USNESENÍ
Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Lehké, Ph.D., a soudců Mgr. Václava Trajera a JUDr. Petra Černého, Ph.D., v právní věci žalobců: a) V. V., nar. „X“, bytem „X“, b) Mgr. V. V., nar. „X“, bytem „X“, obou zastoupených Mgr. Patrikem Bauerem, advokátem se sídlem náměstí 1. máje 97, 430 01 Chomutov, proti žalovanému: Krajskému úřadu Ústeckého kraje, odboru územního plánování a stavebního řádu, se sídlem Velká Hradební 3118/48, 400 02 Ústí nad Labem, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29.7.2013, č.j. 292/UPS/2013/4,
takto:
I. Řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalobci a) se vrací zaplacený soudní poplatek v částce 2000,- Kč. Částka 2000,- Kč bude žalobci a) vrácena z účtu Krajského soudu v Ústí nad Labem do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení.
IV. Žalobkyni b) se vrací zaplacený soudní poplatek v částce 2000,- Kč. Částka 2000,- Kč bude žalobkyni b) vrácena z účtu Krajského soudu v Ústí nad Labem do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění
Žalobci se včasně podanou žalobou domáhali zrušení rozhodnutí žalovaného
ze dne 29.7.2013, č.j. 292/UPS/2013/4, kterým bylo zamítnuto jejich odvolání a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Jirkov, Odboru stavebního úřadu a životního prostředí (dále jen „správní orgán I. stupně“), ze dne 10.4.2013, č.j. H/12/23623/KASL, jímž bylo zastaveno řízení ve věci vydání dodatečného povolení stavby: „Stavební úpravy bytové jednotky
č.p. 1093/2 v bytovém domě č.p. 1093, ul. Zátiší, Jirkov a půdní vestavba na pozemku
p.č. 3877, 3878 v k.ú. Jirkov“ spolu se souhlasem k jejímu užívání, s odůvodněním, že žalobci přes opakované výzvy nedoložili správnímu orgánu smlouvu o výstavbě sepsanou ve smyslu ust. § 17 zák. č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům, ve znění účinném do 31.12.2013 (dále jen „zákon o vlastnictví bytů“).
Podáním, které soud obdržel dne 2.2.2016, a tedy před uskutečněním ústního jednání před soudem nařízeného na den 29.2.2016, však žalobci vzali výslovně tuto žalobu zpět s ohledem na skutečnost, že již došlo k dohodě s ostatními spoluvlastníky domu a lze již pokračovat v běžném kolaudačním řízení.
Protože projev vůle žalobců, jímž došlo ke zpětvzetí předmětné žaloby, je zcela jednoznačný a nevzbuzuje pochybnosti o tom, že jím žalobci zamýšleli ukončení dotyčného soudního řízení jeho zastavením, soud tudíž v souladu s ust. § 47 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), ve výroku ad I. usnesení řízení o předmětné žalobě zastavil.
Z důvodu zastavení řízení současně v souladu s ust. § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. ve výroku ad II. usnesení nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť neshledal důvody pro postup podle věty druhé citovaného paragrafu a navíc žalobci náhradu nákladů řízení ani nepožadovali.
Jelikož řízení skončilo jeho zastavením před prvním jednáním, soud podle ust. § 10 odst. 3 věty první zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění po 1.9.2011, rozhodl ve výroku ad III. a ad IV. usnesení o vrácení soudního poplatku žalobcům, jenž soudu uhradili při podání žaloby za žalobu ve výši 2 x 3000,- Kč, a to každému z nich toliko ve výši 2000,- Kč, když podle citovaného ustanovení mj. platí, že soud vrátí z účtu zaplacený poplatek za řízení snížený o 20%, nejméně však o 1000,- Kč, pokud bylo řízení zastaveno před prvním jednáním. V souladu s tímto ustanovením soud rovněž rozhodl o tom, že snížený poplatek bude žalobcům vrácen z účtu krajského soudu v obvyklé lhůtě.
Poučení:Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Ústí nad Labem dne 8. února 2016
JUDr. Markéta Lehká, Ph.D. v.r.
Za správnost vyhotovení: předsedkyně senátu
Gabriela Zlatová