52A 56/2015-37

 

 

 

 

[OBRÁZEK]

 

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

 

 

 Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jana Dvořáka a soudců JUDr. Petry Venclové, Ph.D. a JUDr. Aleše Korejtka v právní věci žalobce: M. F., nar. , se sídlem A. K. 2306, P., zastoupeném JUDr. Jaroslavem Poláčkem, advokátem, se sídlem nám. Republiky 53, Pardubice, proti žalovanému: Magistrát města Pardubic, se sídlem nám. Republiky 12, Pardubice 530 21, v řízení o žalobě proti rozhodnutí Magistrátu města Pardubic ze dne 24.4.2015, č.j. OSA/P-ODV-5/15/15,

 

 

takto:

 

 

I.                   Rozhodnutí Magistrátu města Pardubic ze dne 24.4.2015, č.j. OSA/P-ODV-5/15/15, se pro vady řízení ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

 

II.                Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 15.342,- Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám JUDr. Jaroslava Poláčka, advokáta.

 

 

Odůvodnění:

 

 Žalobce se včasnou žalobou domáhal soudního přezkumu v záhlaví tohoto rozsudku označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto odvolání a potvrzeno rozhodnutí Úřadu městského obvodu Pardubice V., č.j. 5721/2014/OIS/F, a ze dne 5.1.2015, kterým bylo rozhodnuto tak, že žalobce byl jako provozovatel uznán ze spáchání správního  deliktu dle § 24 odst. 6, písm. i) zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami způsobenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami ve znění pozdějších předpisů a dle § 24 odst. 8 písm. d), zákona č. 379/2005 Sb. mu byla uložena pokuta ve výši 50.000,- Kč s tím, že mu byla současně uložena povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou 1.000,- Kč. Tohoto správního deliktu se žalobce měl dopustit  tím, že jako fyzická osoba -  provozovatel dne 23.9.2014 kolem 7:00 hod. v Pardubicích v trafice na ul. Gorkého č.p. 2148 prodal tabákový výrobek (cigarety) mladistvé Kateřině Komárkové, nar. 21.10.1998, tedy osobě mladší 18-ti let. Žalobce odůvodnil žalobu následujícím způsobem:

 

           Žalobce považuje napadené rozhodnutí za nezákonné, jelikož vychází jednak z nesprávně a neúplně zjištěného skutkového stavu, kdy se odvolací orgán nezabýval všemi potřebnými důkazy ke skutkovému objasnění věci a na základě provedených důkazů dovodil nesprávně právní závěry. Především považuje svědeckou výpověď nezletilé svědkyně Komárkové za nevěrohodnou. Nevěrohodnost svědkyně dovozuje z toho, že byla vyslechnuta policií bez přítomnosti jejího zákonného zástupce, čímž došlo k jejímu značnému ovlivnění. Svědkyně byla přítomna konfrontaci žalobce a městské policie, byla tedy předem obeznámena se skutkovým stavem věci. Nevěrohodnost svědkyně spatřuje žalobce i v nesrovnalosti dat, kdy mělo k předmětnému skutku dojít, protože z obsahu výpovědi není jasné, zda tomu tak bylo dne 23.9.2014 či dne 26.9.2014, jak je uvedeno v příkaze. Žalobce konečně namítá, že se správní orgán dostatečně nezabýval jeho obranou spočívající v tom, že dne 23.9.2014 v 7 hod. ráno nemohl nezletilé tabákové výrobky prodat, jelikož se v tuto dobu vracel od svého nemocného otce a provozovnu otvíral až kolem 8:30 hod. Ačkoli před odvolacím orgánem uvedl, že si tuto skutečnost před prvostupňovým správním orgánem neuvědomil a proto ji neuvedl, leč je připraven ji prokázat, tak se jí odvolací orgán vůbec nezabýval. Závěrem žalobce zdůrazňuje celou řadu nesrovnalostí ohledně dat a hodin předmětného skutku či druhu cigaret, které nezletilá svědkyně kouřila. Žalobce navrhl, aby soud žalované rozhodnutí, včetně rozhodnutí správního orgánu prvního stupně zrušil.

 

         Žalovaný ve vyjádření k žalobě setrval na závěrech uvedených v žalovaném rozhodnutí, když důvody žaloby jsou totožné s obsahem odvolání žalobce, ke kterému se vyjádřil žalovaný v žalovaném rozhodnutí. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl.

 

 Krajský soud v řízení vedeném podle ust. § 65 a násl. zák. č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v platném znění (dále jen „s.ř.s.“), přezkoumal žalované rozhodnutí v mezích žalobních bodů, přičemž dospěl k následujícím závěrům:

 

 

V žalobě žalobce namítl, že se správní orgán dostatečně nezabýval jeho obranou spočívající v tvrzení, že dne 23.9.2014 v 7 hod. ráno nemohl nezletilé Kateřině Komárkové tabákové výrobky prodat, jelikož se v tuto dobu vracel od svého nemocného otce a provozovnu otvíral až kolem 8:30 hod., přičemž skutková zjištění „v této věci zůstala neúplná“, když žalobce „byl však připraven navrhnout prokázání tohoto tvrzení důkazy“.

 

 Krajský soud se zaměřil na tuto stěžejní námitku žalobce, neboť pokud by byla prokázána její důvodnost, tak by tato skutečnost mohla vést k tomu, že by se žalobce  této objektivní odpovědnosti za zmíněný správní delikt zprostil. V tom případě by bylo nadbytečné zabývat se jinými námitkami žalobce, když takový závěr by sám o sobě bez dalšího musel vést k zastavení řízení o tomto správním deliktu.

 

 Žalovaný se k tomuto tvrzení žalobce vyjádřil stručně na str. 5 žalovaného rozhodnutí tak, že „účastník na podporu svého tvrzení nepředložil žádný relevantní důkaz, argumentuje nahlédnutím do svého diáře, který nepředložil.“ V dané věci krajský soud nařídil jednání, při kterém žalobce v souladu s právní úpravou, která umožňuje i v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu navrhnout až v soudním řízení provedení konkrétního důkazu (srov. § 52 odst. 1, § 77 s.ř.s., srov. dále zejména rozsudek NSS ze dne 22.5.2009, č.j. 2Afs 35/2009-91), a to konkrétně výslechem svědka M. F., který může potvrdit pravdivost zmíněného tvrzení žalobce. Možnost takové procesní obrany, kdy žalobce své tvrzení na svou obranu uvede až v odvolání proti rozhodnutí správního orgánu prvního stupně, připouští i konstantní soudní judikatura NSS, ze které lze vyvodit závěr o tom, že pokud má řízení charakter jako řízení o trestním obvinění ve smyslu čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod (což se týká nejen přestupku, ale i správních deliktů), tak v tomto řízení neplatí zásada koncentrace řízení (§ 82 odst. 4 zák. č. 500/2004 Sb., správní řád v platném znění), a žalobce tak mohl tuto novou skutečnost v podobě zmíněného tvrzení uplatnit i v odvolání proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně (srov. rozsudek NSS ze dne 22.1.2009, č.j. 1As 96/2008-115). Krajský soud proto dospěl k závěru, že skutkový stav, který vzal správní orgán za základ napadeného rozhodnutí, vyžaduje zásadní doplnění výslechem zmíněného svědka, a pro tuto vadu řízení musel žalované rozhodnutí zrušit a věc vrátit žalovanému k dalšímu řízení (§ 76 odst. 1 písm. b), § 78 odst. 1, 4 s.ř.s.).

 

 Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., když úspěšný žalobce měl právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému žalovanému, náklady řízení zahrnují zaplacený soudní poplatek ve výši 3.000,- Kč a odměnu a paušální náhradu za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, účast na jednání soudu), k tomu DPH, které je právní zástupce žalobce plátcem, tedy 3 x 3.100,- Kč, dále 3 x 300,- Kč, tj. odměna a paušální náhrada ve výši 12.342,- Kč, se soudním poplatkem činí náklady řízení 15.342,- Kč (§ 3, 7, 9, 11, 12, 13, 14 vyhl. č. 177/1996 Sb.).

 

 

Poučení:

 Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

 Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

 Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

 V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

 Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

 

 

V Pardubicích dne 16.3.2016

      JUDr. Jan Dvořák v.r.

         samosoudce

 

 

Za správnost vyhotovení:

Michaela Jiroutová