20Ad 20/2015-36

[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Záviskou v právní věci žalobkyně: M.  N., zastoupena J. N., jako obecnou zmocněnkyní, bytem tamtéž, proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, se sídlem Na Poříčním právu 1/376, Praha 2, k žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13.1.2015 č.j. MPSV-UM/699/15/4S-MSK, o příspěvek na péči,

t a k t o:

          I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 13.1.2015  č.j. MPSV-UM/699/15/4S-MSK  s e   z r u š u j e  a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žádnému z účastníků  s e   n e p ř i z n á v á   náhrada nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

                  I.

[1] Žalobkyni byl snížen příspěvek na péči od dubna 2013 z částky 8.000,- Kč na částku 4.000,- Kč měsíčně.

[2] Zástupkyně žalobkyně podala u zdejšího soudu dne 23.3.2015 žalobu proti v záhlaví označenému rozhodnutí, ve které rozporovala správním orgánem uznané jako zvládané základní životní potřeby, konkrétně mobilita, stravování a péče o zdraví. Posudek posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen MPSV)  nepovažuje za úplný a přesvědčivý, naopak za nesrozumitelný a neerudovaný a navrhla zrušit napadené rozhodnutí a zavázat žalovaného si vyžádat nový objektivní posudek u posudkové komise z jiného kraje.

[3] Žalovaný ve svém písemném vyjádření k žalobě popřel oprávněnost námitek uvedených v žalobě a navrhl žalobu zamítnout.

II.

[4] Žalovaný rozhodnutím ze dne 13.1.2015 podle ustanovení § 90 odstavce 5 správního řádu  odvolání zamítl a rozhodnutí  Úřadu práce České republiky – Krajské pobočky v Ostravě č.j. MPSV-UP/410907/13/AIS-SSL ze dne 12.3.2013 potvrdil. V odůvodnění uvedl, že s ohledem na zrušující rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 7.7.2014 si vyžádal nové posouzení závislosti účastníka řízení na pomoci jiné fyzické osoby, které bylo posudkovou komisí MPSV ČR posouzeno 26.11.2014 se závěrem, že účastník řízení je závislý na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II. (středně těžká závislost). Dle závěru uvedeného posudku účastnice řízení nezvládá 6 základních životních potřeb, a to orientaci, komunikaci, oblékání a obouvání, výkon fyziologické potřeby, osobní aktivity a péči o domácnost.

III.

[5] Podle ust. § 8 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., ve znění zákona č. 366/2011 Sb., (po 31.12.2011) osoba starší 18 let věku se považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve

 a) stupni I (lehká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat tři nebo čtyři základní životní potřeby,

 b) stupni II (středně těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat pět nebo šest základních životních potřeb,

 c) stupni III (těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat sedm nebo osm základních životních potřeb,

 d) stupni IV (úplná závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat devět nebo deset základních životních potřeb,

a vyžaduje každodenní pomoc, dohled nebo péči jiné fyzické osoby.

[6] Podle ust. § 9 odst. 1 zákona č. 108/2006 Sb., v platném znění, při posuzování stupně závislosti se hodnotí schopnost zvládat tyto základní životní potřeby:

 a) mobilita,

 b) orientace,

 c) komunikace,

 d) stravování,

 e) oblékání a obouvání,

 f) tělesná hygiena,

 g) výkon fyziologické potřeby,

 h) péče o zdraví,

 i) osobní aktivity,

 j) péče o domácnost.

[7] Podle § 9 odst. 4 zákona č. 108/2006 Sb. při hodnocení schopnosti zvládat základní životní potřeby se hodnotí funkční dopad dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu na schopnost zvládat základní životní potřeby; přitom se nepřihlíží k pomoci, dohledu nebo péči, která nevyplývá z funkčního dopadu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.

[8] Podle ust. 9 odst. 5 zákona č. 108/2006 Sb. pro uznání závislosti v příslušné základní životní potřebě musí existovat příčinná souvislost mezi poruchou funkčních schopností z důvodu nepříznivého zdravotního stavu a pozbytím schopnosti zvládat základní životní potřebu v přijatelném standardu. Funkční schopnosti se hodnotí s využíváním zachovaných potenciálů a kompetencí fyzické osoby a využíváním běžně dostupných pomůcek, prostředků, předmětů denní potřeby nebo vybavení v domácnosti, veřejných prostor nebo s využitím zdravotnického prostředku.

[9] Příloha č. 1 k vyhl. č. 505/2006 Sb. blíže vymezuje posuzování schopnosti zvládat základní životní potřeby následovně:

a) Mobilita:

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna zvládat vstávání a usedání, stoj, zaujímat polohy, pohybovat se chůzí krok za krokem, popřípadě i s přerušováním zastávkami, v dosahu alespoň 200 m, a to i po nerovném povrchu, chůzi po schodech v rozsahu jednoho patra směrem nahoru i dolů, používat dopravní prostředky včetně bariérových.

b) Orientace:

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna poznávat a rozeznávat zrakem a sluchem, mít přiměřené duševní kompetence, orientovat se časem, místem a osobou, orientovat se v obvyklém prostředí a situacích a přiměřeně v nich reagovat. 

c) Komunikace:

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna dorozumět se a porozumět, a to mluvenou srozumitelnou řečí a psanou zprávou, porozumět všeobecně používaným základním obrazovým symbolům nebo zvukovým signálům, používat běžné komunikační prostředky. 

d) Stravování:

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna vybrat si ke konzumaci hotový nápoj a potraviny, nápoj nalít, stravu naporcovat, naservírovat, najíst se a napít, dodržovat stanovený dietní režim. 

e) Oblékání a obouvání:

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna vybrat si oblečení a obutí přiměřené okolnostem, oblékat se a obouvat se, svlékat se a zouvat se, manipulovat s oblečením v souvislosti s denním režimem.

f) Tělesná hygiena:

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna použít hygienické zařízení, mýt si a osušovat si jednotlivé části těla, provádět celkovou hygienu, česat se, provádět ústní hygienu, holit se.

g) Výkon fyziologické potřeby:

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna včas používat WC, vyprázdnit se, provést očistu, používat hygienické pomůcky.

h) Péče o zdraví:

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna dodržovat stanovený léčebný režim, provádět stanovená léčebná a ošetřovatelská opatření a používat k tomu potřebné léky, pomůcky.

i) Osobní aktivity:

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna vstupovat do vztahů s jinými osobami, stanovit si a dodržet denní program, vykonávat aktivity obvyklé věku a prostředí jako např. vzdělávání, zaměstnání, volnočasové aktivity, vyřizovat své záležitosti. 

j) Péče o domácnost:

Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna nakládat s penězi v rámci osobních příjmů a domácnosti, manipulovat s předměty denní potřeby, obstarat si běžný nákup, ovládat běžné domácí spotřebiče, uvařit si teplé jídlo a nápoj, vykonávat běžné domácí práce, obsluhovat topení a udržovat pořádek.

[10]  Podle ust. § 1 odst. 4 vyhl. č. 505/2006 Sb. za neschopnost zvládání základní životní potřeby se považuje stav, kdy porucha funkčních schopností dosahuje úrovně úplné poruchy nebo poruchy těžké, kdy i přes využívání zachovaných potenciálů a kompetencí fyzické osoby a využívání běžně dostupných pomůcek, prostředků, předmětů denní potřeby nebo vybavení domácnosti, veřejných prostor nebo s využitím zdravotnického prostředku nelze zvládnout životní potřebu v přijatelném standardu. Za neschopnost zvládání základní životní potřeby se považuje rovněž stav, kdy režim nařízený odborným lékařem poskytujícím specializované zdravotnické služby neumožňuje provádění základní životní potřeby v přijatelném standardu.

V.

[11] Z obsahu správního spisu soud zjistil, že

• dne 13.12.2012 bylo z moci úřední zahájeno správní řízení ve věci opětovného posouzení nároku a výše příspěvku na péči pro oprávněnou osobu M. N.;
• dne 13.12.2012 bylo provedeno sociální šetření, ve kterém uvedeno, že účastnice řízení se při návštěvě sociální pracovnice dívala na pohádky, postavila se a přešla do obývacího pokoje, kde se posadila, nepoužívá žádné kompenzační pomůcky k chůzi, ujde kratší i delší trasy, schody vyjde i sejde, vydrží stát na jednom místě, jinak je dopravována autem, je komunikativní, hovoří srozumitelně, pomalu odpovídala na všechny otázky. Čte jenom po slabikách, podepíše se, zda textu rozumí, nebylo zřejmé. V cizím prostředí je dezorientovaná, není plně orientovaná časem, hodiny nepozná, data si  nepamatuje. Strava se jí podává u jídelního stolu, obslouží se sama, tzn. přinese si talíř, hrnek, nají se lžící i příborem, napije se sama, sama si nalije tekutinu, pitný režim dodržuje, namaže si chleba, ale neukrojí si ho. Oblečení si nachystá sama, poskytovatelka pomoci ji zkontroluje, obleče se sama, knoflík si zapne, obuje se sama, tkaničky si zaváže. Ranní hygienu zvládá sama, na zubní kartáček však se jí musí dát pasta, do vany sama vleze, ale vodu musí zregulovat jiná osoba a umyje se sama s dopomocí, rovněž se i osuší sama s dopomocí. Na toaletu dojde a po toaletě provede očistu. Neužívá žádné léky. Nezná hodnotu peněz. Je společenská, zapojuje se do kolektivu;
• dne 26.1.2013 zdravotní stav byl posouzen OSSZ ve Frýdku-Místku se závěrem, že jde o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav u 23leté ženy s Morbus Down se středně těžkou mentální retardací, IQ 36, mobilní bez kompenzačních pomůcek. Nezvládá 5 základních životních potřeb: b) orientace, c) komunikace, f) tělesná hygiena, h) péče o zdraví, j) péče o domácnost. Jde o osobu starší 18 let věku, která se podle § 8 odst. 2 písm. b) zákona č. 108/2006 Sb., v platném znění, považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost). Jde o osobu, která není schopna zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace;
• dne 12.3.2013 bylo vydáno rozhodnutí Úřadem práce České republiky –Krajská pobočka v Ostravě, kontaktní pracoviště Frýdek-Místek  č.j. MPSV-UP/410907/13/AIS-SSL o snížení příspěvku na péči od dubna 2013 z 8 000,- Kč na 4 000,- Kč měsíčně. Proti rozhodnutí bylo podáno odvolání, ve kterém namítáno, že odvolatelka potřebuje nutný dohled, není schopna vyřídit si své záležitosti na úřadech, není schopna samostatné chůze, a to i při krátkých vzdálenostech, doprovodu se křečovitě drží, je vyloučeno samostatné použití dopravních prostředků, není schopna samostatných výběrů nápoje a potravin, není schopna naporcovat jídlo, naservírovat, nakrájet chléb, nevybere si sama oblečení a už vůbec ne se zřetelem k okolnostem a potřebám s ohledem na počasí, nezaváže si tkaničky, na toaletu dojde sama, avšak sama neprovede očistu, její základní diagnóza – Morbus Down, se středně těžkou mentální retardací, vadu řeči – dyslalie ji zcela vylučuje z osobních aktivit;
• v rámci odvolacího řízení provedeno nové sociální šetření dne 6.5.2013 o obsahu - v bytě je mobilní i venku bez kompenzačních pomůcek, na vycházky chodí s doprovodem, při nerovném terénu má potíže, neboť znejistí, nutný doprovod s přidržováním, při zvládání schodů se přidržuje zábradlí, do dopravních prostředků nenastoupí sama, orientuje se v domácím prostředí, podepíše se, to má nacvičené, nedokáže napsat celé slovo, čísla zná, ale nesčítá, nepozná hodiny, orientuje se pouze dle světla a tmy.  Nepřipraví si žádné jídlo, pouze si namaže pečivo, osladí si kávu nebo čaj, je naučena jíst s vidličkou a lžící, domácí práce nezvládá, nenakoupí, pro důchod chodí v doprovodu matky na poštu. Při oblékání si sama věci nevybere, oblékne si připravené věci, tkaničky nezaváže, boty má převážně na suchý zip, nevybere si obuv dle počasí. Při tělesné hygieně je nutný dozor, nenamíchá si teplou a studenou vodu, sama se otře i po koupeli. Ví, že bere léky, ale sama si je nenachystá, nedokáže je rozlišit. Denně dochází do kreativní dílny, kde vyšívá, navléká korálky, kreslí, navštěvuje různé kulturní a sportovní akce, břišní tance. Počítače se bojí, mobil neovládá. Na otázky sociální pracovnice odpovídala, avšak matka musela vždy zdůraznit, na co je tázána, odpovědi s pomocí matky;
• dle posudku posudkové komise MPSV v Ostravě dne 28.6.2013 rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu posuzované  je Down. choroba se středně těžkou mentální retardací, dyslalií. Jedná se o závislost ve stupni II, tj. středně těžkém, kdy posuzovaná samostatně nezvládá v požadovaném období celkem šest základních životních potřeb, a to: orientaci, komunikaci, celkovou tělesnou hygienu (pro riziko ev. úrazu v mokrém prostředí), osobní aktivity, péči o zdraví a dále některé úkony v rámci základní životní potřeby “péče o domácnost“. Tento stav byl ode dne 1.1.2013 ke dni jednání posudkové komise MPSV;
• rozhodnutím ze dne 26.7.2013 č.j. MPSV-UM/7557/13/9S-MSK žalovaný podle ustanovení § 90 odstavce 5 správního řádu  zamítl odvolání  a rozhodnutí  Úřadu práce České republiky – Krajské pobočky v Ostravě ze dne 12.3.2013 č.j. MPSV-UP/410907/13/AIS-SSL, kterým byl s účinností od dubna 2013 snížen příspěvek na péči z částky 8.000,- Kč na částku 4.000,- Kč, potvrdil, když za základ pro své rozhodnutí převzal závěr posudku posudkové komise MPSV ze dne 28.6.2013;
• ve správním spise založeno rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě  ze dne 21.5.2014 č.j. 38Ad 36/2013-20, jímž bylo zrušeno rozhodnutí žalovaného ze dne 26.7.2013 č.j. MPSV-UM/7557/13/9S-MSK z důvodu nepřesvědčivosti posudku posudkové komise MPSV ČR ze dne 28.6.2013 s ohledem na nevypořádání se řádně s úkonem e) oblékání a obouvání, a) mobilita s ohledem na námitky k těmto úkonům uvedených v odvolání;
• dle posudku posudkové komise MPSV ČR v Ostravě z 26.11.2014 u žalobkyně je diagnostikován Morbus Down se středně těžkou mentální retardací, IQ 43, dyslalie, genua valga a atypický autismus. Oproti předcházejícímu stavu bylo nově provedeno psychologické vyšetření PhDr. J.N. dne 3.9., 10.9. a 19.9.2014 o obsahu, že školní docházku ukončila v 17ti letech, nyní navštěvuje Terapeutické dílny Žirafa se závěrem pervazivní vývojová porucha – atypický autismus (CARS 31 bodů), poruchy socializace a sociální interakce, porucha komunikace, narušený vývoj selektivních sociálních vazeb, motorická stereotypie, v denním režimu rituály, Morbus Down, středně těžká mentální retardace. Posudkově hodnoceno jako dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, posuzovaná trpí středně závažným mentálním defektem při horní hranici a dle nově provedeného psychologického vyšetření i atypickým autismem. Je málo samostatná, potřebuje dopomoc a dohled druhé fyzické osoby. Dle dokumentace je ale plně mobilní, ven vychází v doprovodu a vyžaduje držení se za ruku. To ale není problém mobility, ale orientace a psychické nedostačivosti. V doprovodu je schopna cestovat prostředky hromadné dopravy. Další potřebu, kterou komise neuznává jako nezvládanou, je péče o zdraví. Dle praktického lékaře neužívá žádné léky a nepotřebuje každodenní výkon léčebných opatření. Pokud se týká přípravy jídla, nezvládá vaření, potraviny rozeznává, vezme si hotové jídlo, namaže chleba, sama se nají, osladí si kávu nebo čaj, otevře jogurt. Je schopna provést jednoduché servírování. Posuzovaná nemá významně narušenou jemnou motoriku – vyšívá, navléká korálky, maluje. Proto není důvod, který by bránil posuzované se obléci, může však mít problémy s výběrem oblečení dle klimatických podmínek, proto tato potřeba je uznávána jako nezvládaná. Jestliže dle sociálního šetření vykonává běžnou každodenní hygienu, měla by zvládat i sprchování, proto ji komise nehodnotí jako nezvládanou. Jako nezvládanou hodnotí tedy orientaci, komunikaci, oblékání a obouvání, výkon fyziologické potřeby, neboť potřebuje dohled a pomoc při stolici, osobní aktivity a péči o domácnost. V protokolu o jednání uvedeno, že v r. 2008 byl přiznán příspěvek na péči třetího stupně, vznik stanoven na 9.12.2007, doba platnosti do 31.12.2012. Komise jednala ve složení posudkové lékařky, psychiatra a tajemnice komise, bez přítomnosti žalobkyně a zástupce. Posudková komise vycházela z posudkového spisu OSSSZ Frýdek-Místek, spisu odvolacího orgánu, zdravotní dokumentace praktického lékaře a vyšetření účastníka řízení vyžádané posudkovou komisí ve zdravotnickém zařízení PhDr. et PhDr. J. N. ve dnech 3.9., 10.9 a 19.9.2014;
• dle doplňujícího posudku posudkové komise MPSV ze dne 19.12.2014, který byl vypracován k bližšímu posouzení základní životní potřeby tělesná hygiena, že pokud byla v r. 2013 tato základní životní potřeba posouzena jako nezvládaná, bylo toto odůvodněno rizikem ev. úrazu v mokrém prostředí. Toto ovšem není důvod k uznání nezvládané potřeby a takové posouzení považuje komise nyní za chybné. Posuzovaná je schopna při dokladovaném zdravotním stavu zvládat každodenní úkony tělesné hygieny. Problémy s teplotou vody lze řešit facilitačními pomůckami;

[12] U jednání soudu dne 17.2.2016 zástupkyně žalobkyně předložila nálezy endokrinologa MUDr. N. z období od 28.1.2013 do 13.11.2015, dle kterých žalobkyně užívá denně lék Eurhyrox.

VI.

[13] Krajský soud hodnotil nejen napadené rozhodnutí, ale i zákonnost správního řízení, které předcházelo vydání napadených rozhodnutí, dle skutkového a právního stavu k datu vydání napadeného rozhodnutí (§ 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, dále jen s.ř.s.) a dospěl k závěru, že  žaloba je opět důvodná.

[14] Soud nejdříve konstatuje, jak již vyplynulo z výše uvedeného, že nyní přezkoumávané rozhodnutí bylo vydáno poté, co zdejší soud v řízení o žalobě pod spis. zn. 38Ad 36/2013 předcházející rozhodnutí žalovaného ze dne 26.7.2013 zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení, neboť nebyla dostatečně posouzena  schopnost zvládat základní životní úkony a) mobilita a e) oblékání a obouvání, resp. nebylo se řádně vypořádáno s námitkami v odvolání směřujícím právě proti posouzení těchto dvou základních životních úkonů. Dále byla rozporována i schopnost zvládání základní životní potřeby d) stravování, g) výkon fyziologické potřeby. V rámci zavazujícího pokynu žalovaný správní orgán vyžádal dne 7.7.2014 u posudkové komise MPSV v Ostravě doplnění posudku se zdůrazněním na základní životní potřeby mobilitu a oblékání a obouvání.

[15] Posudková komise MPSV v Ostravě ve svém posudku dne z 26.11.2014 posoudila za nezvládané 6 základních životních úkonů, a to  b) orientaci, c) komunikaci, e) oblékání a obouvání, g) výkon fyziologické potřeby, i) osobní aktivity a j) péči o domácnost (viz odstavec [11] tohoto rozsudku). Ze  srovnání posudků téže komise ze dnů 28.6.2013, 26.11.2014 a 19.12.2014 vyplývá, že posudková komise setrvala na názoru, že u žalobkyně se jedná jen o závislost II. stupně, neboť je závislá na pomoci jiné fyzické osoby při šesti základních životních potřebách, avšak v rozdílném hodnocení základních životních potřeb e), f), g) a h).  Posudková komise MPSV setrvala na hodnocení nutnosti každodenní pomoci, dohledu nebo péče u základní životní potřeby orientace, komunikace, osobní aktivity a péče o domácnost, avšak zatím co dne 28.6.2013 hodnotila nutnost pomoci u základní životní potřeby - tělesné hygieny a péči o zdraví, dne 26.11.2014 již tyto považuje za zvládané žalobkyní a naopak oproti hodnocení ze dne 28.6.2013 již nepovažuje za zvládané základní životní úkony oblékání a obouvání a výkon fyziologické potřeby. Žalovaný si dne 1.12.2014 vyžádal další doplnění posudku, a to k bližšímu odůvodnění posouzení základní životní potřeby tělesné hygieny. Posudková komise ve svém doplňujícím posudku dne 19.12.2014 zdůvodnila svůj názor tak, že pokud byla v r. 2013 uznána tělesná hygiena jako nezvládaná, bylo toto odůvodněno rizikem ev. úrazu v mokrém prostředí. Toto ovšem není důvod k uznání nezvládané potřeby a takové posouzení je chybné. Potřeba zvýšeného dozoru v denním režimu je zohledněna k uznání nezvládané potřeby osobní aktivity, posuzovaná je schopna zvládat každodenní úkony tělesné hygieny. Problémy s nastavením teploty vody lze řešit facilitačními pomůckami. Soud i přes námitky zástupkyně žalobkyně ohledně sprchování přisvědčil názoru posudkové komise ve vztahu ke zvládání základní životní potřeby tělesné hygieny. Soud se však neztotožnil s názorem posudkového orgánu a konečně ani s názorem žalovaného správního orgánu ve vztahu k životní potřebě péče o zdraví. Sociální pracovnice úřadu práce ve svém sociálním šetření dne 13.12.2012 uvedla, že klient se v současné době s ničím neléčí, a tak neužívá žádné léky. Lékař OSSZ Frýdek-Místek ve svém posudku mimo jiné uvedl, že měl k dispozici zdravotnickou dokumentaci ošetřujícího lékaře MUDr. H. V., 16.1.2013. V lékařském nálezu MUDr. V. dne 16.1.2013 uvedeno v části “současná terapie“, že trvalá medikace žádná. V záznamu sociální pracovnice žalovaného správního orgánu ze dne 7.5.2013 uvedeni lékaři: MUDr. H.V. a odborní lékaři neurolog MUDr. T., endokrinolog MUDr. N. a psycholog-SPC Ostrava a dále mimo jiné uvedeno “…ví, že bere léky, ale sama si je nenachystá, neboť je nedokáže rozlišit…“. V posudku PK MPSV ze dne 26.11.2014 uvedeno, že „dle záznamů ve zdravotní dokumentaci ošetřujícího lékaře léky nejsou pravidelně předepisovány. V lednu 2013 vyšetřena endokrinologicky, zjištěn AIT – atrofická forma, již recentní hypoteoróza, nasazen Euthyrox na 3 měsíce 50mg 1x1, kontrola měla být za tři měsíce. Žádný kontrolní nález ale v dokumentaci doložen není. Není ani záznam o trvající léčbě či provedených kontrolách.“ Z uvedeného tedy jednoznačně vyplývá důvodnost rozdílných údajů ohledně pravidelného užívání léků. Nález praktické lékařky ze dne 16.1.2013 neobsahoval údaj o výsledku endokrinologického vyšetření, protože žalobkyně navštívila MUDr. N., endokrinologa, teprve dne 28.1.2013. Tato skutečnost tak nemohla být ani zaznamenána v sociálním šetření dne 13.12.2012 z téhož důvodu. Objevila se však již v sociálním šetření žalovaného dne 7.5.2013. Posudková komise MPSV ve svém posudku dne 26.11.2014, kdy uvedla, že měla mimo jiné k dispozici dokumentaci praktické lékařky, však jednoznačně uvedla, že  zjištěn AIT – atrofická forma, již recentní hypoteoróza, nasazen Euthyrox. Přes toto konstatování se posudkový orgán spokojil s tím, že v dokumentaci praktické lékařky další záznamy o kontrole u odborného lékaře nejsou založeny, což také uvedený posudkový orgán konstatoval. V tomto soud spatřuje pochybení v posouzení posudkovým orgánem, neboť byla-li u žalobkyně zjištěna hypoteoróza, pak toto onemocnění je léčeno podáváním léku, což v případě žalobkyně je Euthyrox. Tento lék je nutno brát pravidelně a je obecně známo, že léčba je ve většině případů doživotní. Dle soudu to, že žalobkyně, resp. její rodiče, nepředkládali praktické lékařce pravidelně výsledky odborného endokrinologického vyšetření, nemůže být důvodem zhodnocení zvládání základní životní potřeby péče o zdraví jako zvládané. Žalobkyně pravidelně denně užívá uvedený lék, což zástupkyně žalobkyně u soudu doložila přehledem nálezů MUDr. N. z období 28.1.2013 až 13.11.2015, jak uvedeno v odstavci [12] tohoto rozsudku. Soud nepřisvědčil žalovanému správnímu orgánu, že rozhodnutí je zákonné, jestliže správní orgán ani posudková komise neměly k dispozici žádné informace o tom, že žalobkyně pravidelně užívá léky a toto nebylo v rámci odvolacího řízení ze strany žalobkyně namítáno. Soud v této souvislosti odkazuje na ust. § 3 správního řádu, které vyjadřuje zásadu tzv. materiální pravdy, tedy hlavní odpovědnost správního orgánu za shromažďování důkazů a jiných podkladů pro vydání rozhodnutí. Správní řízení je obecně ovládáno zásadou vyšetřovací a zásadou materiální pravdy, nikoliv zásadou projednací. To, že žalobkyně či její zástupkyně ve správním řízení sama nenavrhla důkaz odbornými lékařskými nálezy endokrinologa, sice svědčí v její neprospěch, avšak byl to žalovaný a zejména posudkový orgán, který při svých znalostech o léčbě zjištěné hypoteoróze, měl vést cílené dokazování v tomto směru, nespokojit se pouze se zdravotní dokumentací praktické lékařky a naplnit tak zásadu objektivního a úplného posouzení věci.

[16] Podle § 78 odst. 1 s.ř.s. soud zruší napadené rozhodnutí pro nezákonnost nebo  pro vady řízení, jestliže je žaloba důvodná. Krajský soud dospěl k závěru, že rozhodnutí žalovaného bylo vydáno na základě neúplného zjištění stavu věci, neboť nebylo dostatečně provedeno dokazování ve směru zjištění zvládání základní životní potřeby péče o zdraví, a proto napadené rozhodnutí zrušil pro vady řízení, konkrétně z důvodů, které soud uvedl v odstavci [15] tohoto rozsudku. S odkazem na ust. § 78 odst. 5 s.ř.s. soud zavazuje žalovaného názorem, že správní orgán je povinen vyžádat u posudkové komise MPSV doplnění posudku za účelem podrobnějšího vyjádření se ohledně zvládání základního životního úkonu péče o zdraví, popř. jiných úkonů, budou-li v rámci následujícího správního řízení zjištěny jiné skutečnosti. Teprve na základě doplňujícího posudku, který se vypořádá řádně s uvedenou otázkou, bude možné ve věci vydat nové rozhodnutí.

[17]  O náhradě nákladů řízení (výrok II. rozsudku) bylo rozhodnuto dle ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s. věta první, podle něhož má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který   ve   věci   úspěch neměl. Strana žalobkyně se výslovně u jednání soudu náhrady nákladů řízení vzdala, proto bylo rozhodnuto tak, jak ve výroku II. uvedeno.  

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí  l z e  podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí č. 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Ostravě dne 17. února 2016

       JUDr. Jana Záviská

          samosoudkyně