Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudců Mgr. Milana Taubera a JUDr. Jana Ryby v právní věci žalobců: a) Ing. K. F., bytem D. 352/1, P. 10, b) I. F., bytem D. 352/1, P. 10; proti žalovanému: 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, se sídlem v Praze 10, Ruská 2411/87, v řízení o žalobě proti výsledkům státní rigorózní zkoušky,
t a k t o :
O d ů v o d n ě n í :
Žalobci podali u soudu žalobu, v níž navrhují, aby soud rozhodl tak, že hodnocení výkonu studenta J. F. u části státní rigorózní zkoušky – Gynekologie a porodnictví bude opraveno ze známky „dobře“ na známku „velmi dobře“ a u části rigorózní zkoušky – Vnitřní lékařství – ze známky „dobře“ na známku „výborně“ a děkan 3. lékařské fakulty University Karlovy se písemně omluví studentovi J. F. za dlouhodobé poškozování jeho studijní pověsti.
V žalobě uvádí žalobci, že jejich syn J. F. je dlouhodobě účelově poškozován fakultou na jeho pověsti v rozporu s jeho odbornými schopnostmi. Vlivem četných nezákonných aktivit ztratil syn J. 2 roky, o které mohl studium dříve ukončit a pomoci jim se splácením hypotečního úvěru. Nepředpokládaný finanční výpadek synova příjmu má negativní vliv na rodinný rozpočet žalobců. Příspěvek na pokrytí nezbytných studijních a životních nákladů syn neobdržel a namísto toho se stal obětí zmanipulovaného průběhu části státní zkoušky.
Podle ustanovení § 2 soudního řádu správního (dále jen „s.ř.s.“) ve správním soudnictví poskytují soudy ochranu veřejným subjektivním právům fyzických i právnických osob způsobem stanoveným tímto zákonem a za podmínek stanovených tímto nebo zvláštním zákonem a rozhodují v dalších věcech, v nichž tak stanoví tento zákon. Ve správním soudnictví tedy soudy poskytují ochranu jen ve věcech subjektivních oprávnění a povinností veřejnoprávního charakteru a rozhodují v dalších věcech veřejného práva, v nich však jen tehdy, jestliže s.ř.s. takovou ochranu výslovně a konkrétně zakládá.
Podle ust. § 65 odst. 1 s.ř.s. aktivní žalobní legitimaci ve správním soudnictví má ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti. Žalobu tedy může podat svým jménem osoba, která se cítí být poškozena na svých subjektivních veřejných právech.
Z podané žaloby jednoznačně vyplývá, že žalobci se domáhají ochrany subjektivních práv J. F., nar. …, který dle jejich tvrzení byl nesprávně ohodnocen u části státní rigorózní zkoušky. V daném případě tedy měla být porušena subjektivní práva J. F., avšak žalobu ke zdejšímu soudu podali svým jménem jeho rodiče, Ing. K. F. a I. F.
Ing. K. F. a I. F. proto nemohou mít v dané věci aktivní žalobní legitimaci, jelikož jejich subjektivní veřejná práva nebyla nikterak dotčena a spor se týká subjektivních veřejných práv jejich syna. Jelikož J. F. se narodil 1988, je zřejmé, že je zletilý, a proto jeho rodiče nemohou vystupovat ani jako zákonní zástupci, kteří by jinak žalobu v případě nezletilosti za zastoupeného podat mohli. Z žaloby ani nikterak nevyplývá, že by Ing. K. F. a I. F. zastupovali J. F. na základě plné moci. Jak uvádí mj. komentářová literatura „za zjevný nedostatek aktivní legitimace lze dále považovat např. situaci, jestliže za sice oprávněnou osobu podá návrh jiná osoba, než je její zákonný zástupce, opatrovník nebo zmocněnec.“ (viz L. Jemelka, M. Podhrázký, P. Vetešník, J. Zavřelová, D. Bohadlo, P. Šuránek.: Soudní řád správní. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 350).
Pokud žalobu u správního soudu podá osoba bez aktivní žalobní legitimace, hledí se na tento návrh jako na návrh podaný osobou k tomu zjevně neoprávněnou. Takový návrh soud podle § 46 odst. 1 písm. c) s. ř. s. usnesením odmítne.
Soud dodává, že podle judikatury (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 9. 2005, č. j. 4 As 50/2004 – 59) lze žalobu odmítnout v souladu s § 46 odst. 1 písm. c) pouze v případě, že nedostatek aktivní legitimace je zcela nesporný a nepochybný. Z podané žaloby je zřejmé, že výsledky zkoušky zasáhly přímo do práv pouze J. F. a nikoli jeho rodičů. Ačkoli mohou mít rodiče pocit, že studijní výsledky jejich syna, se nepřímo dotýkají i jejich osobní sféry, z hlediska správního práva je tento pohled irelevantní. V daném případě je tedy nedostatek aktivní legitimace na straně žalobců zcela nepochybný.
Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že v daném případě byla žaloba podána osobami k tomu zjevně neoprávněnými, a proto soudu nezbylo, než podanou žalobu odmítnou podle § 46 odst. 1 písm. c) s.ř.s.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže žaloba byla odmítnuta.
P o u č e n í: Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost (§ 102 a násl. s. ř. s.), a to ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení.
Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Praze dne 12. února 2016
JUDr. Ludmila Sandnerová, v.r. předsedkyně senátu