ČESKÁ REPUBLIKA
R O Z S U D E K
JMÉNEM REPUBLIKY
Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Ryby
a soudců JUDr. Ludmily Sandnerové a Mgr. Milana Taubera ve věci žalobce: S. S., nar.
XXXXX, X státní příslušnosti, trvale B., zast. Mgr. Ing. Vlastimilem Mlčochem, advokátem
v Praze 5, Janáčkovo nábřeží 84/9, nově v Praze 6, Jugoslávských partyzánů 1603/23, proti
žalovanému: Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, Praha 3,
Olšanská 2, o přezkum rozhodnutí Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké
policie ze dne 4. 5. 2015 č. j. CPR-11852-5/ČJ-2015-930310-V242, t a k t o :
I. Žaloba se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
O d ů v o d n ě n í
Žalobce se domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného, jež je blíže vymezeno v záhlaví a jímž
bylo zamítnuto jako opožděné odvolání žalobce proti rozhodnutí Policie České republiky,
Krajského ředitelství policie hl. m. Prahy, Odboru cizinecké policie, oddělení pobytové
kontroly, pátrání a eskort (jako správního orgánu prvního stupně) ze dne 1. 3. 2015 č. j.
KRPA-80058-19/ČJ-2015-000022 ve věci nákladů správního řízení týkajícího se správního
vyhoštění. Zároveň se domáhá i zrušení rozhodnutí správního orgánu prvního stupně.
Vzhledem k tomu, že žalobce napadl – rovněž u Městského soudu v Praze – i rozhodnutí
týkající se samotného správního vyhoštění, navrhl spojení řízení se soudním přezkumem
správního vyhoštění a připomněl návaznost na podání žádosti o mezinárodní ochranu
v květnu 2015. Uvádí, že při předávání rozhodnutí dne 1. 3. 2015 nebyl plně schopen si
uvědomit význam předávaných písemností, protože trpí psychickou poruchou.
Z vyjádření žalovaného k žalobě vyplývá, že žalobce požádal dne 4. 4. 2015 o mezinárodní
ochranu (azyl), což může mít pouze vliv na vykonatelnost rozhodnutí o správním vyhoštění,
nikoli na uložení nákladů řízení.
Z napadeného rozhodnutí vyplývá, že žalobcovo odvolání bylo zamítnuto jako opožděné
podle ust. § 92 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů,
proto, že je podal proti rozhodnutí správního orgánu prvního stupně až dne 20. 3. 2015, po
uplynutí patnáctidenní odvolací lhůty, o níž byl poučen (rozhodnutí přitom převzal dne
1. 3. 2015).
Pokud jde o řízení ve věci správního vyhoštění, žalobu o přezkum a zrušení rozhodnutí ze
dne 4. 5. 2015 č. j. CPR-11852-4/ČJ-2015-930310-V242, kterým žalovaný zamítl rovněž
jako opožděné odvolání žalobce podané proti rozhodnutí Policie České republiky, Krajského
ředitelství policie hl. m. Prahy, Odboru cizinecké policie ze dne 1. 3. 2015 č. j. KRPA-80058-
18/ČJ-2015-000022 o uloženém správním vyhoštění zdejší soud zamítl jako nedůvodnou dnes
již pravomocným rozsudkem ze dne 9. 7. 2015 č. j. 1 A 37/2015-30. V něm se soud mj.
důkladně vypořádal i s požadavkem o tzv. navrácení v předešlý stav, pokud jde o tvrzenou
indispozici, pro kterou měl zmeškat lhůtu pro podání správního odvolání ve věci vyhoštění.
pro toto řízení proto postačí odkázat na vyčerpávající, tam podané zdůvodnění. Kasační
stížnost, kterou žalobce podal proti zmíněnému rozsudku městského soudu v Praze, následně
Nejvyšší správní soud zamítl rozsudkem ze dne 31. 8. 2015 č. j. 4 Azs 172/2015-21, který
nabyl právní moci dne 22. 9. 2015.
Městský soud v Praze přezkoumal napadené rozhodnutí v rozsahu žalobních bodů (§ 75
odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen
„s. ř. s.“) a vyšel přitom ze skutkového i právního stavu v době rozhodování správního orgánu
(§ 75 odst. 1 s. ř. s.). Ve věci rozhodl soud bez nařízení jednání, neboť s tím účastníci
konkludentně souhlasili (§ 51 odst. 1 s. ř. s.). Věc posoudil takto:
Otázka nákladů správního řízení je v úzkém, akcesorickém vztahu k meritornímu
správnímu řízení a rozhodnutí, tedy rozhodnutí o správním vyhoštění. Náklady řízení, jež se
týkající správního vyhoštění a jejichž úhradě se žalobce brání, byly žalobci uloženy k náhradě
v paušální částce 1 000,- Kč podle ust. § 79 odst. 5 správního řádu, jakož i vyhlášky
č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným
osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení. Soudní přezkum rozhodnutí žalovaného
o odvolání podaném proti samotnému rozhodnutí ve věci správního vyhoštění přitom proběhl
po samostatné linii včetně řízení o kasační stížnosti, aniž by byl shledán důvod pro spojení
s přezkumným soudním řízením vztahujícím se k náhradě nákladů správního řízení.
Pro navazující, akcesorickou povahu řešení otázky nákladů správního řízení rozhodnutími
žalovaného i správního orgánu prvního stupně ve vztahu k meritornímu správnímu
rozhodování, jehož správnost a zákonnost byla stvrzena dnes již pravomocně skončeným
řízením o žalobě i kasační stížnosti, neshledal soud důvod odchýlit se v tomto řízení od
jednou vyřčených skutkových a právních závěrů, pokud jde o posouzení otázky opožděnosti
správního odvolání žalovaným v meritorní kauze, která musí mít logicky stejnou odpověď
i v řízení tomto.
Z uvedených důvodů byla žaloba zamítnuta jako nedůvodná podle ust. § 78 odst. 7 s. ř. s.
Úzká návaznost na související, již skončený soudní přezkum byla zároveň posouzena jako
závažný důvod pro přednostní projednání a rozhodnutí věci (§ 56 odst. 1 s.ř.s.).
Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 1 s.ř.s. Žalobce
nebyl v řízení úspěšný, a proto mu náhrada nákladů nenáleží. Žalovaný sice měl ve věci
procesní úspěch, avšak podle obsahu spisu mu náklady v řízení nevznikly.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne
jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se
sídlem Moravské náměstí 6, Brno, a to v tolika vyhotoveních (podává-li se
v listinné podobě), aby jedno zůstalo soudu a každý účastník dostal jeden
stejnopis. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým
označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení
rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je
posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty
k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s.
a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí,
proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá,
a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to
neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo
jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních
zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní
symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu
lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Praze dne 20. ledna 2016
JUDr. Jan Ryba
předseda senátu