18A 5/2015-43
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Indráčkem v právní věci žalobce R. Ž., zastoupeného JUDr. Zdeňkou Friedelovou, advokátkou se sídlem Ostrava-Hrabová, Místecká 258, proti žalovanému Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje, odboru dopravy, se sídlem Ostrava, 28. října 117, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 24.9.2015 sp. zn. DSH/20289/2015/Lip, č.j. MSK 119451/2015, o dopravním přestupku,
t a k t o :
I. Žaloba s e z a m í t á .
II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.
O d ů v o d n ě n í :
Rozhodnutím ze dne 24.9.2015 sp. zn. DSH/20289/2015/Lip, č.j. MSK 119451/2015 žalovaný Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor dopravy zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Rýmařov, odboru dopravy a silničního hospodářství č.j. MURY 15839/2015 ze dne 1.7.2015, kterým byl žalobce uznán vinným dle § 125c odst. 1 písm. f) bod 7 zákona č. 361/2000 Sb. o silničním provozu, kterého se měl dopustit tím, že dne 28.2.2015 v 11.30 hod v obci Malá Morávka, na silnici II. tř. č. 445, u domu čp. X, ve směru jízdy
na obec Karlova Studánka, jako řidič osobního motorového vozidla BMW 530D RZ X, předjížděl jiné osobní motorové vozidlo, a to Škoda Octavia RZ 4X v úseku, kde je předjíždění zakázáno zákazovou svislou dopravní značkou B 21a „Zákaz předjíždění“ s dodatkovou tabulkou E 12 „Traktory předjíždět povoleno“. Žalobce tímto jednáním porušil ust. § 4 písm. c) zákona o silničním provozu. Za tento přestupek byla žalobci uložena pokuta ve výši 5 000 Kč a zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 6 měsíců. Zároveň byl žalobce zavázán k zaplacení nákladů správního řízení částkou ve výši 1 000 Kč.
Žalobce proti uvedenému rozhodnutí podal včasnou žalobu, ve které namítal, že se nemohl zúčastnit jednání, a že mu bylo znemožněno účastnit se výslechu svědků, vyjádřit se k dané věci a navrhnout další důkazy. Žalobce se nemohl k jednání dostavit pro důležitou překážku, svou pracovní neschopnost, přičemž pro tuto překážku se náležitě omluvil, a to bezodkladně po vzniku pracovní neschopnosti. Správnímu orgánu následně doložil pracovní neschopenku. Vždy před dalším plánovaným jednáním žalobce požádal ošetřujícího lékaře, aby přezkoumal jeho zdravotní stav a sdělil mu, zda je schopen účasti u nařízeného jednání. Proto byly omluvenky zasílány vždy před plánovaným úkonem a to podle aktuálního stavu zjištěného lékařem. Poté, co byl žalobce po první zaslané omluvence upozorněn o tom, že nebyla akceptována vzhledem ke skutečnosti, že neobsahuje údaj o tom, zda jeho zdravotní stav umožňuje vycházky, byly další zasílané omluvenky doručovány vždy s potvrzením lékaře, z něhož vyplývá, že nemá povoleny vycházky a je tedy zcela logické, že za situace, kdy žalobce neměl povolené vycházky, tak se nemohl zúčastnit nařízeného jednání. Omluva žalobce byla bezodkladná, když nemocenský lístek byl zaslán před prvním nařízeným jednáním a následně dokládal zprávy lékaře, z nichž vyplývalo, že se obviněný úkonu zúčastnit nemůže. Všechny omluvy byly důvodné. Žalobce popírá, že by předjížděl vozidlo v místě zákazu předjíždění. Žalobce předjížděl vozidlo nikoli v místě zákazu předjíždění, ale v místě, kde byl zákaz předjíždění povolen.
Ve vyjádření k žalobě žalovaný uvedl, že žalobní námitky jsou v zásadě opakováním námitek odvolacích, proto zcela odkazuje na odůvodnění napadených rozhodnutí. Žalovaný zdůraznil, že všechny omluvy žalobce byly učiněny pouze s neurčitým poukazem na „zdravotní stav“ žalobce bez bližší specifikace. Žalovaný uvedl, že žalobce byl schopen v průběhu řízení přebírat zásilky na poště poté, co nebyl v místě trvalého bydliště poštovním doručovatelem zastižen. Dále žalovaný uvedl, že se žalobce ve dnech 22.4.2015 a 15.6.2015 osobně dostavil k správnímu orgánu – Městský úřad Jeseník, kde podal žádost o vydání řidičského průkazu, resp. vydaný řidičský průkaz osobně převzal. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby žalobce.
Krajský soud vycházel z napadeného rozhodnutí žalovaného ze dne 24.9.2015 sp. zn. DSH/20289/2015/Lip, č.j. MSK 119451/2015, jakož i z připojeného správního spisu téhož čísla jednacího a z připojeného správního spisu Městského úřadu Rýmařov sp. zn. DASH 97/2015 MAC a dospěl přitom k závěru, že žaloba není důvodná. Při řízení o žalobě žalobce přitom krajský soud vycházel z ust. § 65 a násl.
s.ř.s. a ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán v době rozhodování žalovaného (ust. § 75 odst. 1,2 s.ř.s.).
Z hlediska skutkových zjištění vyplývajících z připojeného správního spisu Městského úřadu Rýmařov, odboru dopravy a silničního hospodářství vzal v daném případě krajský soud za prokázány následující skutečnosti, které mají bezprostřední vztah k jednotlivým žalobním bodům:
dne 28.2.2015 v 11:30 hod. žalobce jako řidič motorového vozidla tov. zn. BMW 530 D, RZ X předjížděl jiné motorové vozidlo tov. zn. Škoda Octavia, RZ X v obci Malá Morávka na silnici II. tř. č. 445 v úseku, ve kterém je předjíždění zakázáno DZ – B 21a „Zákaz předjíždění“. Policisté na místě sepsali „Oznámení přestupku“, které žalobce, jehož totožnost ověřili podle občanského a řidičského průkazu, podepsal. Žalobce se k vytýkanému jednání vyjádřil slovy: „DZ jsem si nevšiml, snažím se dodržovat předpisy, vodorovné značení na silnici bylo přerušovanou čarou.“ Podle úředního záznamu, sepsaného pprap. P. K. a pprap. D. Š. dne 28. 2. 2015 pod č.j. KRPT-45813-1/PŘ-2015-070106, žalobce se k věci vyjádřil a oznámení podepsal. S hlídkou spolupracoval;
dne 9.3.2015 vydal Městský úřad Rýmařov, odbor dopravy a silničního provozu oznámení o zahájení přestupkového řízení a předvolání obviněného k ústnímu jednání, které si žalobce osobně převzal dne 10.3.2015. Z oznámení o zahájení řízení vyplývá, že správní orgán I. stupně nařídil ve věcí ústní jednání na den 30.3.2015 ve 14:00 hod;
dne 27.3.2015 žalobce správnímu orgánu sdělil, že se omlouvá z nařízeného ústního jednání. Žalobce poukázal na to, že zdravotní stav mu znemožňuje, aby se jednání zúčastnil. Proto žádal o odročení jednání. K tomuto sdělení připojil fotokopii rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti č. C 2174505 ze dne 25.3.2015, kterou vystavil MUDr. M. K.;
správní orgán I. stupně konal v nařízeném termínu dne 30.3.2015 ústní jednání v nepřítomnosti žalobce. Správní orgán provedl při tomto jednání listinné důkazy a to fotodokumentací místa přestupku vypracovanou zasahujícími policisty (2 foto), mapou místa přestupku z mapy.cz, ze dne 2.3.2015 taktéž vypracovanou policisty, mapou z místa přestupku z mapy.cz, ze dne 30.3.2015 vypracovanou pověřenou úřední osobou, výpis evidence řidičů a přestupků žalobce;
přípisem ze dne 30.3.2015 správní orgán I. stupně předvolal žalobce k ústnímu jednání, které stanovil na den 21.4.2015 v 9:00 hod. K tomuto předvolání je připojena doručenka s vlastnoručním podpisem žalobce ze dne 4.4.2015, které si osobně převzal na poštovním úřadě. K tomuto jednání předvolal svědky pprap. D. Š. a pprap. P.K.;
přípisem ze dne 13.4.2015 správní orgán I. stupně předvolal žalobce k ústnímu jednání, které stanovil na den 5.5.2015 ve 13:00 hod., přičemž správní orgán I. stupně vyrozuměl žalobce o zrušení jednání dne 21.4.2015 z důvodu omluvy obou předvolaných svědků. Tuto písemnost si žalobce převzal 14.4.2015 v místě trvalého bydliště, kde mu byla doručována doručovatelkou;
dne 29.4.2015 obdržel správní orgán od žalobce písemnou omluvu z ústního jednání. Žalobce k tomuto přípisu připojil prosté sdělení ze dne 27.4.2015, které vyhotovil MUDr. M. K., z jehož obsahu vyplývá, že žalobce je nemocen od 25.3.2015 a protože jeho zdravotní stav neumožňuje vycházky, nebyly tyto povoleny;
přípisem ze dne 4.5.2015 správní orgán I. stupně předvolal žalobce k ústnímu jednání, které stanovil na den 4.6.2015 v 9:30 hod., tento přípis obsahoval mj. vyrozumění o tom, že při uvedeném jednání budou jako svědci vyslechnuti zakročující policisté. K tomuto předvolání je připojena doručenka s vlastnoručním podpisem žalobce ze dne 15.5.2015, které si osobně převzal;
dne 3.6.2015 obdržel správní orgán od žalobce písemnou omluvu z ústního jednání. K tomuto přípisu bylo přiloženo vyjádření, které vydal MUDr. M. K., kde uvedl, že žalobce je nemocen od 25.3.2015. Jeho zdravotní stav neumožňuje vycházky;
přípisem ze dne 4.6.2015 správní orgán I. stupně předvolal žalobce k ústnímu jednání, kterém stanovil na den 1.7.2015 v 9:00 hod., tento přípis obsahuje i upozornění, že dne 4.6.2015 byl přestupek projednán v nepřítomnosti žalobce. Toto předvolání žalobce převzal dne 5.6.2015;
dne 30.6.2015 obdržel správní orgán I. stupně písemnou omluvu, v němž se žalobce opětovně omlouvá z ústního jednání, konaného již dne 4.6.2015. K tomuto přípisu bylo opět přiloženo vyjádření, které vydal MUDr. M. K., kde uvedl, že žalobce je nemocen od 25.3.2015. Jeho zdravotní stav neumožňuje vycházky;
z protokolu o ústním jednání ze dne 1.7.2015, kdy správní orgán I. stupně projednal přestupek žalobce v jeho nepřítomnosti a při tomto jednání vyslechl svědky pprap. K. a pprap. Š.;
dne 1.7.2015 vydal správní orgán I. stupně rozhodnutí o přestupku, proti kterému žalobce podal odvolání a o tomto odvolání rozhodl žalovaný žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 24.9.2015.
Krajský soud se zabýval otázkou oprávněnosti žalobní námitky žalobce a to, že správní orgán I. stupně rozhodl o přestupku v jeho nepřítomnosti, čímž mu neumožnil se k vytýkanému jednání osobně vyjádřit. Žalobce přitom namítal svůj zdravotní stav, který dokládal lékařskými zprávami. Podle žalobce tyto omluvy byly důvodné a včasné. Kromě toho žalobce vytýkal, že v posuzované věci rozhodnutí správních orgánů obou stupňů nebyla vydána po úplném a přesném zjištění skutkového stavu věci.
Podle ust. § 74 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, o přestupcích koná správní orgán v I. stupni ústní jednání. V nepřítomnosti obviněného z přestupku lze věc projednat jen tehdy, jestliže odmítne, ač byl řádně předvolán, se k projednání dostavit nebo se nedostaví bez náležité omluvy nebo důležitého důvodu.
Podle ust. § 59 správního řádu z roku 2004, správní orgán předvolá osobu, jejíž osobní účast při výkonu v řízení je k provedení úkonu nutná. Předvolání musí být písemné a doručuje se do vlastních rukou s dostatečným, zpravidla nejméně 5-ti denním předstihem. V předvolání musí být uvedeno, kdo, kdy, kam, v jaké věci a z jakého důvodu se má dostavit a jaké jsou právní následky v případě, že se nedostaví. Předvolaný je povinen dostavit se včas na určené místo; nemůže-li tak ze závažných důvodů učinit, je povinen bezodkladně se z uvedených důvodů správnímu orgánu omluvit. Co se týče této omluvy, je možná skutečně jen ze závažných důvodů, přičemž tyto důvody jsou zpravidla povahy objektivní, neovlivnitelné vůlí účastníka řízení. Právě takovýmto závažným důvodem je zejména pracovní neschopnost uznávána lékařem, ošetřování člena rodiny, dovolená plánovaná a objednaná s časovým předstihem, události rodinné povahy či účast na jiném řízení před správním orgánem či soudem apod. Důvody nepřítomnosti je předvolaný správnímu orgánu prokazatelným způsobem povinen sdělit, ať už po převzetí předvolání nebo poté, co se dozvěděl o překážce bránící dostavení se na toto předvolání. Pokud jde o formu této omluvy, za tuto je možno považovat podání ve smyslu § 37 správního řádu, které podle 4 odstavce tohoto ustanovení je možno učinit písemně nebo ústně do protokolu nebo v elektronické podobě podepsané zaručeným elektronickým podpisem. Za podmínky, že podání je do 5-ti dnů potvrzeno, popř. doplněno způsobem uvedeným ve větě první, je možno učinit pomocí jiných technických prostředků, zejména prostřednictvím dálnopisu, telefaxu nebo veřejné datové sítě bez použití zaručeného elektronického podpisu. Zákon tedy připouští i další formy podání, jakož např. faxové, dálnopisové, elektronické bez zaručeného elektronického podpisu, zvukové či obrazové na audio nosičích apod.
Z výše uvedených zákonných ustanovení je tedy nutno vycházet při posouzení žalobní námitky, tedy toho, zda se žalobce ke konaným jednáním správního orgánu I. stupně nedostavil důvodně. V nepřítomnosti obviněného z přestupku, jak vyplývá ze shora citovaných zákonných ustanovení, lze věc projednat jen tehdy, jestliže odmítne, ač byl řádně předvolán, se k jednání dostavit nebo se nedostaví bez náležité omluvy nebo důležitého důvodu. Omluva žalobce na ústní jednání, které bylo nařízeno na den 30.3.2015, byla včasná za situace, kdy žalobci bylo potvrzení
MUDr. K. vystaveno dne 25.3.2015 a žalobce toto potvrzení a omluvu doručil správnímu orgánu dne 27.3.2015. Žalobcovu omluvu ovšem nelze považovat za omluvu z vážného důvodu, neboť samotné rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti neprokazovalo žalobcovu neschopnost dostavit a účastnit se ústního jednání. Omluva žalobce na ústní jednání, které bylo nařízeno na den 4.6.2015, nebyla učiněna bezodkladně, protože už dne 15.5.2015 při oznámení termínu ústního jednání žalobce věděl, že se nebude moci jednání zúčastnit, přičemž omluvu podal k poštovní přepravě dne 2.6.2015. Navíc také tuto žalobcovu omluvu nelze považovat za omluvu z vážného důvodu. Omluva žalobce na ústní jednání, které bylo nařízeno na den 1.7.2015, nebyla učiněna bezodkladně, protože už dne 5.6.2015 při oznámení termínu ústního jednání žalobce věděl, že se nebude moci jednání zúčastnit, přičemž omluvu obdržel správní orgán I. stupně dne 30.6.2015. Žalobce se v ní opětovně omlouvá z ústního jednání, konaného již 4.6.2015, ani tuto omluvu nelze považovat za omluvu z vážného důvodu. Každá z omluv žalobce absentovala důležitý důvod, tudíž ani jedna z nich nemohla být akceptována, neboť samotná pracovní neschopnost není automaticky vážným důvodem omluvy z jednání o přestupku.
Další žalobní námitkou žalobce byla námitka, která se týkala údajné vady správního řízení spočívající v tom, že rozhodnutí správních orgánů obou stupňů nebyla vydána po úplném a přesném zjištění skutkového stavu věci. Prvoinstanční správní orgán se věcí podrobným způsobem zabýval, jak je zřejmé z jeho odůvodnění (viz rozhodnutí Městského úřadu Rýmařov, odboru dopravy a silničního hospodářství č.j. MURY 15839/2015 ze dne 1.7.2015), přičemž ke stejným závěrům dospěl i žalovaný. Krajský soud se s jejich závěry plně ztotožňuje, a proto na ně v dalším i plně odkazuje, neboť jinak by jen jinými slovy opakoval totéž. Krajský soud proto dospěl k závěru, že přestupkové jednání žalobce bylo dostatečně zdokumentováno a prokázáno. Oznámení o přestupku ze dne 28.2.2015, fotodokumentace místa spáchání přestupku, mapy místa přestupku, výpis evidence řidičů a přestupků žalobce a důkaz svědeckou výpovědí zasahujících policistů pprap. K. a pprap. Š., byly za daného stavu dostatečné k objasnění skutkového stavu věci. Z listinných důkazů obsažených ve správním spise vyplývá, že v úseku platnosti dopravního značení B 21a „Zákaz předjíždění“ s dodatkovou tabulkou „Traktory předjíždět povoleno“, které je čisté a dobře viditelné, není žádná křižovatka, která by rušila platnost tohoto dopravního značení, proto je námitka žalobce, že předjížděl nikoli v místě zákazu předjíždění, ale v místě, kde byl zákaz předjíždění povolen, zcela neopodstatněná. Nelze opomenout ani to, že žalobce nebrojil proti tomu, že se dopustil přestupku předjíždění jiného motorového vozidla, ba naopak sám uvedl, že si dopravní značky nevšiml, což je uvedeno v oznámení přestupku sepsaného právě poté, co byl žalobce policejní hlídkou pro předjíždění v úseku, kde je to zakázáno zastaven. Krajský soud se rovněž ztotožňuje s názorem žalovaného ohledně případného výslechu řidičky (S. D.), kterou žalobce předjížděl, svědecká výpověď S. D. nebyla nezbytná pro zjištění skutkového stavu. Skutečnost, že žalobce nerespektoval zákaz předjíždění v místě, kde je předjíždění zakázáno, byla v důkazním řízení nezvratně prokázána.
Se zřetelem k výše uvedenému krajský soud shledal žalobu žalobce jako nedůvodnou a v souladu s ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. ji zamítl, přičemž v této věci rozhodl bez jednání, v souladu s ust. § 51 odst. 1 s.ř.s.
Žádnému z účastníků nepřiznal soud právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce v tomto řízení úspěch neměl a žalovanému v souvislosti s tímto řízením žádné prokazatelné náklady nevznikly.
P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně, a to písemně ve dvojím vyhotovení. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžoval sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.
V Ostravě dne 14. března 2016
JUDr. Petr Indráček
samosoudce