Jednací číslo: 51 A 8/2013 – 40

U s n e s e n í

Krajský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Dalilou Marečkovou v právní věci žalobce: J. J., právně zastoupeného Mgr. Lukášem Fialou, advokátem, se sídlem Kubánské náměstí 1391/11, 100 00 Praha 10, proti žalované Policii České republiky, Krajskému ředitelství policie Středočeského kraje, se sídlem Na Baních 1535, 156 00 Praha 5 – Zbraslav, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 31.10.2012, č.j. KRPS-381829/PŘ-2012-011506, o uložení pokuty v blokovém řízení,

t a k t o :

 I. Žaloba  se  o d m í t á.

II.  Žalobci se z účtu Krajského soudu v Praze  v r a c í  zaplacený soudní poplatek za žalobu ve výši 3.000,- Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.

 III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í

Pravomocným usnesením Městského soudu v Praze ze dne 4.3.2013, č.j. 4 A 10/2013-14, byla nadepsanému soudu postoupena žaloba, jíž se žalobce domáhá provedení přezkumného řízení shora označeného rozhodnutí žalované, vydané Územním odborem Praha – venkov – Východ, Dopravní inspektorát, Mladoboleslavská 39, Praha 9 – Vinoř, pod č.j. KRPS-381829/PŘ-2012-011506 ze dne 31.10.2012 v blokovém řízení (č. bloku x).

V odůvodnění žaloby žalobce uvádí, že napadené rozhodnutí je nicotné z důvodu absolutního omylu v osobě adresáta. Žalobce se o svém přestupku dozvěděl dne 17.1.2013 v souvislosti s řízením o námitce proti dosažení 12 bodů dle zákona o silničním provozu. Podmínkou uložení pokuty v blokovém řízení je jednak spolehlivě zjištěný skutkový stav a dále nepostačující domluva a souhlas obviněného s projednáním přestupku v blokovém řízení a uložením sankce. V daném případě však podmínky pro řádné projednání přestupku v blokovém řízení nebyly splněny, neboť žalobce předmětný přestupek nemohl spáchat z toho důvodu, že v době od 29.10.-1.11.2012 byl s manželkou na dovolené v Krušných horách. Žalobce tak nemohl s projednáním přestupku v blokovém řízení vyslovit souhlas. Je sice pravdou, že předmětné vozidlo x je ve vlastnictví žalobce, avšak žalobce toto vozidlo zapůjčil pro potřeby rekonstrukce domu zhotoviteli. Rovněž podpis na blokovém dokladu neodpovídá podpisu žalobce.

Žalovaná podala k obsahu žaloby podrobné vyjádření, v němž uvedla zejména to, že z důkazního materiálu (fotodokumentace), opisu pokutového bloku, z úředního záznamu policisty, kopie oznámení o uložení pokuty v blokovém řízení a námitek žalobce proti provedení záznamu 12 bodů je nepochybné, že v obci Úvaly došlo dne 31.10.2012 k přestupku v dopravě, že tento přestupek spáchal žalobce, byl za něj postižen v blokovém řízení pokutou, pokutový blok vlastnoručně podepsal a pokutu rovněž na místě uhradil, čímž dal najevo, že předmětný přestupek považuje za spolehlivě zjištěný. Podle názoru žalované nemá vyjádření žalobce oporu v provedeném dokazování. Žalovaná poukazuje zejména na fakt, že policista, který přestupek žalobce projednával, ověřoval žalobcovu totožnost jak z řidičského oprávnění, tak i z občanského průkazu, kdy oba dokumenty obsahovaly fotografie žalobce. Přestupek byl projednáván v 9:40 hod., kdy byla i dobrá viditelnost. Rovněž žalovaná zpochybnila námitku týkající se nesouhlasu podpisu žalobce na blokovém dokladu, neboť podpisy na jiných shora uvedených písemnostech jsou shodné. Podle žalované je tvrzení žalobce ryze účelové a jeho pravdivost popírají důkazy založené ve spise. Žalobce jako přestupce rezignoval na projednání přestupku v běžném správním řízení, ve kterém měl k dispozici opravné prostředky, a proto je nyní podaná žaloba ve smyslu ustanovení § 68 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) nepřípustná. S ohledem na uvedené žalovaná označila předmětnou žalobu nejen za ryze účelovou, ale také za nepřípustnou, a proto navrhla její odmítnutí.

Ze správního spisu, jehož stejnopisy žalovaná do soudního spisu založila, soud zjistil, že dne 31.10.2012 provedli příslušníci hlídky V512 DI Praha venkov – Východ v obci Úvaly kontrolu bezpečnosti provozu. V 9:40 hodin zaměřili osobní vozidlo tovární značky x; jedoucí ze směru od obce Nové Jirny; vozidlu byla naměřena rychlost 62 km/h, což po odečtu tolerance měřícího zařízení činí 59 km/h. V uvedeném úseku je však nejvyšší dovolená rychlost 40 km/h, a proto se jednalo o překročení rychlosti o 19 km/h. Řidič předložil doklady potřebné k řízení a provozu vozidla, a to řidičský průkaz, osvědčení o registraci vozidla, zelenou kartu a občanský průkaz. Jako řidič vozidla byl zjištěn pan J. J., a to zejména podle řidičského průkazu č. x  a občanského průkazu č. x, kdy oba dokumenty byly opatřeny i fotografií žalobce, které se shodovaly s osobou řidiče. Přestupkové jednání bylo se žalobcem projednáno, bylo mu sděleno, že tento přestupek je možné vyřešit na místě blokovou pokutu ve výši 500,- Kč nebo oznámením před správní orgán. Pan J. s přestupkem souhlasil a blokovou pokutu byl ochoten zaplatit na místě. Nstržm. J. P. vypsal blok na pokutu na místě zaplacenou, následně blok předal k podpisu řidiči, který blok podepsal a zaplatil 500,- Kč. Byl mu předán díl B pokutového bloku společně s jeho doklady. Z pokutového bloku Série x, jasně vyplývá, za jaký skutek byla žalobci bloková pokuta uložena. Rovněž podpis na něm je vlastnoruční podpis žalobce a koresponduje i s dalším důkazem založeným ve spise, a to listinou nazvanou „námitka proti provedené záznamu bodů ze dne 29.11.2012“. Ve správním a soudním spise jsou založeny i snímky měřeného vozidla žalobce.

Pokud žalobce, který byl ztotožněn na základě dvou dokladů obsahujících i jeho fotografie (řidičský průkaz č. x a občanský průkaz č. x), nejen svým podpisem, ale rovněž zaplacením pokuty, kdy na místě potvrdil svůj souhlas se spolehlivým zjištěním přestupku i s jeho projednáním v blokovém řízení, pak byly splněny podmínky ustanovení § 84 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích“). Jestliže měl žalobce pochybnosti o kvalifikaci přestupku, nemusel jej považovat za spolehlivě zjištěný a neměl pak souhlasit s uložením pokuty v blokovém řízení, a měl požadovat, aby z jeho pohledu sporné skutkové a následně i právní otázky byly vyřízeny ve správním řízení o přestupku, což neučinil. Obranu žalobce, že se nacházel na dovolené v Krušných horách, předmětné vozidlo zapůjčil stavební firmě k převážení materiálu v souvislosti s opravou jeho domu, a že proto přestupek nemohl spáchat, považuje soud za zcela účelovou. Z dokladů předložených žalobcem pouze vyplývá, že zhotovitel prováděl pro žalobce stavební práce ve dnech 29.10.-1.11.2012 (konkrétně na domě v obci Hradešín, okres Kolín), že manželka žalobce v těchto dnech čerpala náhradní volno, a že penzion K. vystavil příjmový doklad na částku 3.020,- Kč znějící na jméno J. J. za 2 lůžka a polopenze. Z těchto skutečností ještě nelze učinit jasný závěr, že se žalobce na dovolené v Krušných horách dne 31.10.2012 skutečně účastnil. Nadto pokud žalobce uvádí, že na dovolenou jel jiným vozidlem registrační značky x, lze si jen stěží představit, že tak učinil bez veškerých potřebných dokladů (řidičského průkazu a občanského průkazu). Bez ohledu na výše uvedené je uložení pokuty v blokovém řízení správním rozhodnutím podle ustanovení § 65 odst. 1 s. ř. s.

Podle ustanovení § 68 písm. a) s. ř. s. je žaloba nepřípustná, nevyčerpal-li žalobce řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, připouští-li je zvláštní zákon, ledaže rozhodnutí správního orgánu bylo na újmu jeho práv změněno k opravnému prostředku jiného.

Podle ustanovení § 84 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb. o přestupcích lze přestupek projednat uložením pokuty v blokovém řízení, jestliže je spolehlivě zjištěn, nestačí domluva a obviněný z přestupku je ochoten pokutu zaplatit. Podle odst. 2 zákona č. 200/1990 Sb. o přestupcích, se proti uložení pokuty v blokovém řízení nelze odvolat. Podle odst. 3 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, pokuty v blokovém řízení jsou oprávněny ukládat a vybírat správní orgány, v jejichž působnosti je projednávání přestupků, a osoby jimi pověřené a dále orgány určené tímto nebo jiným zákonem.

Podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. soud usnesením odmítne návrh, jestliže je podle tohoto zákona nepřípustný.

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 12. 2004 č. j. 6As 49/2003-46, je předpokladem projednání přestupku v blokovém řízení souhlas přestupce (obviněného) se zjištěním a kvalifikací přestupku a uloženou sankcí. Pokud přestupce (obviněný) takto sám rezignuje na projednání přestupku v běžném správním řízení, v němž jsou mu k dispozici opravné prostředky, nemůže se následně dožadovat přezkumu rozhodnutí vydaného takto s jeho souhlasem v blokovém řízení.

Po zhodnocení shora uvedených skutečností dospěl krajský soud k závěru, že návrh žalobce je nepřípustný dle ustanovení § 68a s. ř. s., a proto žalobu poodle ustanovení § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. odmítl.

Žaloba byla před prvním jednáním odmítnuta, a proto soud podle § 10 odst. 3, věty třetí, zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, vrátí z účtu soudu zaplacený soudní poplatek za žalobu.

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 3 věty prvé s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.

P o u č e n í:  Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.

V Praze dne 22. ledna 2016

JUDr. Dalila Marečková, v.r.

samosoudkyně

Za správnost vyhotovení:

Vlasáková