USNESENÍ

Krajský soud v Praze rozhodl samosoudcem Mgr. Josefem Strakou ve věci

žalobce: P. H.

bytem X

zastoupen advokátem Mgr. Jiřím Kokešem

sídlem Na Flusárně 168, 261 01 Příbram III

proti

žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje

sídlem Zborovská 81/11, 150 21 Praha 5

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 11. 2020, č. j. 154883/2020/KUSK-OLIPPŘ/KLU

takto:

1. Žaloba se odmítá.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobce napadá v záhlaví označené rozhodnutí žalovaného, jímž bylo zrušeno usnesení Městského úřadu Brandýs nad Labem-Stará Boleslav ze dne 14. 10. 2020, č. j. MÚBNLSB-OD105533/2020-VODFR (dále jen „prvostupňové usnesení“) a současně bylo rozhodnuto o zastavení řízení. Prvostupňovým usnesením byla zamítnuta námitka podjatosti, kterou žalobce uplatnil proti úřední osobě pověřené prováděním úkonů ve věci přestupkového řízení vedenému vůči žalobci. Žalovaný však shledal, že podání žalobce, na základě něhož došlo k vydání prvostupňového usnesení, vůbec nemělo být dle svého obsahu posuzováno jako námitka podjatosti, a proto prvostupňové usnesení zrušil a řízení o námitce podjatosti zastavil.
2. Soud se nejprve zabýval splněním podmínek řízení.
3. Podle § 68 písm. e) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) je žaloba nepřípustná, domáhá-li se přezkoumání rozhodnutí, které je z přezkoumání podle tohoto nebo zvláštního zákona vyloučeno. 
4. Podle § 70 písm. c) s. ř. s. jsou ze soudního přezkoumání vyloučeny úkony správního orgánu, jimiž se upravuje vedení řízení před správním orgánem.
5. V tomto případě žaloba směřuje proti rozhodnutí, jež bylo vydáno v souvislosti s přezkumem rozhodnutí o námitce podjatosti úřední osoby. Přestože v napadeném rozhodnutí je vysloven závěr, že k řádnému uplatnění námitky podjatosti nedošlo a tedy ani o podjatosti nemělo být rozhodováno, nemění to nic na tom, že věcně se jednalo o problematiku podjatosti úřední osoby vztahující se k určitému běžícímu správnímu řízení (řízení o přestupku). K problematice přezkumu rozhodnutí o námitkách podjatosti úřední osoby se opakovaně vyjádřil Nejvyšší správní soud, který konstantě dovozuje, že v otázce podjatosti úřední osoby je ochrana práva na spravedlivý proces během správního řízení zajištěna až rámci žaloby proti rozhodnutí ve věci samé, a proto je třeba na rozhodnutí o námitce podjatosti nahlížet pouze jako na procesní rozhodnutí, které je vyloučeno ze samostatného soudního přezkumu. V tomto směru lze poukázat např. na závěry rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 2. 2011, č. j. 3 Ads 49/2010 - 112, v němž se uvádí:  „K povaze rozhodnutí o námitce podjatosti ve správním řízení zdejší soud uvádí, že podle jeho dosavadní judikatury je považováno rozhodnutí o vyloučení pracovníka za rozhodnutí, kterým se upravuje vedení řízení před správním orgánem [§ 70 písm. c) s. ř. s.], a které proto není přezkoumatelné samostatnou žalobou ve správním soudnictví […]. Od posouzení charakteru tohoto rozhodnutí nevidí Nejvyšší správní soud důvod se odchylovat, nejedná se totiž o rozhodnutí, které by přímo zasahovalo do subjektivních práv účastníka řízení, při přezkoumání námitky podjatosti pracovníků správního orgánu se pouze prověřuje, zda v samotném řízení není jednáno podjatým úředníkem. Proti rozhodnutí o námitce podjatosti pracovníka správního orgánu […] lze však brojit v rámci žaloby proti meritornímu rozhodnutí ve věci a touto cestou je potom také garantováno právo na spravedlivý proces“ (obdobně viz též rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 10. 2003, č. j. 3 Afs 20/2003, ze dne 11. 11. 2011, č. j. 5 As 51/2011 - 64, ze dne 18. 8. 2016, č. j. 6 As 256/2015 ‑ 22, ze dne 2. 8. 2017, č. j. 7 As 188/2017 - 28, či ze dne 19. 12. 2017, č. j 7 As 362/2017 - 17, všechny veřejně dostupné na www.nssoud.cz).
6. S přihlédnutím k výše uvedeným závěrům konstantní judikatury soud nemohl jinak než na napadené rozhodnutí nahlížet jako na rozhodnutí, jímž se toliko upravuje vedení řízení [§ 68 písm. e) s. ř. s.] a které je vyloučeno ze samostatného soudního přezkumu [§ 70 písm. c) s. ř. s.], neboť soudní přezkum bude možný až proti meritornímu rozhodnutí vydanému v (dosud neukončeném) správním řízení po vyčerpání řádných opravných prostředků. Z tohoto důvodu soud podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. žalobu odmítl (výrok I).
7. Pouze pro úplnost soud konstatuje, že z napadeného rozhodnutí, prvostupňového usnesení i z obsahu žaloby vyplývá, že správní řízení, z něhož napadené rozhodnutí vzešlo, se týká projednání přestupku, za který i v případě prokázání nelze uložit pokutu převyšující 100 000 Kč (viz § 125c odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změně v rámci řízení, které bude v případě meritorního projednání zakončeno rozhodnutím, jehož soudní přezkum by spadal do samodoucovské agendy (§ 31 odst. 2 s. ř. s.), a nikoliv do agendy senátní. Případné věcné posouzení otázky podjatosti úřední osoby, bude-li k tomu uplatněn příslušný žalobní bod v rámci žaloby proti konečnému rozhodnutí, tudíž bude náležet samosoudci. A maiori ad minus proto samosoudci logicky náleží i možnost rozhodnout o odmítnutí žaloby proti samostatnému rozhodnutí o námitce podjatosti, které bylo vydané v rámci řízení, z něhož případně vzešlé konečné rozhodnutí by byl samosoudce oprávněn přezkoumat meritorně.  
8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 3 věty první s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta (výrok II). 

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 17. prosince 2020

Mgr. Josef Straka, v. r.

samosoudce