18Ad 51/2015-32
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Indráčkem v právní věci žalobce J. K., zastoupeného Mgr. Tomášem Veselským, advokátem se sídlem Korunní 1077/3, Ostrava, proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 19. 6. 2015, o invalidním důchodu,
t a k t o :
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 11.715,- Kč k rukám jeho zástupce Mgr. Tomáše Veselského, a to do 60 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
O d ů v o d n ě n í :
Rozhodnutím ze dne 19. 6. 2015, č. j. X žalovaná Česká správa sociálního zabezpečení zamítla námitky žalobce a potvrdila své rozhodnutí ze dne 27. 3. 2015, č. j. X, kterým byl podle ust. § 38 písm. a) zák. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „ZDP“), přiznán žalobci ode dne 10. 2. 2015 invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, a to ve výši 17.971,- Kč měsíčně.
Žalobce v žalobě uvedl, že napadené rozhodnutí je nezákonné a v důsledku jeho vydání byl žalobce přímo zkrácen na svých právech, jelikož žalovaný nesprávně vyhodnotil příčinu jeho nepříznivého zdravotního stavu a nepřiznal mu tak invalidní důchod následkem pracovního úrazu dle ust. § 38 písm. b) ZDP. Na základě této skutečnosti tak byla ze strany bývalého zaměstnavatele žalobce, společnosti DIAMO, státní podnik, pozastavena náhrada za ztrátu na výdělku. Žalobce ještě v rámci probíhajícího správního řízení předložil žalovanému znalecký posudek, zpracovaný prof. MUDr. K. U., CSc., znalcem v oboru zdravotnictví pro odvětví neurologie, ze dne 18. 5. 2015. Žalobce se domnívá, že znalec ve svých závěrech jako prvotní, hlavní a rozhodující příčinu jeho současného zdravotního stavu označil zlomeninu čtvrtého bederního obratle, ke které došlo dne 8. 8. 1989. Znalec doplnil, že pokud by dne 8. 8. 1989 nedošlo k pracovnímu úrazu, současný zdravotní stav žalobce by byl po stránce případného snížení pracovní kapacity v důsledku poruch funkce páteře zcela neporušen. Žalovaná se však dle názoru žalobce v napadeném rozhodnutí žádným způsobem nevypořádal s předloženým znaleckým posudkem a při svých závěrech o příčinách zdravotního postižení žalobce tento posudek vůbec nevzala v potaz. V tomto směru je tak rozhodnutí žalované nepřezkoumatelné. Důsledky takového rozhodnutí jsou však pro žalobce nepříznivé, zasahují do jeho práv především ohledně pozastavení výplaty renty. Žalobce navrhl napadené rozhodnutí zrušit a věc vrátit žalované k dalšímu řízení a též navrhl, aby mu byla přiznána náhrada nákladů soudního řízení.
Žalovaná při jednání před soudem, s odkazem na závěry posudku PK MPSV ČR ze dne 5. 11. 2015, navrhla zrušení napadeného rozhodnutí.
Krajský soud provedl důkaz napadeným rozhodnutím žalované ze dne 19. 6. 2015, č. j. X a připojeným posudkovým a dávkovým spisem žalobce, žalobcem předloženým lékařským posudkem ze dne 18. 5. 2015 a posudkem PK MPSV ČR v Ostravě ze dne 5. 11. 2015 a poté dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení o žalobě žalobce přitom krajský soud vycházel z ust. § 65 a násl. soudního řádu správního (dále jen s. ř. s.) a ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán v době vydání napadeného rozhodnutí (ust. § 75 s. ř. s.).
Z hlediska skutkových zjištění vyplývajících z připojeného posudkového spisu žalobce vzal v daném případě krajský soud za prokázáno, dne 21. 1. 2015 žalobce požádal o invalidní důchod, dne 2. 2. 2015 byl žalobce při kontrolní lékařské prohlídce posouzen lékařem posudkové služby OSSZ v Ostravě se závěrem, že pokles jeho pracovní schopnosti činí 70 % podle kapitoly XIII., odd. E, položky 1d přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (dále jen „vyhláška č. 359/2009 Sb.“ nebo „vyhláška o posuzování invalidity“). Na základě tohoto posouzení vydala žalovaná rozhodnutí ze dne 27. 3. 2015, č. j. X, kterým byl žalobci přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně. Proti tomuto rozhodnutí žalobce podal námitky, neboť nesouhlasil ze závěrem žalované, že důvodem invalidity je všeobecné onemocnění a ne pracovní úraz žalobce. Dne 25. 5. 2015 byl žalobce posouzen lékařem ČSSZ se shodným závěrem jako v případě posouzení lékařem posudkové služby OSSZ v Ostravě ze dne 2. 2. 2015. Na to žalovaná vydala napadené rozhodnutí, jimž námitky žalobce zamítla a potvrdila rozhodnutí ze dne 27. 3. 2015.
Jelikož rozhodnutí soudu v daném případě, kdy se jedná o dávku důchodového pojištění podmíněnou nepříznivým zdravotním stavem občana a jeho dochovanou pracovní schopností, jakož i důvod vzniku nepříznivého zdravotního stavu, je závislé především na odborném lékařském posouzení, vyžádal krajský soud odborný lékařský posudek PK MPSV ČR, která je k podání tohoto posudku povolána přímo ze zákona podle ust. § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. v platném znění. Z posudku této komise krajský soud zjistil, že vycházela při jeho vypracování ze zdravotní dokumentace praktické lékařky MUDr. Š. a jejího posledního záznamu v dekurzu 19. 10. 2015 EKG, ze znaleckého posudku z odvětví neurologie prof. MUDr. U., CSc. z 18. 5. 2015, elektrofyziologických vyšetření MUDr. J. ze dne 1. 9. 2014, 5. 9. 2014, 13. 10. 2014, 10. 11. 2014, 11. 11. 2014, 9. 3. 2015 a 11. 3. 2015, z nálezu neurochirurga MUDr. M. ze dne 9. 3. 2015, nálezu MUDr. K. ze dne 6. 1. 2015, nálezu MUDr. M. ze dne 21. 11. 2014, snímku na DVD ze dne 1. 9. 2014 a z úplné spisové dokumentace založené v posudkovém spise žalobce vedeném OSSZ v Ostravě. Jako rozhodující příčinu zdravotního postižení uvedla posudková komise v případě žalobce posterolaterální dekompresi v segmentu L3/4 vlevo pro recidivující blokády páteře a algický syndrom charakteru spinálních klaudikací s kořenovým syndromem L5 vlevo a L4 vpravo, naznačeně i S1 vpravo, při segmentované stenozé ve výši L3-4 po kompresivní fraktuře těla obratle L4 při úrazu dne 8. 8. 1989, odpovídající příloze k vyhlášce č. 359/2009 Sb. kapitole XIII., odd. E, položky 1d, podle které hodnotila pokles pracovní schopnosti o 70 %.
Krajský soud v souladu s ust. § 75 odst. 1 s. ř. s. při přezkoumávání napadeného rozhodnutí žalované vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán v době rozhodování žalovaného správního orgánu. Přitom dospěl k závěru, že žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí 19. 6. 2015 byl invalidní ve třetím stupni a důvodem postižení byl pracovní úraz nikoli obecné onemocnění. Podle ust. § 39 odst. 1 ZDP je totiž pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35%. Podle odst. 2 téhož ustanovení, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35%, avšak nejvíce o 49%, jedná se o invaliditu I. stupně, jestliže poklesla nejméně o 50%, avšak nejvíce o 69%, jedná se o invaliditu II. stupně a jestliže poklesla nejméně o 70%, jedná se o invaliditu III. stupně. Dále podle ust. § 38 ZDP má pojištěnec nárok na invalidní důchod, jestliže nedosáhl věku 65 let nebo důchodového věku, je-li důchodový věk vyšší než 65 let, a stal se: (a) invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, pokud nesplnil ke dni vzniku invalidity podmínky nároku na starobní důchod podle § 29, popřípadě, byl-li přiznán starobní důchod podle § 31, pokud nedosáhl důchodového věku, nebo; (b) invalidním následkem pracovního úrazu. Pokles pracovní schopnosti u žalobce činil 70% a jeho důvodem, resp. příčinou byl pracovní úraz, který se udál dne 8. 8. 1989, přičemž tento závěr jednoznačně vyplývá z citovaného posudku PK MPSV ČR, o jehož úplnosti, správnosti a přesvědčivosti nemá krajský soud důvodu pochybovat. Posudková komise posuzovala zdravotní stav žalobce ve složení z posudkového lékaře a dalšího odborného lékaře – neurologa, tj. z oboru odpovídajícímu postižení žalobce. PK MPSV ČR řádně zhodnotila úplnou zdravotní dokumentaci žalobce a svým posudkovým hodnocením vyvrátila závěry posudků lékaře OSSZ Ostrava, tak i ČSSZ v řízení o námitkách žalobce.
Jelikož u žalobce k datu 27. 3. 2015 šlo o třetí stupeň invalidity následkem pracovního úrazu, k němuž došlo dne 8. 8. 1989, krajský soud v souladu s ust. 78 odst. 1 s. ř. s. napadené rozhodnutí žalované pro vady řízení zrušil a věc jí vrátil k dalšímu řízení. Žalovaná v průběhu dalšího řízení je vázána závazným názorem krajského soudu a to, že žalobce je invalidní ve třetím stupni následkem pracovního úrazu, k němuž došlo dne 8. 8. 1989 podle ust. § 38 písm. b) ZDP.
S ohledem na skutečnost, že žalobce měl ve věci plný úspěch, přiznal mu soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s. náhradu všech nákladů, které mu v řízení vznikly. Žalobci náleží náhrada nákladů za řízení před soudem, které tvoří odměna advokáta za zastupování žalobce ve výši 5.000,- Kč za pět úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, porada s klientem dne 8. 11. 2015, účast na jednání PK MPSV ČR dne 5. 11. 2015 a účast na jednání soudu, v tarifní hodnotě 5.000,- Kč odpovídající sazbě 1.000,- Kč za jeden úkon právní služby) podle § 6 odst. 1, § 7 bod 3, § 9 odst. 2, § 11 odst. 1 písm. a), d), g) a § 11 odst. 3 ve spojení s odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb. účinné v době, kdy advokát úkony vykonal (dále jen „AT“); paušální náhrady hotových výdajů advokáta žalobce ve výši 1.500,- Kč připadající na tyto úkony právní služby à 300 Kč podle § 13 odst. 3 AT a náhrady 21 % DPH z odměny za zastupování a náhrady hotových výdajů ve výši 1.365,- Kč, kterou je advokát povinen odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (§ 57 odst. 2 s. ř. s.); a náhrada za vypracovaný znalecký posudek ze dne 17. 5. 2015 v částce 3.850,- Kč; celkem tedy 11.715,- Kč.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to písemně, ve dvojím vyhotovení. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.
V Ostravě dne 17. prosince 2015
JUDr. Petr Indráček
samosoudce