odvolání musí mít náležitosti uvedené v § 37 odst. 2 a musí obsahovat údaje o tom, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu ho napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo. K odstranění nedostatků pak žalobci stanovil lhůtu 5 dnů od doručení předmětné výzvy.
Městský soud v Praze shledal postup jak prvoinstančního orgánu, tak odvolacího orgánu správným. Podle ust. § 37 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb. nemá-li podání předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, pomůže správní orgán podateli nedostatky odstranit nebo ho vyzve k jejich odstranění a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu. Oba správní orgány žalobce vyzvaly k odstranění vad jeho odvolání, nicméně žalobce na uvedené výzvy nereagoval, lhůt v nich uvedených nedbal a svá odvolání doplnil podáním ze dne 29.9.2010, které předložil k poštovní přepravě až dne 6.10.2010, žalovaný jej pak obdržel dne 8.10.2010, tedy 10 dní po vydání žalobou napadeného rozhodnutí. V odůvodnění pak žalovaný mimo jiné konstatoval, že prvoinstanční platební výměry byly vydány oprávněně a ve správné výši.
Žalobce v žalobě namítal, že své odvolání doplnil a důkazy předložil později, odůvodnil také prodlení svým špatným zdravotním stavem. Výslovně upozornil, že již od listopadu 2005 byl poživatelem částečného invalidního důchodu a jeho výdělečná činnost byla výrazně snížena. Měl za to, že nerespektováním odůvodnění jeho odvolání je rozhodnutí žalované nepřezkoumatelné. Soud neshledal žalobcovy námitky důvodnými. Žalovaný nemohl v žalobou napadeném rozhodnutí ze dne 29.9.2010 reagovat na žalobcovy námitky, které obdržel až dne 8.10.2010, tedy 10 dní po vydání předmětného rozhodnutí. Z tohoto důvodu tedy nemůže být žalobou napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné.
Žalobce v žalobě také navrhl, aby soud eventuálně využil práva moderace a stanovené penále prominul. Podle § 78 odst. 2 s.ř.s. rozhoduje-li soud o žalobě proti rozhodnutí, jímž správní orgán uložil trest za správní delikt, může soud, nejsou-li důvody pro zrušení rozhodnutí podle odstavce 1, ale trest byl uložen ve zjevně nepřiměřené výši, upustit od něj nebo jej snížit v mezích zákonem dovolených, lze-li takové rozhodnutí učinit na základě skutkového stavu, z něhož vyšel správní orgán, a který soud případně vlastním dokazováním v nikoli zásadních směrech doplnil, a navrhl-li takový postup žalobce v žalobě. V daném případě žalobou napadené rozhodnutí se netýká uložení trestu za správní delikt, proto soud v dané věci nemůže postupovat ve smyslu shora uvedeného ustanovení. Nicméně zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění disponuje institutem prominutí pokuty, přirážky k pojistnému nebo penále (§ 53a).
Soud tedy vzhledem k uvedenému dospěl k závěru, že žádná z žalobních námitek není důvodnou. Postupoval proto podle § 78 odst. 7 s. ř. s. a žalobu jako nedůvodnou zamítl.
Podle ust. § 51 odst. 1 s.ř.s. rozhodl soud o žalobě bez nařízení jednání, když žalobce i žalovaný k výzvě soudu ve stanovené lhůtě nevyjádřili svůj nesouhlas s takovým projednáním věci. V daném případě tedy byly splněny zákonné důvody pro postup dle ust. § 51 odst. 1 s.ř.s.
O náhradě nákladů řízení jeho účastníků soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s. a contrario. Žalobce ve věci úspěch neměl, proto mu náhrada nákladů řízení nenáleží, a žalovanému žádné náklady nevznikly.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Praze dne 30. září 2015
JUDr. Slavomír Novák v.r.
předseda senátu
za správnost vyhotovení:
Simona Štěpinová