20Ad 13/2015-57
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Záviskou v právní věci žalobce M. O., proti žalovanému Ministerstvu vnitra, se sídlem nám. Hrdinů 3, Praha 4 (PO Box 122, 140 21 Praha 4, o nároku na invalidní důchod,
t a k t o :
O d ů v o d n ě n í :
I.
[1] Žalobci byl odňat invalidní důchod pro invaliditu I. stupně z důvodu neplnění podmínek invalidity.
[2] Žalobce v zákonné lhůtě podal u zdejšího soudu žalobu dne 24.2.2015 proti v záhlaví označenému rozhodnutí, kdy zdůraznil, že nárokuje pojistné plnění ve formě plného invalidního důchodu, zpochybnil objektivnost posouzení jeho zdravotního stavu posudkovým lékařem. Navrhl zrušit napadené rozhodnutí.
[3] Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě ze dne 12.3.2013 popřel oprávněnost žalobcova tvrzení, odkázal na posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti v posudku o invaliditě ze dne 28.1.2015 a navrhl žalobu zamítnout.
[4] Žalovaný napadeným rozhodnutím zamítl námitky ze dne 27.11.2014 a napadené rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra č.j. OSZ-136617-26/D-Ro-214 ze dne 11.11.2014 o odnětí invalidního důchodu pro invaliditu I. stupně od 1.12.2014 potvrdil. V odůvodnění uvedl, že rozhodnutí ze dne 11.11.2014 bylo vydáno na základě posudku o invaliditě Okresní správy sociálního zabezpečení Vsetín ze dne 3.11.2014 a v námitkovém řízení byl znovu zdravotní stav a invalidita posuzována dne 4.12.2014 se shodným závěrem. Vzhledem k tomu, že zdravotní stav neodpovídá žádnému stupni invalidity, bylo rozhodnuto tak, jak uvedeno.
II.
[5] Z obsahu správních spisů žalovaného a posudkového spisu OSSZ Vsetín bylo zjištěno, že posudkový lékař MUDr. M. O., OSSZ Vsetín dne 3.11.2014 posoudil zdravotní stav žalobce jako dlouhodobě nepříznivý, jehož rozhodující příčinou je specifické systémové postižení pojivové tkáně (MCTD – Sharpův syndrom), dle klinického i laboratorního nálezu s remisí a jedná se tak o lehkou formu bez výraznějších známek aktivity. Posudkově zdravotní stav zhodnotil podle kap. XIII, odd. D, položka 1.a) přílohy k vyhl.č. 359/2009 Sb. se stanovením míry poklesu pracovní schopnosti o 15 %. K námitkám byl zdravotní stav hodnocen lékařem ČSSZ, pracoviště v Brně dne 28.1.2015 se zjištěním, že u posuzovaného se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou je specifické systémové postižení pojivové tkáně, MCTD – Sharpův syndrom a tento zdravotní stav způsobuje pokles pracovní schopnosti o 15 % s posouzením dle kap. XIII, odd. D, položka 1.a) přílohy k vyhl.č. 359/2009 Sb.
[6] Posudkem posudkové komise MPSV ČR v Brně ze dne 28.5.2015, který zdejší soud vyžádal v tomto řízení, bylo prokázáno, že u žalobce k datu napadeného rozhodnutí se jednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav daný smíšenou chorobou pojiva – Sharpův syndrom v úvodu s autoimunitní hepatitidou, artritidou v červenci 2008, od února 2009 remise onemocnění, trvá stabilizovaný stav, fotosenzivita v rámci základního onemocnění, dále conjunctivitis sycca obou očí, stavem po operaci katarakty levého oka v r. 2009, stavem po uveitis anterior, stavem po zadní kapsulotomii vlevo v r. 2010, steatózou jater, kortikoidy indukovanou osteoporózou, cholecystolithiasou, kdy stav po akutní cholecystitidě v březnu 2013 a mírnou splenomegalií. Posudkově se jedná o lehkou formu systémového onemocnění pojiva, kdy zdravotní stav je na zavedené léčbě plně a dlouhodobě stabilizován, bez projevů zánětlivé aktivity, bez jakýchkoliv projevů zánětů kloubů, bez projevů postižení srdce, CNS, bez projevů postižení cév, ledvin, svalstva. Laboratorní vyšetření bez aktivity. Nejsou projevy katabolismu, nebyla žádná recidiva onemocnění. Přítomna je jen diskrétní hepatopatie, bez dopadu na pokles pracovní schopnosti. Zrak po operaci levého oka s normálními zrakovými funkcemi, bez dopadu na pokles pracovní schopnosti. Fotosenzitivita při komplexní imunosupresivní léčbě je možným průvodním projevem onemocnění, s možností ochrany a dodržováním režimových opatření. Kožní projevy jsou rovněž jedním z projevů základního onemocnění. Během dlouhodobé stabilizace stavu není prokázáno poškození kůže, dle pravidelných revmatologických kontrol nejsou zachyceny žádné kožní projevy, stav je plně stabilizován. Z hlediska léčené osteoporózy kromě izolovaného nálezu na L páteři je na ostatních měřených oblastech nález normální odpovídající věku, bez patologických fraktur. Jedná se o lehkou formu postižení v plné remisi, s hodnocením dle kap. XIII, odd. D, položka 1.a), pro které je stanoveno procentní rozmezí míry poklesu pracovní schopnosti 10 – 15 %. Tíže samotného postižení je na spodní hranici procentního rozmezí, posudková komise však použila v dané věci horní hranici, tj. 15 %, kdy zohlednila dopad nemoci v omezeném pracovním zařazení. Nelze prokázat vleklou, pomalu progredující formu postižení pro hodnocení dle písmena b) (choroba neprogreduje, aktivita nekolísá), nelze prokázat ani středně těžkou formu postižení pro hodnocení dle písmena c) (tedy trvale středně aktivní s výraznější poruchou funkce některých orgánů a systémů), nelze prokázat ani těžkou formu onemocnění dle písmena d) (trvale vysoce aktivní progredující, léčebně těžko ovlivnitelnou, s těžkou poruchou funkce orgánů). Posuzovaný je na své postižení plně adaptován. Je schopen rekvalifikace a využít zbylého pracovního potenciálu ve fyzicky méně náročné práci. Zdravotní stav posuzovaného k datu vydání napadeného rozhodnutí neodpovídal žádnému stupni invalidity.
[7] Vzhledem k tomu, že stěžejní otázkou v předmětné věci bylo posouzení zdravotního stavu, soud byl povinen si vyžádat odborný lékařský nález. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav žalobců ve vztahu k určení invalidity a jejího stupně Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR svými posudkovými komisemi (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/91 Sb.). Tato komise je oprávněna nejen k celkovému posouzení zdravotního stavu a dochované pracovní schopnosti žalobce, ale též k posouzení schopnosti soustavné výdělečné činnosti a k zaujetí posudkového závěru o invaliditě, jejím vzniku, trvání a zániku. Z tohoto důvodu byl vypracován odborný lékařský posudek posudkovou komisí MPSV ČR v Brně. Tento důkaz považuje soud za stěžejní. Posudková komise podala posudek v řádném složení, stanoveném v ust. § 16b zákona č. 582/1992 Sb., neboť v komisi byl vedle posudkové lékařky i lékař z oboru revmatologie, tedy lékař z oboru nemoci, která je u žalobce rozhodující. Posudek byl vypracován s náležitostmi uvedenými v ust. § 7 vyhl. č. 359/2009 Sb. na základě zdravotní dokumentace žalobce, zejména nálezů revmatologických, gastroenterologických a dalších. Posudková komise vyslovila posudkový závěr, který je uveden v odstavci [5] tohoto rozsudku. Krajský soud s ohledem na výše uvedené neměl důvod zpochybnit úplnost, přesvědčivost a zejména objektivnost posouzení zdravotního stavu žalobce. Na tomto místě soud opakuje, že posudková komise byla řádně odborně obsazena a soud nemá důvod zpochybňovat erudici tohoto posudkového orgánu. Závěr posudku koresponduje s výsledky odborných lékařských vyšetření, na které posudková komise odkazuje a soud neměl důvod závěr posudku zpochybnit i přes námitky žalobce. Posudková komise Sharpův syndrom hodnotila jen jako lehkou formu postižení, dlouhodobě stabilizovanou, bez známek kloubního zánětu, bez známek aktivity, bez kožních eflorescencí. Samotné onemocnění by pouze zakládalo pokles pracovní schopnosti v míře 10 % dle kap. XIII, ood. D, položky 1 písm. a) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., avšak dopad nemoci na pracovní zařazení bylo důvodem stanovení horní hranice procentního rozpětí, tj. 15 %
[8] Soud s ohledem na výše uvedené nezpochybnil, že u žalobce z důvodu jen lehké formy postižení revmatologického onemocnění dochází k poklesu pracovní schopnosti jen v míře 15 %, což nezakládá invaliditu. Nezpochybnila ani vyjádření posudkového orgánu, že u žalobce je stav plně stabilizován, neboť přetrvává klinická i laboratorní remise. Dle soudu posudková komise měla k dispozici dostatečné podklady pro posudkové vyhodnocení zdravotního stavu a soud jen zdůrazňuje, že při určování míry poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu doloženého výsledky funkčních vyšetření. Posudková komise MPSV potvrdila správnost posouzení zdravotního stavu ve vztahu k invaliditě ve správním řízení posudkovým orgánem okresní správy sociálního zabezpečení i žalovaného v námitkovém řízení.
[9] Soud při přezkoumání napadeného rozhodnutí respektoval ustanovení § 75 odst. 1 a 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s.ř.s.), vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu a rozhodnutí přezkoumal v mezích žalobních bodů. Žalobu jako nedůvodnou zamítl dle ust. § 78 odst. 7 s.ř.s.
[10] Výrok o náhradě nákladů řízení žalobce je odůvodněn ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., neboť žalobce nebyl ve věci úspěšný.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí l z e podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
V Ostravě dne 10. února 2016
JUDr. Jana Záviská
samosoudkyně