Vyvěšeno: 16Ad 52/2015 - 54
Sňato:
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Hockou v právní věci žalobkyně K. P., omezené ve svéprávnosti, bytem H. K., zastoupené opatrovníkem K. P., bytem tamtéž, zastoupeným JUDr. Rostislavem Netrvalem, Ph.D. advokátem se sídlem Zlatnická 78/I 339 01 Klatovy, proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 (dále jen ČSSZ), v řízení o žalobě ze dne 18.5.2015 proti rozhodnutí žalované ze dne 16.3.2015 č.j. X o invalidní důchod,
t a k t o :
I. Rozhodnutí žalované ze dne 16.3.2015 č.j. X a jemu předcházející rozhodnutí č.j. X se z r u š u j í pro vady řízení a věc se v r a c í žalované k dalšímu řízení.
O d ů v o d n ě n í :
Včasnou žalobou s připojenou kopií napadeného rozhodnutí k výzvě soudu doplněnou se žalobkyně domáhala přezkoumání rozhodnutí žalovaného správního orgánu, tj. ČSSZ, ze dne 16.3.2015 č.j. X, kterým žalovaná zamítla její námitky a potvrdila rozhodnutí ČSSZ X ze dne 12.12.2014, jímž jí přiznala od 5.5.2014 invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně ve výši 9.177,-Kč měsíčně dle § 38 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen zákon), neboť podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení (dále jen OSSZ) Domažlice ze dne 25.11.2014 byla uznána invalidní pro invaliditu třetího stupně, neboť pokles její pracovní schopnosti činí 70%. V odůvodnění rozhodnutí ze dne 16.3.2015 bylo uvedeno, že novým posudkem o invaliditě ze dne 26.2.2015 bylo lékařem ČSSZ zjištěno, že žalobkyně je invalidní pro invaliditu třetího stupně od 5.5.2014, tj. k datu psychologického vyšetření potvrzeného psychiatrem 13.11.2014, přičemž ke zhoršení v oblasti intelektu mezi rokem 1996 a 2014 došlo pozvolna, nejpozději však k datu psychologického vyšetření 5.5.2014; rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole V., položce 8c) přílohy vyhlášky č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity (dále jen vyhláška), pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti v rozmezí 70-80% a žalobkyni byla přiznána spodní hranice 70% i s přihlédnutím k dalším zdravotním potížím, proto nebylo možno námitkám žalobkyně vyhovět ohledně změny data uznání invalidity, jak žádala.
Žalobkyně v žalobě mimo jiné vyjádřila nesouhlas s napadeným rozhodnutím, když dle ní nebyly správně posouzeny zjištěné skutečnosti, protože její zdravotní stav je v podstatě neměnný již po dobu několika let a tedy o přiznání invalidity mělo být rozhodnuto zpětně nejméně od května 2012, nikoliv až od 5.5.2014. Také bylo uvedeno, že žalobkyně byla rozsudkem Okresního soudu v Domažlicích z 19.2.2015 sp. zn. 13Nc 120/2014 omezena na svéprávnosti a opatrovníkem byl jmenován její otec K. P. Závěrem bylo požadováno zrušení napadeného rozhodnutí ze dne 16.3.2015 a věc vrácena žalované k dalšímu řízení, rovněž byla požadována náhrada nákladů bez specifikace. (K výzvě soudu byla následně zaslána kopie uvedeného rozsudku týkajícího se svéprávnosti žalobkyně i listiny o jmenování opatrovníkem ze dne 13.4.2015 i příslušná plná moc pro advokáta.)
Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě dne 20.7.2015 k důkazu navrhla provedení důkazu posudkem příslušné Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen komise či PK MPSV) a rozhodnutí ponechala na výsledku dokazování a úvaze soudu. Dále ze zaslaného dávkového spisu vedeného žalovanou ohledně žalobkyně vyplývá, že napadené rozhodnutí ze dne 16.3.2015 bylo žalobkyni doručeno dne 20.3.2015.
Poté byl zdejšímu soudu doručen stejnopis usnesení Okresního soudu v Domažlicích č.j. 13P 94/2015-79 ze dne 26.6.2015 (právní moc dne 17.7.2015), jímž bylo schváleno podání žaloby opatrovníkem žalobkyně proti rozhodnutí ČSSZ ze dne 16.3.2015 a udělení plné moci k zastupování v uvedené věci jmenovaným advokátem.
Z obsahu vyžádaného posudkového spisu OSSZ Domažlice vedeného ohledně žalobkyně a v něm založeného záznamu o jednání a posudku o invaliditě této OSSZ ze dne 25.11.2014 a ze záznamu o jednání a posudku o invaliditě v řízení o námitkách vypracovaného ČSSZ pracoviště Plzeň dne 26.2.2015 soud zjistil, že žalobkyně byla uznána invalidní pro invaliditu třetího stupně dle § 39 odst. 2 písm. c) zákona, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, jehož rozhodující příčinou s nejvýznamnějším dopadem na pokles její pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole V, položce 8c) přílohy vyhlášky, pro něž se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 70%, která ve smyslu § 3 a 4 citované vyhlášky nebyla změněna; datum vzniku invalidity 5.5.2014 (doba platnosti posudku: trvale).
V této projednávané věci se jedná o dávku podmíněnou zdravotním stavem a v takovém případě je rozhodnutí soudu závislé především na odborném lékařském posouzení. Ve správním soudnictví ve věcech důchodového pojištění posuzují zdravotní stav a pracovní schopnost pojištěnců PK MPSV (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení). Z těchto důvodů požádal soud PK MPSV – pracoviště v Plzni o vypracování posudku, který byl vypracován po jednání konaném dne 5.11.2015 i za přítomnosti opatrovníka žalobkyně, kdy byla přítomná žalobkyně vyšetřena psychiatrem. Z obsahu tohoto posudku soud mimo jiné zjistil, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byla žalobkyně invalidní, šlo o invaliditu třetího stupně dle § 39 odst. 2 písm. c) zákona, když šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 70%. PK MPSV hodnotila zdravotní postižení shodně s posudkovým hodnocením OSSZ Domažlice i námitkového řízení dle kapitoly V., položky 8c) přílohy vyhlášky 70% míry poklesu pracovní schopnosti, kterou ve smyslu § 3 a 4 citované vyhlášky nezměnila. U žalobkyně se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou je středně těžká mentální retardace a porucha přizpůsobení. Komise však na rozdíl od OSSZ i námitkového řízení stanovila datum vzniku invalidity třetího stupně dnem evidence na Úřadu práce, tzn. 3.9.2008, neboť od té doby se ji nepodařilo zapojit do pracovního procesu a je nad veškerou pochybnost, že postižení odpovídající invaliditě třetího stupně bylo prokazatelně již v tomto období (platnost stanovena trvale vzhledem k charakteru postižení). Žalobkyně je schopna výdělečné činnosti a zcela mimořádných podmínek, absolvovala dvouletý obor pro absolventy zvláštních škol - obor zahradnice; není schopna práce s nároky na psychiku, ve vynuceném tempu, ve směnném provozu, na rizikových pracovištích, práce ve výškách, ale je schopna lehčí práce s dodržením uvedených omezení pod kontrolou zkušeného pracovníka. (Stejnopis posudku byl doručen straně žalobkyně i žalované.)
Zástupce žalobkyně v podání ze dne 24.11.2015 požadoval náklady řízení celkem X,-Kč a to za 2 úkony právní služby (převzetí věci a sepis žaloby) á 1.000,-Kč, za 2 režijní paušály á 300,-Kč a 21% DPH (daň z přidané hodnoty) z částky 2.600,-Kč na č. účtu X, VS 0954.
S účinností od 1.1.2010 je stanoveno v § 39 zákona následující:
(1) Pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.
(2) Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla
a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně,
b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně,
c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.
(3) Pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.
Podle § 3 odst. 1 uvedené vyhlášky v případě, že příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce je více zdravotních postižení a v důsledku působení těchto zdravotních postižení je pokles pracovní schopnosti pojištěnce větší, než odpovídá horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti určené podle rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, lze tuto horní hranici zvýšit až o 10 procentních bodů. Dle § 3 odst. 2 citované vyhlášky v případě, že dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav pojištěnce má takový vliv na jeho schopnost využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti, na schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti nebo na schopnost rekvalifikace, že pokles pracovní schopnosti pojištěnce je větší, než odpovídá horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti u příčiny, popřípadě rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, lze tuto horní hranici zvýšit až o 10 procentních bodů. (Podmínky pro toto zvýšení nebyly shledány, jak vyplývá ze shora uvedeného.)
Dle § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb. v platném znění (soudní řád správní, dále jen s.ř.s.), soudy ve správním soudnictví rozhodují o žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy. Ve věcech důchodového pojištění rozhoduje specializovaný samosoudce, který má práva a povinnosti předsedy senátu (§ 31 odst. 2, 3 s.ř.s.).
Podle § 76 odst. 1 písm. a), b) s.ř.s. soud zruší napadené rozhodnutí pro vady řízení bez jednání rozsudkem pro nepřezkoumatelnost spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí a proto, že skutkový stav, který vzal správní orgán za základ napadeného rozhodnutí, je v rozporu se spisy nebo v nich nemá oporu anebo vyžaduje rozsáhlé nebo zásadní doplnění.
Dle § 78 odst. 1 věta první, odst. 3, 4 a 5 s.ř.s. je-li žaloba důvodná, soud zruší napadené rozhodnutí pro nezákonnost nebo pro vady řízení. Zrušuje-li soud rozhodnutí, podle okolností může zrušit i rozhodnutí správního orgánu nižšího stupně, které mu předcházelo a soud přihlíží ve vztahu k žalobním bodům na rozhodnutí uvedených správních orgánů jako na jeden celek. Zruší-li soud rozhodnutí, vysloví současně, že se věc vrací k dalšímu řízení žalovanému, a právním názorem, který vyslovil soud ve zrušujícím rozsudku nebo rozsudku vyslovujícím nicotnost, je v dalším řízení správní orgán vázán. Podle § 75 odst. 1 s.ř.s. je pro soud rozhodující skutkový a právní stav, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (v této věci stav ke dni 16.3.2015), a je povinen přezkoumat napadený výrok v mezích žalobních bodů uvedených v žalobě (§ 75 odst. 2 věta první s.ř.s.).
Žalobkyně se podanou žalobou domáhá přiznání třetího stupně invalidity od dřívějšího data s ohledem na její zdravotní stav z důvodů v ní uvedených. Po doručení shora uvedeného posudku PK MPSV ze dne 5.11.2015 má soud za prokázané, že k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované byla žalobkyně již od 3.9.2008 invalidní pro invaliditu třetího stupně, proto je žaloba podaná důvodně, a soud tedy napadené rozhodnutí žalované ze dne 16.3.2015 i předcházející rozhodnutí ze dne 12.12.2014 bez jednání rozsudkem zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení (výrok I. rozsudku) pro vady řízení (§ 78 odst. 1, 4 s.ř.s.) spočívající v nedostatečném posudkovém zhodnocení zdravotního stavu žalobkyně, neboť správní orgán si neopatřil ve správním řízení takové důkazy, které by prokázaly skutečný stav věci, jelikož dle posudku PK MPSV ze dne 5.11. řízení stanovila datum vzniku invalidity třetího stupně dnem evidence na Úřadu práce, tj. 3.9.2008, neboť od té doby se ji nepodařilo zapojit do pracovního procesu a je nad veškerou pochybnost, že postižení odpovídající invaliditě třetího stupně (do 31.12.2009 se jednalo o plnou invaliditu) bylo prokazatelně již v tomto období. Předmětný nedostatek byl způsoben zejména při vypracování podkladového rozhodnutí na příslušné OSSZ Domažlice a poté na ČSSZ, kdy žalobkyně byla uznána invalidní pro invaliditu třetího stupně od 5.5.2014 (pokles pracovní schopnosti hodnocen shodně 70%).
Po právní moci tohoto rozsudku bude proto vycházet žalovaná ze zjištění, že žalobkyně je od 3.9.2008 invalidní pro invaliditu třetího stupně (§ 78 odst. 5 s.ř.s.), o čemž vydá rozhodnutí, které bude mimo jiné obsahovat i důvod vydání rozhodnutí – tj. uznání invalidity třetího stupně od 3.9.2018 dle posudku PK MPSV ze dne 5.11.2015, čímž bude realizován i rozsudek Krajského soudu v Plzni č.j. 16Ad 52/2015-54 ze dne 22.1.2016. Pokud však žalobkyni od 3.9.2008 (vznik invalidity) nelze přiznat výplatu invalidního důchodu, bude tato velmi důležitá skutečnost rovněž obsažena ve výroku i v odůvodnění rozhodnutí.
O náhradě nákladů řízení (výrok II. rozsudku) bylo rozhodnuto dle § 60 odst. 1 s.ř.s. věta první, podle něhož má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Zástupce žalobkyně v žalobě a poté dne 24.11.2015 požadoval náklady řízení za 2 úkony právní služby á 1.000,-Kč a 2 režijní paušály á 300,-Kč i DPH 21% (tj. 546,-Kč z částky 2.600,-Kč), jak uvedeno shora, neboť je jeho plátcem (vedeno u zdejšího soudu po sp. zn. Spr 509/2006). Nárok je oprávněný, proto soud přiznal požadovanou částku X,-Kč, jež je zcela v souladu s § 7, § 9 odst. 2, § 11 odst. 1 písm. a), d) a § 13 odst. 3 i 14a odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif., když tuto částku je povinna žalovaná uhradit k rukám zástupce žalobkyně ve lhůtě, kterou soud považuje za přiměřenou.
Poučení : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení ve dvou písemných vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu se sídlem
Moravské náměstí 6, 657 40 Brno, který o této stížnosti rozhoduje.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
V Plzni dne 22. ledna 2016 JUDr. Alena Hocká, v.r.
Za správnost vyhotovení: Bc. Michaela Karásková samosoudkyně