18Ad 37/2015-38

[OBRÁZEK]

         ČESKÁ REPUBLIKA  

 ROZSUDEK

                                          JMÉNEM  REPUBLIKY

        Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Indráčkem v právní věci žalobce: J.  D., zastoupeného Mgr. Gabrielou Nejedlíkovou, advokátkou se sídlem Ostrava-Moravská Ostrava, Husova 1285/2, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25,  o žalobě proti rozhodnutí ze dne  27.3.2015, o zamítnutí námitek a potvrzení rozhodnutí žalované ze dne  13.1.2015,   o invalidním důchodu,

t a k t o :

I.    Žaloba  s e   z a m í t á .

       II.   Žádný z účastníků   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení.

III.  Odměna advokátky Mgr. Gabriely Nejedlíkové se určuje částkou 3.146,- Kč,  která  jí  bude  vyplacena z účtu Krajského soudu v Ostravě ve lhůtě 60-ti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. 

      O d ů v o d n ě n í 

 Rozhodnutím ze dne 27.3.2015 č.j. X  žalovaná Česká správa sociálního zabezpečení zamítla námitky žalobce a potvrdila své rozhodnutí ze dne 13.1.2015, kterým  zamítla  žalobci  žádost o invalidní důchod pro nesplnění podmínek ust. § 38 zákona č. 155/1995 Sb. v platném znění, neboť podle posudku

Okresní správy sociálního zabezpečení Ostrava ze dne 17.12.214 žalobce není invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost pouze o 30%. Při svém rozhodování žalovaná vycházela z posudku o invaliditě vypracovaného Českou správou sociálního zabezpečení dne       12.3.2015, podle kterého je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce zdravotní postižení uvedené v kapitole X, oddílu B, položce 1b přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., pro které lékař ČSSZ stanovil míru poklesu pracovní schopnosti 30%. 

       Proti shora uvedenému rozhodnutí podal žalobce včasnou žalobu, ve které namítal neúplnost, nesprávnost a nepřesvědčivost posudků lékařů OSSZ. Žalobce se domnívá, že CHOPN by měla být hodnocena ve III. stupni invalidity. Trpí každodenním kašlem v důsledku následné únavy organismu a snížené imunity. Jeho nemoci se navzájem negativně ovlivňují. Žalobce proto požadoval přezkoumání svého zdravotního stavu.

      Krajský soud provedl důkaz napadeným rozhodnutím žalované ze dne               27.3.2015 č.j. X, připojeným posudkovým spisem žalobce vedeným u  OSSZ v Ostravě, posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (dále jen „PK MPSV ČR“) v Ostravě ze dne 5.11.2015 a poté dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

       Z hlediska skutkových zjištění vyplývajících z připojeného posudkového spisu žalobce vzal v daném případě krajský soud za prokázáno, že žalobce dne       20.11.2014 požádal o přiznání invalidního důchodu. Na základě této žádosti posoudil zdravotní stav žalobce lékař pověřený vypracováním posudku pro OSSZ v Ostravě dne 17.12.2014 se závěrem, že u žalobce nejde o invaliditu žádného stupně, neboť pokles pracovní schopnosti činí u něj 30% podle  kapitoly X, oddílu B, položky 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb.  Rozhodnutím ze dne  13.1.2015 žalovaná žádost žalobce o invalidní důchod zamítla. Proti uvedenému rozhodnutí podal žalobce námitky,  o kterých žalovaná rozhodla shora uvedeným napadeným rozhodnutím, přičemž vycházela z posudku ČSSZ ze dne 12.3.2015, podle kterého činil pokles pracovní schopnosti  podle kapitoly X, oddílu B, položky 1b přílohy k  vyhl. č. 359/2009 Sb. 30%. Napadeným rozhodnutím, jak shora uvedeno, pak žalovaná námitky žalobce zamítla a potvrdila rozhodnutí ze dne 13.1.2015.

       Jelikož rozhodnutí soudu v daném případě, kdy se jedná o dávku důchodového pojištění podmíněnou nepříznivým zdravotním stavem občana a jeho dochovanou pracovní schopností je závislé především na odborném lékařském posouzení, vyžádal krajský soud odborný lékařský posudek PK MPSV ČR, pracoviště Ostrava, která je k podání tohoto posudku povolána přímo ze zákona podle ust. § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., v platném znění. Z posudku této komise krajský soud zjistil, že vycházela při jeho vypracování ze zdravotní dokumentace praktického lékaře MUDr. J. P. a jeho nálezu ze dne 10.12.2014, ze zdravotnické dokumentace TRN ambulance MUDr. M. Š. a HRCT plic MUDr. P. K. ze dne 9.10.2014. Na žádost posudkové komise bylo provedeno vyšetření žalobce na funkční diagnostice Vítkovické nemocnice Ostrava MUDr. A. P. dne

21.8.2015, ambulantní kardiologické vyšetření MUDr. R. R. ze dne 23.9. a 6.10.2015, ORL vyšetření MUDr. L. Š. Posudková komise rovněž vycházela z úplné zdravotní dokumentace založené v posudkovém spise OSSZ Ostrava. Jako rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotní stavu žalobce uvedla posudková komise chronickou obstrukční plicní nemoc II. st. s lehkou ventilační poruchou, kombinovaného charakteru, s průkazem bronchiektázií bazálních segmentů pravého dolního plicního laloku a stav po operačním odstranění levého dolního plicního laloku pro bronchiektázie v roce 1971. Tento stav hodnotila PK MPSV ČR podle kapitoly X, oddílu B, položky 1b přílohy k  vyhl. č. 359/2009 Sb., podle které stanovila míru poklesu pracovní schopnosti 30%. Dodala, že v případě žalobce není důvod k procentnímu navýšení této horní hranice citované položky, neboť jiným významným zdravotním postižením žalobce netrpí a je nadále schopen pracovat s využitím kvalifikace a praxe. Pokud by byla posuzována jako rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu bronchiektázie, tento stav by odpovídal výše uvedené kapitole a oddílu, položce 2a s poklesem pracovní schopnosti 10-20%. U žalobce se nejedná o generalizované bronchiektázie, porucha plicní ventilace je lehká, je zapříčiněna především CHOPN, nejsou doloženy častější závažné zánětlivé exacerbace nemoci a zdravotní stav při léčbě kompenzován.

       Krajský soud v souladu s ust. § 75 odst. 1 s.ř.s. při přezkoumávání napadeného rozhodnutí žalované vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán v době rozhodování žalovaného správního orgánu. Přitom dospěl k závěru, že žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí 27.3.2015 nebyl invalidní. Podle ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů je totiž pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o  35%. Podle odst. 2 téhož ustanovení, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35%, avšak nejvíce o 49%,  jedná se o invaliditu I. stupně, jestliže poklesla nejméně o 50%, avšak nejvíce o 69%, jedná se o invaliditu II. stupně a jestliže poklesla nejméně  o 70%, jedná se o invaliditu III. stupně.  Pokles pracovní schopnosti u žalobce činil 30% a tento závěr jednoznačně vyplývá z citovaného posudku PK MPSV ČR, o jehož úplnosti, správnosti a přesvědčivosti nemá krajský soud důvodu pochybovat. Posudková komise posuzovala zdravotní stav žalobce ve složení z posudkového lékaře a dalšího odborného lékaře – internisty, tedy lékaře z oboru nemoci, která je uznávána jako dominantní v dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu žalobce. Její posudkový závěr je zcela shodný s posudky podanými posudkovými lékaři OSSZ Ostrava i ČSSZ. Za situace, kdy v řízení nebylo namítáno, že by posudek posudkové komise vycházel z neúplné zdravotní dokumentace či že by žalobce trpěl dalšími onemocněními než jak je uvedeno v diagnostickém souhrnu onemocnění, se krajský soud neztotožňuje s námitkami žalobce vznesenými jeho právní zástupkyní                      u ústního jednání a sice, že posudek je nesprávný, pokud jde o hodnocení rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce – chronická obstrukční plicní nemoc II. stupně, která podle názoru žalobce způsobuje větší pokles pracovní schopnosti. Dle názoru krajského soudu byl však posudek vypracován pro účely tohoto řízení dostatečně přesvědčivě a úplně. Nutno

podotknout, že kromě hodnocení poklesu pracovní schopnosti odůvodňuje i závěr, proč v případě žalobce nelze použít ust. § 3 vyhlášky č. 359/2009 Sb. v platném znění. 

      Jelikož u žalobce k datu 27.3.2015 nešlo o invaliditu v žádném stupni, žalovaná nepochybila, když napadeným rozhodnutím námitky žalobce zamítla a zároveň potvrdila rozhodnutí ze dne 13.1.2015, jímž žalobci žádost o invalidní důchod zamítla.

       Na základě výše uvedeného krajský soud v souladu s ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu zamítl, neboť není důvodná.

       Žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce v řízení úspěšný nebyl a žalovaná na jejich náhradu nárok ze zákona nemá (ust. § 60 odst. 2 s.ř.s. a ust. § 118d zák.č. 582/1991 Sb. v platném znění).

        Ustanovené právní zástupkyni žalobce byla přiznána odměna za zastupování žalobce v rozsahu 2 úkonů právní pomoci po 1.000,- Kč a 2 režijních paušálů po 300,- Kč, tj. 2.600,- Kč a s připočtením DPH ve výši 21%, tj. 546,- Kč byla přiznána v celkové výši 3.146,- Kč v souladu s ust. § 7, § 9 odst. 2 a § 13 odst. 3  vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu   soudu  v  Brně ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení   jeho písemného vyhotovení, a to písemně,  ve dvojím vyhotovení. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.

    V Ostravě  dne 21. ledna 2016 

                                                                  JUDr. Petr Indráček

                                                                       samosoudce