30A 11/2016 – 31
USNESENÍ
Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jana Rutsche a soudců JUDr. Pavla Kumprechta a Mgr. Heleny Konečné ve věci žalobce F. J., proti žalovanému Městskému úřadu Špindlerův Mlýn, se sídlem Svatopetrská 173, 543 51 Špindlerův Mlýn, o ochraně proti nečinnosti správního orgánu, takto:
Odůvodnění:
Žalobou proti nečinnosti podanou zdejšímu soudu dne 25. 2. 2016 se žalobce domáhal, aby žalovanému bylo uloženo vydat ve věci žádosti žalobce o dodatečné povolení stavby ze dne 11. 2. 2015 rozhodnutí ve lhůtě 30 dnů ode dne právní moci rozsudku. Žalobce uvedl, že dne 11. 2. 2015 podal žalovanému žádost o dodatečné povolení stavby „Hotel Jelínek čp. 43/B – přístavba podkroví“. Žalovaný jej dne 1. 6. 2015 vyzval k doplnění žádosti. Po vyhovění této výzvě žalobcem však již žalovaný zůstal nečinným. Žalobce se proto dle § 80 odst. 3 správního řádu obrátil na nadřízený správní orgán, a to Krajský úřad Královehradeckého kraje, se žádostí o ochranu před nečinností. Nadřízený správní orgán žalovanému přikázal dne 29. 10. 2015, aby do 60 dnů od obdržení příkazu vydal správní rozhodnutí, kterým o žádosti žalobce o dodatečné povolení stavby rozhodne. Žalovaný však nadále zůstal nečinným.
Žalovaný ve svém vyjádření navrhl odmítnutí žaloby. Poukázal na § 129 odst. 2 věty druhé zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném a účinném znění, dle níž platí, že byla-li žádost o dodatečné povolení podána před zahájením řízení o odstranění stavby, má se za to, že byla podána v okamžiku zahájení řízení o odstranění stavby. Zdůraznil, že k zahájení řízení o odstranění stavby došlo až dnem 1. 2. 2016, kdy bylo žalobci doručeno oznámení o zahájení řízení. Teprve tímto dnem tedy bylo také zahájeno řízení o dodatečném povolení stavby a až od tohoto dne běží žalovanému lhůta pro vydání rozhodnutí. Žaloba proto dle žalovaného byla podána předčasně.
Ze správního spisu krajský soud zjistil, že žalovaný přípisem ze dne 24. 10. 2014 vyzval žalobce k vyjádření ve věci zjištěné změny dokončené stavby s tím, nechť doloží, na jakém základě provedl stavební činnost. Současně jej upozornil, že v opačném případě bude zahájeno řízení o odstranění stavby. Žalobce podal dne 11. 2. 2015 žádost o dodatečné povolené stavby. Následně dne 21. 5. 2015 doručil žalovanému podání nazvané „námitky proti nečinnosti odboru výstavby“, v němž si stěžoval na to, že nebylo dosud rozhodnuto o jeho žádosti, přestože již uplynula zákonná lhůta pro rozhodnutí. Žalovaný žalobce výzvou ze dne 1. 6. 2015 vyzval k odstranění vad žádosti. V této výzvě žalovaný uvedl, že žalobce podáním žádosti dne 11. 2. 2015 zahájil řízení o dodatečném povolení stavby. Žalovaný dále vyjmenoval podklady, které je žalobce povinen dodat s tím, že se jedná o nedostatky, které v současné době brání v pokračování v řízení. Zároveň žalobce poučil, že pokud výzvě nevyhoví, bude řízení zastaveno.
Krajský úřad Královéhradeckého kraje dne 29. 10. 2015 vydal pod č.j. 21320/UP/2015/OS k žádosti žalobce o uplatnění opatření proti nečinnosti příkaz, jímž uložil žalovanému, aby do 60 dnů od obdržení příkazu vydal správní rozhodnutí ve věci žádosti žalobce o dodatečné povolení stavby. Vyšel přitom z toho, že žalobce podáním žádosti dne 11. 2. 2015 zahájil dle § 44 odst. 1 správního řádu správní řízení a že žalovaný vyjma výzvy k doplnění žádosti, které žalobce vyhověl, neučinil ve věci žádný další úkon směřující k vydání správního rozhodnutí. Shledal tak nečinnost žalovaného a přikázal mu, aby do 60 dnů od obdržení příkazu vydal správní rozhodnutí. Příkaz byl doručen žalovanému dne 30. 10. 2015.
Žalovaný vydal dne 28. 1. 2016 oznámení o zahájení řízení o odstranění stavby, které doručil žalobci dne 1. 2. 2016. Usnesením ze dne 8. 3. 2016 řízení o odstranění stavby přerušil do doby, než bude v řízení o dodatečném stavebním povolení vydáno pravomocné rozhodnutí. Dne 29. 3. 2016 provedl místní šetření – kontrolní prohlídku stavby. Dne 1. 4. 2016 žalovaný doručil zdejšímu soudu správní spis se sdělením, že již nashromáždil potřebné podklady k vydání rozhodnutí, jež je připraven vydat bezodkladně.
S ohledem na zjištění ze správního spisu ve spojení s právní úpravou obsaženou v § 129 odst. 2 větě druhé stavebního zákona krajskému soudu nezbylo než dát za pravdu žalovanému v tom, že žaloba byla podána předčasně. Dle uvedeného ustanovení totiž platí, že řízení o dodatečném povolení stavby nemůže být zahájeno dříve, než dojde k zahájení řízení o odstranění stavby, jež se však zahajuje z moci úřední. Na možnost toho, že stavebník podá žádost o dodatečné povolení stavby dříve, než stavební úřad zahájí řízení o odstranění stavby, zákonodárce výslovně pamatuje citovaným ustanovením, dle něhož se taková žádost považuje za podanou až dnem zahájení řízení o odstranění stavby. Do doby, než stavební úřad z moci úřední zahájí řízení o odstranění stavby, tedy podaná žádost o dodatečné stavební povolení není způsobilá mít účinek zahájení řízení, a proto správnímu orgánu ani neběží lhůta k vydání správního rozhodnutí ve smyslu § 71 odst. 3 správního řádu. Tato lhůta tedy žalovanému začala běžet až dne 1. 2. 2016, přičemž od 1. 4. 2016 je správní spis žalovaného předložen zdejšímu soudu pro účely tohoto řízení.
Je přitom na místě zdůraznit, že žalobou proti nečinnosti se lze úspěšně domáhat jen toho, aby správní orgán vydal rozhodnutí či osvědčení v již zahájeném správním řízení, nikoliv však toho, aby správní řízení, které se zahajuje z moci úřední, zahájil (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 6. 2007, sp. zn. 4 Ans 10/2006; všechna rozhodnutí citovaná v tomto usnesení jsou dostupná na www.nssoud.cz). V souvislosti s tím si také krajský soud dovolí připomenout, že proti postupu správního orgánu spočívajícím ve svévolném či řádně neodůvodněném rozhodnutí nezahájit řízení z moci úřední je možno se bránit žalobou na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu dle § 82 a násl. s. ř. s. (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 3. 2014, č. j. 5 Aps 10/2013-76, či usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 10. 2015, č. j. 7 As 107/2014-53, č. 3334/2016 Sb. NSS).
V tomto řízení se sice žalobce nedomáhá zahájení řízení z moci úřední, avšak jedná se o specifickou situaci, v níž je zahájení řízení z moci úřední (řízení o odstranění stavby) nezbytnou podmínkou zahájení řízení o žádosti (řízení o dodatečném stavebním povolení). Předčasně tak byla podána i žádost žalobce o ochranu před nečinností dle správního řádu, neboť byla podána dříve, než žalovanému vůbec začala běžet lhůta pro vydání rozhodnutí (byť paradoxně žádosti žalobce bylo vyhověno). Nelze proto ani přijmout závěr, že žalobce vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu (zde § 80 správního řádu) stanoví k jeho ochraně před nečinností.
Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem krajskému soudu nezbylo, než dle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. žalobu jako předčasně podanou odmítnout.
Zároveň krajský soud považuje za nutné uvést, že se nelze žalobci divit, pokud byl přesvědčen o tom, že svou žádostí již účinky zahájení řízení o dodatečném povolení stavby vyvolal. Tímto způsobem totiž s jeho žádostí výslovně žalovaný nakládal, když jej vyzval k odstranění vad žádosti s tím, že řízení je zahájeno, ale nedostatky žádosti brání v jeho pokračování. Ze stejných závěrů pak vyšel i nadřízený správní orgán při rozhodování o žádosti žalobce o uplatnění opatření proti nečinnosti. Žalobce byl tedy ze strany správních orgánů opakovaně utvrzován v tom, že svou žádostí správní řízení zahájil, proto se zcela logicky domníval, že žalovanému běží lhůta k vydání správního rozhodnutí již ode dne 11. 2. 2015. Z výše uvedených důvodů tomu tak však být nemohlo.
Závěrem krajský soud konstatuje, že z vyjádření žalovaného k žalobě je patrné, že vydání rozhodnutí o věci samé v řízení o žádosti žalobce o dodatečné povolení stavby již nic nebrání. Lze tedy důvodně očekávat, že tak žalovaný po vrácení správního spisu neprodleně učiní.
O náhradě nákladů řízení krajský soud rozhodl dle § 60 odst. 3 soudního řádu správního, dle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.
Dle § 10 odst. 3 in fine zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek. Krajský soud proto rozhodl o vrácení celého zaplaceného soudního poplatku žalobci s tím, že ten bude vrácen ve lhůtě 30 dnů ode dne právní moci tohoto usnesení.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Hradci Králové dne 17. května 2016
JUDr. Jan Rutsch v. r.
předseda senátu