19Ad 21/2015-24

[OBRÁZEK]

 

ČESKÁ REPUBLIKA

  ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

 

 

 Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Úředníčkovou v právní věci žalobce M. S., proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Praha 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 11.8.2015, o invalidní důchod,

 

t a k t o :

 

 

 I. Rozhodnutí žalované ze dne 11.8.2015,  se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

 

 II. Žádný z účastníků  n e m á  právo na náhradu nákladů řízení.

 

 

  O d ů v o d n ě n í :

 

 Žalobce se včas podanou žalobou domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalované ze dne 11.8.2015, jímž byly zamítnuty námitky žalobce proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 26.5.2015, č. j. X, kterým byla žalobci zamítnuta žádost o invalidní důchod, a rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 26.5.2015 bylo potvrzeno. Žalobce namítal, že posudkový lékař vyslovil závěr o míře poklesu pracovní schopnosti 30 % s tím, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kap. XV., oddílu B, položka 3, písmeno b) vyhlášky č. 359/2009 Sb., aniž by podrobněji zkoumal jeho zdravotní stav. Podle žalované jde o ztuhnutí nebo omezení pohybu v loketním kloubu, což je dle žalobce v rozporu s lékařskými zprávami. V pravé horní končetině mu byla voperovaná náhradní hlavička radia, tj. částečná endoprotéza. Dle žalovaného zdravotní stav jej omezuje pouze pro práci se zvedáním a přenášením těžkých nebo středně těžkých břemen, což není pravda, neboť i jemnou motoriku má velmi omezenou. Tuto skutečnost žalovaný vůbec nezohlednil. Vzhledem k tomu, že je pravák, omezená hybnost pravé ruky mu brání v základních denních činnostech. Dle lékařského posudku je na pravé horní končetině prokázána středně těžká distální neuropatie středového nervu, v oblasti pravého loketního nervu je zpomalení kondukce přes loket i na předloktí. Oslabené svalové síly ve stisku. Dle posledních lékařských zpráv ze dne 26.6.2015 a 13.8.2015 došlo k uvolnění hlavičky. Hlavička je mírně proximalizována a lehce anulována radiálně, od listopadu 2014 přibyly osteopruduktivní změny v oblasti loketního kloubu. Žalobce dále namítal, že podle názoru žalovaného je schopen vykonávat výdělečnou činnost s podstatně sníženými nároky na zatížitelnost pravé horní končetiny a to té, která je pro něho stěžejní. Dále vyslovil názor, že schopnost rekvalifikace je u něho zachována. S tímto však žalobce zásadně nesouhlasí. Z posudku není zřejmé, jaké skutečnosti vedly žalovaného k tomuto tvrzení. V podstatě z něho nevyplývá, ani jaký druh rekvalifikace má žalovaný na mysli. Žalobce má za to, že hybnost ruky je natolik omezená, že není schopen vykonávat jakoukoliv manuální práci. Má omezenu jak jemnou motoriku, tak není schopen pracovat ani s těžkými břemeny, dlouhodobá činnost končetinu velmi zatěžuje a unavuje. K tomu žalovaný nepřihlédl, přestože mu to ukládá ust. § 3 odst. 2 vyhl. č. 359/2009 Sb. Žalobce má za to, že pokud by bylo provedeno hodnocení jeho zdravotního stavu správně, pak by byl jeho zdravotní stav hodnocen podle kap. XV., oddílu B, položka 2, písm. b), s přihlédnutím k ust. § 3 odst. 1 a odst. 2 vyhl. č. 359/2009 Sb.,  popř. podle kap. XV., oddílu B, položka 3, písm. b), s přihlédnutím k ust. § 3 odst. 1 a odst. 2 vyhl. č. 359/2009 Sb., což odpovídá invaliditě I. stupně. Žalobce uvedl, že rozhodnutí žalovaného bylo vydáno na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu.

 

 Žalovaná v písemném vyjádření navrhla provést důkaz posudkem Posudkové komise MPSV ČR a rozhodnutí ponechala na výsledku dokazování a úvaze soudu.

 

 Ze správních spisů bylo zjištěno, že rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení ze dne 26.5.2015, č. j. X byla žádost žalobce o invalidní důchod zamítnuta pro nesplnění podmínek § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Podkladem pro rozhodnutí byl posudek Okresní správy sociálního zabezpečení v Karviné ze dne 13.5.2015, z jehož závěru plyne, že žalobce není invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu jeho pracovní schopnost poklesla pouze o 30 %. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce námitky, které byly rozhodnutím žalované ze dne 11.8.2015, č. j. X zamítnuty a rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 26.5.2015 bylo potvrzeno. Rozhodnutí bylo žalobci doručeno do vlastních rukou 14.8.2015 a téhož dne nabylo právní moci. Žalovaná vycházela z posudku lékařky oddělení Lékařské posudkové služby České správy sociálního zabezpečení ze dne 30.7.2015, která dospěla po prostudování doložené dokumentace a na základě vlastního zjištění při jednání k závěru, že k datu vydání rozhodnutí ze dne 26.5.2015 jde o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který omezuje fyzické schopnosti žalobce a má vliv na pokles pracovní schopnosti. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je omezení hybnosti pravého loketního kloubu, které je následkem dislokované komminutivní zlomeniny ulny, radia a humeru v oblasti pravého lokte. Zatížitelnost končetiny je podstatně snížena. Běžné denní aktivity zdravotní porucha podstatně neomezuje. Dle lékařky České správy sociálního zabezpečení je žalobce schopen vykonávat výdělečnou činnost s podstatně sníženými nároky na zatížitelnost pravé horní končetiny. Zdravotní stav jej omezuje pro práci se zvedáním a přenášením těžkých i středně těžkých břemen. Má zachovánu schopnost rekvalifikace. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je dle posuzující lékařky postižení uvedené v kap. XV., oddíl B, položce 3b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 25 % s tím, že procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 citované vyhlášky nemění. Žalovaná odkazem na § 39 odst. 1 a 2 zákona č. 155/1995 Sb., v pl. znění shora uvedený posudek, v němž míra poklesu pracovní schopnosti žalobce z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla určena ve výši 25 %, dospěla k závěru, že nejsou splněny podmínky nároku pro přiznání invalidity podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., v pl. znění a námitky žalobce posoudila jako nedůvodné.

 

 Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s.ř.s., zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního), a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

 

 Z posudku Posudkové komise MPSV ČR v Ostravě ze dne 6.1.2016, který zdejší soud vyžádal v tomto řízení, bylo zjištěno, že k datu vydání napadeného rozhodnutí, tj. k 11.8.2015 byl žalobce invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb., následkem úrazu ze dne 15.3.2014. Šlo o invaliditu I. stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb., nešlo o invaliditu II. nebo III. stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) nebo c) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %, nedosahoval však více než 49 %. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byl poúrazový nález na pravém loketním kloubu, kdy došlo k aseptickému vycestování náhrady hlavičky kosti vřetenní, progredují závažné artrotické změny, kloub je astabilní a těžce omezen v pohyblivosti. Stav byl srovnatelný s kap. XV., oddílem B, položkou 3, písm. c) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., z rozmezí 25 až 35 % posudková komise stanovila horní hranici 35 % a tuto dále zvýšila celkem o 10 %, na celkových 45 % s přihlédnutím k ostatním onemocněním a k omezení schopnosti pracovat v dělnických profesích, kdy žalobce není schopen pracovat ve vyučené profesi malíř – natěrač, ani jako dělník při obsluze sběrného dvora (řidič, strojník). Datum vzniku invalidity I. stupně stanovila posudková komise na 2.3.2015, kdy po ukončení dočasné pracovní neschopnosti žalobce nastoupil k výkonu práce. Po vzniku invalidity I. stupně je žalobce schopen vykonávat výdělečnou činnost jen s podstatně menšími nároky na tělesné schopnosti. Pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav k datu 11.8.2015 nebyl žalobce schopen pro poúrazové postižení pravého loketního kloubu práce fyzicky náročné, se zátěží pravé horní končetiny, jejíž funkce je významně omezena. Jedná se o těžké postižení funkce pravého loketního kloubu včetně rozsahu hybnosti a schopnosti zátěže, stav je indikován k implantaci TEP, která je plánována. Vzhledem k úplavici cukrové léčené inzulínem, není schopen práce fyzicky nadměrně náročné, ve střídaných směnách (noční směny), v horkých provozech, ve výškách a u točících se strojů. Vzhledem k polyneuropatii a syndromu karpálního tunelu vpravo není schopen práce s nadměrnou jednostrannou zátěží horních končetin a v riziku vibrací. Je schopen práce pouze fyzicky nenáročné, v denních směnách, s výše uvedeným omezením.

 

 U jednání žalobce souhlasil se závěry Posudkové komise MPSV a navrhl, aby bylo rozhodnutí žalované zrušeno. Žalovaná se k posudku nevyjádřila, k jednání dne 26.1.2015 se nedostavila, svou neúčast řádně omluvila a nežádala o odročení jednání. Soud proto v souladu s § 49 odst. 3 s.ř.s., zákona č. 150/2002 Sb., v pl. znění projednal a skončil věc v nepřítomnosti žalované.

 

 Podle ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.

 

 Soud konstatuje, že stěžejní otázkou bylo posouzení zdravotního stavu žalobce. Soud byl proto povinen si vyžádat odborný lékařský nález. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav žalobce ve vztahu k určení invalidity a jejího stupně, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR svými posudkovými komisemi, jak plyne z § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Tato komise je oprávněna nejen k celkovému posouzení zdravotního stavu a dochované pracovní schopnosti žalobce, ale též k posouzení schopnosti soustavné výdělečné činnosti a k zaujetí posudkového závěru o invaliditě, jejím vzniku, trvání a zániku. Z tohoto důvodu byl vypracován shora citovaný odborný lékařský posudek Posudkovou komisí MPSV ČR v Ostravě. Posudková komise podala posudek v řádném složení stanoveném v § 16b zákona č. 582/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Posudek byl vypracován s náležitostmi uvedenými v § 7 vyhl. č. 359/2009 Sb., na základě zdravotní dokumentace žalobce. Soud považuje posudek Posudkové komise MPSV ČR v Ostravě ze dne 6.1.2016 za úplný a přesvědčivý a neměl důvod zpochybnit závěry posudkové komise, že u žalobce šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %, nedosahoval však více než 49 % (horní hranice 35 % byla  zvýšena celkem o 10 % na celkových 45 %) a k datu vydání žalobou napadeného rozhodnutí žalobce byl invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů a šlo o invaliditu I. stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

 

 Soud proto podle § 78 odst. 1 s.ř.s. přezkoumávané rozhodnutí žalované ze dne 11.8.2015 zrušil pro vady řízení, které spatřuje v nedostatečně zjištěném skutkovém stavu a vrátil věc správnímu orgánu k dalšímu řízení.

 

 Podle § 60 odst. 1 s.ř.s. nepřiznal soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšný žalobce se náhrady nákladů řízení výslovně vzdal.

 

 

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí  l z e  podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Brno, Moravské náměstí č. 6. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

 

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s.

 

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

 

                                              V Ostravě dne 26.1.2016

 

 

                                                     Mgr. Jarmila Úředníčková

                                                               samosoudkyně