Jednací číslo: 45A 18/2016 27

 

 

U S N E S E N Í

 

 

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Jitky Zavřelové a soudců Mgr. Ing. Petra Šuránka a JUDr. Věry Šimůnkové ve věci žalobkyně: K. M, nar. x, státní občanka Ruské federace, bytem x, zastoupené Mgr. et Mgr. Markem Čechovským, advokátem ve společnosti AK Čechovský & Václavek, s.r.o., se sídlem Opletalova 1417/25, 110 00 Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Odbor azylové a migrační politiky, se sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7, v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného

 

t a k t o :

 

I.  Řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného se  zastavuje.

II.  Žalobkyni bude vrácen soudní poplatek zaplacený za návrh na zahájení řízení ve výši 2.000,- Kč.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce Mgr. et. Mgr. Marka Čechovského na nákladech řízení částku 11.466,50 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto usnesení.

 

O d ů v o d n ě n í :

 

Žalobkyně se v žalobě podané u Městského soudu v Praze dne 12. 1. 2016 a následně postoupené Krajskému soudu v Praze jako soudu místně příslušnému domáhala ochrany proti nečinnosti žalovaného, který dle žalobkyně nerozhodl v zákonné lhůtě stanovené § 71 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen jako „správní řád“) o žádosti žalobkyně o povolení k trvalému pobytu na území České republiky podle § 68 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, ve znění pozdějších předpisů, a to poté, kdy rozhodnutím Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců ze dne 4. 6. 2015, č. j. MV-71026-5/SO-2015, bylo zrušeno rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 3. 2015, č. j. OAM-22230-20/TP-2014, a věc mu byla vrácena k novému projednání.

Žalobkyně se domáhala ochrany proti nečinnosti nejprve u nadřízeného orgánu žalované prostřednictvím návrhu na provedení opatření proti nečinnosti, kterému Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců vyhověla a přikázala žalovanému opatřením proti nečinnosti ze dne 21. 10. 2015, č. j. MV-147357-2/SO-2015, aby ve věci rozhodl do 30 dnů po odpadnutí překážky, pro niž bylo řízení přerušeno, přičemž, jak Komise uvádí, k přerušení předmětného řízení došlo až po uplynutí zákonné třicetidenní lhůty. Dle tvrzení žalobkyně však nebylo i přes uvedené opatření do data žaloby ve věci rozhodnuto.

Dne 11. 2. 2016 obdržel zdejší soud od žalobkyně zpětvzetí žaloby, neboť bylo po podání žaloby žalovanou ve věci rozhodnuto, a to rozhodnutím ze dne 5. 2. 2016, č. j. OAM-22230-34/TP-2014.

Dle ustanovení § 37 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) může navrhovatel vzít svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl. Dle ustanovení § 47 písm. a) s. ř. s. pak soud usnesením řízení zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět.

Vzhledem k zpětvzetí celé žaloby rozhodl soud výrokem I. tak, že řízení zastavil.

Žalobkyně zároveň ve výše uvedeném zpětvzetí žaloby požádala soud, aby jí v souladu s ustanovením § 60 odst. 3 s. ř. s. přiznal náhradu nákladů řízení, a to včetně zaplaceného soudního poplatku, neboť k předmětnému zpětvzetí žaloby došlo z důvodu pozdějšího chování žalované.

Podle § 10 odst. 3 věty prvé zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o soudních poplatcích“) platí, že soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1.000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním.

Soud v souladu s dispoziční zásadou dle § 47 písm. a) s. ř. s. řízení na základě zpětvzetí žaloby zastavil před prvním jednáním je věci, proto žalobkyni náleží v souladu s ustanovením § 10 odst. 3 věty první zákona o soudních poplatcích nárok na vrácení soudního poplatku sníženého o 1.000,- Kč.

Na základě uvedeného tak soud rozhodl výrokem II., že žalobkyni bude vrácena část soudního poplatku, ve výši 2.000,- Kč.

Dle ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. Vzal-li však navrhovatel podaný návrh zpět pro pozdější chování odpůrce nebo bylo-li řízení zastaveno pro uspokojení navrhovatele, má navrhovatel proti odpůrci právo na náhradu nákladů řízení.

Z obsahu soudního spisu vyplývá, že rozhodnutí o trvalém pobytu žalobkyně bylo vydáno dne 5. 2. 2016, tedy až po podání žaloby. Zároveň z předchozích rozhodnutí Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců vyplývá, že žalovaný nedodržel zákonnou lhůtu pro vydání rozhodnutí ve věci. Chování žalobkyně a žalovaného tak bezezbytku naplnilo zákonné podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení ve smyslu § 60 odst. 3 s. ř. s., neboť ke zpětvzetí žaloby došlo opravdu v přímé vazbě na vydání rozhodnutí ve věci, tedy na pozdější chování žalovaného.

Na základě výše uvedeného soud rozhodl výrokem III. tak, že žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení ve výši 11.466,50 Kč. Přiznaná náhrada nákladů řízení sestává z nevrácené části zaplaceného soudního poplatku ve výši 1.000,- Kč a odměny právního zastoupení ve výši 10.466,50 Kč, která je tvořena odměnou za dva úkony právní služby po 3.100,- Kč podle § 7 bodu 5, § 9 odst. 4 písm. d) a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako „advokátní tarif“) za převzetí a přípravu zastoupení a podání žaloby a jeden úkon právní služby ve výši 1.550,- Kč za zpětvzetí žaloby podle § 7 bodu 5, § 9 odst. 4 písm. d) a § 11 odst. 2 písm. h) a odst. 3 advokátního tarifu a dále třemi režijními paušály po 300,- Kč podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu. Poslední část odměny právního zastoupení pak tvoří náhrada za 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 1.816,50 Kč.

P o u č e n í: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

 

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

 

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

 

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem, to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

 

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

 

 

V Praze 11. března 2016

 

Mgr. Jitka Z a v ř e l o v á, v. r.

předsedkyně senátu

 

 

 

Za správnost:

Božena Kouřimová