20Ad 42/2015-23
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Záviskou v právní věci žalobkyně M. K., proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25, k žalobě proti správnímu rozhodnutí žalované ze dne 11.5.2015 , o nároku na invalidní důchod,
t a k t o :
O d ů v o d n ě n í :
I.
[1] Žalobkyni byla zamítnuta žádost o invalidní důchod z důvodu, že míra poklesu pracovní schopnosti činí pouze 20 %.
[2] Žalobkyně v zákonné lhůtě podala u zdejšího soudu žalobu, ve které uvedla, že nesouhlasí s posouzením zdravotního stavu. Tento ji omezuje v daleko vyšším rozsahu, než bylo zjištěno a zdůraznila své zdravotní problémy spočívající v chronickém recidivujícím vertebrogenním algickém syndromu CTH LS páteře, recidivující radiální epikondylitidě, polyvalentní alergii, astma bronchiale, autoimunní hyporthyreose, vertigu kombinované etiologie a syndromu karpálního tunelu. Navrhla zrušit napadené rozhodnutí a věc vrátit žalované k dalšímu řízení.
[3] Žalovaná k žalobě uvedla, že v předmětné věci se jedná o dávku podmíněnou nepříznivým zdravotním stavem a v takovém případě je rozhodnutí závislé především na odborném lékařském posouzení. Ve věci navrhla důkaz posudkem příslušné posudkové komise MPSV ČR. U jednání soudu, s ohledem na závěry posudku posudkové komise, navrhla žalobu zamítnout.
[4] Napadeným rozhodnutím žalovaná námitky zamítla a své rozhodnutí ze dne 12.2.2015 ve věci zamítnutí žádosti o invalidní důchod potvrdila. V odůvodnění odkázala na posudek lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení Karviná ze dne 29.1.2015 a posudek vypracovaný v námitkovém řízení dne 23.4.2015 o shodném závěru, že z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pracovní schopnost poklesla pouze o 20 %.
II.
[5] Z obsahu správních spisů bylo zjištěno, že žalobkyně dne 5.1.2015 podala žádost o invalidní důchod a na základě posouzení zdravotního stavu lékařem OSSZ Karviná ze dne 29.1.2015 se závěrem, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII, odd. E, položce 1.b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. se stanovením míry poklesu pracovní schopnosti 20 %. Žalovaná rozhodla dne 12.2.2015 tak, že žalobu s odvoláním na právě uvedený posudek zamítla. Proti rozhodnutí žalobkyně podala dne 6.3.2015 námitky, kde zpochybnila posouzení zdravotního stavu. V rámci námitkového řízení byl vypracován nový posudek o jejím zdravotním stavu dne 23.4.2015 se závěrem, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je chronický bolestivý páteřní syndrom celé páteře s poruchou dynamiky s projevy oboustranných cervikobrachialgií a pravostranných lumboischialgií při dekompenzaci stavu, bez známek pro zánikovou radikulopatii či myelopatii. Míra poklesu pracovní schopnosti byla hodnocena shodně dle kapitoly XIII, odd. E, položka 1.b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. z možného rozmezí 10-20 % o 20 % vzhledem k dalším zdravotním postižením bez důvodu využít ust. § 3 cit. vyhlášky.
[6] Z posudku posudkové komise MPSV ČR v Ostravě ze dne 19.11.2015, který byl vypracován k žádosti soudu, bylo prokázáno, že u žalobkyně k datu napadeného rozhodnutí se jedná o chronický vertebrogenní algický syndrom krční, hrudní a lumbosakrální páteře s projevy oboustranných cervicobrachialgií a pravostranných lumboischialgií, bez známek zánikové radikulopatie či myelopatie, recidivující radiální epikondylitidy v anamnéze, bronchiální astma, lehké až střední perzistující – pod klinickou kontrolou, polyvalentní alergii, chronickou alergizující rýmu, autoimunní hypothyreosu na substituci, větší uzlovité struma, v anamnéze kombinované vertigo, (vertebrogenní etiologie + cévní). Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti k datu 11.5.2015 je vertebrogenní algický syndrom, tj. zdravotní postižení uvedené v kap. XIII, odd. E, položka 1.B přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. se stanovením míry poklesu pracovní schopnosti 20 %. Horní procentní taxaci komise zvolila vzhledem k dalším chorobným stavům, přičemž souhrn všech zdravotních postižení nebyl shledán v takovém stupni a rozsahu, aby odůvodňoval stanovení vyšší míry poklesu pracovní schopnosti, a nebyl shledán ani důvod pro použití § 3 cit. vyhlášky. Základní zdravotní postižení nelze hodnotit dle písmena c) či d), protože není objektivně prokázáno trvalé kořenové dráždění, poškození nervů, těžká porucha statodynamiky páteře, nejsou přítomny parézy ani svalové atrofie ani poruchy hybnosti končetin nebo projevy poruchy funkce svěračů. Žalobkyně může vykonávat nadále bez omezení dosavadní zaměstnání administrativní pracovnice, má zachovanou schopnost rekvalifikace, její pracovní omezení spočívá ve vyloučení práce fyzicky náročné.
[7] U jednání soudu žalobkyně předložila nové nálezy, všechny vydané po datu napadeného rozhodnutí, konkrétně neurologický z 27.1.2016, revmatologický z 8.12.2015, z chirurgické ambulance z 25.11.2015, ortopedické nálezy MUDr. J. C. z 23.6.2015 a 14.1.2016 a laboratorní výsledky z 22.1.2016. Žalobkyně zdůraznila, že má omezenou hybnost v ramenou i loktech pro bolest, má problémy s tenisovými lokty, dochází na opichy. Má bolest v kyčlích, špatně se jí chodí, má pocit nestability a při chůzi musí být velmi opatrná. Na doporučení lékařky nepoužívá opěrné pomůcky, ale chodí pomalu a s bolestmi. Má omezený pohyb v loketních a ramenních kloubech a zdůraznila, že teprve v současné době dochází na vyšetření, která dle jejího názoru měla být učiněna již v minulosti.
[8] Krajský soud provedeným řízením a dokazováním vzal za prokázané, že žalovaná ve správním řízení ve výsledku zhodnotila zdravotní stav žalobkyně jako dlouhodobě nepříznivý s poklesem pracovní schopnosti o 20 % a tento skutkový stav byl potvrzen i posudkovou komisí MPSV ČR.
III.
[9] Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Soud při přezkoumávání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu by v době rozhodování správního orgánu, tedy ke dni 11.5.2015 (§ 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní – dále jen s.ř.s.).
[10] Přezkoumává-li krajský soud k žalobě správní rozhodnutí žalované o nároku na důchodovou dávku podmíněnou zdravotním stavem, což v projednávané věci je nárok na invalidní důchod, je rozhodnutí soudu především závislé na odborném lékařském posudku. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR svými posudkovými komisemi (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/91 Sb.). Tato komise je oprávněná nejen k celkovému posouzení zdravotního stavu a dochované pracovní schopnosti žalobkyně, ale též k posouzení schopnosti soustavné výdělečné činnosti a k zaujetí posudkového závěru o invaliditě, jejím vzniku, trvání a zániku. Z tohoto důvodu byl vypracován odborný lékařský posudek posudkovou komisí MPSV ČR v Ostravě. Tento důkaz považuje soud za stěžejní. Posudková komise podala posudek v řádném složení, stanoveném v ust. § 16b zákona č. 582/1992 Sb., v platném znění, když v posudkové komisi byl přísedícím odborný lékař z oboru neurologie. Posudek má náležitosti uvedené v ust. § 7 vyhl. č. 359/2009 Sb. Posudková komise posuzovala zdravotní stav na základě zdravotní dokumentace žalobkyně, zejména nálezů neurologických, včetně EMG vyšetření, interních, z ambulance ORL, ortopedických a dalších. Žalobkyně dále byla vyšetřena u jednání komise přítomnou neuroložkou a výsledky tohoto vyšetření jsou uvedeny v předmětném posudku. Posudková komise, jak vyplývá z obsahu posudku, zdravotní stav hodnotila nejen na základě lékařských nálezů z období před 11.5.2015, ale i z několika nálezů vydaných po datu napadeného rozhodnutí, např. nález ortopeda MUDr. C. z 23.6.2015, z rehabilitace z 16.6.2015, které žalobkyně předložila u jednání komise. Na základě zdravotní dokumentace, kterou měla k dispozici, dospěla posudková komise k závěru, že míra poklesu pracovní schopnosti u žalobkyně činí toliko 20 %, a pro stanovení vyšší míry, ať použitím jiného písmene, položky 1 či použití ust. § 3 vyhlášky 359/2009 Sb., není důvod. Závěr posudku posudkové komise MPSV ČR soud nezpochybnil ani přes námitky žalobkyně uvedené u jednání soudu, které směřovaly ať již přímo do obsahu posudku či popisu svého zdravotního stavu. Soud vycházel z toho, že subjektivní stesky žalobkyně nemohou převážit nad posouzením odbornou lékařskou komisí, která je plně erudována k posudkovému hodnocení zdravotního stavu a soud nemá důvod erudici této komise zpochybňovat. Pokud žalobkyně u jednání komise předkládala další lékařské nálezy, pak soud k těmto jednak zaujal stanovisko, že některé nálezy posudková komise k dispozici měla, konkrétně ortopedický nález ze dne 23.6.2015, a jednak, že se jednalo o nálezy, které byly vydány s výrazným časovým odstupem po datu vydání napadeného rozhodnutí; navíc žalobkyně toho času je dále vyšetřována a soud s odkazem na ust. § 75 odst. 1 s.ř.s. (při přezkoumání rozhodnutí vychází soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu) neprováděl další dokazování ve směru doplňování posudku s ohledem na nově předložené odborné lékařské nálezy.
[11] Podle ustanovení § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen zdp), pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Podle § 39 odst. 2 písm. c) zdp jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. Vzhledem k právě uvedenému je nutno k uznání invalidity alespoň prvního stupně prokázat pokles pracovní schopnosti alespoň v míře 35 %, avšak u žalobkyně v takovém rozsahu prokázán nebyl. S ohledem na uvedené, soud žalobě nevyhověl a tuto zamítl dle ustanovení § 78 odst. 1 s.ř.s.
[12] Žádnému z účastníků nepřiznal soud právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně nebyla úspěšná a žalovaná nemá právo na náhradu nákladů ze zákona (§ 60 odst. 1, 2 s.ř.s. a § 118d odst. 1 zákona č. 582/91 Sb. v plat. znění).
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí l z e podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí č. 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
V Ostravě dne 3.2.2016
JUDr. Jana Záviská
samosoudkyně