30A 15/2015-26
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Roučky a soudců JUDr. PhDr. Petra Kuchynky, Ph.D. a Mgr. Jaroslava Škopka v právní věci žalobce: O.V., proti žalovanému: Krajský úřad Plzeňského kraje, IČ 70890366, se sídlem Škroupova 18, 306 13 Plzeň, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 1. 2015 č. j. DSH/16082/14,
t a k t o :
I. | Žaloba s e z a m í t á.
|
II. | Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení. |
O d ů v o d n ě n í :
Předmět řízení
Žalobce se žalobou domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 1. 2015 č. j. DSH/16082/14, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Rokycany ze dne 3. 11. 2014 č. j. MeRo/8204/OD/13 Špi (dále též „rozhodnutí správního orgánu I. stupně). Ve smyslu ust. 51 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb. (dále též „správní řád“), nebylo rozhodnutím správního orgánu I. stupně vyhověno žádosti žalobce o odložení výkonu rozhodnutí Krajského úřadu Plzeňského kraje, odboru dopravy a silničního hospodářství dne 29. 8. 2014 č. j. DSH/11070/14, kterým byly dle ust. § 123f zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (dále též „zákon o provozu na pozemních komunikacích“) zamítnuty námitky žalobce proti dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče.
II.
Žaloba
Žalobce v žalobě namítá, že žalovaný v rámci správního řízení postupoval nesprávně, když neaplikoval ust. § 83 zákona č. 200/1990 Sb. o přestupcích (dále jen „zákon o přestupcích“), ač žalobce splnil veškeré podmínky vyžadované shora citovaným ustanovením. Žalobce vytýká žalovanému, že dostatečně neodůvodnil, z jakého důvodu ust. § 83 zákona o přestupcích na danou věc neaplikoval. Dle názoru žalobce jsou správní orgány vázány celým právním řádem, a tato zásada platí i pro výkon, resp. způsob výkonu jejich pravomocí. Žalobce nesouhlasí s napadeným rozhodnutím, ani s právní úvahou žalovaného obsaženou v odůvodnění napadeného rozhodnutí, když celé odůvodnění považuje za absolutně nepodstatné. Žalobce dále spatřuje vadu napadeného rozhodnutí v nesprávném právním posouzení věci.
Z výše uvedených důvodů žalobce navrhl, aby soud napadené rozhodnutí žalovaného zrušil.
III.
Vyjádření žalovaného
Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl následující skutečnosti. V případě žalobce proběhlo řízení o námitkách, kdy v této věci bylo meritorně rozhodnuto, a to nabytím právní moci rozhodnutí Krajského úřadu Plzeňského kraje, odboru dopravy a silničního hospodářství dne 29. 8. 2014 č. j. DSH/11070/14. Řízení o námitkách probíhá pouze podle zákona o provozu na pozemních komunikacích a nemá nic společného s řízením o přestupcích, kdy po udělení sankce za přestupek může účastník řízení požádat o přiznání odkladného účinku dle ust. § 83 odst. 1 zákona o přestupcích. Z tohoto důvodu zde nastává zcela odlišná situace, jelikož zákon o provozu na pozemních komunikacích situaci ohledně odkladu výkonu rozhodnutí vůbec neřeší a přestupkový zákon není v tomto případě zákonem této problematice nadřazený. Po nabytí právní moci rozhodnutí o námitkách, pokud řidič dosáhne celkového počtu 12-ti bodů v bodovém hodnocení řidiče dochází k zcela nezvratnému faktu, kterým je pozbytí řidičského oprávnění dle ust. § 123c zákona o provozu na pozemních komunikacích. O odkladný účinek rozhodnutí si může žalobce požádat v souvislosti s podáním správní žaloby u Krajského soudu v Plzni, který má v této fázi jako jediný kompetence o takové věci rozhodnout. Žalobce si tuto žádost skutečně podal a tato žádost byla zamítnuta usnesením ze dne 22. 12. 2014 č. j. 57 A 111/2014-53. Žalovaný ve svém vyjádření dále uvedl, že nesouhlasí s názorem žalobce, že žalovaný ve svém rozhodnutí neodůvodnil, proč se zněním ust. § 83 zákona o přestupcích neřídil. Žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí naopak vysvětluje žalobci skutečnost, že námitkové řízení (a s ním spojené odnětí řidičského oprávnění) je vedeno výhradně podle zákona o provozu na pozemních komunikacích, nikoli podle zákona o přestupcích, na jehož ustanovení žalobce poukazuje.
Žalovaný navrhl, aby soud se shora uvedených důvodů žalobu zamítl jako nedůvodnou.
IV.
Posouzení věc krajským soudem
Řízení ve správním soudnictví je upraveno zákonem č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „soudní řád správní“ nebo „s. ř. s.“).
Podle ust. § 75 odst. 1 soudního řádu správního soud při přezkoumání rozhodnutí vychází ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu.
Podle ust. § 75 odst. 2 soudního řádu správního věty prvé soud přezkoumá napadené výroky rozhodnutí v mezích žalobních bodů.
Podle ust. § 83 odst. 1 zákona o přestupcích platí, že požádá-li účastník, který podal návrh na přezkoumání rozhodnutí o přestupku soudem, o odložení výkonu rozhodnutí, správní orgán jeho žádosti vyhoví.
Správní řízení bylo upraveno zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „správní řád“).
Soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
Při posuzování důvodnosti žaloby vycházel krajský soud z obsahu správního spisu, ze kterého se podává, že dne 20. 10. 2014 obdržel Městský úřad Rokycany, odbor dopravy (dále též „správní orgán I. stupně“) žádost žalobce o odložení výkonu rozhodnutí ze dne 23. 5. 2014 č. j. MeRo/8204/OD/13 Špi, resp. druhoinstančního rozhodnutí Krajského úřadu Plzeňského kraje ze dne 29. 8. 2014 č.j. DS/11070/14 o námitkách proti dosažení 12-ti bodů v bodovém hodnocení řidiče. Proti rozhodnutí Krajského úřadu Plzeňského kraje ze dne 29. 8. 2014 č.j. DS/11070/14 podal žalobce u zdejšího soudu správní žalobu dle ust. § 65 a násl. s.ř.s. Dne 10. 10. 2014 správní orgán I. stupně zaslal žalobci výzvu k odevzdání řidičského průkazu, ve které byl žalobce vyzván, aby vzhledem ke skutečnosti, že nabytím právní moci rozhodnutí Krajského úřadu Plzeňského kraje ze dne 29. 8. 2014 č. j. DS/11070/14 pozbyl řidičské oprávnění, odevzdal řidičský průkaz. K této výzvě žalobce ve vyjádření doručeném správnímu orgánu I. stupně dne 24. 10. 2014 sdělil, že dle ust. § 83 zákona o přestupcích platí, že požádá-li účastník, který podal návrh na přezkoumání rozhodnutí o přestupku soudem, o odložení výkonu rozhodnutí, správní orgán žádosti vyhoví, a žalobce tudíž považoval výzvu správního orgánu I. stupně za bezpředmětnou. Správní orgán I. stupně vydal dne 3. 11. 2014 rozhodnutí pod č. j. MeRo/8204/OD/13 Špi, kterým zamítl žádost žalobce o odložení výkonu rozhodnutí. Proti tomuto rozhodnutí žalobce podal dne 28. 11. 2014 odvolání, o kterém rozhodl žalovaný napadeným rozhodnutím tak, že odvolání zamítl a rozhodnutí správního orgánu I. stupně ze dne 3. 11. 2014 potvrdil.
Pro posouzení důvodnosti uplatněných žalobních bodů bylo nezbytné zodpovědět otázku, zda je možné ust. § 83 odst. 1 zákona o přestupcích aplikovat i na záznam (započítávání) bodů v registru řidičů, který je upraven v části první hlavy V. zákona o silničním provozu.
O této právní otázce usoudil soud následovně. Ustanovení § 83 odst. 1 zákona o přestupcích, tedy odložení výkonu rozhodnutí, nelze aplikovat na řízení upravené v části první hlavy V. zákona o silničním provozu, které upravuje postup započítávání a záznam bodů v registru řidiče. K této problematice se velice podrobně vyjádřil zdejší soud již dříve, a to v rozsudku ze dne 20.3.2013, č.j. 17A 54/2011-40, jehož právní věta zní: „Odložení výkonu rozhodnutí o přestupku správním orgánem podle ust. § 83 odst. 1 zákona č. 200/1999 Sb., o přestupcích se nevztahuje na záznam (započítávání) bodu v registru řidičů [hlava V, část první zákona o silničním provozu]; pozastavení stanoveného počtu bodů zaznamenaných v registru řidičů lze – v případě splnění stanovených podmínek – dosáhnout toliko přiznáním odkladného účinku žalobě soudem podle ust. § 73 s.ř.s.“
Tento právní názor zastává i Nejvyšší správní soud, jak je patrno z rozsudku č. j. 6 As 263/2014-33 ze dne 29. 1. 2015, který mimo jiné říká: „Ustanovení § 83 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož musí správní orgán vyhovět žádosti o odložení výkonu rozhodnutí, jestliže účastník podal návrh na přezkoumání rozhodnutí o přestupku soudem, dopadá pouze na exekuční proveditelnost rozhodnutí, nikoli na záznam bodů do registru řidičů. Záznam bodů spadá mezi tzv. jiné právní účinky rozhodnutí ve smyslu § 74 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.“
Krajskému soudu je z úřední činnosti známá skutečnost, že práva žalobce jsou rovněž bráněna v řízení o žalobě vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 57 A 111/2014, které s touto projednávanou věcí skutkově souvisí. Žalobou ve shora zmíněném řízení žalobce napadá rozhodnutí Krajského úřadu Plzeňského kraje č. j. DSH/11070/14 ze dne 29. 8. 2014, jakožto druhoinstančního rozhodnutí v řízení o námitkách proti dosažení 12-ti bodů v bodovém hodnocení řidiče. V rámci tohoto soudního řízení je žalobce za účelem pozastavení účinků napadeného rozhodnutí a bránění svých zákonem zaručených práv oprávněn požádat v souladu s ust. § 73 s.ř.s. o přiznání odkladného účinku žalobě. Tohoto práva žalobce v řízení vedeném pod sp. zn. 57 A 111/2014 využil.
Jelikož žaloba nebyla důvodná, soud ji v souladu s ustanovením § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl (výrok I.).
V.
Náklady řízení
Žalovaný správní orgán, který měl ve věci plný úspěch, má podle § 60 odst. 1 věty prvé s. ř. s. právo na náhradu důvodně vynaložených nákladů řízení před soudem proti žalobci, který ve věci úspěch neměl. Žalovaný správní orgán náhradu nákladů nepožadoval, a proto bylo rozhodnuto, že na náhradu nákladů řízení nemá žádný z účastníků právo (výrok II.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno, a to ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení rozsudku. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením
shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li
poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže
následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze
prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Plzni dne 29. února 2016
JUDr. Václav Roučka, v.r.
předseda senátu
Za správnost vyhotovení:
Helena Kováříková