20Ad 6/2016-17
U s n e s e n í
Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Záviskou v právní věci žalobkyně H. Š., proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25, k žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 16.2.2015, o nároku na invalidní důchod,
t a k t o :
O d ů v o d n ě n í :
[1] U zdejšího soudu napadla dne 2.2.2016 žaloba proti v záhlaví označenému rozhodnutí, která je žalobkyní datovaná dnem 29.1.2016 a na poštu podána dne 1.2.2016. V žalobě žalobkyně uvedla, že o důchod žádala dne 23.10.2014 a tento jí byl zamítnut, protože jí chybí sociální a zdravotní pojištění, neboť od roku 1994 je evidována na úřadu práce. K žalobě žalobkyně nepřipojila stejnopis napadeného rozhodnutí ani v žalobě neoznačila napadené rozhodnutí dnem vydání a číslem; uvedla jen č.j. 8Nc 170/2015-29. Žalobkyně proto byla soudem vyzvána k předložení stejnopisu napadeného rozhodnutí, což realizovala 12.2.2016.
[2] Žalovaná rozhodnutím ze dne 16.2.2015 č.j. X zamítla námitky a své rozhodnutí ze dne 23.12.2014 ve věci zamítnutí žádosti o invalidní důchod potvrdila.
[3] Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě dne 7.3.2016 uvedla, že napadené rozhodnutí bylo žalobkyni doručeno dne 18.2.2015 a dále se vyjádřila k věci samé. Navrhla žalobu zamítnout.
[4] Z obsahu správního spisu soud zjistil, že žalobkyni napadené rozhodnutí ze dne 16.2.2015 bylo doručeno do vlastních rukou dne 18.2.2015 a napadené
rozhodnutí obsahuje řádné poučení, že se nelze proti tomuto rozhodnutí odvolat. Dále obsahuje informaci na str. 4, že proti rozhodnutí lze podat do dvou měsíců od jeho doručení žalobu u věcně a místně příslušného soudu podle ust. § 7 odst. 1 a 3 zákona č. 150/2002 Sb.
[5] Z obsahu spisu Okresního soudu v Opavě sp. zn. 8 Nc 170/2015, že žalobkyně podala u jmenovaného soudu dne 17.4.2015 podání označené jako odvolání, jehož obsahem je, že se odvolává proti rozhodnutí ČSSZ ve věci částečného invalidního důchodu a přiložila stejnopis napadeného rozhodnutí, dále stejnopis rozhodnutí ze dne 23.12.2014 včetně osobního listu důchodového pojištění. Okresní soud v Opavě rozhodl usnesením ze dne 29.9.2015 č.j. 8 Nc 170/2015-13 tak, že řízení zastavil a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění uvedl, že Okresní soud v Opavě není věcně příslušným k rozhodnutí ve věci, neboť se nejedná o věc, kterou by bylo možné projednat v občanském soudním řízení dle ust § 244 o.s.ř., ale o přezkoumání rozhodnutí vydaného správním orgánem v oblasti veřejné správy, kterému je dle ust. § 3 odst. 1 s.ř.s. příslušný krajský soud. Dále byla žalobkyně poučena jednak o právu podat odvolání proti usnesení a dále, že lze podat žalobu ve správním soudnictví ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení k místně příslušnému soudu, přičemž za den podání žaloby bude pokládán den, kdy Okresnímu soudu v Opavě došla žaloba. Usnesení bylo žalobkyni doručeno dne 2.10.2015 a právní moci nabylo dne 20.10.2015. Žalobkyně podala proti předmětnému usnesení odvolání sepsané dne 26.10.2015, které však pro opožděnost bylo odmítnuto usnesením Okresního soudu v Opavě ze dne 5.11.2015 č.j. 8 Nc 170/2015-21.
[6] Žalobkyně opětovně dne 18.11.2015 sepsala návrh označený jako odvolání k č.j. 8 Nc 170/2015, napadlé u zdejšího soudu dne 24.11.2015 (na poštu podáno 23.11.2015) o obsahu, že se odvolává proti usnesení ČSSZ, a to z důvodu, že podle zákona má nárok na invalidní důchod, protože od roku 1994 až doposavaď je evidovaná na úřadu práce. S ohledem na uvedenou spisovou značku bylo toto podání zdejším soudem (sekretariátem předsedy zdejšího soudu) postoupeno Okresnímu soudu v Opavě dne 26.11.2015. Okresní soud vydal usnesení o odstranění vad podání dne 26.2.2016 a mezitím žalobkyně Krajskému soudu v Ostravě zaslala ke sp. zn. 8 Nc 170/2015 dne 1.2.2016 znovu podání označené jako odvolání ve věci invalidního důchodu.
[7] Podle ust. § 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen s.ř.s.), žalobu proti rozhodnutí správního orgánu lze podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. Podle odstavce 3) jestliže soud rozhodující v občanském soudním řízení zastavil řízení proto, že šlo o věc, v níž měla být podána žaloba proti rozhodnutí správního orgánu, může ten, kdo takovou žalobu v občanském soudním řízení podal, podat u věcně a místně příslušného soudu žalobu ve správním soudnictví do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí o zastavení řízení. V takovém případě platí, že žaloba byla podána dnem, kdy došla soudu rozhodujícímu v občanském soudním řízení.
[8] Podle ust. § 40 odst. 4 s.ř.s. lhůta je zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu, nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě zvláštní poštovní licence anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak.
[9] Podle ust. § 40 odst. 2 s.ř.s. lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty.
[10] Podle ust. § 46 odst. 1 věty první písm. b) s.ř.s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh byl podán předčasně nebo opožděně.
[11] Podle ust. § 104b odst. 1 občanského soudního řádu náleží-li věc do věcné příslušnosti soudu, který rozhoduje podle zvláštního zákona věci správního soudnictví, soud řízení zastaví. V usnesení o zastavení řízení musí být navrhovatel rovněž poučen o možnosti podat žalobu proti rozhodnutí správního orgánu ve správním soudnictví.
[12] Žalobkyni bylo rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 16.2.2015 č.j. X doručeno dne 18.2.2015. Dvouměsíční lhůta k podání žaloby jí započala běžet ode dne 19.2.2016 a poslední den zákonné lhůty připadl na pondělí 20.4.2015 (18.4.2015 připadl na sobotu). Žalobkyně podala dne 17.4.2015, tedy ve dvouměsíční lhůtě, návrh, jež svým obsahem byl žalobou proti předmětnému rozhodnutí žalované, avšak nikoliv u věcně a místně příslušného krajského soudu, nýbrž u věcně nepříslušného Okresního soudu v Opavě. Okresní soud proto správně usnesením ze dne 29.9.2015 č.j. 8 Nc 170/2015-13 řízení zastavil a žalobkyni poučil jednak o možnosti podat odvolání proti usnesení ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení, ale i o podání žaloby ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci usnesení k místně příslušnému krajskému soudu. Žalobkyně neakceptovala poučení a dále postupovala tak, že podala odvolání proti usnesení, avšak opožděně, proto bylo odvolání zamítnuto. Usnesení o zastavení řízení nabylo právní moci dne 20.10.2015. Žalobkyně k podání žaloby tak měla jeden měsíc ode dne 20.10.2015, tedy lhůta započala běžet dnem 21.10.2015 a poslední den lhůty připadl na 20.11.2015. Žalobkyně k zachování lhůty měla podat žalobu u Krajského soudu v Ostravě nejpozději dne 20.11.2015 či alespoň dne 20.11.2015 podat na poštu s adresou na obálce Krajský soud v Ostravě. Žalobkyně sice podala podání, z obsahu kterého se dalo vydedukovat, že se jedná o žalobu proti rozhodnutí o nároku na invalidní důchod, avšak toto podala na poštu až dne 23.11.2015, tedy po marném uplynutí zákonné lhůty a další návrh byl podán u zdejšího soudu až dne 2.2.2016.
[13] Žalobkyni bylo dáno Českou správou sociálního zabezpečení nad rámec jejích procesních povinností poučení o možnosti podání žaloby ve lhůtě do dvou měsíců u věcně a místně příslušného soudu. Žalobkyně však nepostupovala v souladu s touto informací a žalobu podala u okresního soudu. Soudní řád správní ošetřuje takový případ ustanovením § 72 odst. 3 (viz odstavec [7] tohoto usnesení). Citované ustanovení navazuje na § 104b odst. 1 o.s.ř., podle něhož soud řízení zastaví, pokud věc náleží do věcné příslušnosti soudu, který rozhoduje věci
správního soudnictví. Aplikace § 72 odst. 3 s.ř.s. je tak vázána striktně na situaci, kdy soud rozhodující v občanském soudním řízení dojde k závěru, že není dána jeho pravomoc, ale je dána pravomoc soudů rozhodujících ve správním soudnictví, a proto ve věci meritorně nerozhodne. Smyslem § 72 odst. 3 s.ř.s. je, aby žalobci bylo umožněno věcné projednání jeho žaloby, ačkoliv ji podal k soudu, který nemá pravomoc o věci rozhodnout, a mezitím by mu skončila lhůta pro její podání u soudu, který pravomoc má.
[14] Soud s ohledem na výše uvedené uzavírá, že i když ve prospěch žalobkyně vyhodnotil již podání ze dne 18.11.2015, u soudu napadlé dne 24.11.2015, jako žalobu proti rozhodnutí ve věci nároku na invalidní důchod, byl tento návrh podán po uplynutí jednoměsíční lhůty od právní moci usnesení okresního soudu o zastavení řízení. Žalobkyně svým postupem si nezachovala lhůtu k věcnému projednání žaloby směřující proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení a soud žalobu odmítl dle ust. § 46 odst. 1 písm. b) s.ř.s. jako opožděnou.
[15] Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 60 odst. 3 věta první s.ř.s., dle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li zastaveno nebo žaloba odmítnuta.
[16] Na rámec výše uvedeného soud pro úplnost jen konstatuje, že žalobkyně si může podat novou žádost o invalidní důchod u Okresní správy sociálního zabezpečení v Opavě.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí l z e podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí č. 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí,má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
V Ostravě dne 1.4.2016
JUDr. Jana Záviská
samosoudkyně