U S N E S E N Í
Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivanky
Havlíkové a soudců JUDr. Naděždy Řehákové a Mgr. Martina Kříže v právní věci žalobce:
KARETA s. r. o. se sídlem Bruntál, Krnovská 1877, IČ 623 60 213, zast. JUDr. Vítem
Rybářem, advokátem se sídlem Ostrava-Moravská Ostrava, 28. října 1610/95, proti
žalovanému: Ministerstvo financí se sídlem Praha 1, Letenská 15, o žalobě proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 5. 3. 2015, č. j. MF-59128/2014/1203-8,
t a k t o :
I. Žaloba se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalobci se vrací soudní poplatek ve výši 3.000,-Kč z účtu Městského soudu
v Praze do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupce
žalobce JUDr. Víta Rybáře, advokáta.
O d ů v o d n ě n í :
Žalobce se podanou žalobou domáhal přezkoumání v záhlaví uvedeného rozhodnutí,
kterým žalovaný postoupil podle § 12 zák. č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní
řád“) jeho podání, označené jako „Návrh na rozhodnutí sporu z veřejnoprávní smlouvy“ ze
dne 15. 7. 2014, Úřadu regionální rady regionu soudržnosti Moravskoslezsko, IČ
75082616, se sídlem Na Jízdárně 2824/2, Ostrava-Slezská Ostrava, jako správnímu orgánu
příslušnému k jeho vyřízení.
Předtím, než soud přistoupí k posouzení žaloby z věcného hlediska, musí zkoumat,
zda jsou splněny podmínky řízení a zda tak jde o žalobu z hlediska ustanovení s.ř.s.
přípustnou. Při těchto úvahách soud vyšel z následující právní úpravy:
Podle ust. § 65 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s.ř.s.“),
kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v
předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně
určují jeho práva nebo povinnosti, (dále jen "rozhodnutí"), může se žalobou domáhat zrušení
takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li tento nebo zvláštní
zákon jinak.
Podle ust. § 70 písm. c) s.ř.s. ze soudního přezkoumání jsou vyloučeny úkony správního orgánu, jimiž se upravuje vedení řízení před správním orgánem.
Podle ust. § 68 písm. e) s.ř.s. žaloba je nepřípustná také tehdy, domáhá-li se
přezkoumání rozhodnutí, které je z přezkoumání podle tohoto nebo zvláštního zákona
vyloučeno.
Podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. d) s.ř.s. nestanoví-li zákon jinak, soud odmítne návrh je podle tohoto zákona nepřípustný.
Na základě uvedeného soud uvážil o podané žalobě takto:
Žalobou proti rozhodnutí správního orgánu se lze ve smyslu ust. § 65 odst. 1 s.ř.s.
domáhat přezkoumání úkonů správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně
určují subjektivní veřejná práva a povinnosti. Pro tyto úkony zavádí s.ř.s. v uvedeném
ustanovené legislativní zkratku rozhodnutí. Zároveň s.ř.s. v ust. § 70 vylučuje ze soudního
přezkumu ty úkony správního orgánu, které nejsou rozhodnutím, tzn. ty úkony, které nejsou
způsobilé přivodit následky přepokládané v ust. § 65 odst. 1 s.ř.s. Žaloba proti takovému
úkonu je pak podle ust. § 68 písm. e) s.ř.s. nepřípustná.
V projednávaném případě se žalobce podanou žalobou domáhal přezkoumání
zákonnosti napadeného rozhodnutí, kterým žalovaný postoupil podle § 12 zák. č. 500/2004
Sb., správní řád (dále jen „správní řád“) jeho podání, označené jako „Návrh na rozhodnutí
sporu z veřejnoprávní smlouvy“ ze dne 15. 7. 2014 Úřadu regionální rady regionu
soudržnosti Moravskoslezsko, IČ 75082616, se sídlem Na Jízdárně 2824/2, Ostrava-Slezská
Ostrava, jako správnímu orgánu příslušnému k jeho vyřízení.
Žalobou napadené rozhodnutí je tak rozhodnutím, kterým se upravuje vedení řízení
před správním orgánem, a tudíž na něj dopadá kompetenční výluka, která je v s.ř.s. upravena
v ust. § 70 písm. c). Obecně jsou za rozhodnutí, kterými se upravuje vedení řízení,
považována ta rozhodnutí, jimiž se správní orgán nedotkl těch práv účastníka správního
řízení, která vyplývají z hmotného práva, ale zasáhl pouze do práv daných pro vlastní vedení
řízení. Napadeným rozhodnutím tak nebyla rozhodnuta a ani řešena věc sama, tedy posouzení
podání žalobce ze dne 15. 7. 2014 označené jako „Návrh na rozhodnutí sporu z veřejnoprávní
smlouvy“. Žalobce tedy nemohl být dotčen na hmotných právech. Toto rozhodnutí pouze
řešilo situaci, která nastala v průběhu řízení, a sice nedostatek příslušnosti správního orgánu
postoupením správnímu orgánu příslušnému ve věci rozhodnout.
Rozhodnutím správního orgánu o postoupení podání podle § 12 správního řádu se
toliko upravuje vedení řízení a žalobce jím mohl být nanejvýš dotčen na právech procesních.
Z uvedených důvodů soud rozhodnutí o postoupení věci pokládá za rozhodnutí upravující
vedení řízení.
Jelikož je rozhodnutí, jimiž se upravuje vedení řízení před správním orgánem podle
ust. § 70 písm. c) s.ř.s. ze soudního přezkumu vyloučeno, je podaná žaloba podle ust. § 68
písm. e) s.ř.s. nepřípustná. Soud tak s ohledem na ust. § 70 písm. c) s.ř.s ve spojení s § 68
písm. e) s.ř.s. a § 46 odst. 1 písm. d) s.ř.s. žalobu pro nepřípustnost odmítl.
Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 60 odst. 3 s.ř.s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.
Výrok o vrácení soudního poplatku je odůvodněn ust. § 10 odst. 3 věta třetí zákona č.
549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění účinném od 1. 9. 2011, podle kterého byl-li
návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený
[OBRÁZEK]pokračování 3 9A 87/2015
poplatek. V souladu s citovaným zákonným ustanovením soud ve třetím výroku tohoto usnesení rozhodl, že se žalobci vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 3.000,- Kč.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode
dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u
Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O
kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Kasační stížnost lze
podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných
náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž
směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a
údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační
stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li
stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej
zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních
zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační
stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení
soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho
internetových stránkách www.nssoud.cz.
V Praze dne 9. prosince 2015
JUDr. Ivanka Havlíková, v. r.
předsedkyně senátu
Za správnost vyhotovení:
Veronika Brunhoferová