48 A 4/2016 - 46
Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Milana Podhrázkého a soudkyň Olgy Stránské a Mgr. Jitky Zavřelové, ve věci žalobce: M. R. B., , zastoupeného Mgr. Pavlem Čižinským, advokátem se sídlem Ječná 548/7, 120 00 Praha 2, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra České republiky, odbor azylové a migrační politiky, Nad Štolou 3, pošt. schránka 21/OAM, 170 34 Praha 7, v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného,
takto:
Odůvodnění:
Žalobou podle § 79 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „s. ř. s.“), se žalobce domáhal, aby žalovanému bylo v řízení vedeném pod sp. zn. OAM-16323/PP-2014, uloženo rozhodnout o žádosti žalobce ze dne 19. 11. 2014 o povolení k přechodnému pobytu.
Ve vyjádření k žalobě žalovaný uvedl, že dne 29. 3. 2016 vydal předkládací zprávu, ve které konstatoval, že souhlasí, aby žádosti žalobce o vydání povolení k přechodnému pobytu bylo vyhověno. Kopii této předkládací zprávy žalovaný připojil.
Žalobce v reakci na uvedené vyjádření soudu oznámil, že dne 11. 4. 2016 žalovaný vydal rozhodnutí formou předání pobytové karty cizinci (žalobci), a proto bere svou žalobu zpět. Současně uvedl, že zpětvzetí činí pro pozdější chování žalovaného, a proto s odkazem na § 60 odst. 3 s. ř. s. požadoval, aby žalovanému byla uložena povinnost náhrady nákladů řízení. K tomu doplnil, že se předtím snažil využít všech zákonných prostředků k ochraně proti nečinnosti, žalovaný však minimálně od července roku 2015 žádné relevantní úkony nečinil.
Podle § 47 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.), platí, že „soud řízení usnesením zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět.“
Podle § 10 odst. 3 věty prvé zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, platí, že „soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1.000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním.“
Soud v souladu s dispoziční zásadou dle § 47 písm. a) s. ř. s. řízení na základě zpětvzetí žaloby zastavil. V souladu s ustanovením § 10 odst. 3 věty první zákona o soudních poplatcích rozhodl současně o vrácení soudního poplatku sníženého o 1.000 Kč žalobci, neboť k zastavení řízení došlo před prvním jednáním ve věci.
Podle § 60 odst. 3 s. ř. s. platí, že „nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Měl-li úspěch jen částečný, přizná mu soud právo na náhradu poměrné části nákladů.“
Podle § 60 odst. 3 s. ř. s. platí, že „žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. Vzal-li však navrhovatel podaný návrh zpět pro pozdější chování odpůrce nebo bylo-li řízení zastaveno pro uspokojení navrhovatele, má navrhovatel proti odpůrci právo na náhradu nákladů řízení.“
S ohledem na shora uvedená shodná tvrzení účastníků považuje Krajský soud v Praze za nesporné, že v řízení, v rámci něhož se žalobce dovolával ochrany proti nečinnosti, došlo k vydání rozhodnutí, přičemž se tak stalo až po zahájení soudního řízení (17. 1. 2016). Lze tedy mít za to, že zpětvzetí žaloby bylo učiněno na základě pozdějšího chování žalovaného (odpůrce). K tomu soud poznamenává, že při úvaze o důvodech zpětvzetí návrhu není oprávněn hodnotit důvodnost návrhu, resp. zabývat se věcí samou. Soud proto žalobci přiznal nárok na náhradu nákladů řízení proti žalovanému (60 odst. 3 věta druhá s. ř. s.)
Náhrada nákladů řízení činí 9.650 Kč a skládá se ze zaplacené a nevrácené části soudního poplatku ve výši 1.000 Kč a z odměny za právní zastoupení ve výši 8.650 Kč. Tato odměna zahrnuje dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby) po 3.100 Kč podle § 7 bodu 5, § 9 odst. 4 písm. d) a § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, a dále jeden úkon právní služby (zpětvzetí žaloby) po 1.550 Kč podle § 7 bodu 5, § 9 odst. 4 písm. d) a § 11 odst. 2 a 3 citované vyhlášky, a tři režijní paušály po 300 Kč podle § 13 odst. 3 téže vyhlášky.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Praze dne 26. dubna 2016
JUDr. Milan Podhrázký, Ph.D., v.r.
předseda senátu
Za správnost: Nešporová