U S N E S E N Í
Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivonou Šubrtovou ve věci žalobce: M. H., proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 1, 128 01 Praha 2, v řízení o žalobě žalobce ze dne 4. 12. 2015 proti „Dopisu“ žalovaného č. j. 2015/58911 ze dne 19.10.2015, o odepření požadovaného odškodnění, t a k t o:
O d ů v o d n ě n í :
Žalobou ze dne 4. 12. 2015, doručenou krajskému soudu dne 10. 12. 2015, žalobce brojil proti: I. rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 9. 2015, č. j. MPSV-UM/10844/15/9S-KHK, ve věci průkazu osoby se zdravotním postižením; II. rozhodnutí Úřadu práce ČR, krajské pobočky v Hradci Králové ze dne 27. 10. 2015, č. j. 324838/15/HK, ve věci příspěvku na mobilitu; III Dopisu MPSV č. j. 2015/58911 ze dne 19. 10. 2015, o odepření požadovaného odškodnění.
Krajský soud usnesením ze dne 18. 12. 2015, které nabylo právní moci dne 22. 12. 2015, vyloučil: a) žalobu směřující proti rozhodnutí Úřadu práce ČR, krajské pobočky v Hradci Králové ze dne 27.10.2015, č. j. 324838/15/HK, ve věci příspěvku na mobilitu, b) žalobu směřující proti Dopisu MPSV č.j. 2015/58911 ze dne 19.10.2015, o odepření požadovaného odškodnění, k samostatnému projednání (§ 39 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v platném znění, dále jen „ s. ř. s.“).
Usnesením č. j. 32Ad 24/2015-22 ze dne 20. 1. 2016, které nabylo právní moci dne 1. 2. 2016, soud odmítl žalobu žalobce směřující proti rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 29. 9. 2015, č. j. MPSV-UM/10844/15/9S-KHK, ve věci průkazu osoby se zdravotním postižením, neboť byla podána opožděně [§ 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s.].
Usnesením č. j. 32Ad 26/2015-14 ze dne 28. 1. 2016, které nabylo právní moci dne 4. 2. 2016, soud odmítl žalobu žalobce směřující proti rozhodnutí Úřadu práce ČR, krajské pobočky v Hradci Králové ze dne 27. 10. 2015, č. j. 324838/15/HK, ve věci příspěvku na mobilitu, pro nepřípustnost žaloby [§ 46 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 68 písm. a) s. ř. s.].
V předmětné věci, která byla vyloučena k samostatnému projednání, žalobce brojí proti „Dopisu“ žalovaného č. j. 2015/58911 ze dne 19.10.2015 (dále jen dopis), o odepření požadovaného odškodnění. Uvedený dopis ke své žalobě přiložil.
Žalovaný dopisem žalobci sděluje, že potvrzuje doručení jeho podání ze dne 25. 8. 2015, které bylo postoupeno odborem správních činností a odvolání právnímu oddělení žalovaného, které je příslušné pro vyřizování žádostí o odškodnění. Žalovaný v dopise žalobci sděluje, že ve svém podání neuvedl, čeho se jeho žádost o odškodnění týká, když uvádí pouze to, že nesouhlasí s nepřidělením průkazu ZTP. Dále žalovaný uvádí, že dle sdělení odboru správních činností a odvolání se jedná o vydání zamítavého rozhodnutí č. j. MPSV-UM/10844/15/9S-KHK ze dne 29. 9. 2015, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí prvoinstančního orgánu (ve věci průkazu osoby se zdravotním postižením). Uvedeným dopisem žalovaný dále žalobci sděluje, že má možnost proti uvedenému rozhodnutí podat ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení rozhodnutí správní žalobu dle § 72 s. ř. s. Odškodnění mu nemůže být přiznáno, protože nevyužil všech možností, které mu dává náš právní řád, přičemž nebylo shledáno, že by postup správního orgánu byl nesprávný.
Podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “s. ř. s.”) soudy ve správním soudnictví rozhodují o žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy.
Podle § 65 odst. 1 s. ř. s. kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti, (dále jen "rozhodnutí"), může se žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak.
Podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. soud usnesením odmítne návrh, jestliže je podle tohoto zákona nepřípustný. V § 68 písm. e) s. ř. s. je uvedeno, že žaloba je nepřípustná také tehdy, domáhá-li se přezkoumání rozhodnutí, které je z přezkoumání podle tohoto nebo zvláštního zákona vyloučeno. V ustanovení § 70 s. ř. s. jsou uvedeny kompetenční výluky, podle písm. a) citovaného ustanovení jsou ze soudního přezkoumání vyloučeny úkony správního orgánu, které nejsou rozhodnutími.
V projednávaném případě žalobce brojí proti dopisu žalovaného ze dne 19. 10. 2015, který není rozhodnutím ve smyslu výše citovaného ustanovení § 65 odst. 1 a násl. s. ř. s.
Z výše uvedeného je nepochybné, že žaloba žalobce, kterým se domáhá soudního přezkumu dopisu žalovaného je nepřípustná, neboť uvedený akt není správním rozhodnutím, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují práva nebo povinnosti žalobce. Uvedený akt – dopis nemá ani náležitosti rozhodnutí správního orgánu ve smyslu § 68 zákona č. 500/2004 Sb., správní řad, ve znění pozdějších předpisů, tedy výrokovou část, odůvodnění a poučení účastníků o možnosti podat proti rozhodnutí opravný prostředek.
Vzhledem ke shora uvedenému krajskému soudu nezbylo, než žalobu žalobce odmítnout podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve spojení s § 68 písm. e) a § 70 písm. a) s. ř. s., neboť žaloba je nepřípustná.
O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 3 s. ř. s., dle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
V Hradci Králové dne 17. února 2016
JUDr. Ivona Šubrtová, v. r.
samosoudkyně
Za správnost vyhotovení:
Iveta Škopová