15A 29/2016-12

 

 

U S N E S E N Í

 

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Lehké, Ph.D. a soudců Mgr. Václava Trajera a JUDr. Petra Černého, Ph.D. v právní věci žalobce: JUDr. M. Č., nar. „X“, bytem „X“, zastoupeného JUDr. Martinem Steiningerem, advokátem AK Andrášek, Steininger, Souček, Šrámková, s. r. o., se sídlem v Teplicích, ul. Aloise Jiráska č. p. 1367/1, PSČ 415 01, proti žalovanému: Ing. Mgr. J. N., předsedovi Rady Českého telekomunikačního úřadu, se sídlem v Praze 9, ul. Sokolovská č. p. 219, PSČ 225 02, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 12. 2015, č. j. ČTÚ-43 658/2015-603,

takto:

  1.            Žaloba se odmítá.
  2.         Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 

Odůvodnění:

 

Žalobce se žalobou podanou dne 7. 2. 2015 prostřednictvím svého právního zástupce u zdejšího soudu domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného Ing. Mgr. Jaromíra Nováka, předsedy Rady Českého telekomunikačního úřadu, ze dne 7. 12. 2015, č. j. ČTÚ-46 658/2015-603, jímž byl zamítnut jako opožděný žalobcův rozklad vůči rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu, odboru pro severočeskou oblast, ze dne 23. 4. 2015, č. j. ČTÚ-3 617/2015-635/VII. vyř. – KoM, vydanému v řízení o námitce žalobce jako účastníka telefonní stanice proti vyřízení reklamace propadnutí zůstatku kreditu předplacené telefonní karty ve výši 9.664,10 Kč od společnosti O2 Czech Republic, a. s.

Před přikročením k vlastnímu projednání žaloby se správní soud nejprve zaobíral tím, zda má vůbec pravomoc rozhodovat o předmětné žalobě.  

Podle ust. § 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), ve správním soudnictví platí, že dotyčné soudy poskytují ochranu veřejným subjektivním právům fyzických i právnických osob. Veřejná subjektivní práva jsou taková práva, která mají osoby ve vztazích vůči státu, jako právnické osobě, a jiným subjektům veřejné správy, tj. fyzické a právnické osoby, o nichž tak stanoví ústava nebo zákon. Podle ust. § 4 odst. 1 s. ř. s. soudy ve správním soudnictví rozhodují o žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy.

Naproti tomu ust. § 68 písm. b) s. ř. s. stanovuje, že žaloba je nepřípustná tehdy, směřuje-li tato žaloba proti rozhodnutí správního orgánu v soukromoprávní věci, vydané v mezích zákonné pravomoci správního orgánu. Na tato rozhodnutí pak dopadá ust. § 7 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), podle něhož platí, že v situacích, kdy správní orgán pravomocně rozhodl o sporu nebo o jiné právní věci, které vyplývají z občanskoprávních, pracovních, rodinných a obchodních vztahů, může být tatáž věc na návrh projednána a rozhodnuta soudem za podmínek uvedených v části páté o. s. ř. Jinými slovy to znamená, že o rozhodnutích správních orgánů v soukromoprávních věcech podle stávající právní úpravy nerozhodují soudy v rámci správního soudnictví, nýbrž soudy v občanskoprávním řízení. 

Podle ust. § 46 odst. 2 s. ř. s. soud usnesením návrh odmítne, jestliže se navrhovatel domáhá rozhodnutí ve sporu nebo v jiné právní věci, o které má jednat a rozhodnout soud v občanském soudním řízení.

V rámci zkoumání splnění podmínek řízení se tedy soud předně zabýval charakterem správního řízení, z něhož vzešlo žalobou napadené rozhodnutí. Podstatou předmětné žaloby je vydání bezdůvodného obohacení ve výši 9.664,10 Kč, představující propadnutý zůstatek kreditu na předplacené telefonní kartě od telefonní společnosti O2 Czech Republic, a. s. Již zvláštní senát zřízený dle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, přitom ve svém usnesení ze dne 30. 6. 2006, č. j. Konf 132/2005 – 7, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí NSS pod č. 955/2006 a také na www.nssoud.cz, judikoval, že „je-li podání podle svého označení i obsahu žalobou na vydání bezdůvodného obohacení, přísluší rozhodovat o něm soudu v občanském soudním řízení“. Tyto závěry je nutno vztáhnout i na právě projednávaný případ.   

S ohledem na výše uvedené skutečnosti soud uzavírá, že k projednání předmětné žaloby v rámci správního soudnictví brojící proti napadenému rozhodnutí žalovaného, které bylo vydáno v soukromoprávní věci, zdejší krajský soud nemá pravomoc, jelikož se jedná o věc podřaditelnou pod ust. § 7 odst. 2 o. s. ř., která se projednává a rozhoduje za podmínek uvedených v části páté o. s. ř. a v níž je dána dle ust. § 249 odst. 1 o. s. ř. věcná příslušnost okresních soudů. K řízení v daném případě je pak ve smyslu ust. § 250 odst. 1 písm. b) o. s. ř. místně příslušný Okresní soud v Teplicích.

Proto soud vyhodnotil žalobu jako nepřípustnou a dle ust. § 46 odst. 2 s. ř. s. ve spojení s ust. § 68 písm. b) s. ř. s. ji ve výroku usnesení ad I. odmítl.

Současně v souladu s ust. § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. soud ve výroku usnesení ad II. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť řízení skončilo odmítnutím žaloby.

O soudním poplatku soud nerozhodoval, neboť dosud nebyl žalobcem uhrazen.

 

 

Poučení:  Žalobce může podat proti napadenému rozhodnutí správního orgánu k Okresnímu soudu v Teplicích do jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení žalobu podle části páté o. s. ř.  Jestliže tak žalobce v této lhůtě učiní, platí, že soudní řízení podle části páté o. s. ř. o takové žalobě bylo zahájeno dnem, kdy takový návrh došel soudu ve správním soudnictví.

 Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

 Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

 Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

 V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

 Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Podání kasační stížnosti nestaví lhůtu pro podání žaloby podle části páté o. s. ř. 

 

V Ústí nad Labem dne 29. února 2016

JUDr. Markéta Lehká, Ph.D. v.r.

předsedkyně senátu

 

 

Za správnost vyhotovení:

Iva Tovarová