U S N E S E N Í
Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivonou Šubrtovou ve věci žalobce: M. H., proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, Na Poříčním právu 1, 128 01 Praha 2, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 9. 2015, č. j. MPSV-UM/10844/15/9S-KHK, ve věci průkazu osoby se zdravotním postižením,
t a k t o :
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
O d ů v o d n ě n í :
Žalobce se žalobou datovanou dne 4. 12. 2015 (v záhlaví žaloby a dne 10. 12. 2015 u podpisu žaloby), doručenou soudu osobně dne 10. 12. 2015, domáhal přezkoumání výše uvedeného rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 9. 2015, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajské pobočky v Hradci Králové ze dne 20. 7. 2015, č. j. 213386/15/HK, kterým žalobci přiznal nárok na průkaz osoby se zdravotním pojištěním označeným symbolem „TP“ ode dne 1. 4. 2015 trvale. Žalobce napadené rozhodnutí ze dne 29. 9. 2015 ke své žalobě přiložil, avšak nesdělil, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
Soud vyzval žalovaného ke sdělení, kdy bylo žalobci napadeného rozhodnutí doručeno a současně požádal o předložení dokladu o doručení rozhodnutí žalobci (doručenky), aby mohl posoudit, zda žaloba byla podána včas.
Žalovaný soudu sdělil, že napadené rozhodnutí ze dne 29. 9. 2015 si žalobce převzal dne 1. 10. 2015; současně soudu zaslal i kopii žalobou napadené rozhodnutí, na němž je vyznačeno, že nabylo právní moci dne 1. 10. 2015. Z připojené doručenky České pošty vyplývá, že žalobce si uvedenou písemnost převzal osobně proti svému podpisu dne 1. 10. 2015.
Základním předpokladem pro věcné přezkoumání zákonnosti rozhodnutí správního orgánu je včasné podání žaloby proti tomuto rozhodnutí u příslušného soudu. Podle ustanovení § 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v platném znění (dále jen „s. ř. s.“), lze žalobu podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou.
Podle ustanovení § 72 odst. 4 s. ř. s. zmeškání lhůty pro podání žaloby nelze prominout.
Podle ustanovení § 7 odst. 1, a 3 s. ř. s. ve věcech průkazu osoby se zdravotním postižením je k řízení příslušný krajský soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště, popřípadě v jehož obvodu se zdržuje.
Krajský soud z předložené kopie doručenky o doručení rozhodnutí žalobci ověřil, že žalobce si osobně převzal proti svému podpisu žalobou napadené rozhodnutí dne 1. října 2015. Žalobce doručil svoji žalobu nadepsanému soudu osobně dne 10. prosince 2015.
Lhůty jsou upraveny v § 40 s. ř. s. Dle odst. (1) lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. To neplatí o lhůtách stanovených podle hodin.
Dle odst. (2) lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje s dnem, který určil počátek lhůty. Není-li takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce.
Dle odst. (3) připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. To neplatí o lhůtách stanovených podle hodin.
Dle odst. (4) je lhůta zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě zvláštní poštovní licence anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak.
Ve smyslu ustanovení § 72 odst. 1 s. ř. s. a § 40 odst. 1, 2, 3, 4 s. ř. s. by tak posledním dnem dvouměsíční lhůty pro podání žaloby bylo úterý dne 1. prosince 2015.
Žaloba byla doručena soudu osobně ve čtvrtek dne 10. prosince 2015. Z výše uvedeného je tak zcela nepochybné, že žaloba byla podána po marném uplynutí zákonné lhůty pro podání žaloby, jejíž zmeškání nelze prominout.
Vzhledem k tomu, že žalobce podal žalobu opožděně, nemohl se krajský soud zabývat věcnou správností a zákonností rozhodnutí samotného a nezbylo mu, než žalobu podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. jako opožděnou odmítnout.
O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 3 s. ř. s. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť žaloba byla odmítnuta.
P o u č e n í :
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
V Hradci Králové dne 20. ledna 2016
JUDr. Ivona Šubrtová, v. r.
samosoudkyně
Za správnost vyhotovení:
Kateřina Vrabcová