20Ad 28/2015-32
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Záviskou v právní věci žalobce: Z. S., proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Praha, Na Poříčním právu 376/1, k žalobě proti správnímu rozhodnutí žalovaného ze dne 16.3.2015 č.j. MPSV-UM/6844/15/4S-MSK, o průkazu osoby se zdravotním postižením,
t a k t o :
I. Žaloba s e z a m í t á .
II. Žádnému z účastníků s e n e p ř i z n á v á náhrada nákladů řízení.
O d ů v o d n ě n í :
I.
[1] Žalobci byla zamítnuta žádost o změnu průkazu osoby se zdravotním postižením.
[2] Žalobce podal včasnou žalobu proti v záhlaví označenému rozhodnutí, ve které kladl důraz na jeho zdravotní stav, kdy dochází ke zhoršování, v důsledku čehož dochází ke stavu před operací. Navrhl zrušit napadené rozhodnutí a věc vrátit žalovanému k dalšímu řízení.
[3] Žalovaný ve svém písemném vyjádření k žalobě uvedl, že rozhodl na základě posudku posudkové komise MPSV, dle kterého se nadále jedná o zdravotní stav uvedený v odst. 1 písm. i) přílohy č. 4 k vyhl.č. 368/2011 Sb. Posudek posudkové komise považuje za úplný a přesvědčivý a zdůraznil, že subjektivní potíže žalobce nebyly objektivními lékařskými nálezy prokázány. Navrhl žalobu zamítnout.
II.
[4] Správní orgán I. stupně, Úřad práce ČR – Krajská pobočka Ostrava, Kontaktní pracoviště Orlová rozhodl dne 23.12.2014 pod č.j. 1227610/14/KA tak, že zamítl žádost o změnu nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením a nadále přiznal nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „TP“, neoznačený žádným ze symbolů označení osoby s úplnou nebo praktickou hluchotou nebo osoby hluchoslepé anebo osoby úplně nebo prakticky nevidomé ode dne 1.10.2014 trvale s dobou platnosti průkazu na dobu nejvýše 10ti let.
[5] Žalovaný napadeným rozhodnutím podle ust. § 90 odst. 1 písm. c) správního řádu rozhodnutí správního orgánu I. stupně ze dne 23.12.2014 změnil výrok tak, že text: „neoznačený žádným ze symbolů označení osoby s úplnou nebo praktickou hluchotou nebo osoby hluchoslepé anebo osoby úplně nebo prakticky nevidomé“ a text: „a doba platnosti průkazu osoby se zdravotním postižením se stanoví na dobu nejvýše 10ti let“ vypustil a ve zbytku rozhodnutí podle ust. § 90 odst. 5 správního řádu potvrdil. V odůvodnění uvedl, že správní orgán I. stupně rozhodl především dle závěru posouzení OSSZ ze dne 18.11.2014 a odvolací orgán rozhodl na základě posudku posudkové komise MPSV, detašované pracoviště v Ostravě ze dne 26.2.2015, dle kterého k datu vydání napadeného rozhodnutí šlo o osobu se středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra, ve smyslu ust. § 34 odst. 2 zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, nešlo o osobu se zvlášť těžkým funkčním postižením nebo úplným postižením nebo s těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra ve smyslu ust. § 34 odst. 2 nebo 3 cit. zákona. Šlo o zdravotní stav uvedený v odst. 1 písm. i) přílohy č. 4 k vyhlášce. Dále v odůvodnění rozhodnutí žalovaný uvedl, že subjektivní potíže odvolatele nebyly objektivními lékařskými nálezy prokázány a jeho zdravotní stav odpovídá přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením označeného symbolem „TP“.
III.
[7] Z obsahu správního spisu bylo zjištěno, že
[8] K žádosti žalobce bylo nařízeno jednání u soudu dne 2.3.2016, avšak vzhledem k omluvě žalobce i zástupce žalovaného správního orgánu jednání proběhlo bez přítomnosti účastníků řízení.
IV.
[9] Soud zdůrazňuje, že podle ust. § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s.ř.s.), soud přezkoumává napadené výroky správního rozhodnutí jen v mezích žalobních bodů. Rozsah přezkumu napadeného rozhodnutí je v dispozici žalobce.
[10] Právní rámec nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením je dán především ustanovením § 34 zákona č. 329/2011 Sb., ve znění zákona č. 313/2013 Sb. Dle
odst.1): nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením má osoba starší 1 roku s tělesným, smyslovým nebo duševním postižením charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, které podstatně omezuje její schopnost pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se posuzuje podle § 9 odst. 3;
odst. 2): nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „TP“ (průkaz TP) má osoba se středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna samostatné pohyblivosti v domácím prostředí, v exteriéru je schopna chůze se sníženým dosahem a má problémy při chůzi okolo překážek a na nerovném terénu. Středně těžkým funkčním postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna spolehlivé orientace v domácím prostředí a zhoršenou schopnost orientace má jen v exteriéru;
odst. 3): nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „ZTP“ (průkaz ZTP) má osoba s těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Těžkým funkčním postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna samostatné pohyblivosti v domácím prostředí a v exteriéru je schopna chůze se značnými obtížemi a jen na krátké vzdálenosti. Těžkým funkčním postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna spolehlivé orientace v domácím prostředí a v exteriéru má značné obtíže;
odst. 4): nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „ZTP/P“ (průkaz ZTP/P) má osoba se zvlášť těžkým funkčním postižením nebo úplným postižením pohyblivosti nebo orientace s potřebou průvodce, včetně osob s poruchou autistického spektra. Zvlášť těžkým funkčním postižením pohyblivosti a úplným postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna chůze v domácím prostředí se značnými obtížemi, popřípadě není schopna chůze, v exteriéru není schopna samostatné chůze a pohyb je možný zpravidla jen na invalidním vozíku. Zvlášť těžkým funkčním postižením orientace a úplným postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu není schopna samostatné orientace v exteriéru.
[11] K provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením byla přijata vyhláška č. 388/2011 Sb. V příloze č. 4 k vyhlášce č. 388/2011 Sb. jsou uvedeny zdravotní stavy, které lze považovat za podstatné omezení schopnosti pohyblivosti a orientace pro účely přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením.
[12] V dané věci byla zpochybněna správnost rozhodnutí z důvodu, že dochází ke zhoršení zdravotního stavu na úroveň předcházející operace. K žalobě byl přiložen nález z angiologické ambulance ze dne 30.4.2015. Rozhodnutí žalovaného bylo založeno na posudkovém závěru posudkové komise MPSV, který žalovaný správní orgán považoval za přesvědčivý a úplný. Soud v tomto řízení není v pozici třetí instance, která v rámci svého rozhodování přezkoumává zdravotní stav žalobce, nýbrž toliko hodnotí, zda posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, zda byla řádně obsazena, a byla tak způsobilá učinit závěr o předmětné věci. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti posudku spočívá v tom, zda se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, a to zejména s námitkami vyslovenými v odvolání, musí být zřejmé, že měla k dispozici dostatečnou dokumentaci, na základě které byla schopna učinit závěr. Na tomto místě nutno konstatovat, že ve správním řízení v odvolání ze dne 7.1.2015 byly namítány subjektivní obtíže, a to špatná orientace, hluchota, špatná paměť. Žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí zdůraznil, že posudková komise měla k dispozici zdravotní dokumentaci praktické lékařky, nálezy odborných lékařů MUDr. F. ze dne 14.10.2014, propouštěcí zprávu ze dne 18.8.2014 a podrobnější informace o zdravotním stavu jsou obsaženy v posudkovém spise.
[13] Krajský soud měl k dispozici posudkový spis zapůjčený OSSZ Karviná, měl k dispozici i správní spis žalovaného správního orgánu a správního orgánu I. stupně. V těchto spisech jsou založeny odborné lékařské nálezy, na které posudková komise ve svém posudku odkázala, a to nález praktické lékařky ze dne 23.10.2014, nález z chirurgické cévní ambulance MUDr. F. ze dne 14.10.2014 a propouštěcí zprávu z centra cévní a miniinvazivní chirurgie ze dne 18.8.2014. Obsahem spisu jsou však i nálezy, které žalobce zaslal správnímu orgánu prvého stupně dne 17.2.2014 v rámci vyjádření se k podkladům, a to nález MUDr. H. ze dne 5.12.2013, dále z plicní ambulance ze dne 11.2.2014, z ECHO vyšetření ze dne 11.2.2014 a z neurologického vyšetření ze dne 20.1.2014.
[14] Z obsahu posudků obou posudkových orgánů, a zejména posudku posudkové komise MPSV v Ostravě ze dne 26.2.2015, jednoznačně vyplývá, že k datu napadeného rozhodnutí u žalobce jsou prokázána onemocnění, jež jsou vyjmenovaná v odstavci [7] tohoto rozsudku.
[15] V případě žalobce se jedná o osobu se středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra ve smyslu § 34 odst. 2 zákona č. 329/2011 Sb.; nešlo o osobu se zvlášť těžkým funkčním postižením nebo úplným postižením, nebo s těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra, ve smyslu § 34 odst. 4 nebo 3 cit. zákona. Jedná se o zdravotní stav uvedený v odst. 1, písm. i) přílohy k č. 4 k vyhl. č. 388/2011 Sb., tzn. omezení pohyblivosti a celkové výkonnosti při běžném zatížení při interních a onkologických postiženích.
[16] Jak již výše uvedeno, posudková komise MPSV dospěla k naprosto shodnému posudkovému závěru s posudkovým lékařem OSSZ v Karviné. Krajský soud nezpochybnil, stejně jako žalovaný správní orgán, přesvědčivost, úplnost a objektivnost posudku posudkové komise MPSV. Posudková komise zasedala v řádném složení, kdy byl přítomen i odborný lékař z oboru interního lékařství. Posudková komise provedla posouzení na základě znalosti kompletní zdravotní dokumentace žalobce. Soud nezpochybnil erudici posudkové komise a vyhodnotil, že posudková komise měla dostatečné odborné předpoklady tomu, aby náležitě posoudila zdravotní stav žalobce. K tomuto závěru soud dospěl i přes nově žalobcem předložené odborné lékařské nálezy ze dne 30.4.2015 vystavený MUDr. M. H. z angiologické ambulance a ze dne 13.1.2016 z Centrální cévní chirurgie. Na tomto místě soud zdůrazňuje, že soud přezkoumává napadené rozhodnutí a vychází ze skutkového stavu k datu vydání napadeného rozhodnutí, v souzené věci tedy ze dne 16.3.2015. Žalobce předložil nálezy ze dnů 13.1.2016, 30.4.2015, tedy vyhotoveny až po datu vydání napadeného rozhodnutí. Soud nezpochybnil správnost napadeného rozhodnutí ani s ohledem na nové listinné důkazy.
[17] Krajský soud hodnotil nejen napadené rozhodnutí, ale i zákonnost správního řízení, které předcházelo vydání napadených rozhodnutí, dle skutkového a právního stavu k datu vydání napadeného rozhodnutí (§ 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, dále jen s.ř.s.) a v rozsahu žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s.ř.s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Žaloba byla zamítnuta dle ust. § 78 odst. 7 s.ř.s.
V.
[18] O náhradě nákladů řízení (výrok II. rozsudku) bylo rozhodnuto dle ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s. věta první, podle něhož má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve věci neúspěšný a úspěšnému žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí l z e podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí č. 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnuto doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
V Ostravě dne 2. března 2016
JUDr. Jana Záviská
samosoudkyně