U S N E S E N Í
Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Lehkou, Ph.D., v právní věci žalobce: M. G., nar. „X“, zastoupeného obecnou zmocněnkyní T. G., oba bytem v „X“, proti žalované: Č e s k é s p r á v ě s o c i á l n í h o z a b e z p e č e n í, se sídlem v Praze 5, ul. Křížová č. p. 25, PSČ 225 08, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 18. 6. 2015, č. j. „X“, o invalidním důchodu,
t a k t o :
I. Řízení s e z a s t a v u j e .
II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.
O d ů v o d n ě n í :
Žalobce se žalobou, která byla podána v zákonem stanovené lhůtě, domáhal přezkoumání zákonnosti napadeného rozhodnutí žalované České správy sociálního zabezpečení ze dne 18. 6. 2015, č. j. „X“, o invalidním důchodu, kterým žalovaná zamítla žalobcovy námitky proti rozhodnutí žalované ze dne 31. 3. 2015, č. „X“, jímž byla žalobci s odkazem na ust. § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zamítnuta jeho žádost o invalidní důchod s odůvodněním, že dle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Děčín ze dne 18. 3. 2015 není žalobce invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu mu poklesla jeho pracovní schopnost toliko o 20%. Žalovaná Česká správa sociálního zabezpečení, pracoviště Ústí nad Labem, v rámci námitkového řízení nechala vypracovat nový posudek ze dne 15. 6. 2015, dle kterého žalobce není invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu mu poklesla jeho pracovní schopnost o 20% zvýšené vzhledem k žalobcovu zdravotnímu stavu o dalších 10%, celkově tedy o 30%, na základě čehož vydala žalobou napadené rozhodnutí, když pro vznik invalidity alespoň prvního stupně je nutný pokles minimálně o 35%.
Před zahájením ústního jednání před soudem, které bylo nařízeno na den 21. 3. 2016, ovšem obecná zmocněnkyně vzala výslovně tuto žalobu zpět s poukazem na závěr odborného posudku vypracovaného k žádosti soudu Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí v Ústí nad Labem ze dne 12. 11. 2015 ohledně procentní míry poklesu žalobcovy schopnosti soustavné výdělečné činnosti.
Protože projev vůle žalobce, učiněným prostřednictvím obecné zmocněnkyně, kterým došlo ke zpětvzetí předmětné žaloby, je zcela jednoznačný a nevzbuzuje pochybnosti o tom, že jím žalobce zamýšlel ukončení dotyčného soudního řízení jeho zastavením, soud tudíž v souladu s ust. § 47 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), řízení o předmětné žalobě zastavil.
Z důvodů zastavení řízení současně v souladu s ust. § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť k zastavení řízení nedošlo v důsledku pozdějšího chování žalované či uspokojení žalobce, a proto žalobce nemá proti žalované právo na náhradu nákladů řízení podle věty druhé téhož zákonného ustanovení.
Pro úplnost soud poznamenává, že v předmětném přezkumu žalobou napadeného rozhodnutí jsou pro soud skutečně určující závěry odborného posudku vypracovaného k žádosti soudu Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí v Ústí nad Labem ze dne 12. 11. 2015, jak správně dovodila obecná zmocněnkyně žalobce před zahájením ústního jednání před soudem, které bylo nařízeno na den 21. 3. 2016. V souzené věci totiž bylo možné vycházet, a to s poukazem na ust. § 75 odst. 1 s. ř. s., toliko ze zdravotního stavu, jaký měl žalobce v době rozhodování žalované, tj. ke dni 31. 3. 2015. Zhoršení stávajících zdravotních obtíží, ke kterému by mělo dojít po tomto datu popř. vznik nových zdravotních obtíží, nemohlo být v tomto řízení v zásadě nikterak zohledněno. Ust. § 75 odst. 1 s. ř. s., které je pro soudy závazné, totiž výslovně stanovuje, že při přezkoumávání rozhodnutí správního orgánu vychází správní soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
V Ústí nad Labem dne: 21. března 2016
JUDr. Markéta Lehká, Ph.D. v.r.
samosoudce
Za správnost vyhotovení:
Gabriela Zlatová