U S N E S E N Í
Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Lehkou, Ph.D. v právní věci žalobce: V. T., nar. „X“, bytem „X“, proti žalovanému: M i n i s t e r s t v u p r á c e a s o c i á l n í ch v ě c í, se sídlem v Praze 2, ul. Na Poříčním právu č. p. 376/1, PSČ 120 00, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 1. 2016, č. j. MPSV-2016/864-916, o příspěvku na péči,
t a k t o :
I. Žaloba se o d m í t á.
II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.
O d ů v o d n ě n í :
Žalobce se žalobou podanou prostřednictvím poštovní přepravy dne 14. 12. 2015, kterou soud obdržel dne 15. 12. 2015, ve znění jejího doplnění ze dne 20. 1. 2016, domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 5. 11. 2016, č. j.MPSV-2016/864-916, jímž bylo zamítnuto žalobcovo odvolání vůči rozhodnutí Úřadu práce ČR – Krajská pobočka v Ústí nad Labem, Kontaktní pracoviště Kadaň, ze dne 1. 10. 2015, č. j. 60044/2015/KAD, kterým nebyl žalobci přiznán příspěvek na péči.
Z žaloby ve znění jejího doplnění tedy vyplynulo, že žalobce se domáhá primárně soudního přezkumu správního rozhodnutí žalovaného ve smyslu ust. § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“).
Před vlastním projednáním věci byl soud nejprve povinen zabývat se povahou napadeného rozhodnutí v tom směru, zda se nejedná o rozhodnutí, které je z přezkumné činnosti soudu vyloučeno. K přezkoumávání správního rozhodnutí může soud v rámci správního soudnictví totiž přistoupit jen za předpokladu, že není dána překážka, která by mu bránila věcně rozhodnout. Jinak soudu nezbývá nic jiného, než podanou žalobu s odkazem na některé písmeno odst. 1 ust. § 46 s. ř. s. usnesením odmítnout.
Při vyhodnocování existence překážek bránících o žalobou napadeném rozhodnutí věcně rozhodnout soud předně vycházel z ust. § 5 s. ř. s., podle něhož platí, že pokud nestanoví tento nebo zvláštní zákon jinak, lze se ve správním soudnictví domáhat ochrany práv jen na návrh a po vyčerpání řádných opravných prostředků, připouští-li je zvláštní zákon. Soudní ochrana ve správním soudnictví tedy nastupuje teprve poté, kdy jsou vyčerpány možnosti nápravy nezákonného nebo vadného rozhodnutí prostředky správního řízení.
Obecně stanovený důvod nepřípustnosti návrhu v ust. § 5 s. ř. s. je rozveden v následujících ustanoveních s. ř. s., např. v ust. § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s.
Podle ust. § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. platí, že nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže byl návrh podán předčasně nebo opožděně.
V daném případě soud dospěl k závěru, že předmětnou žalobu je třeba odmítnout, a to s poukazem právě na ust. § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s., neboť žaloba vůči rozhodnutí ze dne 5. 1. 2016 byla ze strany žalobce podána předčasně. Je tomu tak proto, že žaloba byla podána již dne 14. 12. 2015, zatímco žalobou napadené rozhodnutí bylo vydáno až po podání žaloby, tj. až dne 5. 1. 2016.
Pokud ovšem žalobce před podáním předmětné správní žaloby nevyčkal rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí, jakožto odvolacího správního orgánu, je nutno žalobu odmítnout pro předčasnost s poukazem na ust. § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. Žalobce totiž sice vyčerpal řádný opravný prostředek – odvolání, avšak nevyčkal na konečné rozhodnutí ve věci odvolacího správního orgánu, takže nemohl v žalobě formulovat žalobní body.
S ohledem na shora podrobně rozvedené skutečnosti, které korespondují konstantní judikatuře správních soudů v této otázce včetně Nejvyššího správního soudu (srov. např. jeho rozsudek ze dne 12. 5. 2005, č. j. 2 Afs 98/2004-65, který je publikován ve Sbírce rozhodnutí NSS pod č. 672/2005 a na www.nssoud.cz), soudu tedy nezbylo než žalobu ve výroku ad I. tohoto usnesení odmítnout.
Z důvodu odmítnutí žaloby soud v souladu s ust. § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. ve výroku ad II. tohoto usnesení nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.
Směrem k žalobci soud výslovně podotýká, že žalobce měl možnost podat žalobu vůči rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 1. 2016 o jeho odvolání proti rozhodnutí Úřadu práce ČR – Krajská pobočka v Ústí nad Labem, Kontaktní pracoviště Kadaň, ze dne 1. 10. 2015, kterým bylo rozhodnuto ve věci žádosti žalobce o příspěvek na péči, až teprvé poté, co toto rozhodnutí bude vydáno a řádně mu doručeno, a to ve lhůtě 2 měsíců od doručení tohoto odvolacího rozhodnutí žalobci. Této možnosti ostatně žalobce řádně využil, když rozhodnutí žalovaného Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 5. 11. 2016, č. j. MPSV-2016/864-916, jímž bylo zamítnuto žalobcovo odvolání vůči rozhodnutí Úřadu práce ČR – Krajská pobočka v Ústí nad Labem, Kontaktní pracoviště Kadaň, ze dne 1. 10. 2015, č. j. 60044/2015/KAD, kterým nebyl žalobci přiznán příspěvek na péči, u zdejšího soudu napadl včasně podanou žalobou. V rámci řízení o žalobě evidované pod sp. zn. 78 A 4/2016 proto soud učiní přezkum rozhodnutí žalovaného Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 5. 11. 2016, č. j. MPSV-2016/864-916.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
V Ústí nad Labem dne 29. ledna 2016
JUDr. Markéta Lehká, Ph.D. v.r.
samosoudce
Za správnost vyhotovení:
Gabriela Zlatová