20Ad 37/2015-64
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Záviskou v právní věci žalobce J. B., Frýdek-Místek, adresa pro doručování: R. 1148, F.-M., proti žalovanému 1/ Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR, se sídlem Na Poříčním právu 1/376, Praha 2, 2/ Úřadu práce ČR - Krajská pobočka v Ostravě, kontaktní pracoviště Frýdek-Místek, Na Poříčí 3510, Frýdek-Místek 1, k žalobě ze dne 3.6.2015 proti rozhodnutí žalovaného 1/ ze dne 2.4.2015, č.j. 2014/81039-421/1 a žalovaného 2/ ze dne 23.9.2011 č.j. FMA-6380/2011-A51 a ze dne 10.11.2011 č.j. FMA-2011/351338, o vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání
t a k t o:
O d ů v o d n ě n í :
I.
[1] Žalobce byl vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnání z důvodu maření součinnosti.
[2] Žalobce podal u zdejšího soudu dne 3.6.2015 žalobu, kdy v úvodu na straně 1. uvedl, že se jedná o žalobu proti rozhodnutím žalovaného ze dne 10.11.2011 č j. 2011/351338 a ze dne 2.4.2015 č.j. 2014/81039-421/1. Žalobu rozsáhle odůvodnil, avšak převažuje hanlivé osočování státních zaměstnanců. V petitu na str. 14 uvedl, že navrhuje zrušit rozhodnutí ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 2.4.2015 č.j. 2014/81039-421/1, rozhodnutí Úřadu práce ČR – Krajské pobočky v Ostravě ze dne 17.9.2014 č.j. FMA-13935/2014-A31 a rozhodnutí Úřadu práce ČR – Krajské pobočky v Ostravě ze dne 15.9.2011, č.j. FMA-2011/351338. Správní orgány rozhodly na základě skutečnosti, že se nedostavil na úřad práce v termínu 12.8.2014. Jako důvod nedostavení se uvedl, že mu bylo na adresu R. 1148, F.-M. doručováno najednou více zásilek, takže nestihl roztřídit a najednou vyřídit všechny. Avšak neprodleně dne 13.8.2014 poté, co zjistil, že se psaní týká také úřadu práce, se dostavil, když před tím se telefonicky řádně omluvil. Pokud se týká rozhodnutí z roku 2011 (ze dne 10.11.2011 č.j. FMA-2011/351338), tak proti němu nepodal odvolání, neboť neměl tehdy odpovídající znalosti, byl v dluzích, protože mu dva zaměstnavatelé neplatili mzdu a měl problémy, se kterými mu úřad práce nepomohl. Součástí žaloby je i návrh na odškodnění za způsobené nemajetkové a majetkové újmy podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Dále navrhl rozhodnout o náhradě škody ve výši 5.000.000,- Kč a veřejnou omluvu za likvidaci jeho osoby vzniklé úmyslně a záměrně úředními osobami.
[3] Žalovaný ve svém písemném vyjádření k žalobě dne 9.7.2015 popřel oprávněnost námitek uvedených v žalobě. Uvedl, že s ohledem na skutečnost, že povinností žalobce bylo dostavit se na úřad práce za účelem zprostředkování zaměstnání dne 12.8.2014 v 8:00 hod., je pro posouzení věci bez relevance, že žalobce se na úřad práce dostavil, jakmile se o svém pochybení dozvěděl, tj. dne 13.8.2014. Jelikož úřad práce postupoval v souladu se zákonem, když rozhodl o vyřazení žalobce z evidence uchazečů o zaměstnání pro maření součinnosti s úřadem práce ode dne 12.8.2014, neboť ve správním řízení nebylo prokázáno, že by žalobce měl pro své jednání, tedy absenci na stanoveném termínu dne 12.8.2014 vážný důvod ve smyslu ust. § 5 písm. c) zákona o zaměstnanosti, neshledal žalobce důvod pro změnu či zrušení odvoláním napadeného rozhodnutí, a nezbylo mu tudíž, než dle ust. § 90 odst. 5 správního řádu odvolání zamítnout a rozhodnutí úřadu práce č.j. FMA-3935/2014-A31 ze dne 17.9.2014 potvrdit. Navrhl ve vztahu k rozhodnutí úřadu práce č.j. FMA-6380/2011-A51 ze dne 23.9.2011 žalobu jako nepřípustnou odmítnout a ve zbytku zamítnout a nepřiznat žalobci náhradu nákladů řízení.
II.
[4] Žalovaný napadeným rozhodnutím ze dne 2.4.2015 č.j. 2014/81039-421/1 podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, odvolání žalobce zamítl a rozhodnutí správního orgánu prvního stupně Úřadu práce ČR - Krajská pobočka v Ostravě č.j. FMA-13935/2014-A31 ze dne 17.9.2014, kterým byl žalobce vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnání ode dne 12.8.2014 z důvodu maření součinnosti s úřadem práce, potvrdil. V odůvodnění rozhodnutí žalovaný nejprve zrekapituloval všechny známé skutečnosti, ocitoval příslušnou právní úpravu (§ 5 písm. c), § 30 odst. 2 písm. f), odst. 3, § 31 písm. c) zákona o zaměstnanosti) a posléze předestřel vlastní skutkové a právní závěry. Žalovaný mimo jiné uvedl, že na den 12.8.2014 v 8:00 hod. byl odvolateli stanoven termín k dostavení se na úřad práce. Odvolací orgán má obsahem spisové dokumentace za prokázané, že odvolateli byla zásilka s pozvánkou úřadu práce k jednání na den 12.8.2014 prokazatelně doručena dne 6.8.2014, jak i sám potvrdil na úřadu práce dne 8.9.2014 v protokolu o ústním jednání. I přes poučení o právech a povinnostech uchazeče o zaměstnání se odvolatel dne 12.8.2014 na úřad práce bez předchozí omluvy nedostavil, což odůvodnil tím, že obálku s pozvánkou na úřad práce ve stanoveném termínu 12.8.2014 otevřel teprve dne 13.8.2014 ráno a okamžitě volal na úřad práce, na který se posléze i osobně dne 13.8.2014 dostavil. V zahájeném správním řízení odvolatel sdělil, že obálku s pozvánkou si převzal dne 6.8.2014, avšak obálek měl více, což nestíhal zpracovávat a dostavovat se všude tak, jak měl. Za takového skutkového stavu věci se odvolací orgán s postupem úřadu práce zcela ztotožnil, neboť skutečnost, že odvolatel dle svých slov neotevřel zásilku s pozvánkou neprodleně po jejím převzetí, nemůže být shledána důvodem vážným ve smyslu ust. § 5 písm. c) zákona o zaměstnanosti, pro nějž se odvolatel na úřad práce ve stanoveném termínu nedostavil. Bylo na odvolateli, aby zásilce (a tedy i jejímu obsahu) zaslané mu úřadem práce, vůči němuž byl odvolatel povinen plnit stanovené povinnosti, věnoval patřičnou pozornost.
[5] Úřad práce České republiky - Krajská pobočka v Ostravě, jako orgán prvního stupně, rozhodnutím ze dne 17.9.2014 č.j. FMA-13935/2014-A31 vyřadil žalobce z evidence uchazečů o zaměstnání dle ust. § 30 odst. 2 písm. f) a odst. 3 a § 31 písm. c) zákona č. 435/2004 Sb. ode dne 12. srpna 2014 z důvodu maření součinnosti s úřadem práce. V odůvodnění správní orgán uvedl, že účastník řízení byl pozván k osobnímu jednání na 12. srpna 2014, pozvánku si z pošty převzal osobně dne 6. srpna 2014, na úřad práce se dostavil dne 13. srpna 2014 s omluvou, že obálku otevřel až ráno 13. srpna 2014 a okamžitě volal na úřad práce. Důvod, který uvedl, nelze dle § 5 písm. c) zákona považovat za vážný, a pro bylo jednání posouzeno jako maření součinnosti s úřadem práce a rozhodnuto o vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání.
III.
[6] Z obsahu správního spisu soud zjistil, že
[7] Ze sdělení Úřadu práce ČR – Krajská pobočka v Ostravě, Kontaktní pracoviště Frýdek-Místek ze dne 17.3.2016, soud zjistil, že ve spisovém materiálu se nenachází žádné rozhodnutí ze dne 10.11.2011, z téhož dne je založeno jen vyrozumění vydané pod č.j. FMA-2011/351338, které bylo soudu předloženo, o obsahu, že podání ze dne 12.9.2011 ve věci stížnosti na úřednici p. Ž. bylo posouzeno v souladu s ust. § 175 správního řádu. Toto vyrozumění je také součástí obsáhlé přílohy žalobce, které bylo předloženo soudu.
[8] Ze sdělení Úřadu práce ČR - Krajská pobočka v Ostravě, Kontaktní pracoviště Frýdek-Místek ze dne 13.4.2016 soud zjistil, že správní orgán nevede žádné rozhodnutí označené číslem jednacím FMA-2011/351338, když pod tímto č.j. jsou vedeny jen přílohy žalobce k jeho podání reagujícím na oznámení o zahájení správního řízení ve věci vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání ze dne 5.4.2011. Žalobce sám žádné rozhodnutí uvedeného čísla soudu nepředložil.
IV.
[9] Podle ust. § 30 odst. 2 písm. f) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, uchazeče o zaměstnání krajská pobočka úřadu práce z evidence uchazečů o zaměstnání rozhodnutím vyřadí, jestliže bez vážného důvodu maří součinnost s krajskou pobočkou úřadu práce.
[10] Podle ust. § 30 odst. 1 písm. b) bod 2 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (dále jen ZoZ) uchazeče o zaměstnání krajská pobočka úřadu práce z evidence uchazečů o zaměstnání rozhodnutím vyřadí, jestliže uchazeč o zaměstnání bez vážných důvodů ve lhůtě stanovené v § 27 odst. 2 neoznámí krajské pobočce úřadu práce osobně nebo písemně další skutečnosti které mají vliv na zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, nebo důvody, pro které se nedostavil na krajskou pobočku úřadu práce ve stanoveném termínu.
[11] Podle § 5 písm. c) ZoZ vážné důvody spočívají v
1. nezbytné osobní péči o dítě ve věku do 4 let,
2. nezbytné osobní péči o dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě ve věku do 18 let,
3. nezbytné osobní péči o převážně nebo úplně bezmocnou fyzickou osobu nebo částečně bezmocnou fyzickou osobu starší 80 let, pokud s uchazečem o zaměstnání trvale žije a společně uhrazují náklady na své potřeby; tyto podmínky se nevyžadují, jde-li o osobu, která se pro účely důchodového pojištění považuje za osobu blízkou,
4. docházce dítěte do předškolního zařízení a povinné školní docházce dítěte,
5. místě výkonu nebo povaze zaměstnání druhého manžela nebo registrovaného partnera,
6. zdravotních důvodech, které podle lékařského posudku brání vykonávat zaměstnání nebo plnit povinnost součinnosti s úřadem práce při zprostředkování zaměstnání, nebo
7. jiných vážných osobních důvodech, například etických, mravních či náboženských, které uchazeč o zaměstnání doloží a prokáže.
[12] Podle ust. § 46 odst. 1 písm. d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, (dále je s.ř.s.) nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh je podle tohoto zákona nepřípustný.
[13] Podle ust. § 65 s.ř.s. kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti, (dále jen "rozhodnutí"), může se žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak.
[14] Podle ust. § 46 odst. 2 s.ř.s. soud návrh odmítne také tehdy, domáhá-li se navrhovatel rozhodnutí ve sporu nebo v jiné právní věci, o které má jednat a rozhodnout soud v občanském soudním řízení, anebo domáhá-li se návrhem přezkoumání rozhodnutí, jímž správní orgán rozhodl v mezích své zákonné pravomoci v soukromoprávní věci. V usnesení o odmítnutí návrhu musí být navrhovatel poučen o tom, že do jednoho měsíce od právní moci usnesení může podat žalobu, a ke kterému věcně příslušnému soudu.
V.
[15] Krajský soud hodnotil nejen napadené rozhodnutí, ale i zákonnost správního řízení, které předcházelo vydání napadeného rozhodnutí, dle skutkového a právního stavu k datu vydání napadeného rozhodnutí (§ 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, dále jen s.ř.s.) a v rozsahu žalobních bodů a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
[16] S ohledem na rozsah petitu nezbylo soudu, než si žalobu rozčlenit do několika částí. Ve vztahu k rozhodnutí žalovaného ze dne 2.4.2015 č.j. 2014/81039-421/1, jímž žalovaný rozhodoval o odvolání proti rozhodnutí Úřadu práce České republiky - Krajská pobočka v Ostravě ze dne 17.9.2014 č.j. FMA-13935/2014-A31 o vyřazení žalobce z evidence uchazečů o zaměstnání dle ust. § 30 odst. 2 písm. f) a odst. 3 a § 31 písm. c) zákona č. 435/2004 Sb. ode dne 12. srpna 2014 z důvodu maření součinnosti s úřadem práce, bylo obsahem správního spisu prokázáno, že žalobci bylo do vlastních rukou doručeno mimořádné předvolání k úřadu práce na den 12.8.2014. Žalobce si předvolánku osobně na poště převzal dne 6.8.2014, tedy s pětidenním předstihem (srovnej ust. § 49 odst. 1 správního řádu) před stanoveným termínem jednání. Žalobce se však k jednání ve stanovenou dobu nedostavil, dostavil se až následující den z důvodu, že si obálku otevřel až toho dne ráno.
[17] Mezi základní povinnosti uchazeče o zaměstnání řadí ZoZ jednak povinnost se dostavovat ve stanovený termín na úřad práce a jednak ve lhůtě 8 dnů oznámit důvod, pro který se ve stanoveném termínu dostavit k úřadu nemůže nebo nemohl (§ 27 odst. 2 ZoZ). V souzené věci žalobce se nedostavil k jednání ve stanoveném termínu 12.8.2014, ač si včas na poště převzal předvolání k jednání (dne 6.8.2014); dostavil se až následující den 13.8.2014 s omluvou, že tento termín zjistil až ráno, když teprve otevřel obálku. Správní úřad dne 20.8.2014 zahájil řízení o vyřazení z evidence z důvodu, že se ve stanoveném termínu nedostavil k jednání a uvedený důvod nelze považovat za vážný dle § 5 písm. c) ZoZ. Soud zdůrazňuje, že zajištění pomoci státu uchazečům o zaměstnání je upraveno zákonem o zaměstnanosti, ve kterém zákonodárce mimo jiné na jedné straně zajišťuje pomoc uchazečům o zaměstnání formou poskytování příspěvku v nezaměstnanosti po určitou dobu, a dále pomoci při hledání zaměstnání, ale na druhé straně uložil uchazečům o zaměstnání za poskytování pomoci plnění povinností a součinnost. Status uchazeče o zaměstnání má v oblasti sociálních a hospodářských práv širší přesah než pouze hmotné zabezpečení v daném okamžiku či pomoc při opětovném začlenění na trhu práce, neboť tento status zajišťuje i státem hrazené zdravotní pojištění, započitatelnou dobu pojištění (náhradní dobu pojištění v určitém časovém úseku), v důchodovém pojištění atd. Jestliže samotné postavení uchazeče o zaměstnání přesahuje rozsah vztahu úřadu práce a uchazeče o zaměstnání, který je upraven zákonem o zaměstnanosti, pak dle názoru soudu porušení povinností ze strany uchazeče o zaměstnání ve svém důsledku musí být sankcionováno, jestliže uchazeč neprokáže vážný důvod, který jej vedl k porušení povinnosti. Soud odkazuje na ustálenou judikaturu správních soudů (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29.10.2009, č. j. 4 Ads 173/2008 - 144), že pomoc uchazečům o zaměstnání, kterou poskytují úřady práce, vyžaduje od uchazečů o zaměstnání také plnění povinností a spolupráci. To je pochopitelné, neboť jedině v aktivním a kooperativním vztahu uchazeče o zaměstnání a státu, reprezentovaného úřadem práce, lze dosáhnout skutečně rychlého a efektivního řešení nezaměstnanosti. Jednou ze základních povinností uchazeče o zaměstnání přitom je docházka na úřad práce ve stanovených termínech. Pokud uchazeč o zaměstnání nerespektuje a není schopen splnit ani tuto základní povinnost uloženou mu úřadem práce, která tvoří základ pro spolupráci mezi úřadem práce a nezaměstnaným, a uplatňování státní politiky zaměstnanosti ve smyslu § 2 zákona o zaměstnanosti, a nedoloží žádný vážný důvod ve smyslu § 5 písm. c) zákona o zaměstnanosti, pak je pochopitelné, že v souladu s § 30 odst. 2 písm. e) ve spojení s § 31 písm. d) téhož zákona následuje sankce v podobě vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání. V souzené věci žalobce byl předvolán k jednání na úřad práce s ohledem na podnět, který úřad práce obdržel, že žalobce je výdělečně činný ve sběrně. Žalobce si včas na poště převzal předvolání k jednání, to, že otevřel obálku až za 7 dní po jejím převzetí, nelze chápat jako vážný důvod podřaditelný pod důvody uvedené v odstavci [9] tohoto rozsudku. Soud tak zcela přisvědčil žalovanému, že byly naplněny podmínky pro vyřazení žalobce z evidence uchazečů o zaměstnání a tento žalobní bod soud vyhodnotil jako nedůvodný.
[18] Pokud se týká části žaloby ve vztahu k údajnému rozhodnutí Úřadu práce ČR – Krajské pobočky v Ostravě ze dne 15. září 2011 č.j. FMA-2011/351338, pak soud žalobu v tomto rozsahu odmítl dle ust. § 46 odst. 1 písm. d) s.ř.s., neboť je nepřípustný. Podle § 65 odst. 1 s.ř.s. kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti, (dále jen „rozhodnutí“), může se žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popř. vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak. Žalobce sice v petitu žaloby jasně označil napadené rozhodnutí dnem 15. září 2011 i číslem jednacím FMA-2011/351338, avšak bylo prokázáno, že správní orgán prvého stupně takové rozhodnutí vůbec nevydal. Pod označeným číslem jsou pouze vedeny přílohy žalobce k jeho podání reagujícím na oznámení o zahájení správního řízení ve věci vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání ze dne 5.4.2011. Správní orgán tedy žalobcem označené rozhodnutí nemá k dispozici a ani žalobce sám takto označené rozhodnutí soudu nepředložil. Vzhledem k tomu, že žalobcem označená písemnost není správním rozhodnutím a není tak naplněna definice § 65 odst. 1 s.ř.s., soud žalobu dle ust. § 46 odst. 1 písm. d) s.ř.s. odmítl.
[19] Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě dovodil, že žalobce napadá i rozhodnutí ze dne 23.9.2011 č.j. FMA-6380/2011-A51 vydané správním orgánem prvního stupně, úřadem práce. Je pravdou, že žalobce obecně v žalobě na str. 2 a 3 uvedl, že napadá i rozhodnutí z roku 2011 o vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání, avšak rozhodnutí z r. 2011 nekonkretizoval dnem vydání a číslem jednacím a ani jeho stejnopis nepředložil, byť soudu předložil výrazně rozsáhlý soubor příloh. Žalovaný tak identifikoval rozhodnutí z roku 2011, tak jak výše uvedeno. Žalobce sám v žalobě popřel podání odvolání proti uvedenému rozhodnutí úřadu práce, proto soud bez dalšího šetření v této věci žalobu ve vztahu k uvedenému rozhodnutí odmítnul dle ust. § 46 odst. 1 písm. d) s odvoláním na ust. § 68 písm. a) s.ř.s., neboť žaloba je nepřípustná, nevyčerpal-li žalobce řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem.
[20] Pokud se týká námitky ohledně náhrady vzniklé škody, ať již podle zákona č. 82/1998 Sb. či odškodnění ve výši pěti miliónů Kč a omluvy, soud zdůrazňuje, že v daném řízení se může soud jednající a rozhodující podle soudního řádu správního zabývat toliko zákonností správního rozhodnutí, nikoliv jakoukoli formou náhrady škody, o které jedná a rozhoduje soud v občanském soudním řízení. Krajský soud proto žalobu v části návrhu na odškodnění z odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem dle zákona č. 82/1998 Sb. či návrhu na náhradu majetkové a nemajetkové újmy odmítnul dle ust. § 46 odst. 2 věty prvé s.ř.s. Současně soud s odkazem na větu druhou citovaného ustanovení dává poučení, že do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozhodnutí může podat žalobu v dané věci u věcně příslušného dle § 9 odst. 1 o.s.ř a místně příslušného soudu dle ust. § 84 o.s.ř. nebo § 87 písm. b) o.s.ř.
[21] O náhradě nákladů řízení (výrok IV. rozsudku) bylo rozhodnuto dle ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s. věta první, podle něhož má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Úspěšnému žalovanému náklady řízení nevznikly, jak bylo zjištěno ze soudního spisu. Podle ust. § 60 odst. 3 s.ř.s. žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí l z e podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí č. 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
V Ostravě dne 25. dubna 2016
JUDr. Jana Záviská
samosoudkyně