Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Milana Podhrázkého a soudců Mgr. Jitky Zavřelové a Mgr. Ing. Petra Šuránka, ve věci žalobkyně: Mgr. J. K., bytem x, zastoupené JUDr. Jiřím Exnerem, advokátem se sídlem Kořenského 15/1107, 150 00 Praha 5, proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, se sídlem Zborovská 11, 150 21 Praha 5, v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného,
takto:
Odůvodnění:
Žalobou podle § 79 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „s. ř. s.“), podanou u zdejšího soudu dne 14. 3. 2016, se žalobkyně domáhala, aby žalovanému bylo uloženo rozhodnout o jejím odvolání ze dne 19. 12. 2014 proti rozhodnutí Obecního úřadu Chýňava ze dne 5. 10. 2014, č. j. 339/2014.
Podáním ze dne 4. 4. 2016 vzala žalobkyně žalobu zpět. Jako důvod zpětvzetí uvedla, že dne 31. 3. 2016 obdržela rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 3. 2016, č. j. 049685/2016/KUSK-Pt, jímž bylo její odvolání zamítnuto jako nepřípustné, čímž se řízení o žalobě proti nečinnosti stalo bezpředmětným v důsledku pozdějšího chování žalovaného, a proto s odkazem na § 60 odst. 3 s. ř. s. požadovala, aby žalovanému byla uložena povinnost náhrady nákladů řízení.
Podle § 47 písm. a) s. ř. s. platí, že „soud řízení usnesením zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět.“
Podle § 10 odst. 3 věty prvé zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, platí, že „soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním.“
Soud v souladu s dispoziční zásadou dle § 47 písm. a) s. ř. s. řízení na základě zpětvzetí žaloby zastavil. V souladu s ustanovením § 10 odst. 3 věty první zákona o soudních poplatcích rozhodl současně o vrácení soudního poplatku sníženého o 1.000 Kč žalobkyni, neboť k zastavení řízení došlo před prvním jednáním ve věci.
Podle § 60 odst. 3 s. ř. s. platí, že „nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Měl-li úspěch jen částečný, přizná mu soud právo na náhradu poměrné části nákladů.“
Podle § 60 odst. 3 s. ř. s. platí, že „žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. Vzal-li však navrhovatel podaný návrh
zpět pro pozdější chování odpůrce nebo bylo-li řízení zastaveno pro uspokojení navrhovatele, má navrhovatel proti odpůrci právo na náhradu nákladů řízení.“
K vydání rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 3. 2016, č. j. 049685/2016/KUSK-Pt, kterým bylo rozhodnuto v řízení, v rámci něhož se žalobkyně dovolávala ochrany proti nečinnosti, došlo až po zahájení soudního řízení (14. 3. 2016). Je tedy zjevné, že zpětvzetí žaloby bylo učiněno na základě pozdějšího chování žalovaného (odpůrce), žalobkyni tedy vznikl nárok na náhradu nákladů řízení proti žalovanému (60 odst. 3 věta druhá s. ř. s.). K tomu soud poznamenává, že při úvaze o důvodech zpětvzetí návrhu není oprávněn hodnotit důvodnost návrhu, resp. zabývat se věcí samou.
Náhrada nákladů řízení činí 9.650 Kč a skládá se ze zaplacené a nevrácené části soudního poplatku ve výši 1.000 Kč a z odměny za právní zastoupení ve výši 8.650 Kč. Tato odměna zahrnuje dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení a podání žaloby) po 3.100 Kč podle § 7 bodu 5, § 9 odst. 4 písm. d) a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, a dále jeden úkon právní služby (zpětvzetí žaloby) po 1.550 Kč podle § 7 bodu 5, § 9 odst. 4 písm. d) a § 11 odst. 2 a 3 citované vyhlášky, a tři režijní paušály po 300 Kč podle § 13 odst. 3 téže vyhlášky.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Praze dne 7. dubna 2016
JUDr. Milan Podhrázký, v. r.
předseda senátu
Za správnost:
Božena Kouřimová